.jpg)
24.6.2009 - Manado, plavba na ostrov Bunaken
Snídani jsme měli v hotelu. Podávala se v prosklené jídelně s terasou s krásným výhledem na město a přístav. Bylo pěkné počasí.
Snídani jsme si dali na terase. Snídaně nás teda hodně zklamala, byla pouze jakási polévka a pak rizoto s mořskými plody a k pití čaj. Nic moc, ale lepší než vůbec nic. 
Ráno jsme se zašli podívat do přístavu, u kterého se nachází rušná tržnice Pasar Bersehati. Původně se jednalo jen o rybí trh, dnes zde seženete úplně všechno. Od zeleniny, přes živé kozy, prasata a slepice. No a samozřejmě čerstvě nalovené ryby. Pro mě je návštěva trhu vždycky neuvěřitelný zážitek. Pozorovat ten šrumec. 
Jinak město samotné moc zajímavé není. Spíše slouží jako základna pro potápěče a pro turisty plující na okolní ostrovy.
Dnešní den jsme měli v plánu přesunout se na pár dní na ostrov Bunaken. Ale ještě předtím jsme si potřebovali sehnat letenky z Manada do Makassaru a z Makassaru do Denpasaru na Bali. Celkem to byl problém, protože cestovek tady moc nebylo. Nakonec jsme uspěli v Citra Express Tours and travels na ulici Jalan Pierre Tendean. Obsluhovalo nás asi 5 lidi. Byl to docela zážitek. Domlouvat se s nimi anglicky. Strávili jsme tam přes dvě hodiny. Nedalo se platit kartou jen rupiemi, tak šel Martin mezitím měnit peníze a přišel asi s 5 miliony v tašce :-) Koupili jsme letenku z Manada do Makassaru (Ujung Pandang) na 27.6. ve 14:45-16:20, let JT777 se společností Lion Air za cenu 689,000 Rp. Garuda měla pouze business class za 2 miliony a společnost Merpati, se kterou jsme chtěli letět 26.6. v 17:35 měla vyprodáno. Dále jsme koupili letenku z Makassaru do Denpasaru na 3.7. v 16:30 s národní leteckou společností Garuda Indonesia,let č. GA621 za 1,004,000 RP. V 9 hodin letí ještě Lion Air za 869,000 Rp a ve 12:10 Batavia za 707,000 Rp, ale tyto časy nám nevyhovovaly kvůli předcházejícímu letu z Rantepaa do Makassaru, který jsme plánovali, i když jsme ho ještě neměli koupený. Ještě jsme chtěli letenky z Ende na ostrově Flores do Surabaya na ostrově Jáva, ale celý měsíc červenec údajně nelítají a lístky na společnost Pelita Air se zde nedaly koupit. Nechali jsme tady 2,3 miliony a šli jsme.
Cestou v supermarketu kupujeme na cestu na ostrov tři 1,5 litrové vody za 4,000 Rp, nějaké oplatky a pečivo. Ve 13 hodin máme check out v hotelu. Jdeme do přístavu zajistit si loď na ostrov Pulau Bunaken. Denně kromě neděle jezdí mezi 14-15 hodinou z přístaviště za tržištěm Pasar Bersehati public boat na ostrov Bunaken. Plavba trvá hodinu a cena je 25,000 Rp. Zpět z Bunakenu jezdí v 8 hodin ráno. Další možností jsou charterové lodě, kterou si najmete a jede ihned, nemusíte čekat na veřejnou loď. Chtějí 250,000 Rp, ale cena se dá usmlouvat na 150-200,000 Rp za loď. Původně jsme nechtěli, ale než čekat do 15 hodin jsme se rozhodli pro charter. Začali nás přemlouvat. Ubytování jsme na ostrově taky žádné zajištěné neměli. Začali nám dohazovat i ubytování, s tím, že nás tam zavezou a část cesty jim uhradí majitel ubytovny. Zavolalii majiteli do Lorenso´s Homestay (Lorenso 2) a dali nám ho k telefonu. Po telefonu jsme si domluvili ubytování s tím, že majitel mu zaplatí za loď 100,000 Rp a my 150,000 Rp. Tak jsme na to přistoupili. Naložili jsme bágly a vypluli jsme. Plavba na ostrov malou lodí trvala hodinu. 
Přistáli jsme u pláže Pantai Pangalisang na východním pobřeží ostrova. Zrovna byl odliv, takže loď nemohla až ke břehu, takže jsme dobrých 500 metrů museli dojít po svých s báglama na zádech v plytkém moři mezi hvězdicemi, odkrytými korály, proplést se mezi mangrovy až jsme došli k ubytování. Řeknu Vám příjezd nic moc. Kde je to krásné moře o kterém všichni tak básní? Když jsme se vzpamatovali z prvotního šoku, přišla, jestli to byla majitelka nevím, milá paní, která nás ubytovala. Ubytováváme se ve středisku Lorenso´s Homestay - Lorenso 2. Je to velmi příjemné zařízení v zahradě uprostřed krásných palem hned u moře, s dobrou stravou a milými lidmi. Bereme si samostatnou chatku za 175,000 Rp / os / den vč. 3 jídel denně na 3 noci, celkem tedy za 1,050,000 Rp. Mají i levěnjší v takovém společném domě za 100,000 Rp bez koupelny a za 150 s koupelnou. 
