.jpg)
Pátek 23.2.2007 - Singapur - ostrov Sentosa, Chinatown
Ráno před 8 hodinou vyrážíme na metro. Kupujeme si lístek za 1,70 SGD a jedeme na zastávku Harbour Front. Užitečnými webovkami při návštěvě Singapuru můžou být www.visitsingapore.com. Nám se velmi osvědčily brožurky, které nám dala Gabka. Jsou rozdělené podle jednotlivých oblastí na indickou čtvrť, čínskou čtvrť, arabskou, čtvrť kolem řeky apod. V každé je mapka, různé trasy prohlídek s nejdůležitějšími pamětihodnostmi, nabídka restaurací,... Hodně nám to pomohlo při prohlídce města.
První co nás oslovilo byl všudepřítomný pořádek, krásně střižené trávníky, barevné záhony květin. Singapur je též nazýván „Město zahrad" – a myslím, že zcela právem. je zelené, plné lesů a parků, které se nacházejí doslova na každém kroku.
Vystoupili jsme na zastávce Harbour Front, odkud máme namířeno na místní ostrov Sentosa. Ostrov Sentosa o rozměrech 3x1 km, ležící u jižního břehu Singapuru, patří k nejoblíbenějším zábavním parkům, který o víkendu navštěvují převážně místní obyvatelé. Atrakce jsou rozprostřeny po celém ostrově – nachází se zde muzea, akvária, pláže, sportovní centra, apod. 
Na ostrov Sentosa se dá dopravit buď pěšky lávkou pro pěší, Sentosa Boardwalk, lanovkou Singapore Cable Car, která jezdí z protějšího kopečku, autobusem nebo jako my nadzemní dráhou monorail Sentosa Express, která jezdí sama bez řidiče. Zpáteční lístek stojí 3 SGD včetně 2 SGD jako vstupné na ostrov a veškeré dopravy autobusy a vláčkem po ostrově. Což mi přijde na zdejší poměry docela levné. 
Nástupní zastávka Sentosa Station se nachází ve 3. poschodí Vivo City, kam se pohodlně projde ze zastávky metra Harbour Front. Nadzemní dráha má celkem 4 zastávky. Projíždíme kolem přístavu, který je jedním z největších na světě.
Vystupujeme až na konečné, na zastávce Beach Station. Jinak jezdí po ostrově kyvadlově vláček a různobarevné autobusové linky z atrakce na atrakci, na které se dá libovolně nastupovat a vystupovat. Info zde. Sentosa je rozdělena do 4 barevných zón podle atrakcí. A těch je tady na tak malé ploše až až.
Nejdříve jsme se vydali na pláž Siloso Beach. Martin se dokonce odhodlal v moři vykoupat, i když bylo poněkud studené.Je to všechno takové dost umělé. Včetně pláží. Jsou uměle zakroucené, uměle vysázené palmy, uměle navezený bělostný písek. Neříkám, že to vypadá špatně a umím se celkem dobře vžít do situace coby obyvatele Singapuru, který tu prchá na víkendy a státní svátky, ale zcela jistě jsou pěknější místa na Zemi. Všude je personál, který se vším ochotně poradí. A ještě jedna zajímavost. Na pláži Palawan, poblíž delfinária, se nachází nejjižnější bod na Asijském kontinentě.
Autobusem jsme se přesunuli na zastávku Imbiah Station. 
Zrovna probíhá v termínu od 18. do 25.2. výstava Sentosa Flower 2007, kde jsou všude nádherně upravené zahrady, květiny, stromy, produkty z květin, sochy z květin a pod. Každý dostal plánek oblasti, který současně sloužil jako vějíř. Velice praktické a nápadité. 
Největší pozornost zde poutá 37 metrů vysoká socha Merliona - The Merlion, symbol Singapuru chrlící vodu. Je to z poloviny lev a z poloviny ryba. Jejím vnitřkem se dá vylézt nahoru. 
Aby se turisti moc nenachodili, tak můžou využívat v parku eskalátorů. Nachází se zde spousta atrakcí, ale na každou se platí zvlášť vstupné, které je poměrně vysoké. Zajímavá je Tiger Sky Tower, vyhlídková věž, která jezdí nahoru a dolů do výšky 131 metrů a současně se přitom otáčí o 360°. 
Martin navštívil 4D kino - 4D Magix, kde promítali film něco jako Piráti z Karibiku. Představení trvalo 20 minut a stálo 12,80 SGD. A to ještě na základě palubního lístku Tiger Airways měl 20% slevu z normálního vstupného, které je 16 SGD. O slevě jsme se dočetli v časopise v letadle.
Já jsem se mezitím autobusem dopravil Podvodnímu světu - Underwater World, kde vstupenka za 19,50 SGD zahrnuje i vstup do delfíní laguny, kde probíhá 20 minutová show růžových delfínů. Podvodní svět patří k nejoblíbenějším atrakcím na Sentosa Island, kde je možné vidět rozmanité druhy živočichů podmořského světa, např. želvy, útesy s korály, apod. 
