Cestopis Nový Zéland

Pondělí 07.02.2011 - ledovce Franz Josef, Fox Glacier, Lake Matheson

Dnes nás čeká přesun do vesnice Franz Josef v NP Westland. Cesta je dlouhá 230 km a trvá 3 hod. Rozhodli jsme se, že ráno vstaneme brzy a vyjedeme co nejdříve, máme před sebou hodně kilometrů, ale hlavně míst které chceme vidět. Snídáme na chatě svoje zásoby. V 7:15 vyjíždíme, je 15°C, zataženo a mrholí. Po dalších patnácti minutách už prší a za další půl hodinu už je pořádný liják. Cestou jsme na silnici viděli popadané skály, sjeté hlíny a popadané stromy. Jsme na západním pobřeží, kde prší poměrně často, neli pořád. Je zvláštní, že i když člověk jede ráno, vše se už buď uklízí a nebo je to alespoň označeno cedulemi. Cestou se zastavujeme ve městě Greymouth, kde doplňujeme zásoby v supermarketu Count Down, to je další poměrně častá síť supermarketů na NZ, kterou využíváme.

V 11:15 přijíždíme do vesnice Franz Josef. Odsud kolem rozvodněné řeky dojíždíme až na parkoviště u ledovce Franz Josef Glacier. Trek má příznačný název Franz Josef Glacier/Ka Roimata o Hine Hukatere Walk (Slzy ledovcové dívky). Už neprší a tak se vydáváme všichni k ledovci. Trek má celkem asi 5 km (1,5 hod). K ledovci se jde z parkoviště prvně kousek mezi stromy a pak kamenitou planinou, kde ještě v roce 1950 byl ledovec. Mapka s hranicemi úbytku ledovce působí dost depresivně. Za pár let už třeba ledovec nikdo neuvidí. Hned na začátku burácí z jižního svahu mohutný vodopád, další menší následují. Trošku začíná mrholit a ze všech kopců a skal teče voda a padají vodopády. Řeka vedoucí od ledovce je rozbouřená, voda v ní je šedá a plavou v ní kusy ledu. Nevím proč, ale čekal jsem že ledovec bude bílý, přišel mi špinavý, ale později jsme viděli ještě horší. Je zde i cedule o tom, že se nemá chodit blíže než je uvedeno (dnes 150 m) od čela ledovce, mění se to v závislosti na přírodních podmínkách. Je zde přiložen článek o dvou klucích 20 a 21 let, kteří zde v roce 2009 byli zasypáni ledovcem, když se přiblížili kam se nemá chodit. Jednoho ani bagry nenašly při kopání. Oba zahynuli a rodiče byli u toho. Cestou zpět na parkovišti troubí na nás auto, že chce zaparkovat. Byla to Katka z Tongarira. Větší náhodu jsem snad nezažil. Přeletěla ze Severního ostrova na Jižní a jiným autem pokračuje dál. Byla i na Abel Tasmanu a pokračuje v podobném sledu jako my. Na parkovišti se objevují papoušci Kea, kteří jsou proslulí tím, že okousávají stěrače od aut apod. Mapu města Franz Josef s možnými výlety najdete zde.
    
Od Franz Josef Glacier jsme jeli k našemu bydlení do 23 km vzdálené vesnice Fox Glacier. Je to malá útulná vesnice, ale drahá. Mapu městečka Fox Glacier s možnými výlety najdete zde.
Ve městě v hlavní části hotelu Ivory Towers Lodge jsme si vyzvedli klíče a naše bydlení je cca 2 km od středu města bokem v polích v chatě na ul. Williams Drive. Vypadá to, že majitelé mají dům na zimu na lyže a přes léto to pronajímají turistům. V této chatě bydlí plno zaměstnanců a jen my čtyři turisté. Od chaty je nádherný výhled na ledovec Fox. Petr s Radkem si vybrali prosluněný klučičí modrý pokoj. Já jsem si nějak popletl ve svém itineráři objednaný pokoj s vybavením chaty a tak jsem uzmul pro nás dva pokoje s vlastní koupelnou. Jelikož mi to ale nedalo, tak jsme zajeli do města ujasnit si situaci a mám smůlu. Dvojpokoj není pro nás, máme holčičí pokoj s nebesy a andělíčky na stěnách, poličkách, skříňkách ..... Ubytování v Cottage Rooms stálo 75 NZD za noc za pokoj. Tady jsme pojedli a rozloučili jsme se s Petrou a Pavlem.
 
Já s Radkem máme na dnešní odpoledne na 16 hodin objednaný let vrtulníkem nad ledovci. Vybrali jsme si společnost Fox and Franz Josef Heliservices, jelikož měli nejlepší ceny v poměru s délkou letu. Sídlí přímo v centru města Fox Glacier. Vybrali jsme si let s jedním ledovcem Fox Glacier, kolem nejvyšší hory Mt Cooku a přistání na ledovci, aktuální cena od října je 260 NZD. Podrobnosti výletu jsou zde. Je to let č. 2 (na mapce níže označený zeleně z Fox Glacier + oranžově). Délka letu je 30 minut z toho cca 10 minut je přistání na ledovci. Bohužel dnes se kvůli počasí nelétá a tak jsme dostali náhradní termín na zítra ráno v 9 hod. Jsem z toho zklamaný a jen se modlím, aby bylo zítra lepší počasí a lítalo se. Těším se na to už z domova. Nikdy jsem vrtulníkem neletěl a byl to můj sen.

