.jpg)
Pondělí 1.8.2011 - Macherado, Porto Koúkla, Ag. Sostis, Laganas, poloostrov Vassilikos - Porto Zoro, Banana Beach, Ag. Nikolaos, Porto Roma, pláž Gerakas, hlavní město Zakynthos, Bochali
Vstáváme v 7 hodin. Na snídani topinky s mazacím sýrem, salám a rajče. V 8:10 odjíždíme od hotelu, abychom poznali další kouty ostrova Zakynthos.
Ze všeho nejdříve jsme navštívili vesnici Maherado (Macherádo, Μαχαιράδο), která leží téměř v samotném srdci ostrova. Je třetím největším správním střediskem ostrova s téměř 800 obyvateli. Největší pozornost poutá kostel Agía Mávra (Černá Madona) s krásnou kostelní věží, významná stavbu ostrovní architektury. Samostatně stojící zvonice v benátském stylu se tyčí do 37 m výšky a když se její zvony rozezní, prý jsou slyšet po celém Zakynthosu. 
Církevní stánek ze 14. století ukrývá ve svých prostorách vzácné náboženské památky typu ikon, z nichž jedna, ikona Černé Madony, původem z Egypta (podle legendy z 3. stol. před n.l.) má prý zázračnou moc, a nástěnných maleb. Pravidelně je toto duchovní místo navštěvováno místními, ale i poutníky a turisty. Dnešní vzhled budovy kostela je z druhé poloviny 19. století, původní podobu z roku 1632 poničilo zemětřesení. Bohatý interiér kostela doplňují četné fresky a ikony (některé pokryté tepaným zlatem a stříbrem) zobrazující biblické výjevy a svaté. Překrásný ikonostas i fresky jsou zdobeny 22ti karátovým zlatem. Nechybí děkovné dary věřících (olejové lampy a šperky - dokonce náhrdelník od řecké královny Olgy) a kovové destičky s prosbičkami o uzdravení. Jako u spousty řeckých kostelů i zde naleznete galerii, která byla dříve vyhrazena ženám a dětem.
Odtud pokračujeme směrem na jih přes vesnici Lithakia k Laganskému zálivu na pláž Porto Koúkla. Je považována za jednu z nejlepších pláží na ostrově i když mně nijak zvlášť neoslovila. Vedou k ní schody od jedné taverny, kde jsme zaparkovali. Je to malá úzká pláž se slunečníky, voda je čistá a teplá tak jsme tam hned skočili, abychom si trochu zaplavali. 
V pozadí se nachází Želví ostrov Marathonísi. Marathonisi je ostrůvek na jihovýchodě ostrova Zakynthos s pláží spadající do národního parku ochrany mořských želv Caretta caretta, které sem každoročně připlouvají klást svá vejce. Je nazýván též jako "želví ostrov". Na Marathonisi se dostanete lodí z blízkých letovisek Agios Sostis nebo Laganas. Je tady jedna z nejkrásnějších pláží a prý krásné šnorchlování se spoustou podmořského života. Dokonce zde můžete pod vodou zahlédnout i želvy pokud máte štěstí.
Odsud pokračujeme do vedlejšího letoviska Agios Sostis, které je z pláže na dohled, zejména ostrůvek Ag. Sostis. Ag. Sostis je velmi oblíbené menší letovisko propojené s rušnějším letoviskem Laganas. Pláž je tady písečná s pozvolným vstupem do moře. Je tady malý přístav a ostrůvek Agios Sostis, který je s pevninou spojený dřevěným můstkem. Na ostrůvku se nachází pláž a kavárna. Údajně je zde nezapomenutelné šnorchlování. Nevyzkoušel jsem takže nemohu posoudit.