Můžete navštívit i kino, v němž se promítají filmy. Nejvíce mě zaujal prosklený tunel, kterým se dá jít buď pěšky na pojízdném pásu a nade mnou plavaly snad všechny druhy ryb, které jsou opravdu nádherně zbarvené, včetně žraloků, mant, murén a jiných. 
Měl jsem štěstí i na krmení ryb, kdy potápěči vlezli přímo do vody a krmily jednotlivé ryby včetně mant a žraloků. Z blízka jsem si prohlédl dugonga, neboli běluhu. Přístupné jsou bazénky, kde jsem měl možnost si pohladit žraloky, tzv. Bamboo shark a rejnoky, které lze v určitou dobu i krmit. Rejnoci měli neuvěřitelně hladkou a na dotek příjemnou kůži. Poslední částí je návštěva výstavy, kde uvidíte ty „nejošklivější" tvory, jako např. obří chobotnici, pavoučího kraba, apod. Zajímavá byla také ryba někde z Amazonie, arapaima velká, živoucí fosilie. A čelist žraloka bílého. Z návštěvy podmořského světa jsem byl fakt nadšený. O to více jsem byl zklamaný z delfíní show, kam jsem se zase přepravil autobusem červené linky, poté co jsem se dokochal krásami podmořského světa. Jak mám delfíny rád, tak tahle show nebyla nic moc. Cvičitelé předváděli, co se delfíni naučili, skákat, synchronizovaně pllavat, tleskat ploutvema apod. A v závěru vybrali tři lidi, kteří měli šanci si delfíny pohladit. Když lezli k delfínům do nádrže, zaujalo mě, že si museli omýt ruce. Hlasatelka něco vykládala, že mají citlivou kůži. Docela jsem těm lidem záviděl, co si mohli delfíny pohladit. Dokonce za nějaký nemalý polatek je možné v určitou denní dobu i plavání s delfíny.
Dali jsme si hot dog 1+1 zdarma za 1,50 SGD, malou vodu za 1,50 SGD a opět Sentosa Expressem jsme se přepravili na VivoCity, zastávku metra Harbour Front, kde jsme navštívili supermarket a nakoupili pár potravin, levné. 2 vody po 0,64, pivo Chang za 1,75, dva jogurty, vanilkový věněček chuťově jako koblih, koláč se šunkou a sýrem, ovšem byl sladký a 5 ks čerstvě upečených ciabatt, celkem jsme utratili 8,10 SGD. Nástupní stanice monorailu začíná totiž v nákupním centru VivoCity, kde se nachází množství obchodů, restaurací, barů, kina apod.
Fialovou linkou metra, která jezdí dokonce bez přítomnosti řidiče jsme se za 1,10 SGD přepravili na zastávku Outram Park. Jelikož jsou i zastávky metra klimatizované, jsou na nástupištích prosklené dveře, které se otevírají až když přijede metro, aby ochlazený vzduch neunikal do tunelu. Prostě mají tady vymakané úplně všechno. V metru i autobuse si pohodlně opřete hlavu o polstrovanou sedačku.
Ze zastávky Outram Park jsme se vydali do Čínské čtvrti - Chinatown. Všude jsou ještě zbytky výzdoby oslav čínského nového roku. Číňané tvoří většinu obyvatel Singapuru. Zní to docela zvláštně, že převážně čínské město má též svoji čínskou čtvrť, ale je to tak. hinatown – kulturní centrum, známé svou bohatou historií, se nachází poblíž Central Business District, jižně od řeky. Po celá staletí přicházeli do těchto míst čínští emigranti, postupně se zde usazovali a byli to právě oni, kteří navrhli a vybudovali moderní část Singapuru. Během posledních 30 let bylo množství staveb v této oblasti zbouráno nebo přestavěno, i přes četné změny, které se odehrály od roku 1990. Některé čínské koloniální obchody, podobné těm, jenž stojí na malajském poloostrově, prošly rekonstrukcí, další se raději strhly a znovu postavily v tom samém stylu. Chinatown tak získalo úplně nový vzhled, s množstvím luxusních restaurací a drahých obchodů.
Singapur je místem tolerance a tak se zde mísí kultury čínské, indické, malajské. Své modlitebny tady mají hinduisté, buddhisté, muslimové i křesťané a často jsme se setkali s tím, že v jedné ulici se nachází vedle sebe několik svatyň různých náboženství. V oblasti čínské čtvrti se nachází půvabné kupecké domky, které odolaly stavebnímu boomu. Nachází se tady klasické čínské obchůdky s tradiční čínskou medicínou a čínskými cetkami, restaurace s čínskými dobrotami za rozumné ceny a několik zajímavých chrámů. 