Jedeme tedy na další trek a to na Chalet Lookout track, kde má být nádherná vyhlídka na větší část ledovce Fox a okolní hory. Spojujeme to ještě s The River walk, jelikož parkujeme na parkovišti Historic Bridge Picnic Area na přístupové silnici k ledovci Fox. Na parkovišti jsme se potkali s Petrou a Pavlem a tak jdeme zase společně. Cestou jdeme přes 70 m závěsný most nad řekou, postavený v roce 1929. Ještě před 35 lety bylo možné z mostu zahlédnout ledovec. Přes prales docházíme k druhému parkovišti Glacier View Road car park, kde začíná samotný Chalet Lookout Track. Má trvat 1:30 (4 km).  Stoupáme do kopce až k řece, kterou se pokoušíme zdolat. Nejdál se dostal Petr s Petrou. Nakonec jsme to vzdali, nevypadalo to, že bychom se dostali na druhou stranu suchou nohou. Po nějaké chvíli se vracel starší pár a říkali, že i kdybychom překonali tuto vodu, tak další bychom nepřekonali protože je 3x tak širší a museli bychom se vrátit jako oni asi 5 minut před cílem a tudíž ani oni nic neviděli. To naštve. Oni se pokoušeli naši řeku přejít suchou nohou, nakonec to prošli rovnou a vyměnili si ponožky za suché.
    
Vyhlídku jsme tedy vzdali a tak jedeme přímo autem ke spodní části ledovce. Kolem cesty jsou cedulky, na kterých jsou uvedeny roky, kde byl kdysi ledovec. Rok 1950 byl od ledovce vzdálen cca 1 km. Ledovec Fox Glacier je dlouhý 13 km, je nejdelší ze všech ledovců na Západním pobřeží NZ a na rozdíl od Franze Josefa jeho povrch pokrývají napadané bloky skal a kamení (tzv. svrchní moréna) jež jsou podložní, 350 m mocnou vrstvou ledu unášeny tak, jako třeba dřevo řekou. Za rok zde napadne 35-45 m  sněhu. Unikátnost obou ledovců spočívá v tom, že jejich čelo leží pouze 250 m.n.m. asi 20 km od pobřeží, tím pádem jsou nejníže položenými na světě v dané zeměpisné šířce. Pohybují se cca 1,5 m za den a tak neustále mění svůj tvar. Tady v řece plavou ještě větší kusy ledu než u Franze Josefa. Dá se dostat pouze k parkovišti, 1000 m od ledovce, dále se dnes nedá kvůli povodním z bezpečnostního hlediska jít. Zde proběhlo druhé loučení s Petrou a Pavlem. Mapky obou vesnic Franz Josef a Fox Glacier s vyznačenými treky najdete zde. S průvodci se dokonce na ledovec můžete vypravit. Pořádají různě dlouhé a náročné túry.
 

Vracíme se k našemu bydlení a kousek od něj je Lake Matheson. Je to asi 6 km západně od města Fox Glacier u Cook Flat Road. Jedná se o nejstarší jezero které zde zůstalo po ledovci a naskýtá se zde údajně úžasný výhled na hory zrcadlící se v něm. Zejména na Mt. Cook a Mt. Tasman. Vede tudy Lake Matheson walk. Bohužel jsme zde byli v podvečer a počasí nebylo zrovna ideální, takže jsme se spíše jen prošli kousek a podívali se na jezero. V lese jsme našli jeden větší a pár malých modrých hřibů. V prodejně suvenýrů jsme se potkali už tentokráte naposledy s Petrou a Pavlem a pak se již vracíme na bydlení.
 
Jelikož je 19 hod chystáme se večeřet. Tady se nám stal dobrý trapas s jednou ubytovanou zaměstnankyní. V jídelně byla nástěnka na které byly tři fotky lidí, kteří zahynuli při skydivingu. Dále tam byly nějaké blbosti a recept z české lékárny. Kluci jej sundali a chtěli si jej vzít (nechápu proč). Už odpoledne tam prošla taková vysoká na pohled nepříjemná zaměstnankyně, snědla si jídlo a odešla beze slova. Večer došla znovu. Jelikož nepromluvila a tvářila se nepříjemně, tak jsme se bavili o ní jako o krávě a když seděla na terase tak přibylo i nějaké to peprnější slovo. Když ovšem procházela jídelnou, tak si všimla že na stole leží ten český recept, vzala jej a odešla. Docela v nás zatlo, protože jestli byl její, tak to znamená že je češka a že nám vše rozuměla. Na druhou stranu, když někam přijdu, tak pozdravím a nemusím se celý den tvářit jako můra. Vlastně to tam byla taková veselá osádka. Jeden místní instruktor skydivingu vařil pro naši recepční oběd, pak pekl mufiny a pak ............ a pak šli spolu nahoru. Naproti našich pokojů je společná koupelna a celá je prosklená s výhledem na ledovec. Největší šok byl, když jsme v pokoji zhasli a všichni andělíčci v pokoji svítili, byli fosforeskující. Byla to ještě větší hrůza než přes den.

Za dnešní den jsme najeli 289 km.