LETEM SVĚTEM

Pátek 9.2.2007 - ostrov Ko Bulon Lae

Prodloužili jsme si pokoj o další noc za 350 THB. Na terase jsme posnídali jogurt a kocháme se výhledem na moře. Jdeme na druhou stranu ostrova, nejdříve na severovýchodní výběžek ostrova, kde se nachází nějaký resort a odkud vyplouvají trajekty. Pláže je sice písečná, ale s kameny.
  
Pak jsem přešli kousek za roh, na východní písečnou pláž Pansand Beach. Snažíme se šnorchlovat, ale kromě hejna drobných rybek a dvou ježků není nic vidět. Procházíme se po pláži. Všude jsou pěkné mušle, ale většina z nich je rozbitých.
 
Na vzdálením konci pláže Pansand Beach vyčnívají ze země působivé ostře tvarované balvany. Některé jsou černé, jiné mramorové se zlatou purpurovou nebo okrově žlutou barvou.
Na pláži se nachází největší a nejlepší letovisko na ostrově Pansand Resort, které nabízí ubytování v podlouhlých domcích i v luxusních chatách.
V poledne se u jednoho resortu informujeme na jízdní řády lodí. Z Bulonu do Pak Bary jezdí loď denně v 9 hodin a stojí 300 THB, Bulon - Ko Mook za 950 HB, na ostrov Ko Ngai za 1100 a na Ko Lanta za 1400 THB. Je to speedboat, která jezdí obden, tzn. teď 10.2. a pak 12.2. My ovšem chceme odjet 11.2.  V ostatní dny jede na ostrov Ko Lipeh, takže se nemusí přes Pakbaru.
Na oběd jsme si zašli do skvělé restaurace Marina Resort Restaurant, nedaleko pláže a školy. Jsme tady sami a sedíme v bambusové restauraci.

Obsluha je velice příjemná, ostatně jako na většině míst v Thajsku. Objednali jsme si garlic bread, tedy česnekový toast za 30 THB, kokosovou polévku s kuřecím masem za 80 THB. Polévka byla vynikající, byly v tom houby, kuřecí maso, mrkev, květák a nějaké ty jejich bambusové výhonky, které se těžce kousaly. Už jsem zkoušel kokosovou polévku uvařit i doma a myslím, že se mi povedla. K tomu jsem si objednal kuřecí maso se zeleninou a smaženými oříšky kešu za 60 THB. Rýže s masem byla výborná, trochu pálivá. Byly v tom i baby kukuřičky. Martin si objednal Hong Kong nudle s kuřecím masem za 50 THB a na pití pivo Chang v plechovce za 40 THB. Myslel si, že to bude mít smažené nudle, ale ve skutečnosti to byla vlastně polévka s kuřecím masem, houby, hrášek, kukuřice, pórek a tenké hnědé nudle. Chuťově mi to připomínalo zeleninovou polévku. Od stolu jsme zaslechli češtinu. Nejdříve jsme si mysleli, že se nám to zdá. To by musela být náhoda, aby tady byli nějací Češi. A opravdu, v jednom bungalovu v Bulon Marina Resort, který patří k restauraci, byla ubytovaná jedna česká rodinka s dítětem. Tak jsme za nimi zašli a prohodili pár slov. A dozvěděli jsme se, že už jsou na Bulonu podruhé a bez cestovní kanceláře. Že jezdí také na vlastní pěst. Bungalovy jsou velké, s doškovými střechami a postavené na kuřích nožkách na úpatí kopce, poblíž hlavní pláže.

Odpoledne už ležíme ve stínu. Martinovi se do batohu pustili mravenci na sladké krekry, které jsme měli na svačinu. Tak jsme jimi nakonec nakrmili ryby. Pozorujeme lodě jak přiváží a odváží turisty. Po 16 hodine odcházíme z pláže. V "marketu" kupujeme 2 jogurty po 20 THB, dvě 1,5 litrové vody po 20 THB, neloupané burské oříšky v sáčku za 30 THB a bagetu za 20 THB. Trochu mi to připomíná obchod vše za 20. U naší ovocnářky jsme si zase koupili celý ananas za 20 THB, samozřejmě nám ho očistila, nakrájela, 5 mandarinek a za 15 THB trs longanu, kterému se taky říká "dračí oko". Jsou to takové malé kuličky, jí se ta dužina, která se dá dobře vyloupnout. Uvnitř je pecka. Má sladko kyselou chuť podobnou liči, mi trochu připomínal grep. Večer sedíme na terase, pojídáme ovoce a hrajeme kostky.  