Koupili jsme 2 pohledy za 1 SGD a 2 známky za 1 SGD, které jsme hned napsali a poslali. Na ulici potkáváme muže jak hrají nějaké čínské hry na způsob domina. V jednom krámku jsme koupili 3 ks "oblečků", které se navlékají na láhve od vína za 10 SGD. Mapka Chinatown.
Jak už jsem se zmínil, že se vedle seba nechází svatyně různých náboženství, tak právě v samém srdci čínské čtvrti na ulici South Bridge Road se nachází nejstarší hinduistická svatyně v Singapuru postavená roku 1827, chrám Sri Mariamman. Později v roce 1862 byl přestavěn. Nejdříve nás upoutala krásně zbarvená věž nad vstupní branou, tzv. gopuram, což je typický znak drávidského stylu jižní Indie. Zdobí ji sbírky hinduistických, barevně malovaných sošek. Každý rok, někdy kolem října a listopadu, je Sri Mariamman Temple dějištěm festivalu Theemidhi, během něhož tu věřící chodí bosí po rozpálených uhlících. Vstupné se zde neplatí, ovšem fotit se může jen za poplatek. Do svatyně se vstupuje bez bot. Ve svatyni jsou vymezené prostory, kam nevěřící nemohou vstoupit. Zrovna probíhala nějaká bohoslužba. Dveře svatyně jsou zdobeny mnoha zvony a uvnitř se nachází různé kovové sochy.
Další zastávkou je mešita Nagore Durgha postavená muslimy z jižní Indie v letech 1829-1830 v Boon Tat Street. Ale bohužel se zrovna opravuje a není přístupná.
Zajímavá byla barevná svatyně Thian Hock Keng, neboli „Chrám nebeského štěstí", která se nachází na Telok Ayer Street v Chinatown. Jedná se o nejstarší a také o nejbarevnější svatyni v Singapuru, která byla postavena v roce 1840. Je zasvěcena Mao – Cho – Po, královně nebe a ochránkyni námořníků. V době, kdy k singapurským břehům začali přijížděli čínští usedlíci, bylo nevyhnutelné, postavit zde svatyni, kde mohli vzdát díky za úspěšnou plavbu. Nezapomeňte si povšimnout draků, které uvidíte na vrcholu střechy, nádherně zdobených trámů, výplní se zlatými listy a především krásně malovaných dveří.
Hned vedle ve stejné ulici se nachází mešita Masjid Al - Abrar postavená v roce 1827. V letech 1850 – 1855 byla přestavěna do současné podoby. Před vstupem jsme se museli zout. Výzdoba uvnitř je velice strohá. Muži se ve speciálních lavorech umývali.
Začíná silně pršet, dnes poprvé. Déšť trvá jen asi 30 minut. Procházíme ulicí Amoy Street, která se nachází v blízkosti Al – Abrar Mosque, nedaleko Telok Ayer Street. V minulosti sloužila především námořníkům a obchodníkům, kteří se plavili na moři, ale dnes je velice moderní a reprezentuje nový vzhled Chinatown. Ann Siang Hill má jedny z nejkrásnějších terasovitých domů, z nichž některé byly již opraveny, ale mnohé ještě zůstaly netknuty. Zde žilo převážně čínské obyvatelstvo. V ulici Telok Ayer navštěvujeme čínský chrám Fuk Tak Chi, kde se nachází model čínské čtvrti, jak vypadala v minulosti. Je to jeden z nejstarších čínských chrámů v Singapuru postavený v roce 1820.
Nedaleko ve Philip Street se nachází čínská, taoistická svatyně Wak Hai Cheng Bio Temple - Yueh Hai Ching Temple, obklopená moderními mrakodrapy. Uvnitř jsou zobrazeny velice zajímavé náboženské scény a výjevy. Uvnitř se bohužel nesmělo fotit.
V jednom čínském bistru jsme se zastavili na večeři. Já jsem si dal menu za 5 SGD a to polévku (jen vývar), rýži, pečenou kachnu a vepřové maso na kousky se zeleninou a opraženou cibulkou a Martin si dal kuřecí maso s rýží a k tomu polévku, i když si ji neobjednal, taky za 5 SGD. K tomu měl sladko-kyselou omáčku a singapurské chilli. Když jsem polévku dojedl, přinesli mi další. 
Pak si k našemu stolu přisedla "kuchařka" a namíchala nám indonéské chilli, které bylo ještě pálivější. Potom ji, nejspíš to byl manžel, přinesl z vedlejší restaurace 2 placky roti prata, k tomu cukr a jednu kari omáčku. Podělila se s námi. 
Potom jsme si taky do onoho indického bistra došli pro placky roti prata. Je to indický chleba, chuťově jako palačinka, já jsem si to dal s cukrem, jeden cukr byl dokonce oranžový, protože byl smíchaný s bůh ví čím a Martin si dal s kari omáčkou. Každý stál 0,60 SGD. A ještě jsem si k tomu dal Teh Tarik, neboli čaj s mlékem za 1 SGD. 
