LETEM SVĚTEM

Pátek 23.12.2005 - Koh Tao, přesun na ostrov Koh Samui

Brzo ráno jsme vyrazili ještě na prohlídku druhého pobřeží, přičemž jsme chtěli odjet lodí v deset dopoledne. Za normálního počasí jezdí ještě v 9:30, ale jelikož i včera jezdila pouze jedna loď a ještě se zpožděním a dneska není počasí o moc lepší, aspoň zatím ne, máme tedy dost času. Bágly jsme nechali na pokoji a šli jsme. A byli jsme mile překvapeni, že druhé pobřeží na nás působí úplně jiným dojmem a v tu chvíli jsme skoro začali i toho rozhodnutí zmizet litovat. Na druhou stranu ale počasí nebylo nic moc, což korespondovalo s radami v průvodci, kde píší, že zdejší jihozápadní monzunové větry poměrně často nepříznivě ovlivňují počasí. Procházíme kolem zátoky Jansom Bay, sbíráme mušle. Holt něco si z Thajska od moře dovézt musím, no. Jsou zde krásné vyhlídky na moře.

No, druhým pobřežím jsme se ale nechali tak unést, že jsme se do přístavu v doprovodu našeho už starého známého třínohého psa, ktery byl našim souputníkem po celou cestu, vratíli zrovna v okamžiku, kdy naše loď pomalu mizela pryč. No nic, kupodivu navzdory všem předpokladům jela i další loď (vzhledem k počasí totiž nebylo vůbec jisté, jestli něco pojede), ale protože jsme ještě nebyli odhlášeni a neměli jsme bágly, ujela nám i tato loď. Tzn. že dnes jezdí načas. Zjišťujeme, že pluje i v 15 hodin, tak si kupujeme lístek za 450 THB včetně odvozu na ostrově Koh Samui do oblasti, kterou si vybereme. Zavazadla si necháváme v kanceláři u toho chlapíka, u kterého jsme koupili lístky na loď společnosti Sea Tran Ferry. Rozhodli jsme se, že se trošku najíme, vezmeme plavky a vydáme se opět na druhé pobřeží a aspoň trošku se ještě před odjezdem ošplouchneme.

Při obědě nás pobavil přilítnuvší jednonohý pták, v ten den jsme měli opravdu štěstí na živočišstvo, ktere mělo o jednu nohu méně :-).

Zkouším „RAAD-NAA-MOO" (Fried noodle and pork gravy on top), tedy něco jako polévka dohromady s hlavním jídlem za 40 THB. Musím říct, že ač mě nejdříve zaskočilo, že jde spíš o polívku, když mi to přinesli a ne o nudle s masem jaké jsem čekal, nakonec to nemělo chybu. A k pití mango džus za 30 THB. Když jsme na druhé pobřeží došli, objevili jsme tam z vyhlídky New Heaven úžasnou pláž v zálivu Thian Og.

Ale z časových důvodů jsme už to zapíchli u nejbližšího místečka v zálivu Taa Toh, kde se dalo skočit do vody. A měli jsme i štěstí, protože nám akorát vysvitlo sluníčko a my se tak mohli vlastně poprvé v Thajsku škvařit u moře :-). Ležíme u letoviska Ko Tao Resort. Moře je krásně teplé.

Bavil jsem se tady s jedním Brazilčanem, který taky tak trochu cestuje po jihu Thajska. A kochali a škvařili jsme se opět tak dlouho, že nám málem ujela i ta další loď, na kterou jsme už měli koupený lístek :-). Cestou ještě za letu kupujeme hamburger a Fantu. Naštěstí jsme byli s chlapíkama od lodi domluveni, měli jsme u prodejců listků schované bágly, takže by nám snad neujeli. Nasedáme na horní palubu. Cestou sem to bylo nemyslitelné, protže by Vás vlny spláchly do moře.