Sobota 10.2.2007 - ostrov Ko Bulon Lae

Snídáme jogurty. Martin má jogurt s kukuřicí a dokonce je v tom i fazole :-)
Vydali jsme se skrz ostrov lesní stezkou na jižní stranu ostrova do zátoky Mango Bay. Podél této stezky se nachází několik kaučukovníkových stromů, na kterých jsou nařezané kůry a pod nimi nádobky, do kterých stéká bílá tekutina, kaučuk. V okolí se nachází i jednoduché manufaktury na zpracování kaučuku a výrobu latexu. Mají tady dva lisy, na kterých vylisují kaučukové pláty, které se potom suší na slunci. Na omak to vypadá jako gumová rohož do koupelny. Zpracování kaučuku jedním z mála druhů obživy místních lidí.
   
Cestou potkáváme velkého ještěra. Měl asi 1 metr, nejspíš to byl nějaký druh varana. Ale když jsem se ho snažil vyfotit a trochu jsem se přiblížil, rychlým tempem zmizel v houštinách a už jsme ho neviděli.
V zátoce Mango Bay také žijí rybáři národa Chao Ley, kteří tady loví převážně olihně. Pláž je kamenitá a je zrovna odliv, takže se tady nedá koupat.
  
Jdeme tedy na východní pláž. Z moře je na břeh vyplavena mrtvá nafouknutá ryba s ostny. Je to čtverzubec, anglicky se mu říká Pufferfish. Známá je také pod názvem Fugu, kterou konzumují Japonci. Ovšem jeho kůže, ale také některé orgány obsahují silný neurotoxický jed - tatradotoxin. Sbírám na pláži mušle zajímavých tvaru, jakoby zkroucených do spirály. 
    
Stále nám nad hlavami krouží orli mořští. Martin se je pokusil zachytit na kameru.
 
Na hřišti si malý chlapec hraje s "autíčkem" vyrobeným z PET lahve. Našim dětěm se kupují drahé hračky a tady si děti vystačí s obyčejnou PETkou.

Na oběd jsme si dali ovoce longan a müsli sušenky. Ve 4 hodiny odcházíme z pláže. Cestou jsme se zase zastavili zase u naší ovocnářky, už z dálky na nás volala. Koupili jsme trs banánů 6 ks za 20 THB a mandarinky za 15 THB, jednu nám dala navíc. Na pokoji balíme věci, protože zítra ráno bohužel odjíždíme. V jedné restauraci jsme si dali hranolky za 50 THB a pivo Singha v plechovce za 50 THB. Pak jsem zašli do druhé restaurace, která patří mladší sestře naší ovocnářky. Dali jsme si velké pivo Chang v láhvi za 80 THB. Tady nemají 0,5 l jako u nás, ale 640 ml. Martin si dal něco jako rizoto s kuřecím masem, k tomu okurky a limeta za 50 THB.

Já jsem si vybral rybu. Nevím co to bylo za druh, vytáhli ji z mrazáku, kde ji měli uloženou na ledu, nakrojili ji napůl a upekli na grilu jako BBQ s česnekem a pepřem. Stála 180 THB. K tomu jako přílohu jsem si dal 2 brambory ve slupce také jako BBQ za 80 THB :-( Poprvé jsem za celou dobu na dovolené jedli klasické brambory.
 
Trochu rybího masa jsem dával kočce, která posedávala vedle, až si jednou sama stáhla ze stolu celou páteř ryby a začala se dusit. A ještě ke všemu mi zašpinila kalhoty, takže jsem večer na pokoji ještě pral.

Restaurace se celkem zaplnila, ani jsem netušil, že je na ostrově tolik lidí. Cestou na hotel jsem šli víceméně po tmě, zapoměli jsme si vzít baterku. V každé restauraci bylo tak 6-10 lidí. Na pokoji jsme si ještě na spirále uvařili čaj a šli jsme si lehnout.