A honem domů, než budu muset na toaletu. 
Ze zastávky China Town jsme za 1,40 SGD jeli metrem na hotel. V obchodě jsme si cestou ještě koupili za 2,20 pivo Chang a malou čokoládu za 1,20 SGD. Pokoj byl uklizený, byly nachystané nové ručníky a dokonce nové pití, instantní kávy a oplatky. Uvařili jsme si kávu a v 10 hodin jsme šli spát.
Sobota 24.2.2007 - Singapur - čtvrť Singapore River, Arabská čtvrť, čtvrť Little India, Chingay Parade
Dneska jsme opět kolem 8 hodiny vyrazili, abychom toho stihli co nejvíce. Dneska máme v plánu navštívit čtvrť kolem řeky Singapore, Arabskou a indickou čtvrť. Metrem SMRTi jsme se za 1,40 SGD dopravili na zastávku Raffles Place a vydali jsme se do Colonial District, tedy Koloniální čtvrti, která se rozkládá kolem řeky Singapore River. Mapa oblasti Singapore River.
V roce 1819 Sir Stamford Raffles vybudoval v Singapuru britskou základnu a podle svých vlastních městských plánů přesunul administrativní centrum severně od řeky a obchodní centrum jižně – tímto vznikl tzv. centrální Singapur, který tak prošel desítkami let koloniální nadvlády a republikánské samostatnosti. Dnešní Singapur je velice moderní, krásné město, ale i přesto si tu stále můžete prohlédnout množství památek a pozůstatků z dávných časů. Colonial Singapore – administrativní centrum, se rozkládá severně od řeky. Najdete zde mj. úchvatné odkazy z období britské nadvlády – kamenné, šedé stavby městské radnice, parlament, muzeum, kostely a viktoriánskou architekturu – většina z nich i nadále slouží původním účelům. The Central Business District (CBD)– komerční, obchodní střed města, leží jižně od řeky. Dle názvu je jasné, že to je obcodní centrum Singapuru a podle toho to tam taky tak vypadá. Jedna výšková budova na druhé. Kkaždá budova je trošku jiná a působí to na mně dobrým dojmem, i když je tu, pochopitelně, docela rušno, ale to je tu všude... Nachází se zde především obrovské mrakodrapy, které se tyčí k nebi a snaží se zaujmout nejrůznějšími tvary, a moderní finanční budovy. Tyto dvě oblasti, Colonial Singapore a Central Business District odděluje řeka, která vždy tvořila střed města – bývala hlavní a velice důležitou tepnou singapurského obchodu a místem, kde přistávali Britové.
Zamířili jsme k riverside, k okolí řeky Singapur, což je v centru asi nejpůsobivější oblast. Čtvrť Singapore River byla v minulosti jedním z nejrušnějších center města, v současnosti je označována za velice klidné a příjemné místo, kam si lidé chodí odpočinout. Podél řeky se nachází spousta restaurací, barů, apod. K nejznámějším takovýmto místům patří Boat Quay na jižním břehu a Clarke Quay, kam se dá dostat po nábřežní promenádě buď pěšky nebo "říčním taxi". Kolem nábřeží se rozkládají malebné barevné domky a za nimi se tyčí k nebi moderní prosklené mrakodrapy. Kombinace řeka, původní a moderní zástavba vypadá velmi zajímavě.
Přes most Cavenagh Bridge, postavený v roce 1868, který se nachází u majestátního hotelu Fullerton, a patří k nejluxusnějším ve městě jsme došli na náměstíčko Merlion Park, kde ústí řeka Singapur do zálivu Marina Bay. 
Tady stojí singapurský symbol Merlion, nejvíce fotografovaná socha, z poloviny lev a z poloviny ryba, přesněji lví hlava a rybí tělo, chrlící neustále proudy vody. Přes řeku vede působivý most Esplanade Bridge a za mostem je moderní budova ve tvaru ovoce durianu, zvaná Esplanade - Theatres on the Bay, která slouží jako kinosály, divadla, zábavní centrum, koncertní hala, výtvarná galerie. Oficiální stránky zde. Za zálivem Marina Bay se tyčí do nebe moderní mrakodrapy čtvrti CBD.
Přes Anderson Bridge, most, který se v Singapuru řadí k nejstarším (1910) jsme se dostali k Empress Place, nejstarší promenádě, která dostala své jméno po slavné a uctívané královně Viktorii. Nachází se zde též stejnojmenná budova Empress Place Building, postavená v roce 1867 v georgiánském stylu, v níž se dříve nacházel soud a později i mnohé vládní úřady a kanceláře. Dnes zde sídlí muzeum asijských civilizací - Asian Civilisations Museum. 
