Vysoké Tatry 2011

Středa 1.6.2011 - túra z Hrebienku na Sliezsky dom a do Tatranské Polianky

Dneska se budíme až v 7:30. Na snídani je v 8 hodin plno lidí, ale jídla je dost a neustále je doplňují. Je pěkné počasí a tak nás čeká poslední túra na Sliezsky dom.

Zde jsou turistické trasy a vzdálenosti

V 9 hodin jedeme pozemní lanovkou na Hrebienok (1290 m), abychom si ušetřili počáteční stoupání. Máme to zadarmo, tak by byla škoda toho nevyužít. 
 
V 9:15 vycházíme po červené značce (Tatranské magistrále) na Sliezsky dom, který se nachází ve výšce 1670 m. Ze začátku je cesta příjemná s mírným stoupáním, pak se ovšem jde do kopce po kamenech a balvanech. Místy je cesta příjemná po vrstevnici a místy šplháme jak kamzíci. Z magistrály je pěkný výhled na Smokovec a ostatní obce. V pramenu během cesty doplňujeme vodu.
   
V 11:30 přicházíme k Horskému hotelu Sliezsky dom, který se nachází na břehu Velického plesa (1670 m). Je zde poněkud chladněji 15°C, fouká vítr a vypadá to na bouřku a déšť,který nás naštěstí minul.
 
První kamenná chatka z roku 1871 stála na východním břehu Velického plesa. V březnu 1874 ji smetla sněhová lavina. Roku 1878 postavili na jihovýchod od plesa menší dřevěnou útulnu. Zůstala v provozu jako noclehárna pro nosiče a horské vůdce i po roce 1895, kdy sliezska sekce Uherského karpatského spolku postavila na západním břehu plesa první Sliezsky dom, původně jako přízemní dřevěnou budovu. Chatu opětovně rozšiřovali a modernizovali. Zvlášť získala velkou adaptací z let 1957-1960, ale už r. 1962 úplně vyhořela. Od r. 1968 je na jejím místě moderní horský hotel stejného jména. K hotelu je celoroční příjezd, v létě autem, v zimě na sněžných skútrech, vede sem asfaltová silnice z Tatranské Polianky.
  
Velická dolina je 6 km dlouhá, terasovitá dolina, která leží pod východními svahy mohutné rázsochy Gerlachovského štítu (2654,4 m) - nejvyšší tatranský vrchol s charakteristickým kotlem na jižním svahu.
Velické pleso (1665 m.n.m.) - je morénové pleso ve Velické dolině. Má rozlohu 2,22 ha a dosahuje maximální hloubky 6 m. Plesem protéká Velický potok. Okolí plesa je převážně porostlé kosodřevinou. Do plesa stéká mohutný Velický vodopád.
   
U hotelu se nachází kříž a pamětní deska, kde je napsáno, že toto místo navštívil papež Jan Pavel II a vysvětil tento kříž.
  
U hotelu nás vítá 3 měsíční "štěně" bernardýna. Je nádherné a hravé.
    
V hotelu se nachází samoobslužná restaurace, kde si dávám 2 malé Kofoly (každá 0,90) a Martin dvě velké Plzně (každé 1,90). Na oběd jsem si dal sladké buchty na páře, byly to 2 velké buchty plněné povidly a posypané grankem (3 eura) a Martin smažený sýr s bramborem (3,70 eur). Na recepci hotelu mají k dispozici razítko chaty.
 
Ve 12:20 vycházíme na zpáteční cestu po zelené značce podél Velického potoka. Po 15 minutách přicházíme na rozcestí Velická poľana, kde pokračujeme dále po zelené až k rozcestí na Velickom mostě. Cesta byla z kopce a po kamenech.
 
Proto jsme se rozhodli zde odbočit ze zelené stezky a zbytek dojít po asfaltové silnici. Silnice se klikatí a je delší než turistická stezka. Místy si to zkracujeme přes paseky a mýtiny vzniklé větrnou smrští v roce 2004.
 
Silnice se spojuje s koncem zeleného chodníku v Tatranské Polianke (1005 m), kde jsme došli ve 14 hodin.
  
Električka odjela ve 13:44 a další jede 14:44. Pěšky do Smokovce to je 4,5 km a to už se nám nechce. Martin se snaží stopovat, ale nikdo nechce zastavit. Nakonec jedeme teda električkou. Kupujeme si lístky za 0,32 eur (je to 1 pásmo). Bohužel nemám dorbné a pán mi nemá vrátit z 50 eur. Takže nakonec těch 0,64 platí Martin. Přicházíme na hotel. Za sklem auta máme lístek, že není zaplaceno parkování od 7:00. Včera večer totiž bylo hotelové parkoviště úplně plné, tak jsme auto zaparkovali na placené parkoviště u hotelu, kde už nebyl žádný hlídač. Recepční říkala ať to tam necháme. Ráno jsme už dnes autem nikam nejeli a pak jsme našli tento lístek. Parkoviště patří městu. Auto jsme přeparkovali. Na recepci nám řekli, ať si lístek necháme u sebe, že nejsme jediní kdo dostali ty lístky a že to budou muste nějak řešit, ale neví jak. Naštěstí jsme druhý den už odjížděli, takže jsem to nějak neřešili. Snad nás nebudou někde nahánět po ČR. Pomalu balíme nějaké věci a jdeme na poslední večeři do restaurace Svišť, kde zase budeme mít slevu 20%. Martin si dal vepřové medailonky se žampionovou omáčkou a bramborové dukátky (7,80 eur) a já Furmanské halušky s klobásou, bryndzou a slaninou (4,20 eur). Byly teda dost mastné. K tomu jsem si dal na pití tmavý malý Šariš za euro  a Martin velkou Plzeň (1,60). 2 x spišskou borovičkua vyzkoušeli jsme Tatranský čaj (Tatratea), který zde všude nabízejí. Vyzkoušeli jsme ten originál 52% (2 eura). Je to unikátní a lahodný lihovinový nápoj čajového typu. Je to koncentrát lihu, cukru, extraktů bylin a čajů, ovocných destilátů a extraktů. Jedná se o první originální nápoj na čajovém základě na Slovensku. Večer pak zase sledujeme televizi.