Cestopis Kapverdy 2017

28.9.2017 - 11.10.2017

KAPVERDY (República de Cabo Verde, kreolsky: Kabu Verdi):

Kapverdské souostroví, správně česky nazývané ostrovy Zeleného mysu. Oficiální název je República de Cabo Verde (Kapverdská republika). Celková plocha, kterou ostrovy zabírají, čítá 4033 km². Hlavním městem je Praia na ostrově Santiago. Kapverdy se skládají z 10 větších ostrovů (z toho 9 obydlených) a 16 menších neobydlených ostrůvků vulkanického původu uprostřed rovníkového Atlantiku, geograficky náležící k Africe, společně s Azorskými ostrovy, Madeirou a Kanárskými ostrovy tvořící Makaronésii (souhrnný název pro skupinu ostrovů v Atlantském oceánu západně od Gibraltaru). Kapverdy se nachází u 15° zeměpisné šířky, 1800 km nad rovníkem. Nejbližší pevninou je 455 km vzdálené pobřeží afrického senegalského Dakaru. Ostrovy vznikly magmatickou činností v oslabené části zemské kůry na dně hlubokooceánské pánve v průběhu třetihor. Ostrovy se působením podmořských erupcí vynořily z vln Atlantiku.

Každý ostrov je jiný a jedinečný tím, co nabízí. Vyprahlejší ostrovy Sal a Boa Vista nabízí přenádherné dlouhatánské a široké písčité pláže s úžasným koupáním a pouštní roviny. Fogo nabízí jedinečný zážitek z vulkanického, stále činného ostrova s terasami místních zemědělců. Na tomto ostrově se nachází také poslední aktivní vulkán (stratovulkán) – Pico do Fogo (Pico de Cano, Cha des Caldeiras, kterému místní přezdívají Pico Volcano), s činností naposledy evidovanou v r. 1995. S výškou 2829 metrů je to nejvyšší hora Kapverd a druhá nejvyšší v ostrovní oblasti Atlantského oceánu po kanárské sopce Pico de Teide na ostrově Tenerife. V kráteru sopky Fogo o průměru 8 km v nadmořské výšce 1700 metrů jsou 2 vesnice, kde lidé pěstují víno a kávu, která je proslulá pro svou aromatickou chuť díky úrodné sopečné půdě. Najdeme zde také překrásné pláže s jemným pískem, ale i strmé hory a hluboká údolí s panenskou přírodou.
São Vicente je hlavní ostrov s překrásnou místní a původní barevnou architekturou a je nejvíce „kulturní“ ze všech ostrovů. Ostrov Santo Antão má zase jedinečnou bujnou vegetací. Vítr, slunce a nekonečné písečné pláže charakterizují východní, pouštní ostrovy Boa Vista, Sal a Maio, se zřetelným africkým vlivem. Subtropická vegetace, vysoké hory, klidná údolí, malé zátoky s lávovým pískem a skalnaté útesy definují vzhled západních vulkanických ostrovů Santiago, Fogo, Brava, São Nicoalu, São Vincente a Santo Antão. Vegetace je chudá, většinou tu rostou trnité křoviny, sukulenty a tamaryšky.

Trocha historie:
Prvních pět ostrovů archipelagu pozorovali portugalští kapitáni Diego Gomes a António da Noli v roce 1460. Diego Afonso, rytíř prince Jindřich Mořeplavce, objevil v letech 1461-62 většinu zbývajících ostrovů. Nad přístavem Praia se vypíná socha portugalského mořeplavce a objevitele kapverdského ostrova Santiago, Diega Gomese. V roce 1587 se Kapverdy staly portugalskou kolonií - Kap Verde. Souostroví se začalo říkat "ostrovy Zeleného mysu" (Ilhas de Cabo Verde). Ostrovy jsou pojmenovány podle senegalského poloostrova Cabo Verde, Cap-Vert (ve francouzštině „Zelený mys“) – nejzápadnějšího bodu africké pevniny. Portugalci Kapverdy po staletí využívali jako vojenskou základnu, překladiště otroků a zboží, s nímž se plulo dál až do Indie. Stahovali se sem také lovci velryb a piráti. Jinak ale ostrovy trpěly opakovanými hladomory. Nedařilo se tady téměř nic vypěstovat, a kdo mohl, stěhoval se pryč. V roce 1951 změnily Kapverdy svůj status kolonie na zámořskou provincii a svou nezávislost na Portugalsku ostrovy vyhlásily 5. června 1975. Dnes jsou tedy parlamentní republikou.