Opodál nás upoutala socha známého Sira Stamforda Rafflese, zakladatele moderního Singapuru, která prý byla umístěna poblíž místa, kde Sir vystoupil, když připlul v roce 1819 k ostrovu. Dále Dalhousie Obelisk, věnovaný Markýzi Dalhousie, generálnímu guvernérovi Indie, který navštívil tento ostrovní stát v roce 1850.
Nachází se zde spousta úchvatných koloniálních budov, např. Victoria Theatre and Concert Hall, postavená v roce 1862 jako radnice. Nyní se využívá k mnoha kulturním a společenským akcím a je domovem Singapore Symphony Orchestra. 
The Old Parliament House (Starý parlament) je nejstarší koloniální budovou v Singapuru z roku 1827. Původně byl soukromým domem, poté byl přestavěn v soud, zákonodárné shromáždění koloniální vlády a dnes zde sídlí The Arts House..JPG)
Kolem starého Parlamentu jsme prošli zase k řece na nábřeží a kolem mostu Elgin Bridge jsme došli k mostu Coleman Bridge, u kterého se nachází adrenalinová atrakce G-Max Reverse Bungy Jumping. Prošli jsme se po nábřeží Clarke Quay. 
Pokračujeme kolem parku Fort Canning Park. Fort Canning Hill, dříve nazývaný Forbidden Hill, z něhož se naskýtá jeden z nejkrásnějších pohledů na Singapur. Archeologické vykopávky, které zde byly prováděny, odkryly jávské artefakty z říše Majapahit ze 14. století. Najdete tu i svatyni Iskandera Shaha, posledního vládce starověkého království Singapura. Raffles si na vrcholu Fort Canning Hill nechal postavit dům, kde později zasedala vláda, než byl v roce 1860 založen ste
Došli jsme až k Filatelistickému muzeu - Singapore Philatelic Museum, které Martin, jako filatelista, chtěl navštívit. Nachází se v překrásné koloniální budově, postavené v roce 1908. Uvnitř si můžete prohlédnout vzácné, ale i docela obyče
V nákupním středisku Funan jsme koupili vodu za 1,10 SGD, protože se má hodně pít, jednu bílou čokoládu a žvýkací bonbony. Kolem budovy Nového Parlamentu (Parliament House) jsme se dostali zpátky na ulici St. Andrew´s Road, která vede podél Padangu..JPG)
Padang je největším symbolem koloniálních let v Singapuru. Byl centrem společenského života a místem, kam lidé chodili v odpoledních a večerních hodinách na promenády. Dnes se zde v tropickém horku pořádají neprofesionální zápasy v kriketu, podporované členy Singapurského kriketového klubu - Singapore Cricet Club, nacházejícího se na jedné straně rozlehlého otevřeného prostranství a Singapurského rekreačního klubu - Singapore Recreation Club na straně druhé. Padang zažil i začátek konce britské nadvlády, když tu japonské vojsko přemohlo evropské obyvatelstvo a nakonec jej uvěznilo ve vězení Changi.
Na ulici St Andrew´s se vedle sebe nachází další dvě koloniální stavby postavené roku 1939. Ústavní soud (Old Supreme Court) nahradil bývalý Grand Hotel de L’Europe, který tenkrát předstihl dnes nejluxusnější Raffles Hotel. Hned vedle se nachází Městská radnice (City Hall), v níž se Lord Louis Mountbatten vzdal roku 1945 Japoncům.
.JPG)
Prošli jsme kolem Raffles City Shopping Centre, u kterého jsem napočítal 66 pater, dnes nejluxusnějšího hotelu Raffles k památníku Civilian War Memorial, který se nachází v parku War Memorial Park. Je odsud pěkný výhled na město.
Hodně mě okouzlila moderní část Suntec City, kde se k nebi tyčí 5 stejných věží Suntec Tower 1-5. Suntec City je navržený jako město ve městě. 
Ve věži Suntec Tower 1 se nachází Česká Ambasáda. Vyvezli jsme se výtahem do 43. patra, kdy nám během té rychlé jízdy zaléhalo v uších. 
Chtěl jsem z nějakých kanceláří udělat pár snímků z výšky, ale nedovolila nám fotografovat a poslali nás do věže č. 4,kde je vyhlídka, ovšem tam se platí vstupné 10 SGD. Všechny věže jsou propojené a ve společných prostorách se nachází luxusní obchody, nákupní centra - Suntec City Mall. Jakoby uprostřed všech těch věží se nachází zajímavá fontána Fountain of Wealth, neboli fontána hojnosti, bohatství. Je to největší fontána na světě a prý se má sáhnout do vody. Asi by byl člověk bohatý. 
V místním Carrefouru jsme udělali nákup. Cenovky u regálů byly digitální, takže nemusí je při změnách cen přepisovat jen to asi nějak dálkově přes počítač upraví. Koupili jsme pečivo, nějaké pitíčko, ovoce, jogurty, sýry a salámy za 14 SGD.
