LETEM SVĚTEM

17.7.2009 - přístav Bangsal, ostrov Gili Trawangan

Platíme ubytování, dneska už nám to dala jen za 125,000 Rp. Na snídani byla vajíčková omeleta v toastu, ovoce a citronový čaj. Mikrobus nás místo v 8 vyzvedává v 8:30. Ještě vyzvedáváme 3 další lidi. Za lístek z cestovky nám dává lístek na loď, kterou v přístavu pak vyměníme za konečný lístek na loď. Vysadil nás ve vesnici Bangsal, 25 km severně od Senggigi, přímo u Arnel Restaurant and Bungalows, kde máme rezervované ubytování. Město jinak není ničím zajímavé. Všichni turisti sem přijíždí do přístavu, odkud vyplouvají lodě na ostrovy Gili. Ubytování se nachází asi 700 metrů od přístaviště lodí. Je v pěkné udržované zahradě. Hotel vlastní jeden Holanďan, který se jmenuje George a za ženu má Indonésanku Nelly, která se stará o chod hotelu i restaurace. Jsou strašně příjemní. Nachází se na ul. Jln. Bangsal Baru, Pemenang Timur, na cestě vedoucí k přístavu, tel: 0370-630486, 081803705656, Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript .
Bungalovy jsou za 165,000 Rp (140,000 Rp), s klimatizací 185,000 Rp. To co máme rezervované my za těch 85,000 Rp se snídaní, je obyčejný pokoj v budově, kde je i restaurace, koupelna se sprchou je mimo pokoj, záchod je turecký. No teda nic moc. Nechceme marnit čas hledáním ubytování, necháváme si tady batohy a jdeme do přístavu, kde je oficiální prodejna lístků na všechny lodě na ostrovy Gili.
 
Má vyvěšený ceník na všechny veřejné lodě a je dobře organizovaná. Loď odjíždí během celého dne v okamžiku, když je plná. Poslední lodě jedou kolem 16 hodiny. Úřednice si píše seznam lidí ke každé lodi a když má daný počet lidí, tak mikrofonem ohlásí, která loď odjíždí. My máme lístek na ostrov Gili Trawangan a jsme v seznamu 25-26, takže snad brzo vypluje. Ceny lístků jsou přesně dané, takže nic neušetříte, když si je koupíte předem u nějakých naháněčů, kteří Vás otravují cestou do přístavu. Stejně tak lístky na zpáteční cestu si normálně koupíte na ostrovech a není potřeba je mít předem.  

Korálové ostrovy Gili (Gili Air, Gili Meno a Gili Trawangan) se nachází blízko severozápadního pobřeží Lomboku. Všechny tři ostrovy jsou nádherné, mají překrásné pláže, bílý písek a průzračnou a teplou vodu. Ostrovy jsou obklopené korálovými útesy a tak lákají potápěče a šnorchlaře. Nejblíže k pevnině se nachází ostrov Gili Air, někdy se mu také říká Coconut Island. Mapku ostrova najdete zde. V každém směru měří délka ostrova cca 1,5 km. Je tady velký výběr ubytování. Všechny pláže jsou veřejné. To je jediný ostrov, který jsme nenavštívili.
Jedeme veřejnou vahadlovou lodí, která je plná lidí i různého zboží. Vyplouváme před 10 hodinou a na ostrově Gili Trawangan přistáváme v 10:25. Hned u přístavního mola je prodejna lístků. Poslední loď zpátky jede v 16 hodin, ale je třeba tam být v 15 hodin, zapsat se a čekat až se nasbírá dostatečný počet lidí, tzn. plná loď. Mapku ostrova najdete zde.
 
Ostrovu Gili Trawangan se přezdívá Party Island, protože je tady největší výběr ubytování, restaurací a bujarý noční život ze všech tří ostrovů. Je největším z ostrovů a nachází se nejdál od pevniny. Elektřina je na ostrově 24 hodin denně. Dopravu po ostrově zajišťují koňské drožky cidomo.
 