Klima a počasí:

Ostrovy se rozdělují do dvou celků podle pozice převládajících větrů. Severní Návětrné ostrovy (Ilhas do Barlavento, odkud vítr fouká) – Santo Antão, São Vicente, Santa Luzia, São Nicolau, Sal, Boa Vista a jižní Závětrné ostrovy (Ilhas do Sotavento, kam vítr fouká) – Maio, Santiago (největší ostrov), Fogo a Brava. Vzhledem ke své poloze v jižních pasátových mořích jsou ostrovy ideálním místem k odpočinku u stále teplého moře. Poloha ostrovů, jižnější než třeba Dominikánská republika, zaručuje teplé a stálé tropické počasí po celý rok s „350 slunečnými dny v roce“, což je marketingový tah. Teploty se pohybují v rozmezí 20–30 °C, období s nejvyššími teplotami vzduchu i moře je od září (nejteplejší měsíc, průměr 27°C, ale může vystoupat až k 36°C) do listopadu kolem 30°C, teploty moře 22–27 °C (ale většinou díky Atlantiku okolo 22 stupňů). Nejchladněji je od ledna do dubna. Největrnějším a nejchladnějším obdobím je leden – únor (průměrná teplota 21°C, ale může klesnout až k 16 stupňům), což ocení hlavně milovníci surfingu a kitingu. Nejklidnější moře bývá od dubna do listopadu. Celoročně (ale hlavně od října do poloviny července) je typické pro „návětrné“ ostrovy tzv. „brisa“ – mírný větřík, který zpříjemňuje pobyt na přímém slunci. Někdy ale fouká velmi silný vítr. Také se kvůli stále vanoucím větrům Kapverdám přezdívá „Větrná výspa v Atlantiku“. Klima ostrovů je suché a horké, mezi prosincem a červnem je ovlivněno silným větrem, který sebou přináší písek ze Sahary a je místními nazýván Harmattan (horký písečný vítr) a fouká v podstatě celý den. V červenci až listopadu převládá stabilní teplé a suché počasí, kdy fouká mnohem méně a méně často, a zřídka je přerušeno přívalovým tropickým lijákem (během srpna (nejvíce srážek), září a částečně října). Ročně spadne na ostrovech jen okolo 100-300 mm srážek, a to většinou v několika málo dnech. Rozdíl denní a večerní teploty může být v zimním období (ne září-listopad) až 10°C takže je dobré si přibalit svetr, lehkou větrovku a dlouhé kalhoty. My jsme svetr ani bundu nevyužili ani jednou. I večer jsme byli většinou s krátkým rukávem. Nicméně Návětrné ostrovy jsou vždycky o něco chladnější než ostrovy Závětrné.

Místo klasických čtyř ročních období na Kapverdských ostrovech v podstatě existují pouze 2: Tempo das Brisas (období větrů) suché období od října (listopadu) do poloviny července, kdy více fouká a Tempo das Chuvas (období dešťů) od srpna do září (října), kdy někdy i zaprší ale taky mohou být silné tropické deště. V létě, kdy panuje zvýšená vlhkost vzduchu, se objevují komáři, takže repelent si určitě vezměte s sebou, nejlépe ten do zásuvky.
Oceán okolo Kapverdských ostrovů je velmi často zónou, kde se tvoří tropické cyklony. Tyto hurikány patří k jedněm z nejsilnějších a jsou pojmenovány po ostrovech „Hurikány kapverdského typu“. Aktuální předpověď počasí, větru a vln najdete na těchto stránkách: https://www.windguru.cz/206841

Slunce vychází už před půl sedmou a zapadá po většinu roku kolem 19. hodiny, ale díky rovníku je zde ještě dlouho světlo. V období Vánoc se stmívá ale již kolem 18. hodin. V době naší dovolené slunce vycházelo v 6:20 a zapadalo v 18:20. 