V sousedním letovisku Laganas, jsem vyhledal potápěčské centrum Eurodivers, abych si domluvil na středu potápění. Nachází se přímo na pláži Laganas mezi Mambo Restaurant a Takis Supermarket. Komunikoval jsems nimi již z domova před cestou a tudíž jsem věděl, že poskytují pick up service. Mají ještě jednu pobočku v letovisku Tsilivi. Na recepci jsem si domluvil odvoz od hotelu, jelikož na potápění se vyjíždí z Laganas, což je z našeho letoviska asi 25 km. Měli by mě vyzvednout v 8:15 před hotelem. Potkal jsem tady jednoho Čecha, který tady pracuje, občas jako instruktor, potom pomáhá dole v restauraci a přes zimu se tady živí sběrem oliv. Ještě tady pracuje jeden Čech jako instruktor a jmenuje se Richard.
V Laganas, což je nejrušnější letovisko na ostrově plné obchodů, restaurací, barů, diskoték, jsme si v jednom bistru dali na oběd 2 x gyros pitta + malé lahvové pivo (0,25 ml) za 5 eur. Pláž v Laganas je dlouhá 5 km, písečná a je součástí Národního mořského parku, který chrání ohrožené želvy caretta caretta, které kladou svá vejce také na této pláži.
Pokračujeme dále, míjíme hlavní město Zakynthos, projíždíme letoviskem Argasi a už jsme na poloostrově Vasilikós. Úzká a klikatá páteřní komunikace poloostrova Vasilikós se vine podél východního pobřeží v délce 14 km a nabízí neopakovatelnou podívanou na nedaleký Peloponés, zelená úbočí okolních strání, nádherné moře a sjezdy k plážím zvučných jmen. Poloostrov Vasilikos je jednou z nejhezčích částí ostrova s nedotčenou přírodou plnou piniových a olivových hájů, poblíž překrásných dlouhých písčitých pláží s průzračnou vodou. Nachází se tady nejznámnější pláže ostrova - Porto Zoro, Agios Nikolaos, Gerakas či Banana Beach. Máme v plánu několik pláží navštívit.
Naši první zastávkou je nevelká, zato překrásná písečná pláž Porto Zoro, asi 17 km od hlavního města. Sjezd k pláži je dost prudký. Parkoviště je obsazené, takže parkuji podél cesty. Pláž oplývá průzračně čistou vodou. Nachází se zde možnost ubytování ve studiích určených k pronájmu a jedna taverna. Porto Zoro nabízí jedinečný výhled na moře a skalní masív z něho vystupující. Ze začátku při vstupu do moře jsou kamínky, potom už jen písek.
Potkal jsem zde jedny Čechy z Jičína. Zrovna vylovili z moře malého kraba s ulitou, tak jsem si ho vyfotil.
Odtud jsme zamířili dále na jih k pláži Banana Beach. Je to dlouhá písčitá pláž s křišťálovou vodou a mnohými je považována za jednu z nejpůvabnějších pláží na ostrově Zakynthos. Tyrkysová barva moře a bílý písek mi spíše připomínaly Karbik než Řecko. Několik plážových barů nabízí příjemné posezení se slunečníky a lehátky. Z terasy restaurace nad pláží je krásný výhled. Okoupali jsme se a pokračovali k další pláži.
Další zastávkou ke koupání byla pláž Ág. Nikólaos. Nese jméno po malebném kostelíku na skalnatém ostrohu na konci pláže a je jedním z míst, kam s oblibou zamíří i místní. Parkoviště je úplně plné, takže opět parkuji podél cesty. Na pláží je neskutečné množství lidí. Je tady spousta lehátek a slunečníků, plážových barů a vodních atrakcí, jako jízdy na banánu, lety padákem, vodní skútry apod. 
Jsou tady dvě pláže oddělené plážovým barem a schůdky. Druhá pláž je menší s průzračnou vodou, vzadu skaliska, přední pláž je divočejší. Šli jsme se okoupat. Nad pláží se nachází i nějaké hotelové komplexy. 
V plážovém baru Koukis Beach bar jsme si dali výborné frapé s mléčnou pěnou za 3 eura.
