LETEM SVĚTEM

21.7.2009 - plavba na ostrov Kelor, Rinca, Komodo a Kalong

V noci se moc nedalo spát, pořád vrzala podlaha odvedle a měl jsem pocit, že někdo otevírá naše dveře, do toho vyřvával muezin a byla zima z větráku. Na snídani je čaj a dva toasty ve vajíčku plněné zeleninovou směsí. Před 8 hodinou jdeme do cestovky. Samozřejmě velká loď se nekoná :-(, údajně se nevrátila z Rincy, takže poplujeme na té menší. Půjčujeme si brýle a šnorchly za 20,000 Rp / den, kdyby nám je na Lomboku neukradli, mohli jsme ušetřit. Na lodi jsme my dva a nakonec tři členové posádky. Máme nachystané vody (6 x 1,5l), banány, čaj a kávu v termosce. Jsou tady dvě lavice, stůl, kapitánská místnost, kde si dáváme batohy, pidi kuchyňka a vzadu je klasické západní WC a splachuje se zaléváním z kyblíku s mořksou vodou. Tato loď se stane na další 2 dny naším domovem.
 
Plán trasy byl následující: ostrov Kelor (šnorchlování) - ostrov Rinca (varani komodští) - ostrov Komodo - nocleh u netopýřího ostrova Bat Island (Kalong) - Red Beach (šnorchlování) - ostrov Bidadari (šnorchlování) - návrat do Labuan Bajo.
Vyplouváme v 8:15. Nejdříve plujeme k malinkému ostrovu Kelor, kde máme první zastávku na šnorchlování.Kotvíme na volném moři poblíž břehu. Voda je průzračná. Do vody nám spouští žebřík. Kromě různých korálových ryb jsme viděli perutýna, mořského hada odpočívajícího na dně, humra, malilinkaté světélkující rybky a hodně ježků. Voda byla neuvěřitelně teplá a viditelnost 15-20 metrů. Zůstali jsme tady asi 30 minut. Záleží na nás, jak dlouho se chceme kde zdržet.
   
Obecně ostrovy v okolí Labuan Baja jsou ideální ke šnorchlování a potápění, např. ostrovy Pulau Bidadari, kde se zastavíme zítra, Pulau Sabolo, Pulau Kanawa, Pulau Seraya. V okolí ostrovů Komod, Rinca a Motong je prvotřídní potápění. Vyskytují se zde žraloci velrybí, manty, kytovci, ale potápění je díky proudům jen pro zkušené potápěče.
Na palubě jsme si dali banány. Pokračujeme k ostrovu Rinca, vzdálenému asi 2 hodiny od Labuan Bajo.

Po ostrově Komodo je druhý největší. Přistáváme v malé zátoce Loh Buaya na severozápadním pobřeží. Kotví zde další 3 lodě. Je to v podstatě vstupní místo na ostrov Rinca. U vstupní brány hned v přístavu nás vítá první varan, tentokrát již živý.
    
V centrále NP Komodo, ke které jsme došli vyschlou krajinou, kde řádily opice, jsme si koupili lístky. Vstupné na 3 dny, které zahrnuje ostrov Rinca i Komodo je 15 USD na osobu + 20,000 a 20,000 Rp za osobu další poplatky zahrnující prohlídku ostrova, pojištění - malý okruh s rangerem trvající 1 hodinu. My jsme chtěli delší okruh 5 km, který trvá cca 2 hodiny, připlácíme za oba dohromady 50,000 Rp. To co jsme zaplatili platí i na krátký okruh na Komodu, na delší se zase připlácí 50,000 Rp za 2 osoby.

Poznámka z roku 2019: Vzhledem k tomu, že chce indonéská vláda omezit počet návštěvníků ostrova Komodo, tak chtěla na rok 2020 tento ostrov pro turisty uzavřít z důvodu poklesu populace varanů. V březnu 2019 totiž došlo k odcizení 41 varanů. Nakonec se rozhodli ostrov neuzavřít, ale zvýšit vstupné na, ano čtete dobře, 1000 USD, a je platné 1 rok. Nevím kdo by tam chodil vícekrát do roka, jako na permici do divadla.

V areálu jsou toalety a drahá restaurace.
  
