LETEM SVĚTEM

Pondělí 19.12.2005 - Mae Salong, vesnice kmene Akha

Dneska vstávám v 6:30. Snídám chleba s máslem a marmeládou, banány a čaj. Před osmou hodinou jedeme do Hondy vyměnit motorku za silnější, protože s tou 100 bychom do těch kopců asi nevyjeli, a hlavně s lepšími brzdami. I když ji říkám, že chceme s obsahem 160, stejně dostáváme zase 100, ale aspoň lépe brzdí. Jedeme směrem Pasang, kde odbočujeme na Mae Salong neboli Santikhiri, který je ve výšce 1300 m.n.m.
V jedné vesnici si Radim dává u jedné babky snídani, nudle Pad Thai.
Projíždíme různými vysokohorskými vesnicemi, kde na střechách suší chilli papričky.
Zastavujeme se u čajové plantáže, kde se pěstuje čaj oo-long
a potom na jedné vyhlídce Mae Salong Homestay, kde si dáváme čaj a kupujeme od místních mapku okolí. Je to ofocená A4 za 10 THB. Radim zastavuje ve vesnici Ban Klang a odmítá už jet dál. Ty krpály jsou fakt hrozné. Nechává mě tam s motorkou a jde se někam projít. Taky se jdu projít, ale nic zajímavého tady, kromě pár obchůdků a školy, není, tak píšu deník. To znamené, že do Mae Salongu jsme nedojeli. Přitom na motorce tady jako by nic jezdí už malé holky. A na nejvyšší horu Doi Tung, kterou jsme dnes měli v plánu, řekl, že taky nejede. Že už na to nemá nervy.
Cestou zpátky se zastavujeme v jedné z mnoha vesnic kmene Akha.
Domy Akhů charakterizuje velká veranda spojená s obytným prostorem, kde se nalézá pec. Obvykle se staví na kůlech vysoko nad zemí blízko rýžových polí kmene.
Akhové se snaží udržovat tradiční způsob života. V zemědělství se drží tradičního způsobu strídání plodin – mnozí Akhové pěstují opium pro vlastní potřebu. Ženy z kmene Akha nosí na hlavách typické čepice, které obvykle sestávají z kuželovitého čepce pošitého korálky a stříbrnými nebo (čím dál častěji) hliníkovými ozdobami, jako jsou mince a různé koule a další ozdoby. Součástí kroje jsou „legíny" sahající od kolen po kotníky, k tomu ženy nosí černou sukni vyšívanou bílými korálky a volný kabátek s bohatě zdobenými lemy.
Kmen Akha je nejchudší z horských kmenů. Přišli asi před dvěma tisíci lety z Tibetu do čínské provincie Yunnan. Od roku 1910 se kmen začal usazovat v Thajsku. Do akhaské vesnice se vstupuje obřadní bránou s dřevořezbami, které zobrazují různé lidské činnosti a vlastnosti. Brána je znamením pro duchy, že dále mohou projít pouze lidé. Dotknout se těchto dřevořezeb je těžký přečin. Jejich největší zvláštností je, že ženský musí spát odděleně od mužských. Rozdávám dětem, ale i dospělým poslední propisky a fotím místní ženy. Ale raději to předem naznačím posunky a vyžádám si jejich souhlas. Někteří vesničané se rádi fotografují. Pořád se pídím po nějaké dýmce, které mě zaujaly v Muzeu opia. Děti mě vedou k jedné starší babce, která na verandě svého domku pokuřuje dýmku. Vytahuje další, takovou obyčejnou, cpe do ní (asi) tabák, doufám, že to není opium a zapaluje mi ji. Hrozně se baví na tom, že se dusím. Nakonec ji od ni kupuji za 10 THB, stejně jako korálky.
U další ženy, kupuji čelenko-čepici pro dítě za 60 THB. Akorát ji došívá.
Je mi blbé je jenom fotit a nic si nekoupit.
Jedna slepá babka o holi, která vypadala jako Erbenova Polednice a okusovala kukuřici, po mě žebrala 10 THB, tak jsem ji dal dvacku, poděkovala a odešla.
U další ženy, která nosí na zádech v uzlu dítě, kupuji náramek. Dohodli jsme se na 50 THB, ale dávám ji 60, protože 50 nemám. Ale těch 10 už mi nevrátila. To, že nemají drobné na zpátek je profláknutý trik, fuj. Radim taky vedle dvou náhrdelníků za 40 dostává navrch ještě náramek za 10, a hned není potřeba na 50 THB nic vracet. No vydělávat umějí. Ale co, pro nás je to pár korun. Bylo to velmi zajímavé.
Dole ve vesnici si Radim zase dává to stejné jídlo, co měl ráno a já mezitím navštěvuji místní trh, kde jsou jenom místní, žádní turisti. Podle toho vypadají i ceny. Kupuji pytel chilli za 35 THB. K jídlu si dávám knedlíky na páře (2 sladké) a jeden plněný masem. Každý za 3 bahty. Pak ještě kupuju 5 „sladkých" kuliček za 5 THB. Ale byly tak hnusné, že hned za rohem je vyhazuju.
Před Mae Sai dokupujeme benzín za 66 THB. Vracíme motorku. Na ulici si dávám hamburger, který měl Radim včera a moc si ho pochvaloval. Maso obalí ve vajíčku a mouce a osmaží. Pak ho dají do housky a obloží. Cena 20 THB. Na snídani dokupuju 3 loupáky a chleba. Večer balíme bágly.

výdaje