LETEM SVĚTEM

Sobota 25.1.2014 - NP El Nicho, Cienfuegos

Dneska jdeme na snídani později. Výběr je slabší než byl včera a jsou tady i zbytky od večeře. Dnes máme v plánu navštívit park El Nicho, který se nachází také v pohoří Sierra del Escambray a parku Topes de Collantes. Původně jsme chtěli jet po silnici přímo z Topes de Collantes, ale v informačním centru nám řekli, že nám to bez auta 4x4 nedoporučují, že je to hodně špatná cesta. Proto jsme se rozhodli jet jinou cestou a udělali jsme dobře. Vrátili jsme se 15 km na hlavní silnici vedoucí do Trinidadu a vydali se opačným směrem po pobřežní silnici směr Cienfuegos až do města Cumanayague, odtud je odbočka vpravo 10 km do vesnice Crucecitas a odtud ještě 4 km ke vstupu do Parque El Nicho. V podstatě jsme objeli pohoří Escambray. Silnice byla ve velmi dobrém stavu, takže určitě doporučuji zvolit tuto cestu než se trmácet někde přes hory. Je tady parkoviště (zdarma) a vstupní budka. Dalo by se to obejít, ale hned si všímají když někdo nový přijede a odchytí ho. Vstupné už je 9 CUC, do konce roku bylo údajně 5 CUC. Chtějí vidět i pas a něco si z něj zapisují. Park je otevřený denně od 8:30-18:30. Martinovi se vstupné platit nechce tak čeká u auta. Vydávám se podle mapky turistickou okružní trasou Reino de las Aguas. Asi po 300 metrech jsem narazil na první jezírko, kde se dá koupat a malou kaskádu. Po dalších 100 metrech jsem došel ke krásnému velkému vodopádu El Nicho.

Pokračuji dále dalších asi 150 metrů do kopce, kde se nachází další vodopád a čistá jezírka, kde se už lidé koupou. Cestička pokračuje k vyhlídce do krajiny a na jezero Hanabanilla v dálce. Odtud vede zpáteční cesta. Vstupné se vztahuje pouze na tuto část parku. Ovšem na druhé straně silnice se nachází další množství jezírek a vodopádů, kde se dá koupat a to už je zdarma. Vede tady asi 400 metrová stezka. Tady už šel Martin se mnou. Ale nekoupali jsme se byť byla voda příjemná, ale bylo tady dost komárů.

Vracíme se zpátky do města Cumanayagua, kde si kupujeme sýrovou pizzu za 5 CUP a ještě si dávám za 2 CUP čerstvý mangový džus. Odtud se přesouváme do botanické zahrady u Cienfuegos (mapa) přes město Crucecitas, La Carlota, Cumanayagua, Codicia, Dolores, Loma Abreus, Guaos, u benzinky Circuito Sur odbočujeme vlevo na silnici č. 12 Circuito Sur a dojeli jsme ke vstupu do botanické zahrady Jardín Botánico Soledad de Cienfuegos. Nachází se 15 km od Cienfuegos. Tady je vjezd a také pokladna. Vyinkasovali od nás 2,5 CUC od každého a také chtěli pasy. Odtud pokračujeme ještě asi 1 km už uvnitř botanické zahrady po Carretera del Jardín až k restauraci a parkovišti. Cesta je lemována množstvím stromů a keřů. Hned se nám nabídnul chlápek že nám auto pohlídá. No co už. Otevřeno je denně 8-18:00,mají tady být k dispozici i průvodci zdarma, kteří Vás parkem provedou, ale co je na Kubě zdarma. Stejně by na konci očekával spropitné, tak se vydáváme na průzkum sami. Od parkoviště vede vyšlapaná polní cesta a je třeba se držet stále vpravo. Park je neudržovaný, není tady žádné značení, takže od našich botanických zahrad to má hodně daleko. Připadám si tady jako někde u nás v lese. Sice se píše že je to nejlepší botanická zahrada na americkém kontinentu chtěl bych vidět ty horší. Jsou tady rozsáhlé sbírky fíkusů a palem, nejúplnější kubánská sbírka tropických rostlin, 2000 druhů na 97 ha, založena byla roku 1899 a roku 1989 byla prohlášena národní památkou. Nejhorší je že tady nejsou žádné popisky, tak se jen tak procházíme "lesem". Jsou tady různé palmy, uvádí se až 350 druhů, fíkusy, došli jsme ke sbírce kaktusů a sukulentů. Poletovali tady různí ptáci.