Oficiální a zajímavé stránky NP Komodo s užitečnými informacemi najdete zde a zde. Dostáváme přiděleného mladého rangera, který s námi podnikne okruh ostrovem. Volně se po ostrově z bezpečnostního hlediska pohybovat nedá. Ranger je vybaven dřevěnou holí s vidlicí na konci na obranu proti případnému útoku varana. Je to mladý student, který si tady brigádně přivydělává. Hned v kempu PHPA jsme viděli 8 varanů komodských, z nichž jeden samec je pořádně velký. Leží hned u kempu, kde je kuchyně a cítí jídlo.
  
Varani jsou hlavní atrakcí obou ostrovů Rinca a Komodo. Šance spatřit varany je na ostrově Rinca mnohem větší než na slavnějším Komodu, protože jich zde žije více a mají méně příležitosti k úkrytu. Na ostrově jich údajně žije 1100 ks. Varani komodští žijí pouze na ostrově Komodo, Rinca, Gili Motang, Gili Dasami a v několika přímořských oblastech ostrova Flores. Nejlepší doba pro pozorování je od 7 do 10 hodin a potom od 15 do 18 hodin, potom jdou spát. Varan komodský, neboli komodský drak (v místní řeči ora) je největším ještěrem na světě a největším zástupcem varanů. Jak nám náš průvodce vykládal, dorůstají délky kolem 2 metrů a váží až 90 kg. Samice jsou samozřejmě měnší. Dožívají se 50 let, samice klade 15-30 vajec (nejdříve v 7 letech), cestou jsme měli možnost vidět jejich hnízda.

Dokážou běžet rychlostí 19 km / hod. Mají vynikající čich, cítí až na vdálenost 5 km. Jsou to masožravci, jedí jen zvířata, především divoká prasata, buvoly, jeleny, ptáky, hlodavce, ale i vejce ptáků a různé živočišné zbytky, a dokonce se požírají navzájem, slabí a menší jedinci se stávají obětí těch silnějších. Můžou napadnout i člověka když cítí nebezpečí, takže je třeba se k nim moc nepřibližovat a dbát pokynů rangera. Jsou zaznamenány případy, kdy varani napadli rangera i turisty. Na Komodu je dokonce místo nazvané podle člověka, který se zde ztratil, myslím, že to byl Švýcar a nikdy se nenašel, ani jehoostatky, jen sluneční brýle a kamera. Zajímavý je způsob jejich lovu. Když ucítí zraněného, nemocného nebo důvěřivého tvora dojdou k němu. Varan je velice mrštný. Krátkým rychlým pohybem ostrými zuby obět pokouše. Kousnutí varana je skoro vždy smrtelné. Jeho 60 zubů způsobí oběti velmi vážné zranění, ale především jeho sliny obsahují 60 druhů jedovatých bakterií, které jsou pro oběť smrtící. Mikrobi se dostanou do krevního oběhu oběti a zasahují životně důležité orgány. Když svou obět pokouše a vstříkne tak do ní jedovaté mikroby, nechá obět umírat třeba 15-20 dní. Potom si ji po čichu najdou. Varani dokážou uběhnout několikakilometrové vzdálenosti za kořistí a čekat až v důsledku otravy krve ztratí vědomí nebo zemře a teprve potom ji roztrhají a sežerou. 
Ostrov Rinca je vyprahlý, tvořený zejména strmými skalami porostlými suchou hnědou trávou. Jedinou vegetaci představují palmy odolné proti suchu a vytrvalé keře.
  
Okolo ostrova vedou dvě hlavní stezky, jedna kratší a druhá delší až k napajedlu Wae Waso, kam se chodí napít vodní buvoli a tím pádem zde chodí lovit i varani. Vydali jsme se na tu delší 3 hodinovou. Sice v tom horku to nebyl nejleší nápad. Celou cestu nás obtěžuje kousavý hmyz, takže doporučuji si vzít dlouhé kalhoty a pohodlné boty a ne jak my kraťasy a sandály. Kromě varanů na ostrově žijí divocí koně, vodní buvoli, divoká prasata a dva druhy hadů - kobra a nějaký zelený, žijící na stromech. Cestou vidíme malého varana a buvola. Jdeme vyschlým korytem řeky. Přicházíme až k napajedlu Wae Waso, kde odpočívají 2 varani a koupe se jeden vodní buvol. Ráno prý je šance tady vidět i 10 varanů.
   
