Vysoké Tatry 2011

Neděle 29.5.2011 - Solisko, vodopád Skok a výlet ze Štrbského plesa na Popradské pleso

Na snídani jdeme v 7:20. Ráno je mlha a podle hotelového teploměru 10°C. Električkou jedeme v 9 hodin ze Starého Smokovce na Štrbské pleso. My platíme 0,96 eur / os. za jednu cestu a rodiče (důchodci nad 70 let) zpáteční za 0,29 eur / os. Jelikož zpátky plánujeme jet z Popradského plesa, kupujeme si blokový lístek, který je bez časového omezení a na 2 pásma stojí 0,64 eur. 
 
V 9:45 přijíždíme na Štrbské pleso.
Rodiče se jdou pomalu projít kolem plesa a my jdeme k sedačkové lanovce na Solisko. Lanovka je v provozu pro pěší pouze o víkendech. Z čipové karty nám odečítají bod a jedeme. Je taková mlha, že není vidět ani na krok. Na lanovce jsme sami. Naštěstí nefouká vítr. Délka lanovky je 2066 m a převýšení 431 m. Vrcholová stanice lanovky je ve výšce 1814 m.n.m. Nahoru jedeme v 10 hodin a zpátky dole jsme v 11:10.
 
Kousek od lanovky se nachází Chata pod Soliskom v nadmořské výšce 1840 m. Informace o lanovkách najdete zde. Provozní dobu lanovek uvádím tady. Ceník najdete v tomto odkazu.

Zde je můj plánek turistických tras s uvedenými vzdálenostmi:

Chata pod Soliskom je nejmladší vysokohorská chata ve Vysokých Tatrách a nachází se na jižním svahu Predného Soliska ve výšce 1840 m.n.m.. Byla postavená spolu se Sedačkovou lanovou dráhou II, která vede ze Štrbského Plesa na Solisko a nachází se v blízkosti horní stanice lanovky. Do užívání ji odovzdali roku 1944, dostavěná však byla až v roku 1946. Byla postavená jako úkryt pro sjezdaře před špatným počasím. Poskytovala občerstvení i ubytování ve spoločné noclehárně. Jejím prvním provozovatelem byl František Bujak. V 60-tych letech uvažovali chatu zbourat pro její špatný technický stav. Z této krizové situace ji vytáhli tatranští horolezci, kteří ji zrekonstruovali a návštěvnosť chaty opět stoupla. Na úkor noclehárny byla zvětšená jídelna. Na jejím místě byla roku 2003 postavená nová chata. Chata je vhodným výchozím bodem na pěší túru na Predné Solisko.
   
Zde se nachází mapa z dnešního dne.
Skrz mlhu nevidíme téměř nic a to má být odsud krásný výhled na okolní hory, na Kriváň i na Nízké Tatry. V tomto počasí nemá smysl se někam škrábat. Jdeme kousek po stezce do výšky 1974 m.n.m. a vracím se k lanovce a jedeme dolů.
   
Když jsme se vrátili dolů, počasí se umoudřilo a dokonce vysvitlo i sluníčko. Rodičům předáváme karty, aby si mohli zajet zdarma odpoledne třeba na Hrebienok a v 11:20 se vydáváme na první túru k vodopádu Skok. Jdeme po žluté značce. Cesta k vodopádu nám trvá 1:15. Procházíme Mlynickou dolinou. Je to pěkná, nenáročná túra s velice mírným stoupáním a převýšením cca 400 m, nejdříve cesta vede lesem Mlynické doliny, pak kosodřevinou s hojnou příměsí tatranských limb, občas máme po levé ruce lanovku na Solisko. Procházíme kolem skal, před námi dolině vévodí Štrbský štít. Téměř u cíle této túry překračujeme potok, dostáváme se až za pásmo kosodřeviny a přicházíme k Pliesku pod Skokom.
     
Odtud už je vidět burácející vodopád Skok. Je to asi 30 m vysoký vodopád v Mlynické dolině. Je považován za jeden z nejhezčích tatranských vodopádů a je třetím největším vodopádem na slovenské straně Vysokých Tater. Vodopád padá ze skalního prahu. Máme štěstí, že se udělalo pěkně a vidíme ho v celé své kráse. Ale jak to tak na horách bývá, počasí se může změnit každou chvíli. Ani tady tomu není jinak a během chvilky se objevila taková mlha, že se nám vodopád úplně ztratil z očí. Slyšeli jsme jen jeho zvuk.
  