Hnedka dostáváme i oběd, což je milé uvítání. Je tady taková otevřená jídelna, kde se všichni scházíme. K obědu je rýže, pálivé nudle, ryby, k dispozici je čaj, voda celý den a káva. Snídaně jsou v 7 hodin, oběd ve 13 a večeře od 19 hodin. Kuchařky vždycky přijdou, navaří a jdou pryč. Jsou to strašně milé paní. Naše chatka je z bambusu s terasou, s větrákem, má 2 ložnice, moskytiéru nad postelí. Koupelna je trochu slabší, je tady sprcha se studenou vodou, záchod. Elektřina je denně jen od 17 hodin do 6 hodin do rána. 
Vedle nás bydlí v chatce starší paní z Londýna, jmenuje se Sue O´Farrell, je tady už 14 dní, šnorchluje a fotí podmořský svět. Slíbila mi poslat fotky na DVD až se vrátí domů. Opravdu je poslala. V Indonésii žila na různých místech 30 let.
Ostrov Pulau Bunaken se nachází ve vyhlášené Bunakenské mořské rezervaci 8 kilometrů od Manada. Je to malý ostrov, napříč celým ostrovem vede cestička, auta tady nejezdí pouze motorky. Bunaken-Manado Tua National Marine Park je jedna z nejkvalitnější potápěčských lokalit světa, 200 km nad rovníkme o rozloze 75 km čtverečních. Tvoří je 4 největší ostrovy Bunaken, Siladen, Manado Tua a Montehage. Za pobyt v rezervaci se platí vstupné, které se neustále zvyšuje a zvyšovat se údajně bude. Je jedno jestli se potápíte nebo ne. Prostě za pobyt se platí buď za den 50,000 Rp nebo 150,000 Rp na celý rok. Platí se buď instruktorovi potápění, v hotelu nebo přímo v jedné ze dvou kanceláří parku na Bunakenu. Dostanete potvrzení o zaplacení a takovou placku na připevnění (něco jak odznak), kterou musíte mít neustále u sebe, na ostrově i na moři, kdyby Vás někdo kontroloval. Po nás to ze začátku nikdo nechtěl, až když jsme se šli potápět tak jsme to museli zaplatit, koupili jsme si to na celý rok, což nás vyšlo stejně jako na 3 dny, ale můžeme se zde v průběhu roku kdykoliv vrátit.
Hlavní důvod proč jsme na ostrov přijeli je potápění. Na výběr je spousta potápěčských center. Majitelka nám na odpoledne domluvila schůzku s divemastry z báze Bunaken Kuskus Resort (Ocean Star). Mají základnukousek od našeho ubytování. Přišli za námi, probrali jsme základní informace, řekli jsme jim, že jsme se ještě v moři nikdy nepotápěli, že mám čerstvě absolvovaný potápěčský kurz. Na druhý den dopoledne jsme si domluvili 2 ponory z lodi za cenu 45 eur (650,000 Rp). V ceně je kompletní výstroj, 12l láhve, voda n apití, ovoce. Jdeme s nimi na bázi si vyzkoušet výstroj a připravit na zítřejší den. Kupodivu je slušná, není nijak opotřebovaná. Při potápění v Indonésii varují před špatným stavem výstroje a je třeba si ji vždy pořádně zkontrolovat. Potom jsme se vrátili k nám na pláž a jdeme šnorchlovat. Tzv. Home reef, neboli domácí útes, který se nachází před naším ubytováním u pláže Pantai Pangalisang se jmenuje Bunaken Timur I a Bunaken Timur II. Je to jedna z nejkrásnějších lokalit hlavně pro šnorchlaře, ale i pro potápěče na Bunakenu. Korálové stěny jsou blízko břehu a ta pestrost života pod vodou a ty nádherné korály, až mi zrak přechází. Jen se muselo díky odlivu zase dojít těch 500 metrů. Příště už jsem šel raději v sandálech. Protože to není moc příjemné šlapat po korálech a mangrovových kořenech. Mangrovníky lemují celé východní pobřeží ostrova. Timur I je stěna porostlá korály a obrovskými gorgoniemi. Občas silný proud proměnlivého směru je střídán místy bez proudění. Začíná pršet a spustila se teda pěkná průtrž. Vrátili jsme se na pokoj, něco málo jsme vyprali. Večer přichází příliv, který mangrovy úplně zatopí a voda dosahuje až ke břehu. 
Večer si dáváme čaj. Místní kuchařky se chlubí svým jídlem co navařily, dokonce se nechávají hrdě i vyfotit. Poskytují nám základní lekci indonéštiny. U společné večeře se nás potkává 6. Konečně poznáváme i další obyvatele resortu, se kterými se pak pravidelně potkáváme během dne. Je tu jeden manželský pár z Německa, kteří jsou na cestách už 14 měsíců, Fabio, Ital který pobývá v Indonésii už 3 roky a docela ovládá i indonéštinu, angličanka Sue a my. Povídáme si dlouho do večera o zážitcích z cest. Bylo to velice příjemné. Na večeři je pálivé rybí saté (malé sardinky na grilu), rýže, nějaké zeleninové placičky smažené, vajíčka vařená na tvrdo v kokosové omáčce a zelenina fuka fuka v kokosové omáčce. 
Celý den byl velice příjemný a už se těším na další.