Pěšky jsme přešli do nedaleké muslimské nebo chcete-li Arabské čtvrti Kampong Glam. Nachází se podél Arab Street, která je přirozeným centrem singapurských muslimů, dále North Bridge Road a postranních ulic s malajskými názvy, např. Jalan Pisang, Jalan Sultan, Pahang St, Aliwal St, atd. Mapka arabské čtvrti. Najdete zde množství obchodů s batikovaným či hedvábným oblečením, sarongy, výrobky z rákosu, vodními dýmkami, květinovými esencemi, apod. 
Navštívit zde můžete i četné muslimské mešity. První z navštívených byla mešita Hajjah Fatimah postavená roku 1845, Hajjah Fatimah, ženou, která pocházela z oblasti Melaka, v západní části poloostrovní Malajsie. Nachází se v místě, kde v minulosti stál její dům. Najdete ji v Beach Road, u Haji Lane.
Za 1,1 SGD jsme si koupili v jednom stánku koblih plněný borůvkami. Další zastávkou byl palác Istana Kampong Glam, který se nachází v Sultan Gate, poté, co zahnete doleva z Baghdad Street. Sídlil zde sultán Ali Iskander Shah. Palác byl postaven roku 1840. Před tím, než do těchto míst dorazil Stamford Raffles, býval rezidencí malajských králů a poté byl přidělen též Jávanům, obchodníkům z Arab a Bugis Street, apod. Palác není otevřen pro veře
Martin si za 2 SGD dal na špagety s rybou, ale bylo to hodně páivé.
Nedaleko ulice Arab Street, na rohu North Bridge Road jsme navštívili Sultánskou mešita Masjid Sultan (Sultan Mosque). Jedná se o největší mešitu v Singapuru. Byla postavena v roce 1825 z daru, který udělil Stamford Raffles a společnost East India Company, na základě společné úmluvy s johorským sultánem. O sto let později byla ovšem nahrazena úchvatnou budovou se zlatou kupolí. Mešita je pro veře
Hned vedle se se nachází malebná, postranní ulička Haji Lane, kterou zdobí dvoupatrové obchody s textilními výrobky, látkami, květinovými esencemi, apod. Najdete zde tradiční parfumérii, nazvanou Kazura, v níž si můžete koupit parfémy s takovými názvy, jako např. Ramadan nebo Aidal Fitri, který je určen pro věrné a spolehlivé.
Pokračovali jsme pomalu dále do Indické čtvrti zvané Little India. Cestou jsme natrefili na bleší trh, kde se dalo sehnat opravdu všechno. Začíná pravidelný půl hodinový liják, všichni stánkaři bleskurychle zakryli své stánky igelitovými sáčky a zalezli se schovat stejně jako my. Po půl hodině bylo po dešti, odkryli plachty a pokračovalo se v obchodování.
Little India je patrně jedna z nejpůvodnějších čtvrtí Singapuru, kterou ještě nezasáhla tolik zástavba, ale výškové budovy tu taky vykukují z každé strany, takže úplně cizí si tu připadat nebudete, pokud jde tedy o srovnání se zbytkem Singapuru. Ale je pravdou, že tu něco zůstalo zachováno. Ačkoli v Singapuru žije převážně čínské obyvatelstvo, přece jen se zde vyskytují i menšiny, z nichž k nejpočetnějším patří Indové – obývají především malebné, romantické uličky čtvrti Little India podél Serangoon Road. Najednou máte pocit jako by jste zabloudili někde uprostřed Kalkaty. Jistě zde neodoláte vůním indických koření a bylinek, uvidíte spoustu pouličních kuchařů a též množství vegetariánských restaurací, které jsou stále oblíbenější a vyhledávanější. Pokud si chcete koupit indické sandály, vydání Indian Today nebo Indian Movie News, kompakt s indickou hudbou či zarámovaný portrét hinduistického boha, pak je Little India tím pravým místem. Mapka Little India.
Nejvíce mě asi zaujala mešita Masjid Abdul Gaffoor. Zajímavá, velice netradiční směs arabské a viktoriánské architektury. Má zeleno - žlutou barvu. Při vstupu do mešity se nachází sluneční hodiny, jediné v islámském světě. Před vstupem do mešity jsme si museli zout boty. Okouzlila mně jak zvenčí tak zevnitř.
Prošli jsme pasáží Little India Arcade, nacházející se u Serangoon Road. Tvoří ji zrekonstruované obchody, které nabízejí jak suvenýry pro zahraniční turisty, tak i nejrůznější výrobky z Indie, převážně se jedná o textil, dále květiny, a mnoho dalších. Tím se alespoň trochu snaží udržovat tradiční atmosféru Little India. Pokud se budete procházet zadními uličkami, narazíte opravdu na to pravé srdce Indie s obchody prodávajícími koření, hudební nahrávky, náboženské předměty, zboží, které denně potřebuje typicky indická rodina, apod. Dunlop Street si i nadále uchovává svůj osobitý „staromódní" nádech a je také nejlepším místem, kde se v Little India můžete najíst – ovšem za předpokladu, že jste vegetariáni. Pověstná jsou též místní zlatnictví. 