Šli jsme se projít i ke kostelíku na skalním výběžku. Je odtud pěkný výhled na moře i na pláž Ag. Nikolaos. 
Další zastávkou byla pláž Pórto Róma, atmosféru dokresluje stylová taverna nad mořem. Je tady málo lidí, voda je opět průzračná a na pláži je drobný štěrk. Tady jsme do vody nešli, jen jsem udělal několik fotek a jeli jsme k poslední pláži dnešního dne.
Poslední koupací zastávkou byla nejjižněji ležící pláž Gerakas, která se nachází na konci silnice. Dále už cesta nevede. Jsou tady dvě parkoviště, ale obě jsou téměř plná. U cesty se nachází několik restaurací. Pláž se nachází je v ochranné zóně Mořského národního parku Zakynthos - National Marine Park of Zakynthos, a tak jako pláž Dáfni, Sekánia, Kalamaki a Marathonissi je jedním z hnízdišť karety obecné - Caretta caretta. Všude jsou cedule informujích o národním parku a o želvách. Ochránci ze sdružení na ochranu želv tu rozdávají informační letáky. 
Na této pláži se neprovozují žádné vodní sporty a platí tu stejná pravidla jako na plážích v laganaském zálivu. Moře je mělké, průzračné a díky ideální poloze a tvaru pobřeží chráněné před větrem a vlnami. K pláži vedou dřevěné schody. Pláž je dlouhá s jemným pískem, ohraničená skalními útesy s nádhernou přírodní scenérií. Některými je považována za nejkrásnější pláž Středomoří. Často je označována za nejlepší pláž na ostrově a dokonce byla časopisem The Times Newspaper zvolena jako jedna z top pláží v Evropě. 
Je tady spousta slunečníků a lehátek a mezi nimi se nachází hnízda s nakladenými vejci želv. Každé takové místo je označeno dřevěnými kolíky, oplocené šňůrou a je u toho cedule, kde je napsáno, kdy byla vejce nakladena a ještě nějaké další informace. Takováto hnízda jsou po celé pláži.
Mořské želvy Caretta caretta si pobřeží Zakynthosu vybraly jako místo, kde se již po staletí v letních měsících rozmnožují a kladou vejce do písku nekonečných pláží. Želvy dosahují velikosti až 1 m a váhy 80-150 kg. Od června do srpna vytvoří asi 1300 hnízd podél pláží v zálivu Laganas, kde se po 60 dnech vylíhnou malé želvičky. Pláže jsou v zájmu záchrany tohoto ohroženého živočišného druhu chráněny speciálními zákony a některé z nich byly vyhlášeny národní přírodní rezervací. Je nezbytné, aby návštěvníci respektovali určitá pravidla. Veřejnosti není dovolen přístup na pláže Gerakas a Kalamaki mezi západem a východem slunce (19:00-7:00), je omezeno zapichování slunečníků do písku, nesmí se ničit klece chránící monitorovaná hnízda, není dovolen přístup aut, psů, koní na pláže, nesmí se v noci rozdělávat oheň na pláži ani jinak svítit, kempovat, nechávat odpadky, a ležet blíž k vodě tak do 5 metrů, protože dále kladou želvy vejce, zbourat po sobě hrady postavené z písku a jiné zábrany, které by želvám vadily při vycházení z moře nebo naopak při návratu malých želv do moře. Provoz letiště je omezen jen na denní dobu, v nočních hodinách se nelétá.
Snědl jsem si housku se salámem a šel se dnes naposledy okoupat do teplého moře. Bohužel želvu jsme tady žádnou nepotkali.
V autě jsme se převlékli a zašli ještě do budovy označené jako Akvárium. Čekal jsem, že aspoň tady nějako karetu zahlédnu, ale bohužel tu byl jen krunýř, potom maličké želvičky co asi zahynuly, vodní želvy, které známe z našich zverimexů, akvárium s rybami a pouze informační panely o želvách, toť vše.