Místní obyvatelé a náboženství:

Každého určitě potěší velmi vřelá atmosféra místních obyvatel, kteří sem během staletí imigrovali ze všech koutů světa a vnesli prvky svých kultur. Dnešní podoba je směsí evropských (především portugalských) a afrických kořenů, v hudbě a tanci je dominantní africký základ. Ačkoliv byly ostrovy objeveny a kolonizovány Portugalci, místní kulturu nemůžeme rozhodně označit za evropskou. Díky trhu s otroky a dobré strategické poloze ostrova se tu střetávají vlivy Afričanů, Brazilců a jiných národů. Z Kapverdských ostrovů se stalo překladiště černých otroků putujících dál do Brazílie. Průměrná kapverdská žena má 5-6 dětí. Celkový počet obyvatel je 507 tisíc.

Většina obyvatel jsou křesťané. 85% jsou katolíci, 10% protestanti, 1% baptisté a zbývající jsou tradiční náboženství a domorodé víry. Místní žijí jiným způsobem života, než na jaký jsme zvyklí my. Nikdy nikam nespěchají, za ničím se neženou, nic je nerozčiluje. A hlavně jejich „no stress“ přístup k životu hovoří za vše. Je to heslo ostrovů. Najdete ho skoro všude. Na domech, na náramcích z korálků, … slyšíte ho na každém rohu. Místní Kapverdám říkají Atlantický ráj – Paraiso di Atlantico.

Kriminalita na Kapverdách je velmi nízká a lidé jsou zde velmi přátelští, milí a příjemní. Přesto se vyvarujte návštěvě místních slumů a odlehlých vesnic. Je tady zatím bezpečněji než ve většině Evropských měst. Pro všechny případy telefon na policii je 132.

Úředním jazykem je portugalština. Neoficiálně kapverdská kreolština – crioulo – směs portugalského a západoafrických jazyků, kterou mezi sebou mluví místní. Ale domluvíte se v pohodě anglicky, francouzsky, nebo italsky, ale i španělsky. Francouzština se vyučuje na školách. Školní docházka je povinná.

Ostrovy byly v minulosti závislé především na těžbě soli, trhu s otroky a zemědělství, které však bylo velmi nákladné kvůli nedostatku vody. V současné době se ekonomika zaměřuje na cestovní ruch a obchod s kávou a vínem. Přestože na ostrovech téměř neprší, pěstují se zde některé plodiny určené buď pro přímou spotřebu ostrovů nebo na vývoz. Nejhlavnějšími jsou banány, fazole, sladké brambory, maniok, proslulá kapverdská káva (k nejznámějším patří Café de Fogo z ostrova Fogo), víno (opět z ostrova Fogo), cukrová třtina, rajčata nebo arašídy. Na pastvinách jsou chovány kozy, krávy a ovce.
Rybolov je zde velmi důležitý – tuňák a humr jsou jedny z nejčastěji lovených mořských tvorů. Výborné jsou konzervy lahodného tuňáka z místních vod. Mohu potvrdit. Jednu červenou konzervu jsme si koupili domů a je úžasný. Jsou v ní obrovské kusy lahodného růžového tuňáka, žádná drť. Lituji, že jsme jich nedovezli více.

Jídlo a pití:

Místní výtečná kreolská kuchyně je jednoduchá, tradičně připravovaná z dostupných ostrovních ingrediencí. Mísí se v ní vlivy Portugalců, Afričanů a Brazilců. Součástí ostrovní kuchyně je koření pocházející z africké kuchyně, zatímco jiné pokrmy a suroviny jsou portugalského původu. Základem jsou většinou ryby (tuňák, mečoun, treska,...), mořské plody jako krabi, humři, langusty, krevety upravené na všechny možné způsoby nebo maso a to kozí, vepřové, králičí nebo kuřecí. Opravdovou delikatesou je „prato de mariscos“ - směs darů moře. Jako příloha k rybě a masu se na Kapverdách často podává rýže, většinou v kombinaci se smaženýma hranolkama, které si místní dochucují pikantní omáčkou malagueta nebo piri-piri. Oblíbenou přílohou je také vařený maniok. Jednou z hlavních surovin kreolské kuchyně jsou vedle ryb také luštěniny, zejména fazole, obilniny a maniok a batáty (sladké brambory). Místní specialitou je cachupa (catchupa), jeden z nejtradičnějších pokrmů země a národní jídlo na všech ostrovech. Jde o omáčku připomínající náš guláš, ovšem s mnohem pestřejším obsahem. Hlavními surovinami pro její přípravu jsou kukuřice, fazole a další boby, zelí, čerstvá zelenina, sladké brambory, zelené banány, vepřové nebo kuřecí maso nebo ryba, slanina a rajský protlak. Všechny suroviny se vaří v jednom velkém hrnci. Jedí ji i k snídani s tím, že vyvaří tekutinu a pak si cachupu dají jako přílohu ke smaženým vejcím, klobáse nebo pečené slanině. Případně ji osmaží. Je to tzv. „cachupa refogada“ nebo „cachupa de café“ což je vlastně cachupa z předešlého dne vařená s cibulí až do sucha. Měli jsme příležitost ji v hotelu na Salu vyzkoušet, ale nijak mně nezaujala.
Za ochutnání stojí směs vařených fazolí, zeleniny, vepřového masa, pikantní klobásky, slaniny, bobkového listu, cibule, česneku a malaguety zvaná „feijoada“ nebo pikantní smažené krokety z vařených ryb a brambor „Croquetes de Peixe“. Z dezertů je nejtypičtější tradiční puding, který se vaří z kondenzovaného mléka a polévá se karamelem. Za vyzkoušení stojí vynikající kozí sýr přelitý medem s papájovým želé nebo v kombinaci s marmeládou, případně papája s kozím sýrem nebo s medem aromatizovaná fíkovým listem. V domácí kuchyni jsou typické „bolachas“, tvrdé sušenky bez chuti, které se připravují z mouky bez kvasnic, které nahrazují chleba a které se zakusují k výbornému kozímu sýru. Sýr z kozího mléka je nejlepší na ostrovech Maio a Santo Antão. K snídani se připravují také „papas“, kterých existuje několik variant a jsou jak na sladko tak na slano. Výborné jsou také banánové placky Filhoses de Banana. „Fongo“ nebo „fonguinho“ je typický moučník zhotovený z mouky ze sladkých brambor a rozmixovaného banánu s kukuřičnou moukou, ze které se vytvoří válcovitý tvar. Existuje více druhů banánů různých chutí. Další pochutinou jsou sladké brambory povařené ve vodě s s pomerančovou kůrou. Typickými předkrmy na ostrovech jsou polévky a vývary.

Z nápojů se na Kapverdách produkuje pivo, světlá Strela s chutí lehké desítky a obsahem alkoholu 5,4% (zkusili jsme i portugalské pivo Super Bock) a Grogue. Tradičním nápojem je právě Grogue, nebo též Grogo, národní pálenka vyráběná z cukrové třtiny, která se na ostrovech hojně pěstuje, s obsahem alkoholu 38-54%. Pije se s ledem a citrónem. Jeho kvalita ale kolísá a nedoporučuje se moc pít. Samotný mi moc nechutnal, připomínal mi líh. Dalším tradičním nápojem, ten už byl lepší, je míchaný alkoholický nápoj pontche (ponche), jehož základem je právě Grogue, který se smíchá s medem a citronem. S medem mi připomínal naši medovinu. Jediné místní víno se vyrábí na sopečném ostrově Fogo. Jinak je pouze z dovozu, většinou z Portugalska. Výtečná je také místní káva, opět z ostrova Fogo - Café de Fogo. Vynikající jsou tropické přírodní šťávy z papáji či banánu. Oblíbené jsou rovněž čaje. Největší nevýhodou je absence pitné vody. Musí se kupovat balená či odsolená v kanystrech z takzvaných fontanarií, místních vodáren, kde barel pro zdejší obyvatele stojí 50 centů. Takovou fontanarii jsme viděli ve městě Palmeira na ostrově Sal. Pro našince však odsolená mořská voda není ideální, neboť má vysoký obsah soli a jiných minerálů, na které náš organismus není zvyklý a může způsobit zažívací potíže. Vodu z vodovodu na Kapverdách tedy nepijte. Doporučuji pít pouze vodu balenou. Všude v hotelích dávají balené originální vody. Místní obyvatelé ji pijí, protože jsou na ni zvyklí.