Pokračujeme do kopce, odkud je pěkný výhled na ostrov, moře i okolní ostrovy.
 
Po dlouhém a únavném okruhu se vracíme zpět do kempu, kde ještě pozorujeme varany odpočívající vedle jídelny.
   
Jsou to obdivuhodní tvorové. A ty obrovské drápy. Nechtěl bych se s nimi dostat do křížku.

Vracíme se na loď, kde už připravují pro nás v primitivní kuchyňce oběd. Zato to co vykouzlili bylo neuvěřitelné. Když nám to naservírovali na stůl, tak jsme si nejdříve mysleli že je to pro všechny, tak jsme jim nabídli, ale oni že ne, že je to jen pro nás. Že si dají potom. Toho bylo tolik, že to mohlo být i na večeři. Byla rýže, ryba jakoby na leču, smažené nudle se zeleninou a vajíčkem, zelené okurky, potom něco mezi zeleninovým salátem a polívkou, ale to jsme pro jistotu nejedli a dvě malé vody 250 ml.
 
Jakmile nám dali jídlo na stůl, ve 14 hodin vyplouváme směr ostrov Komodo. Jsou docela velké vlny a trochu to s námi háže. Oni pak dojídají to, co jsme my nesnědli. Asi s tím takto počítali, že toho navaří vždycky hodně, nejdříve dají nám a potom se z toho nají i oni. Plujeme kolem ostrova Padar a kolem Red beach u ostrova Komodo. Ptá se nás, jestli se tady chceme koupat dneska nebo až zítra. Nechali jsme to na další den.
 
V 16:30 jsme zakotvili v klidné zátoce u ostrůvku Bat Island (Pulau Kalong), neboli netopýří ostrov na dohled ostrova Komodo. Je to malý ostrůvek obklopený mangrovy a na něm žijí tisíce tzv. flying fox, neboli kaloňů, savců podobných netopýrům, kteří přes den visí zavěšení na větvích stromů a na večer mezi 17-19 hodinou vyletí na ostrov Komodo, kde jdou lovit a vrací se zase ráno. Taky se jim říká fruit bat (ovocní netopýři) protože na rozdíl od našich netopýrů jsou to býložravci a živí se květy a tropickým ovocem. Slyšíme jejich pískot, ale nevidíme je.
  
Jdeme ještě šnorchlovat, ale viditelnost je menší a není tady moc podmořského života. Potom jsme se na palubě umyli od soli, oplachujeme se čistou vodou, kterou mají speciálně v nádobě právě na umytí. Zuby si umývám raději vodou z láhve. Bylo úžasné pozorovat když najednou do tmy kolem půl sedmé vyletělo z mangrovů nekonečné hejno kaloňů, kteří směřovali ke Komodu. Byli fakt velcí. Po 30 minutách byl naprostý klid. Ráno už byli zase zpátky.

Na večeři byly smažené nudle, rýže, kuře v leču, salát na teplo nebo polívka z hlávkového salátu, ananas. Jejich kuchyňka je v podstatě jeden rendlík a propanbutanová láhev, několik pánviček a na tom to všechno ukuchtí. Jen jsem měl strach, abychom nevyhořeli, když je loď ze dřeva. Kde skladovali v tom horku potraviny, tak po tom jsem raději nepátral. Hrajeme s místními na lodi domino, a mají takový zvyk, že ten kdo prohraje, připevní si na sebe klamerku. Pro ty co neznají slovo klamerka, přeložím, kolíček na prádlo. Potom hrajeme karty.
  
Kolem 8 hodiny si jdeme lehnout. Na zemi na palubě je koberec, na tom máme každý koženkovou matrac, polštář a přikryli jsme se sarongy z Bali.

Vůbec to naštěstí nehoupe, protože kotvíme v chráněné zátoce. Chvíli mi trvá než usnu, kluci z posádky ještě při světle z petrolejové lampy hrají dlouho do noci domino. Batoh s penězi a elektronikou jsem si raději dal pod hlavu, člověk nikdy neví. V noci je ale pěkná zima.