Asi po hodině se vracíme k autu, které je umyté, tak dáváme hlídači 2 CUCy. Odtud pokračujeme asi 14 km k pláži Rancho Luna, parkujeme u hotelu Club Amigo Rancho Luna. Tady chce hlídač 1 CUC. Přes hotel jsme došli na pláž, která je veřejná. Písek je drsnější s drobnými kamínky, moře trochu kalné, zato teplé. Takže se hned koupeme. Martin se šel potom projít po pláži až za výběžek, kde pláže pokračují a zdá se tam být moře čistější.

Odpočinuli jsme si asi hodinu a kolem 4 hodiny jedeme do Cienfuegos se ubytovat.

Ubytování máme na nejjižnějším výběžku Cienfuegos, kterému se říká Punta Gorda v Casa Los Delfines, Calle 35 #4E / 0 & Litoral (na samém konci ulice Calle 35), Punta Gorda, Cienfuegos, Phone: +53 43 520458.


Rezervace máme přes BBInnVinales.com (výhodou je že se neplatí žádné zálohy předem ale platí se přímo majitelům při příjezdu, resp. při odjezdu). Přivítala nás velice milá paní domácí která se jmenuje Magaly. Ukázala nám pokoj, máme pokoj v přízemí s jednou postelí, ledničkou plnou džusů, piva, vody, je tady i víno a rum, klimatizace, skříně, koupelna se sprchovým koutem a hlavně plno živých a voňavých květin. Pokoj je asi nejmenší co jsme tady měli. 2 noci po 35 CUC, tzn. 70 CUC, snídaně za 5 CUC. Potom nám ukazuje okolí domu, má tady molo u moře s výhledem na pohoří Escambray. Dostali jsme welcome drink, vybrali jsme si mojito a bylo výborné. Nahoře je terasa s výhledem na moře a ještě jeden pokoj.

Večeře má za 15 CUC humra, krevety, ryby a za 12 CUC kuřecí nebo vepřové maso, vše s přílohou, ovocným a zeleninovým salátem, polévkou a kávou. Představila nám svou maminku a dva synovce, které tady má zrovna na návštěvě. Parkování je možné na ulici, hned se nabídl zase jeden místní, že nám auto bude hlídat, samozřejmě za peníze, ale odmítli jsme. Auto je pojištěné. Dala nám i vytištěný barevný plánek města a ukázala nám různé zajímavosti v okolí.

Na pokoji jsou zase komáři a nějaké štipky co vypadají jako stonožky.
Večer jsme se vydali do města. Postupně zapadá slunce. Prošli jsme nejjižnější část města Cienfuegos, Punta Gorda, nádherný soubor dřevěných domů bývalých aristokratických sídel.

Prošli kolem zajímavé stavby Palacio del Valle (2 CUC vč. koktejlu, 10-23 hod) z r. 1912 v maurském stylu, z jehož baru na střešní terase je pěkný výhled. Celý dům je bohatě zdobený.

Pokračujeme po ulici Calle 37 (promenáda Paseo del Prado), která se táhne v délce 2 km s palmovým stromořadím a výstavními bývalými měšťanskými domy, paláci a různými sochami. Míjíme Club Cienfuegos, kde se nachází Marina, bazén, tenisové kurty. Je to takové odpočinkové místo, kde se za vstup platí 1 CUC. Je tady krásná bílá koloniální vila. Hned vedle se nachází hotel Palacio Azul (Blue Palace), modrá koloniální vila.

Procházíme po nábřežní promenádě Malecón a pozorujeme zapadající slunce.

Na večeři jsme zakotvili v doporučovaném Paladaru Aché. Nachází se v pěkné zahradě. Jídlo i obsluha na jedničku. Strašně ochotný a všímavý personál. Dal jsem si krevety flambované na víně a Martin rybu, k tomu je rýže, banánové chipsy a velký zeleninový salát. Každé jídlo za 9 CUC. K pití jsme si každý dali za 2 CUC pivo Bucanero a jako dezert jsem si dal za 2 CUC oblíbený typický dezert na Kubě creme caramel. Dělá se ze 3 celých vajíček, 1 sklenice mléka, 3 sklenice kondenzovaného mléka, cukr, vanilka. Povaří se. Udělá se karamel. V ledničce se nechá 30 minut ztuhnout. Restauraci mohu jen doporučit. Všechna hlavní jídla se pohybují kolem 8-9 CUCy.

Cestou zpátky kupujeme 2 velké vody po 0,70 CUC.