LETEM SVĚTEM

Pátek 6.10.2017 - Ostrov Sal - autem okolo města Santa Maria

Vstáváme v 6:30. V 7 hodin, kdy začínají snídaně jsme si vzali s sebou croissanty a jedeme autem na pláž Fragata. Auto vracíme až v 9 hodin tak se chceme ještě podívat na pár míst v okolí Santa Marie. Jedeme po hlavní silnici směrem na sever a po cca 1,5 km za salinami odbočujeme doprava směrem k pobřeží, je tam ukazatel „Kite Beach“. Jedeme po vyjetých cestách. Kolem nás jsou menší písečné duny, keře a nějaké rostliny. Přijeli jsme skoro k pláži.
 
Přímo na pláž, ani na duny se autem nesmí, protože je to jedno z líhnišť želv, karet obecných. Také krunýř jedné malé želvičky jsem našel v písku. Chuděrka měla smůlu a po vylíhnutí už se ji z nějakého důvodu nepodařilo dostat do moře. S největší pravděpodobností ji sezobnul nějaký pták. Z tisíce nakladených vajec dospějí pouze 1-2 želvy, protože většina z nich skončí jako potrava dravců, dřív, než se jim podaří dolézt po vylíhnutí do moře. Ostrov Sal je atlantická želví líheň, ale současně i hřbitov. Východně od městečka Santa Maria najdeme i želví hřbitov „Cemitério de Tartarugas“. Obrovské krunýře karety obrovské tu výmluvně leží i s kostrou uhynulé želvy.
 
2 km východně od Santa Maria se nachází místo, kde černé zakulacené lávové kameny a miliony lastur tvoří tzv. „Hřbitov mušlí“ - Cemitério de mexilhões. My jsme ho nenašli, není tady žádné značení.

Pláž Praia de Fragatas, známá ale spíše jako Kite Beach je jak už název napovídá ideální pro provozování kitingu a surfingu. Pláž má tmavý lávový písek a lemují ji černé lávové kameny. Jsme tady úplně sami. Kolem nás jen písečné duny a oceán. Najednou se odněkud vynořil „kovboj“ na koni bez sedla a druhý kůň šel sám bez jezdce s ním. Popojíždíme kolem písečných dun.
  
Z jedné duny vidíme místní saliny. Z hlavní silnice nejsou vidět a lehce je můžete minout, stejně jako my. Delegátka Exim Tours nám na recepci říkala, že zdejší saliny nestojí za návštěvu, že hezčí a zajímavější jsou v Pedra de Lume. Mysleli jsme si, že když je nevidíme ze silnice, tak že tady opravdu nejsou, že jsou třeba vyschlé. Opak je pravdou. Salinas de Santa Maria (Salinas Velhas) se nachází 1 km severovýchodně od centra města, 10 minut pěší chůze. Je to chráněná krajinná oblast rozkládající se na ploše 78 ha. Saliny jsou sice menší než v Pedra de Lume, nejsou umístěné v kráteru sopky, nicméně jsou velmi fotogenické a hlavně místní lidé zde denně pracují. Dojeli jsme autem až k nim. Upravená jezírka, která připomínají políčka na zahradě mají různou barvu, od bílé přes růžovou. Odpařená sůl vytváří po obvodu jezírek solné krusty a krystaly. Jsou tady hromádky soli. Mezi nimi dva dělníci, kteří sůl shrabují hráběmi a vytváří hromádky. Potom ji nakládají na kolečka a převáží jinam. Stojí tady i větší bagry a velké pytle plné soli. Je to tady úplně jiné než v Pedra de Lume a troufnu si říct, že mě to tady zaujalo minimálně stejně.
   



Vracíme se do města. Projíždíme celým městem a jedeme k pláži Praia Afonso nebo také Praia de Igrejinha. Je v docházkové vzdálenosti cca 1 km východně od Santa Maria. Malá pláž je chráněna před vlnami, ale na mořském dně je spousta korálů. Najdete tady pár malých starých opuštěných dřevěných budov. Za budovami se nachází malý záliv, který je zcela bezpečný před vlnami, a odříznutý od moře. Hluboký je pouze 0,5-1 metr a je plný tropických ryb a krabů. Je to výborné místo pro šnorchlování. Neexistuje podobné místo na Salu i celých Kapverdách. Bývá tady málo lidí, občas místní obyvatelé tady o víkendu s rodinami grilují, nebo rybaří případně sbírají kraby. Odpovídá tomu i množství odpadků. U pláže je informační tabule, že je pláž bez dozoru - Praia Sem Vigilância.
 