Na Koh Samui jsme se dostali za hodinu a půl ze zhruba šedesát kilometrů plavby vzdáleného ostrova Koh Tao se zastávkou na ostrově Koh Phangan, který cestu protíná a na kterém stojí všechny lodi směřující z Koh Tao na Koh Samui a opačně. Všechno je v mlze, takže výhled nic moc, Chvála Bohu, že nebyly vlny a nikdo nezvracel. Součástí lodního lístku byla i doprava minibusem do některého z center na ostrově, což bylo docela příjemné, protože ostrov je už nepoměrně rozlehlejší než jeho malý bratříček Koh Tao. Má dokonce i letiště (v těsném sousedství přístavu, kam jsme přijeli) a i jeden z našich alternativních plánů byl dopravit se sem letecky, ale nakonec jsme to z finančních důvodů neudělali, což ale bylo celkem krátkozraké, protože bysme ušetřili spoustu času (z Bangkoku se sem po zemi a po vodě dopravuje v ideálním případě celý den, když ujede loď, jsou zabité dny prakticky dva, což se nám de facto stalo, neboť loď z Chumphonu v té době jezdila jen ráno kvůli velkým vlnám, jak už jsem psal. Příště bych na Koh Samui asi určitě letěl, zase tak drahé ty letenky nejsou... (přesně už nevím, něco mezi 2000 a 3000 THB). Ale záleží taky na tom, co vše chce člověk vidět, kam má namířeno atd., jinde než na Koh Samui totiž letiště v tomto souostroví není.

V přístavu to mají dobře zorganizované. Rozdělí Vás do mikrobusů podle toho, kdo kam chce jet. Po krátké úvaze jsme se nechali odvézt do části ostrova zvané Lamai, která je proslavená jako centrum hříchu. Tuto variantu jsme mimo jiné zvolili kvůli možnosti sehnat zde levnější ubytování. Píšu levnější, protože tady už se začal taky projevovat hodně turismus na cenách a tak jsme byli rádi, že jsme měli pokoj za cenu 500 THB, ale v ceně byla i snídaně pro dva, což bylo docela příjemné. Ubytovali jsme se v zařízení s legračně znějícím názvem "Utopia" :-), který vlastní nějaký Evropan, což v Thajsku není zase až tak výjimečné, jak jsme se na našich cestách přesvědčili. Ovšem i když nemovitost vlastní Evropan, standard je thajský :-). Chatky s dřevěnou verandou, dřevěnou podlahou, větrákem, studenou sprchou, čistým povlečením, ručníky,... se nachází přímo u pláže Lamai.

Cestou na Lamai jsme pozorovali občas zničené budovy, bláto na silnicích, či vodu v příkopech, takže to vypadalo, že jsme přijeli těsně po nějaké asi docela velké bouři a měli jsme tím pádem asi docela štěstí, že jsme si to neokusili na vlastní kůži aneb ty jižní monzunové větry se nejspíš ozvaly v plné síle. Ani vyhlídky na další dny nejsou moc příznivé, takže zůstaneme jenom jeden den a přesuneme se k Andamanskému moři, kde by to mělo být lepší.

Po příjezdu na Lamai a už skoro tradičním dobrodružství s hledáním ubytování a jeho úspěšném nalezení jsme vyrazili do ulic. Dávám si vyprat nějaké oblečení, aby mi to do zítřka uschlo než pojedeme. Slečna mi říká, že to bude až další den večer, protože je vlhko a špatně to schne (většinou prádlo suší venku). Přesvědčuji ji, že to potřebuju do zítřka do 12 hodin. Souhlasně kýve, jako že jo. Ale mají napsáno express 35 THB za kilo, tak uvidíme jak si s tím poradí. Ještě ji upozorňuji, aby zvlášť prala barevné a světlé prádlo. Dívá se na mně, jako, že to je samozřejmé. No jenom aby, říkám si. Byl už večer a tak jsme se trošku prošli večerně-nočním Lamai a jako centrum hříchu Lamai opravdu nezklamalo. Není nic výjimečného, když potkáte tu více, či tu méně šikovnou Thajku, jak se vede za ruku s nějakým bělochem, taky není nic výjimečného, že ta Thajka až tak šikovná zase není :-), jsou to prostě "titutky", jak říkávám :-). S trochou nadsázky se dá říci, že divné na Lamai spíš je, když si běloch Thajku za ručičku nevede než vede. Podobně to vypadalo, když jsme si zašli na večeři do nějaké restaurace. Během našeho pobytu zde, se u sousedního stolu vystřídalo několik takových thajsko-evropských párů. V průvodci či na webu jsem četl, že turisti si zde mohou objednat i jakési "dlouhodobé služby", že s dívčinou stráví třeba celou dovolenou, což byly zřejmě i ty případy, které jsme z povzdálí sledovali. Restaurace jsou zde poměrně drahé. Ta kterou jsme nyšli my, byla asi výjimkou. A taky zde bylo narváno. Sám cizinec. Poroučím si rýži s kuřecím masem se zeleninou (množství zeleného pepře na stopce) za 70 THB, čaj, vodu, potom kuřecí maso na kari napíchnuté na špilkách (asi 6 ks) a k tomu omáčka z arašídů za 60 THB. A aby toho nebylo málo, a aby mi bylo zle tak ještě ohřátá bageta potřená česnekem (7 ks) za 40 THB. Celkem jsem tam nechal dvě stovky, ale byl jsem najezený k prasknutí.