Podél pobřeží se vracíme směrem na sever a zastavujeme se v hlavním městě Zakynthos. Ve správním středisku ostrova žije přibližně 13 000 obyvatel. Vůně moře, jasmínu a okrová barva fasád domů jsou tím nejtypičtějším z města, vybudovaného podivuhodně do podoby divadelního amfiteátru od přístavu vzhůru po úbočích pahorku s benátskou pevností. Tak jako v případě mnoha dalších ostrovů, kde je název hlavního města totožný s názvem ostrova, obyvatelé častěji využívají, je-li řeč o městě, termínu Chóra (Χώρα).
Řada památek této metropole se silným italsko-benátským rázem byla zničena nejen zemětřeseními v dávné minulosti, ale hlavně tím nejničivějším v roce 1953. A přestože z celé nádhery zůstaly bez poškození stát jen tři budovy, obyvatelé dokázali centrum města opět obnovit do původní podoby. A tak můžeme obdivovat nejen výstavní paláce Městské knihovny, Muzea byzantského umění, mnoho kostelů, projít se po dlážděné pobřežní promenádě „Stráta Marína" (ulice K. Lomvárdou) nebo páteřní ulice Alexandrou Róma, lemované domy s výstavními fasádami a stinnými podloubími v benátském stylu. Její pokračování, třída 21. května (21is Maíou), končí na starobyle vyhlížejícím náměstí sv. Marka (Plateía Ág. Márkou) s budovou Solomosova muzea - sbírka ukrývá předměty z umělcova života, rukopisy, osobní předměty, fotografie, nábytek, oblečení a další, a katolické katedrály sv. Marka (Ág. Márkos).
Zaparkovali jsme u cesty na pobřežní promenádě Strata Marina v blízkosti přístaviště přímo u kostela svatého Dionýsa (Εκκλησία του Αγ. Διονύσιου). Je to snad nejznámější pravoslavný kostel ostrova z období počátků 18. století, zasvěcený jeho patronu, svatému Dionýsovi. Je největším kostelem na ostrově. Krásná zvonice v popředí nápadně připomíná tu na náměstí svatého Marka v Benátkách. Uvnitř kostela jsou krom krásných maleb, řezbářských skvostů a zlaceného zdobení dokonce ukryty ostatky samotného štědrého světce Dionýsa, jehož k ostrovu pojí skutečnost, že se tu narodil. A možná právě díky ochranné ruce samotného strážce ostrova, byl kostel svatého Dionýsa jednou z nemnoha budov, které nebyly zničeny katastrofálním zemětřesením v 50. letech minulého století. Do kostela každoročně přicházejí poutníci uctít památku dobrotivého mnicha a oslavují svátky jeho narození i smrti. Původní kostel s ostatky světce byl zničen při zemětřesení koncem 19. století. Jeho rozsáhlá rekonstrukce z počátku 20. století (včetně dostupných opatření na ochranu před novými otřesy) byla dokončena v srpnu 1948 a jen o 5 let později obstála při nejtěžší zkoušce. Bohatá výzdoba interiéru (část původních pokladů je vystavena v přilehlém klášteru), kaple se stříbrnou schránkou a ostatky světce a okázalá, téměř 40 m vysoká zvonice s krásným nočním osvětlením je jen několik málo důvodů, proč se sem vydat..JPG)
Odsud jsem popojeli do přístavu, kde kotví spousta jak soukromých tak turistických lodí. Dokonce místní obyvatelé se tady koupou v moři.
Naproti přístavišti se nachází velkoryse pojatý, k moři otevřený prostor náměstí D. Solomóse (Plateía Solomoú), ohraničený budovami Městské knihovny, Muzea byzantského umění, renesančním kostelem Ág. Nikólaos tou Mólou, budovou radnice a Národní banky. Socha na náměstí nepatří nikomu jinému než právě řeckému národnímu básníkovi Dionysiosovi Solomósovi. Tento slavný řecký básník, který pochází právě z ostrova Zakynthos, složil národní hymnu.