Při zpáteční cestě jsme z potoka doplnili vodu na pití a stejnou cestou šli zpátky. Cesta zpátky nám trvala hodinu a ve 13:40 jsme byli zase u spodní stanice lanovky na Štrbském plese.
  
V jednom bufetu si dávám za euro hot dog, ale párek je rozvařený a Martin si na langoši se sýrem a kečupem za 1,5 eura taky nepochutnal. Ještě že to zapil hruškovicí :-)

Ze Štrbského plesa ve výšce 1347 m.n.m. se vydáváme po červené turistické značce (Tatranská magistrála) na Popradské pleso. Délka trasy je 4,7 km. Trasa začíná ze začátku do kopce, ale potom se většinou jde po rovině. Tato trasa není náročná, ale vede po kamenech což není moc příjemné. Po trase vede naučný chodník a jsou tu překrásné výhledy na Tatry například na Ostrvu 1984 m a Mengusovskou dolinu. Nejvyšší bod trasy byl 1602 m.
       
Cestou jsme minuli i pramen s pitnou vodou.

Cesta nám zabrala 1:10 hod.
Na Popradském plese sa nachází Horský hotel Popradské pleso a Majláthova chata, kde sa dá najíst a posedět si na terase před hotelem s výhledem na pleso. I my jsme si sedli venku před Majláthovou chatou a já si dal česnekovou polívku za 1,5 eura a Martin Spišské párky (2 ks + hořtice + chleba) za 1,60 a velkou Plzeň za 2 eura.
 
Popradské pleso (1494 m.n.m.) leží ve střední části Mengusovskej doliny. Je jedním z malá přirozeně zarybněných ples. Nedaleko plesa je Symbolický hřbitov obětem Vysokých Tater. Hřbitov je dobrým poukázáním na skrytou nebezpečnost tohoto pohoří o němž svědčí množství obětí, které zde položili svůj život.
    
Chata pri Popradskom plese - Horský hotel Popradské pleso (1494 m) je nejnavštěvovanější chatou s celoročím provozem ve Vysokých Tatrách, situovaná v krásném prostředí Mengusovské doliny na severním břehu Popradského plesa. Roku 1879 vyrostla u Popradského plesa první nevelká dřevěná chata Uherského karpatského spolku, tzv. Majláthova chata, ale o rok později vyhořela. Roku 1881 ji nahradili stejně velkou kamennou budovou, ale roku 1890 i tu zničil požár. Třetí chatu postavili roku 1892 a později ji rozšířili o turistickou ubytovnu. Tyto objekty sloužily do roku 1961, kdy dali do provozu nový turistický hotel. Starou budovu po 2. světové válce pojmenovali Chatou kpt. Morávku na počest Štefana Morávku (1911-1945), velitele oddělení finanční stráže osady Štrbské Pleso, který padl jako velitel průzkumné hlídky partizánského oddílu Vysoké Tatry na Grúniku pod Kriváňom. Stará budova později vyhořela a toto pojmenování převzal nový objekt, který mezitím ztratil charakter hotelu. V současnosti se chata nazývá Horský hotel Popradské pleso - Chata pri Popradskom plese.
 
Po odpočinku se vydáváme již po asfaltové silnici po modré turistické značce na zastávku električky Popradské pleso. Cesta nám zabrala 50 minut. Míjíme i polomy smrků po větrné katastrofě z roku 2004.
    
Na zastávce jsme v 17:04 a električka do Starého Smokovce nám jede v 17:18.
 
Celkem jsme za dnešní den ušli 20 km a je to teda pěkně cítit. Bolí nás záda, nohy, kolena. Proto hned po návratu na hotel jdeme do wellness centra.
Na večeři jsme si zašli opět do restaurace Svišť, která patří komplexu Kúpele Nový Smokovec. Dali jsme si na zahřátí spišskou borovičku (2 eura), velkou Plzeň (1,60) a jednu malou (1,30) a oba jsme si dali stejné jídlo pochoutku Svišť (6,60), což byla kotleta na nudličky, houby, kapie a to vše na pivu, obloha a 3 bramborové placky. Celková útrata 25 eur. Jaké bylo milé zjištění, když se nás číšník zeptal, jestli jsme ubytování v Kupele Nový Smokovec. Pro ubytované hosty je totiž sleva 20%. Je třeba doložit ubytovací kartičku a podepsat účet. Rodiče měli u sebe jen klíč od pokoje, ale i to stačilo. Tak jsme ušetřili 5 eur.