Spousta věcí se na ostrovy ale dováží především z Evropy, hlavně z Portugalska a JAR. A to včetně pitné vody. Tomu odpovídá i cena vody i dovážených potravin, která je pro místní neúměrně vysoká. Každý pátý Kapverďan totiž přežívá s jedním dolarem na den. Průměrný Kapverďan si přijde na plat 350 eur, což je na africké poměry dobrý standard. Pracovníci v hotelích si vydělají přibližně 180-250 eur/měsíc. Nejzákladnější potraviny v samoobsluze na Salu v Santa Marii stojí jen o něco málo více než v Česku.

Měna:

Oficiální měnou na Kapverdách je kapverdské escudo - Escudo de Cabo Verde (CVE). Setkáte se i s označením esc nebo ECV. Dělí se na drobné centavos. Oficiální směnný kurs je všude stejný, protože místní escudo je pevně vázáno na euro v poměru 1 eur = 110,265 CVE (1 Kč je asi 4 CVE). Běžně tedy v přepočtu používáme dělení čtyřmi. Je to nejjednodušší. Může se lišit poplatek za výměnu. Měnu směníte pouze na Kapverdách. Peníze lze vyměnit na mezinárodních letištích (ne vnitrostátních), v bankách, kdy je nutné předložit pas a zaplatit poplatek 500 CVE, ale také na recepcích hotelů bez poplatku, ale s o něco horším kurzem (nikdy po nás pas nechtěli). Běžně lze v obchodech, taxících i jinde platit eurem, ale vrací již v escudos v horším kurzu (1 euro = 100 escudos), tedy 100:1. I v potravinách v hlavním městě Espargos na ostrově Sal jsme platili eurem. Účet z pokladny byl v escudo i v eurech. Dolary nelze k přímé platbě v hotovosti použít. Lze využít i platební karty Visa a Master Card (Maestro nebývá akceptované) a při platbě kartou je nutné údajně předložit pas. Nevím, nemáme osobní zkušenost. Platili jsme pouze hotově. Je zvykem dávat spropitné (pokojská, nosič kufrů apod.), běžné je 5-10%. V restauracích, barech a taxících není povinné. Nedoporučuje se nechávat spropitné pokojským na polštáři, jako třeba v Egyptě, protože jsou většinou vázané přísnými pravidly a nesmí se dotýkat osobních věcí hostů ani peněz. Pokud jste s úklidem spokojeni a přesto chcete pokojské nějaké ty peníze dát, je lepší ji dát drobné přímo do ruky, aby z toho neměla problémy. Na Kapverdách se také daří systému dvojích cen, kdy místní platí podstatně méně než turisté. Místní prodejci v letoviscích ceny velice rádi nadsazují, s některými lze smlouvat, jiní se urážejí. V kapverdských obchodech, obchodech s potravinami a v čínských obchodech se nesmlouvá. Vnucují se také rádi jako vaši průvodci. Pokud se s nimi ale dáte do řeči, těžko se jich pak zbavíte. Takže se jich raději co nejdříve zbavte.

Při cestě na Kapverdy není vyžadováno žádné očkování. Ale pokud máte běžné cestovatelské očkování proti žloutence A, B, tetanu, tyfu, choleře, žluté zimnici, tak to není na škodu. Pijte pouze balenou vodu a vždy si zkontrolujte uzávěr, a nejezte ovoce, které se neloupe, aby jste se vyvarovali možnému průjmu (přibalte si do kufru nějaké léky proti průjmu). Dávejte si také pozor na škorpiony (cempé), jejichž bodnutí může být bolestivé podobné vosímu. Jedovaté hady tady nenajdete. Telefonní číslo na nemocnice je 130.