Za 1 dolar jsme si koupili sáček s murukku neboli chakli, což jsou tradiční indické pálivé, kořeněné krekry stočené do spirály. Pomohla nám to objednat jedna Indka. Na zapití jsme si koupili holandské pivo Breda za 2,20.
Přešli jsme k nedaleké svatyni Sri Veeramakaliamman. Ja zasvěcená hinduistické bohyni Kali, bohyni moci a hrůzu nahánějící vtělení manželky hinduistického boha Šivy. Tento chrám je prý první svého druhu v Singapuru, který ji uctívá. Svatyně vždy byla oblíbená u vyznavačů hinduismu, kteří sem přicházejí většinou za soumraku. Poprvé byla postavena již v roce 1855, později byla rozšiřována. Věřící při vstupu do chrámu zvoní na množství zvonků na jejích dveřích doufajíc, že budou vyslyšeny jejich prosby. Chrám je zavřený denně od 12:30 do 16 hodin. Dovnitř se opět vstupuje naboso. Snad nám nikdo zatím neukradne boty. 
Uvnitř je strop lemovaný sochami mnoha hinduistických bohů. A samozřejmě v hlavní svatyni chrámu je černá socha bohyně Kali, po boku svých synů Ganeshi a Murugana. Kali poznáte podle množství zbraní, kterými je vyzbrojena, Ganesha je sloní bůh a Murugan je často zobrazena jak jede na pávovi. Mě ovšem nejvíce zaujala vstupní věž gopuram. Většina hinduistických chrámů má propracovaný gopuram, neboli věž, která je až kýčovitě zdobena barevnými plastikami nad vstupem, které zobrazují vyřezané bohy, bohyně a mytologická zvířata, která vidíte už z dálky, takže věřící mohou říct své modlitby bez toho, aniž by vstoupili do chrámu.
V jedné místní indické vývařovně, kde je spousta místních, což většinou znamená, že zde dobře vaří, jsme si dali 3 indické placky chapati po 0,60 SGD. Placky se dělají z celozrnné mouky a pečou se na takové ploché pánvi. K tomu jsme si z nabídky jídel v hrncích, o kterých jsme pořádně ani nevěděli co je co, dali mutton masala což byla směs skopového masa a nějaké zeleniny a koření za 2,80 SGD a nějaké mleté maso, Kima nebo tak nějak za 2,20 SGD a k tomu okurky s cibulí a velké pivo Tiger za 6 SGD. .jpg)
Ve vedlejším bistru jsme si ještě koupili dva indické chleby naan, které se pro změnu pečou v peci tandoor přilepené na její stěně uvnitř. Jeden jsme si dali česnekový za 1,50 a jeden sýrový za 3 SGD. Česnek a sýr vmíchal do těsta a potom to pekl přilepené na stěně hliněné pece. Mňam.
Zastavili jsme se v nákupním centru Mustafa Centre, kde je množství obchodů, zboží za přijatelné ceny a mají otevřeno 24 hodin. Nachází se v modernější budově na několika patrech Ve směnárně jsme vyměnili ještě 20 USD v kurzu 1,515, abychom ještě mohli do zítřka než odletíme nějak existovat.
Pokračujeme k mešitě Angullia Mosque, která je místem uctívání indických muslimů. Není tak pěkně ornamentálně zdobená jako byla mešita Abdul Gaffoor, spíš taková strohá. Byla postavena v roce 1898. Před vstupem opět musíme zout boty.
Pokračujeme po ulici Serangoon Road až k místu, kde se blízko vedle sebe nachází 4 chrámy různých náboženství. Sakya Muni Buddha Gaya Temple, neboli Temple of 1000 Lights - Svatyně 1000 světel. Jedná se o buddhistickou svatyni, které dominuje zářivý, 15 m vysoký a 300 tun těžký sedící Buddha v hlavním sále, obklopený stovkami elektrických světel, podle nichž byla svatyně pojmenována. Dále zde můžete obdivovat voskovou figurínu Gandhího a hinduistického boha s hlavou slona, Ganeshe. Svatyně byla inspirována mnichem, který pocházel z Thajska a jmenoval se Vutthisasar. Ačkoli zde jistě najdete více prvků, které jsou typické spíše thajskému stylu, některé, především barevné dekorace, jsou ryze čínské. Mohutný, zdobený otisk chodidla, doplněný 108 krásnými označeními, které jej odlišují od druhého Buddhova chodidla, je prý replika otisku chodidla, který byste nalezli na vrcholu Adam's Peak na Srí Lance. Za a uvnitř obrovské sochy najdete vyobrazení Buddhy ve stavu nirvány. Na podstavci se můžete dozvědět něco z Buddhova života.
