LETEM SVĚTEM

Čtvrtek 5.9.2013 - Tatranská Javorina, Zakopane, Ždiar, Štrbské pleso

Dneska jsem se probudil v 6 hodin, celou noc topili tak to bylo fajn. Na snidani jsme byli už v 7 a opět jsme se dobře najedli, dal jsme si i palačinku s borůvkovou marmeládou. V 9 hodin odjíždíme i s rodiči autem do Polska do Zakopaného, které je z Tatranské Lomnice vzdálené asi 40 km. Cestou se zastavujeme v Tatranské Javorině, kde se nachází dřevěný kostelík sv. Anny pocházející z roku 1903.
 
Potom už pokračujeme přímo do Zakopaneho, horského střediska Vysokých Tater na polské straně. Město mě ovšem hodně zklamalo. Čekal jsme něco na způsob Starého Smokovce, a místo toho nás přivítalo rušné velkoměsto s množstvím aut a všeho možného, které se vymyká horskému letovisku. Byl problém najít parkování, protože všude jsou jen placená parkoviště, Martin už byl nervozní, protože jsem neměl konkrétní cíl, jen jsem chtěl vidět nějaké staré centrum obce. Nakonec jsme zaparkovali kousek od vlakového nádraží, zdarma. Vydali jsme se do města. Od jednoho kluka jsme se dozvěděli, že žádné staré centrum tady není, snad jen jeden hotel v zakopanském stylu, ten jsme viděli. Potom jsme prošli kolem Grand hotelu Stamary a zpátky k autu. Děs. Cestou jsme se podívali na skokanské můstky a vraceli se zpět na slovenskou stranu.
     
Zastavili jsme se v obci Ždiar u múzea Ždiarsky dom. Dřevěná stavba, kde se muzeum nachází, představuje původní architekturu obce Ždiar. Dovnitř jsme nešli.
   
S muzeem sousedí restaurace, kde jsme si dali oběd. Měli dobré menu za 4,60 eur. Polévku jsme si dali vývar s nudlemi, masem a zeleninou a potom grilovaný oštiepok, opékané brambory se slaninkou, brusinky a obloha. Výborné. Oštiepok se v ničem neobaluje, jen se nakrájený na plátky ugriluje.

Otec si dal halušky. Na pití měli kvasnicové pivo. Po výtečném obědě jsme ještě zajeli na Štrbské pleso. Tady jsou taky všechna parkoviště placená. Zaparkovali jsme za 2 eura na hodinu. Obešli jsme pleso dookola. Bylo pod mrakem a celkem chladno. Pleso má hloubku 26 metrů a teplotu vody 19 stupňů. Údajně zde žije ryba síh severní maréna, kterého nenajdete nikde jinde na světě. Aspoň to psali na informačnoch tabulích. Myslím, že jsem to už někde slyšel.
  
V 16 hodin jsme byli zpátky na hotelu. Zašli jsme na bazény a v 6 na večeři v hotelu, která byla opět perfektní. Moc jsem si pochutnal. Polévka žampiónové cappuccino, jako hlavní chod krůtí filé na restovaných ředkvičkách s hrozinkami na celerovém pyré a jus (omáčka) s mateřídouškou. Výtečná kombinace chutí. Jako dezert podávali jogurtovou dortičku se skořicí, pečeným jablkem a karamelizovanými mandlemi.
 
Po večeři jsme zašli na hotel k rodičům na čaj a na rum. Dole v hale hotelu Slovan jsem aspoň dopsal deník za dnešní den. Spát jdeme po 9 hodině, zítra nás čeká Slovenský raj.