Cestou na hotel se zastavujeme ve městě v místní tržnici Mercado Municipal de Santa Maria otevřené v roce 2010. Je to 2. patrová budova, ale uvnitř je jen pár prodejců ovoce a zeleniny a několik obchůdků se suvenýry. U jedné paní kupujeme 2 magnetky po 2 eurech a jeden náramek z korálků s nápisem „No stress“ za 1 euro.
 
V 8:30 se vracíme na hotel. Paní z půjčovny už tady je. Předali jsme auto, vrátila nám depozit 200 eur.

Hned jsme si vyměnili ručníky a zamluvili místa na lehátkách. Teprve teď jdeme na snídani. Dal jsem si opečenou slaninu, papriku, míchaná vajíčka, ale vůbec mi nechutnala, byla jako by smíchaná s rýží nebo krupicí. Nevím. Už jsem si je nikdy nedal. Po snídani jsme se šli okoupat do moře. Dneska poprvé visí žlutá vlajka. Chlapík co na pláži vyrábí náramky z korálků, postavil z písku želvu, aby tím nalákal turisty. Dobrý tah. Nedělá jen s nápisem „no stress“, ale udělá Vám tam v podstatě jakýkoliv nápis, třeba Vaše jméno. Cena je 3 eura.
 
V baru jsme si dali brandy a šli k bazénu do vířivky. Je taková mini, sice pro 4 lidi, byť nevím jak by se tam všichni vešli. A bublinky jsou taky hodně slabé. Dopsal jsem deník, čtu si. Na svačinu jsem si dal croissant a Colu. Martin pizzu. Na lehátko mi přišly obě koťata, tak si s nimi hraju. Před obědem jsme zašli ještě do moře. K obědu byl zeleninový krém, rýže, vepřové kostky po portugalsku s bramborem a olivami. Jako dezert jsem si dal jablečný koláč Tarte Tatin, kokosový zákusek a zákusek z listového těsta. Vzali jsme si to s sebou na později ke kávě. Na pokoji jsme poslali konečně pohlednice online přes aplikaci České pošty. Jinak známka do Evropy stojí 60 CVE, pohled stojí přibližně 60-100 CVE. Pošta v Santa Maria má otevřeno od pondělí do pátku 8-15:30, ale pohledy můžete nechat i na recepci hotelu. V baru jsem si dal koktejl Sex on the beach a nealko drink ze Spritu a grenadiny. Zúčastnili jsme se hry pétanque, kde jsme prohráli se starším portugalským párem. V 18 hodin jdeme na pokoj. Čteme si na balkóně.
Na večeři jdeme až v 19:45. Vyzkoušel jsem plátky masa po mexicku s klobásou, opečený brambor, maso snad kozí nebo jehněčí, sýrovo - zeleninový salát. Vzali jsme si jídlo ven na terasu.
 
V plážovém baru jsme si dali Brandy, pivo, Martin ještě kuře a hranolky. Venku na grilu připravují klobásy, tuňáka, kuře, hovězí a vepřový steak. Na pláži je postavený altán, kde někdo slaví narozeniny.


Vedle hotelu se nachází Funana Vivo Museo – Casa da Cultura. Jakési muzeum kapverdské kultury a restaurace. Vstup do muzea je zdarma. Platí se za „all inclusive“ jídlo 20 eur. Za neomezené jídlo i s pitím 30 eur. Hraje tady živá hudba. Tradičním tancem je energická funana, v jejímž doprovodu je nepřeslechnutelná tahací harmonika. Tradiční je skupinové bubnování (batucada). Tyto tance a hudbu jsme měli příležitost vidět na večerní show u nás v hotelu.
   
Dneska v rámci večerní show vystupuje hudebník hrající na kytaru a jedna kapverďanka k tomu zpívá. Animátoři vyzývají hosty, aby s nimi na pódiu tančili.


Dneska jsme nebyli na celou show. Dělníci finišují s rekonstrukcí bufetové restaurace, která se má zítra otevřít v novém kabátě. Tak jsme zvědaví jestli to stihnou, protože na 7 na ráno máme objednanou à la carte snídani i večeři. V baru jsem si dal ještě whisky s Colou. V lobby baru jsme si dali Brandy a vyzkoušeli jsme tradiční nápoj Pontche s ledem a citronem. Chutná jako naše medovina. Jeho základem je jiný tradiční kapverdský nápoj, Grogue.

Na pokoj jdeme ve 22 hodin.