LETEM SVĚTEM

Úterý 3.9.2013 - Spišský hrad, Levoča

Dneska jsme na nohách zase kolem 7. Už se nemůžeme dočkat snídaně. Nacpali jsme bříška a zvažovali dnešní program. Předpověď počasí pro dnešní den není příznivá, má být oblačno a deštivo. A už taky i prší. Na tůru bychom po včerejšku nešli. Chtěli jsme nějaký odpočinkový program. Když se díváme z balkonu v určitých místech je jasná obloha. Rozhodli jsme se navštívit Spišský hrad a město Levoču. Vyzvedáváme rodiče a jedeme směr Prešov. Na Spišský hrad je to z Tatranské Lomnice asi 50 kilometrů. Část cesty vede po dálnici. Podle ukazatelů jsme dojeli až do obce Spišské Podhradie, kde jsme našli parkoviště přímo pod hradem. Podle internetu mělo být zdarma, ale chlapík vybírá 3 eura na den. To se nám moc platit nechce, když ještě budeme platit vstupné na hrad. Když se chlápka ptáme jestli není někde jiný lepší přístup k hradu, protože odtud to je hodně do kopce a cesta trvá 20 minut a mamka od Martina to nevyjde, tak nám řekl že ano z druhé strany, a že výstup je o 5 minut kratší. Rozhodli jsme se zaparkovat mimo parkoviště, což nebyl problém na místě, kde nebyl zákaz stání. Mamka se rozhodla nahoru nejít a zůstat v "podhradí". Nechali jsme ji klíče od auta, aby si když tak mohla jít sednout. Venku dneska fouká šílený vítr, v rádiu říkali že až rychlostí 126 km v hodině. Stoupáme nahoru na hrad, nejsme jediní. Panorama hradu je opravdu fantastické. Jedná se o největší hradní komplex ve střední Evropě, zapsaný na seznamu UNESCO.
  
Když jsme se vyškrábali nahoru samozřejmě je hned u hradu druhé parkoviště přístupné z druhé strany a v letním období opravdu zdarma. Koupili jsme si vstupenky za 5 eur. Bez vstupenky se totiž dále než k pokladně nedostanete. Další prohlídka s průvodcem, která trvá 45 minut začne za 30 minut tedy v 11 hodin, pokud se nasbírá aspoň 10 lidí. Zatím jsme prý jediní, protože německé skupiny mají své průvodce. Rozhodli jsme se zadarmo zapůjčit audio průvodce na 90 minut s vratnou zálohou 10 eur a vyrazili jsme na prohlídku hradu podle audio průvodce. Hrad pochází z 12. století. Prošli jsme všechny části hradu. Hrad nás okouzlil po všech stránkách. Už jenom ta jeho rozlehlost.
  
Nejcenější částí hradu je horní hrad, kde se nachází původní gotické a renesanční obytné budovy majitelů a uživatelů hradu. Dnes jsou upravené jako vyhlídkové plochy a nádhernýmu výhledy do širokého okolí.
   
Jsou tady i některé zařízené prostory v rámci muzea, kuchyň, ložnice, mučírna, hradní kaple. 
   
V kuchyni mě zaujal text správného stolování. Ten by se dal vztáhnout i na dnešní dobu.

Vystoupali jsme i na věž, ve které mezi dvěmi zdivy vede úzké klaustrofobické schodiště.

Prohlídka nám zabrala skoro hodinu a půl. Vrátili jsme audio průvodce. Martin s otcem si dali jedno pivko a potom jsme si ještě prohlédli Dolní hrad.

Po půl jedné jsme se vydali zpátky k autu. Zajeli jsme na oběd do Spišského salaše poblíž Spišské Kapituly. Bylo tady plno, ale jídlo bylo připravené velice rychle. Dal jsem si přírodní kuřecí řízek se šunkou, houbami, sýrem, s rýží a přílohou za 6 eur a panáka spišské borovičky s dubovým drievkom za euro.
 
Odtud se vracíme zpátky směr Poprad a zastavujeme ve městě Levoča, zapsaného na seznam UNESCO, které se nachází 19 km od Spišského hradu. Parkujeme zdarma vedle polikliniky poblíž starého města. Vydali jsme se na prohlídku centra města, která nám zabrala něco kolem hodiny. Zde najdete odkazy na trasy městem s popisem památek: trasa 1, trasa 2, trasa 3. Všechny zajímavé památky se nachází v okolí nám. Majstra Pavla. Levočské hlavní náměstí je největší středověké náměstí s tvarem obdélníku v poměru 3:1 v Evropě. Levoču dokonce navštívil i papež Jan Pavel II. Celé historické jádro města obklopují městské hradby s dochovanými baštami.Do centra lze vstoupi třemi dochovanými branami.
   
Dominantou je gotický chrám sv. Jakuba ze 14. století s 11 gotickými a rensesančními oltáři. Hlavní gotický křídlový oltář vyřezaný z lipového dřeva, pochází z dílny Mistra pavla z Levoče a je nejvyšším gotickým vyřezávaným oltářem na světě. Kostel je propojen s radnicí s arkádami, která je dalším levočským architektonickým skvostem. Hned vedle stojí kovová klec hanby ze 16. stol. V podstatě jde o obdobu českého pranýře sloužící k trestání lehčích prohřešků.
   
K dalším cenným památkám patří Veľký a malý župný dom, divadlo, bývalý městský hostinec, několik nádherně zdobených měšťanských domů ze 14.-15. století, mezi nimi Mariássyho dom s arkádovým nádvořím, Krupekov dom a bezpochyby nejzajímavější je nádherně zdobený Thurzov dom.
     
Malovaný dům řezbáře Mistra Pavla na východní straně náměstí dnes slouží jako muzeum.

Chtěl jsem si za 0,69 eur koupit 100 gramů bryndzových Fornetti, ale bohužel zrovna bryndzové se teprve pekly. Smůla. Čekal jsem od tohoto města něco víc, ale nemůžu říct, že by mě zklamalo, nebo že by nestálo za návštěvu. Z Levoče už se vracíme do hotelu. Po návratu ve 4 hodiny jsme si zašli zarelaxovat do bazénů. Na to jak dneska strašili kvůli počasí, tak lepší počasí jsme si snad ani nemohli přát. Celý den svítilo slunce, bylo teplo, jen silně foukal vítr. Po bazénu jsme vyřídili e-maily a šli na večeři. Byla rajská polévka s toastem z bagety s pestem a parmezánem, jako hlavní chod si Martin zvolil kuřecí prsa plněná špenátem a sýrem s modrou plísní na bazalkové omáčce, spätzlle se smetanou a sýrem, já jsem měl dietní hovězí vařené maso na máslové karotce s bylinkovým dipem a bramborami s petrželkou. Jako dezert jsme měli domácí hruškový perník s lipovým sirupem a zmrzlinou. Po večeři šel Martin na chvíli k rodičům na hotel a já jsem na tabletu konečně dopsal deník za 3 dny. V 10 hodin jsem zalehl unavený do postele.