Krom těchto někdy legračních párů a všude svítících reklam na zábavu pro pány je zde taky celkem běžné, že tu potkáte "přešité" chlapy. Jsou zde podniky, které se specializují na travesti show a vystupují zde většinou oni "přešití" chlapi - "ladyboys", jak si říkají. Když jsme kráčeli po ulici, tak u jednoho takového podniku (Banana Boat Bar) před noční show postávali a lákali kolemjdoucí. Po chvilce váhání jsme se nechali jednou krásnou „slečnou" ukecat a rozhodli jsme se, že když už jsme tady, tak ze se tedy taky mrkneme, jakou travesti show předvádí v Thajsku. Zaplatili jsme vstupné 100 THB a vešli. Krom toho, že celkem očekávaně tu bylo draho, tak dojmy byly rozpačité. Všude se to hemžilo samými "ladyboys" a člověk už pomalu nevěděl, co je chlap, co je baba a co je babochlap. Jak říkal jeden místní, tak prý všichni v podniku jsou babochlapi. Tak nevím, u některých by to fakt člověk ani neřekl, aspoň ne v tom přítmí a z povzdálí, případně s pár pivkama v hlavě :-). V mém případě whiskama Mekong. Co je zajímavé, že tyhle travesti show chápou v Thajsku jako rodinnou zábavu a není to tedy nic tabu pro děti, o čemž jsme se přesvědčili na vlastní kůži, když jsme zde viděli nejednu rodinku, jak se "baví". Fakt nechápu... Své dítě bych tedy do takového podniku nevzal, zvláště pak, když jsem viděl, co vše se tam děje... Různá obscénní gesta jsou jen skoro to nejmenší z té Sodomy a Gomory, co zde lze shlédnout... Ale některá vystoupení byla zajímavá. Byl tam třeba chlapík (nebo "babochlapík"?), který byl z půlky nalíčený na chlapa a z půlky na ženskou a předváděl tam v tomto kostýmu takové vcelku zajímavé číslo, tu se ukázal jako chlap, tu jako žena, až nakonec předvedl své obě půlky současně (nemyslím tím, že předvedl své pozadí :-), i když i to se tam dalo jistě v jiný moment shlédnout...). Mají to ovšem udělané perfektně, s našima show se to nedá vůbec srovnat. Hlavně ta krása „žen". Dokud nepromluví, tak nepoznáte, že je to chlap. Po skončení show, teprve začíná ta pravá show. Ze všech účinkujících (nebo z většiny) se stávají děvky, které se snaží zlákat turisty k sexu. Jsou celkem úspěšné. O mně se pokoušela ta nejškaredší ze všech co tam byla. Nevím, čím jsem si to zasloužil 

No, nejlepší vyvrcholení asi bylo, když jsme se vraceli na pokoj a Radim vrazil do ventilátoru, ze kterého spadnul kryt a tím pádem ho nešťastnou náhodou a prakticky nevinně (kryt nebyl dobře upevněn) rozflákal. Při odjezdu jsme se nabonzovali a majitel to vzal naštěstí v klidu. Během našeho pobytu v Thajsku jsme tak dvakrát rozflákali motorku, jednou ventilátor a ještě jsme způsobili skoro psychickou újmu jednomu Indovi v Krabi, ale o tom až později. Každopádně celkem slušná bilance za pět týdnů :-), ne?

výdaje