Naproti přes cestu se nachází buddhisticko taoistická svatyně Leong San See, jehož střechy zdobí plastiky hliněných draků. Uvnitř se má nacházet množství úchvatných keramických předmětů a řezeb. Ale bohužel byla zavřena.
O kousek vedle je pro změnu hinduistický chrám Sri Vadapathira Kaliamman Temple, navštěvovaný převážně jižními Indy. Je zasvěcený božstvu Kaliamman, ochranný mateřský duch ze severu, který je tak čistý jako oheň. Hlavní chrámová svatyně je zasvěcena bohyni ničitelce Kali, jejíž vyobrazení v bohatých barvách zdobí fasádu. Měli jsme možnost, opět bosí, nahlédnout do chrámu, kde se místní modlili. Před vstupem si kromě zutí bot ještě umývali nohy.
Posledním z chrámů, který jsme dnes navštívili byla obrovská svatyně Sri Srinivasa Perumal Temple zasvěcená hinduistickému bohu Višnovi. Uvnitř jsme obdivovali sochu boha Višny, nazývaného též Perumal, který je ochráncem světa a bohem milosrdenství a dobroty, a jeho manželky Lakshmi a Andal. Byl postaven v roce 1855 jako jednoduchá svatyně, ale rostoucí počet vyznavačů víry, vedl k současné propracované konstrukci z roku 1960. Gopuram neboli vstupní věž vysoká 20 metrů zobrazující příběhy boha Višnu byla přidána teprve v roce 1975. 
V tom množství bot, které se před chrámem povalovaly, jsem měl strach, abychom ty naše následně našli. U této svatyně začíná o festivalu Thaipusam 3 kilometrový pochod věřících k Chattiar Hindu Temple, nedaleko Orchard Road. Při tomto festivalu mají věřící různé probodnutá těla a tváře různými jehlicemi, háky apod.
Procházku indickou čtvrtí jsme zakončili na zastávce metra Farrer Park, kde jsme si koupili lístek za 1,10 SGD a zamířili ještě večer na zastávku Orchard, kde se nachází ulice Orchard Road. Jednu z nejhonosnějších částí Singapuru tvoří moderní hotely, v nichž bývá ubytována převážně bohatší klientela z celého světa, a úchvatná sídla z koloniálního období, kde bydlí zámožní lidé. V luxusních nákupních centrech lze koupit vše od posledních technických výstřelků z Japonska až po starožitnosti z východu. Najdete zde též množství restaurací, nočních klubů, barů, apod. Je to prostě vyhlášená nákupní zóna v Singapuru. Kolem silnice jsme viděli zajímavé, krásně osvětlené vodotrysky. Radost pohledět na tu kombinaci světel a tryskající vody.
Ale hlavní důvod proč jsme sem ještě dnes večer vyrazili, byl Chingay Parade of Dreams, o kterém jsme se dočetli, že se koná 23.-24. února, v nějakém volně přístupném průvodci, který jsme měli k dispozici a kde byly psané jaké akce se kde konají. Chingay se koná každý rok a tradičně během Lunárního Nového roku. Je to multikulturní a kosmopolitní průvod chránící tradice slavností Čínského Nového roku, zatímco ukazuje bohatou multikulturní rozmanitost a bohatství Singapuru. Je největší svého druhu a největší slavnostní průvod v Asii. 
Přímo na ulici Orchard Road, před hotelem Marriott probíhal průvod nádherně nazdobených alegorických vozů, spousty tanečníků z různých zemí v pestrobarevných kostýmech. Hlavní představení vždy probíhalo před nejspíš placenou tribunou, ale účastnící své kousky předváděly již během pochodu ulicí. Akorát všude bylo množství lidí, ale přesto jsme viděli dá se říct většinu. Byl jsem z toho úplně unešený. To množství barev, efektů, tanců, hudby. Tancující čínští draci. No a nakonec ohňostroj. Prostě paráda.
Když se zábava blížila ke konci, vydali jsme se na SMRT, abychom se vyhnuli největšímu náporu lidí. Za 1,40 SGD jsme si koupili lístek domů. V 7elevnu jsme koupili pivo Breda za 2,20 a dvě čokolády Mars. Když jsme se vrátili na hotel a zapnuli televizi, tak zrovna končil přímý přenos z průvodu. Uvařili jsme si kafe a dali jsme se do balení věcí. Martina trápí nějak zažívací problémy, nejspíš z těch dnešních indických jídel, na které náš žaludek není zvyklý.
Musím říct, že Singapur mě nadchnul a dokonce si dovedu představit, že bych tady žil. Bylo to zase trošku něco jiného. Jistě, je to město, rušné město, spousta hluku, doprvy, samé budovy, ale má to něco do sebe.