Místní mají motorky a kola. Ubytování je tady hodně drahé, tak jak nás varovali. Je totiž hlavní sezóna a to jsou ceny více než dvojnásobné. U pláže se pohybuje mezi 400-700,000 Rp, uprostřed ostrova se dalo sehnat i za 120-150,000 Rp, ale všechno bylo plné.
Jdeme podél pláže po východní straně ostrova, kde se nachází všechna ubytování, restaurace a potápěčská centra. Na ostrově mají jednotnou cenu za  potápění a to 35 USD za ponor vč. vybavení. Při 5 ponorech nabízí 10% slevu. Dělá se po jednom ponoru. Je nutné zaplatit ještě jednorázový poplatek Gili Reef, který činí 40,000 Rp a můžete se potápět kolikrát chcete. Na potápěčské lodi bývá i 30 lidí, což mě docela děsí.

Pláž má nádherný bílý písek a moře je úplně průzračné a nabízí skvělé šnorchlování. Šnorchlování a potápění kolem ostrovů Gili patří k nejlepším na Lomboku. Všechny ostrovy jsou lemované korálovými útesy. Viditelnost je většinou kolem 15 metrů. Dobrá místa na šnorchlování se nachází hned u pláží.
  
Výborné šnorchlování je u severního cípu východní části ostrova. Jsou tady tuňáci, hejna malých rybek, jehly, snapper (chňapal) a spousta korálových ryb. Silný proud nás sám unáší. V okolních vodách se nachází útesoví žraloci, želvy, murény, sépie, rejnoci, pyskouni, papouščí ryby, humři a spousta dalších. Dnešní den jsme strávili lenošením na plážích a šnorchlováním. Bylo to úžasné. Ve 14:30 jsme si koupili lístek na public boat zpět do Bangsalu za 10,000 Rp a napsal si nás do sešitu. Jsme první. Během 30 minut se našli další cestující  a loď v 15 hodin vyplouvá s 30 lidmi. Plavba trvá 35 minut.

V přístavišti nás odchytávají naháněči, do Senggigi nabízí odvoz za 40,000 Ro na osobu. Cestou k ubytování se ještě ptáme v jednom losmenu Taman Sari na možnost ubytování. Mají strašně malé pokoje, turecký záchd, studenou vodu a koupelnu typu mandi. Cena 150,000 Rp s větrákem a 250,000 Rp s klimou. Snídně v ceně. Děkujem, nechceme. V Arnel hotelu se nám nakonec podařilo místo toho pokoje usmlouvat krásný bungalov v zahradě za 165 na 130,000 Rp se snídaní. Nachází se v udržované zahradě, je to čisté, pěkně zařízené, nový nábytek, ručníky, pěkná koupelna s klasickým WC, sice studená voda, ale v tom horku nám to nevadí. Před chatkou je verdanda. Má tady jen 2 bungalovy, jeden s klimatizací a ten náš a potom ten pokoj v restauraci bez vlastní koupelny.
 
Vyprali jsme nějaké věci a dali je sušit na verandu. Zašli jsme do města ne večeři. Moc toho tady není a přijde mi to všechno ušmudlané, ale zase tady je levno. V jednom warungu jsem si dal mie goreng s kuřecím masem za 6,000 Rp a Martin nasi goreng taky za 6,000 Rp, k tomu ledový čaj za 3,000 Rp. Tomu říkám ceny. V marketu jsme si dokoupili vodu za 4,000 Rp, takové nějaké bábovkové chleby 6 ks za 3,000 Rp. Málokde mají ovšem pivo až v jednom, kde na nás zkouší cenu 25,000 Rp, pak 20,000 Rp, což už je normální běžná cena. Asi mu tam moc turistů nechodí tak nás chtěl natáhnout. Najednou vypnuli elektřinu v celém Bangsalu, asi až do 22 hodin. Tak jsme došli do hotelu, kde nám na pokoj půjčili zářivkové světlo nabité z akumulátoru. Asi jsou tady na to zvyklí. Jediné co mě trochu ruší je volání muezina z místní mešity (5 x denně).