Muzeum byzantského umění ukrývá především náboženská umělecká díla a malby známých malířů zdejšího kraje z různých historických období zakynthoských dějin. Budova muzea je relativně novou stavbou, neboť vznikla až po ničivém zemětřesení v 50. letech minulého století.
Na náměstí se nachází také kostel Ag. Nikolaos tou Molou postavený v roce 1561 a je nejstarší stavbou na náměstí. Je to jediná benátská stavba, která se dochovala. Tento kostel má velkou historickou hodnotu a velkou důležitost, protože zde sloužil patron ostrova Sv. Dionysios.
Potom jsme vyjeli na kopec Bochali (Mpohali, Μπόχαλη) se stejnojmennou vesnicí, který je součástí pohoří Vrachionas. Z Bochali je překrásný výhled na hlavní město Zante a celou zátoku. 
Posedět a odpočinout si můžete v některé z tradičních taveren nebo kaváren v blízkosti kostela Bohorodičky (Ναός Ζωοδόχου Πηγής) a vychutnat si tak úchvatný pohled na město. 
Trochu zvláštní jméno kostela „Zoodóchos Pigí" znamená vlastně „životadárný pramen" a je jedním z přídomků právě pro Pannu Marii.Dnes tu v oblasti pod ruinami benátské pevnosti, jejíž pozůstatky si částečně usurpovala příroda, žijí movití ostrované, kterým se ještě neomrzel okouzlující výhled na město, moře a vzdálené peloponéské břehy. Tady se psaly dějiny ostrova. Na místě mezi dochovanými valy a hradbami pevnosti z druhé poloviny 17. století stávala stará městská akropole, pod níž město setrvalo až do příchodu Benátčanů. Teprve potom se začalo budovat na pobřeží v okolí dnešního přístavu..JPG)
Vracíme se do našeho letoviska Alikanas, které je vzdálené asi 15 km. Benzín vyšel přesně. Zapoměl jsem se při půjčení auta podívat na stav tachometru, ale podle toho, že jsem kupoval 15 litrů benzínu a spotřeba mohly být tak 6 l / 100 km, tak jsme za ty dva dny ujeli asi 250 km. Zašel jsem vrátit auto do půjčovny, nic mi nepotvrzoval, že jsem auto vrátil. Jen si ho prošel, zkontroloval, podíval se na stav nádrže a dal za sklo ceduli FOR RENT a šel ho trochu umýt.
Pohledy, které jsme dva dny vozili s sebou jsem konečně nechal v supermarketu na hotelu, že to předá poště, která chodí každý den. Dnes už můžu říct, že všechyn pohledy došly, ale ani na jednom nebylo razítko. Každé pondělí, což je právě dnes, probíhá v hotelu od 20:30 řecký večer. Cene je 7 eur za osobu, zahrnuje jídlo, hudbu, tance, pití si každý platí sám. Právě chystají stoly, pečou na grilu masa. Je to potom formou švédského stolu. Na hotelu jsem se okoupal, dopsal jsem deník za dnešní den, a snědl jsem nektarinku a broskev.
Zašli jsme na menší nákup, 6 vajec za 1,30, balíček 8 croissanů za 2,25, sardinky na snídani za 1,10, malé máslo 125 gr za 2,15, půl litrové pivo v plechovce za 0,75. V zelenině jsme koupili dvě rajčata, dvě papriky, broskev a nektarinku.
V bistru Pepe jsem si ještě dal vepřový gyros v pittě s hranolkama za 1,80 eur. Je tady plno lidí. Ve 22 hodin se vracíme na pokoj. Zábava je v plném proudu, všechno jídlo už je snězené. Trochu mi to připomíná večírky ROH. Hudba hrála dlouho do noci.