Půjčení auta, čtyřkolky, kola, aj.:

Při půjčení auta nebo jiného dopravního prostředku (motorka, čtyřkolka) je vyžadován platný řidičský průkaz ČR, mezinárodní není potřeba, aspoň po nás ho nechtěli a psali to i v pokynech CK v hotelu, dále pas a věk 21 let. Platit se dá platební kartou i hotově. Záleží na půjčovně. My jsme vše platili hotově, i depozit, který nám zase v hotovosti vrátili po skončení pronájmu. Při půjčení auta bývalo často v ceně zahrnuto max. 80-120 km/den, dneska už kvůli konkurenci skoro všichni nabízí neomezené kilometry. Alespoň v půjčovnách, kde jsme si půjčovali my to tak bylo. Na obou ostrovech, Boa Vistě i Salu, je lepší terénní auto 4x4 (malé Suzuki Jimny nás na Salu stálo 55 eur/den, Toyota Yaris nebo Aygo 50 eur/den (naprosto nevhodné do místního terénu, maximálně na asfaltky), pickup je dražší 65-75 eur/den) nebo čtyřkolka 525cc (quad, 4-wheel cycle) za 70-75 eur/den. Skútry na Boa Vistě se půjčují za 25 eur/den (50 cc), 38 eur za 125cc, na Salu se půjčují za 30-35 eur/den. Mimo zpevněné cesty ale není skútr úplně vhodný. Se skútrem se špatně dostanete mimo asfaltové silnice a zpevněné silnice. V žádném případě ho nedoporučuji. Důležité je mít pojištění auta. Bylo zahrnuto v ceně půjčovného. Kola se půjčují přibližně za 10-12 eur/den. Půjčují i elektrokola. Na Boa Vistě u našeho hotelu Iberostar půjčovali i speciální kola s hrubými pneumatikami, upravenými pro jízdu po pláži. Ale byly celkem drahé, za 2 hodiny 25 eur. Benzín v době naší návštěvy stál na obou ostrovech všude stejně a to 116,4 CVE za litr.

Taxíky nedělají turistické okruhy po ostrově, ale po asfaltových silnicích Vás odvezou kdekoliv. Na ceně je nutné se domluvit předem. 1 km stojí přibližně 85 CVE. Dále je možné využít klasické autobusy (moc jsme jich na cestách neviděli) a mikrobusy colectivos, nebo také tzv. "aluguer", sběrné taxíky v podobě 15 místných mikrobusů nebo pickupů s dřevěnými lavicemi k sezení v zadní části, které fungují na ostrovech místo veřejné dopravy. Červený nápis "aluguer" mají za čelním sklem, takže je snadno poznáte. Místní doprava funguje výborně. Cesta ze Santa Marie do hlavního města Espargosu stojí 1 euro (1000 CVE) ve dne a 1500 CVE v noci.

Elektřina: Najdete tady evropskou formu zásuvek se 2 kolíky, tedy není potřeba adaptér. Občas dochází na pár hodin k výpadkům elektřiny vzhledem k omezeným zdrojům výroby elektřiny. Delší výpadky v hotelích nehrozí, protože mívají náhradní generátory, stejně jako zásobníky vody.

Telefonování a internet:

Co se týče mobilních telefonů tak na ostrovech není kompletní pokrytí hlavně v odlehlejších místech a nefungují tady někteří zahraniční mobilní operátoři. Ale jinak pokud máte aktivovaný roaming, tak z hotelů a turistických míst není problém se dovolat. Na ostrovech fungují 2 mobilní operátoři, CV TELECOM a UNITEL T+, kteří nabízí i 3G. Ostrov Sal je pokrytý oběma operátory. Připojení k internetu přes wifi je snad ve všech hotelech, hlavně těch vícehvězdičkových, někdy zdarma, někdy za poplatek. Navíc vláda poskytuje zdarma wifi připojení na všech letištích, přístavech, hlavních náměstích a hlavních ulicích. Mohli bychom se od nich v tomto učit.

Fauna a flóra Kapverdských ostrovů souvisí s jejich geografickou polohou na hranici Sahary. Místní klima je tudíž velmi vyprahlé. Netýká se to všech ostrovů, ale zejména Boa Visty a Salu. Následkem suchého klimatu je počet původních rostlin na Kapverdách velice nízký, odhaduje se 250 druhů, z čehož pouze 82 je endemických, tedy původních na souostroví, které jinde nenajdete. Na pobřeží je vegetace tvořena rostlinami, které snáší sůl a endemickými palmami.