LETEM SVĚTEM

Čtvrtek 11.1.2018 - OMÁN - Musandam - Khasab

Vstáváme v 6:15. Ještě stále plujeme. Slunce vychází v 7 hodin.
Výletní lodě kotví buď přímo v přístavu v Khasabu nebo na moři blízko pobřeží a na břeh turisty dopraví pomocí tendrů. Náš případ je právě ten druhý, že loď bude kotvit na volném moři a na břeh nás přepraví malými čluny. Pokud nechcete zůstávat na lodi a chcete využít bezplatné přepravy na břeh, musíte si v Dim Sum Bar & Tea House na 7. plaubě vyzvednout mezi 7 a 11 hodinou lístek na tendr. Po 11 hodině si je můžete vyzvednout u přepážky služeb pro hosty (Guest service) na palubě 5.
Ráno před připlutím doporučuji co nejdříve si zajít pro tendrové lístky, které určí čas, kterým tendrem pojedete na pevninu. Každý cestující potřebuje svůj lístek. Místo a čas, kde se budou lístky na lodi v den připlutí vydávat, je uvedeno v palubních novinách večer před připlutím do této destinace. Jsme tady mezi prvními. Chtěli jsme lístek již na 8 hodinu, ale to dávali pouze těm co měli objednané exkurze. I když v palubních novinách psali, že kdo má zaplacenou exkurzi lístky na tendr nepotřebuje a z meeting pointu budou personálem doprovozeni k přístavnímu můstku. Vzali jsme si tedy lístek na 8:30, což je první čas tendrů. A prý lze jet kdykoliv po tomto čase. Tak potom nechápu na co jsme si vlastně ty lístky brali. Navíc je nikdo již potom nekontroloval. Poslední tendr z lodi na břeh jede v 15:30 a poslední ze břehu na loď v 17:30. To už by měli všichni ale být na palubě a vyplutí je plánováno na 18 hodinu.

MSC nabízí transfer shuttle busem z přístavu v Khasabu do centra města Khasab, vzdáleného přibližně 20 minut, za cenu 4,90 eur/os. (včetně dětí 3-13 let) za zpáteční lístek. Lístky je možné zakoupit dnes v Excursion Office na 5. palubě lodi od 7:30 do 11 hodin nebo do vyprodání míst. První bus bude vyjíždět přibližně v 8:30, poslední v 15 hodin. Poslední autobus z centra města k lodi pak v 16:30. Lodě často nabízí kyvadlovou dopravu z přístavu do města, z nichž většina při obou cestách zastavuje u pevnosti (Fort). K pevnosti ale dojdete v pohodě pěšky, je to jen 600 metrů.

V Khasabu se taxíky v podstatě nenachází. Ale při vstupu do přístavu jsou místní cestovky, které nabízí různé výlety. Případně si můžete pronajmout auto nebo využít transport minivanem zajištěným hotelem (lodí), který vás odveze kam chcete. Mnoho cestovních kanceláří v Khasabu poskytuje půldenní nebo celodenní prohlídky města minivanem, zahrnující ty nejlepší památky a místa Khasabu. My jsme taky zvolili tuto variantu.

Zašli jsme si na servírovanou snídani do restaurace La Reggia (dnes 7:00-9:00). Zatímco snídáme palačinky, wafle se směsí lesních plodů a horkou čokoládu, loď připlouvá do Khasabu v Ománu.

V 7:40 jsme vyšli na horní palubu a kocháme se pohledem na okolní hory osvícené vycházejícím sluncem. Na moři už jsou spuštěné pomocné čluny, tzv. tendry, které nás budou převážet na břeh. Také se k lodi blíží tradiční lodě zvané dhow, na kterých mají někteří koupené exkurze do okolních fjordů.

V 8:30 nastupujeme ze 4. paluby na tendry. Loď je určena pro 120 lidí, s tím, že v případě nebezpečí či nehody může pojmout až 150 lidí. Všichni musí sedět. Je to krytý motorový člun, už takový lepší :-) Vyplouváme v 8:45 protože jsme se museli ještě vrátit zpátky k lodi.
  
Plavba do přístavu trvá jen 10 minut. V 9 hodin vystupujeme na ománský břeh v přístavišti Khasab Dhow Port, který stojí čelem ke Khasab Port Authority určenému pro trajekty do Muscatu. Je to tradiční přístav lodí dhow (dhau), kde můžete obdivovat lodě typické pro tento region. Můžete si zde najmout tuto loď, která Vás vezme na plavbu podél pobřeží. Nabízí plavby podél pobřeží za delfíny, trvající obvykle 3-4 hodiny, které stojí obvykle zlomek ceny než organizované exkurze lodní společností. Delfíny můžete vidět ve fjordech už po 10 minutách plavby z přístavu. Případně nabízí 2x denně plavby na lodích dhow k ostrovu Jazirat al Maqlab, známému jako Telegraph Island, protože od roku 1864 zde byla umístěna telegrafická stanice (transformátor) pro kabelovou linku mezi Bombají a Londýnem. V roce 1868 byla telegrafická stanice odstraněna a zůstaly jen ruiny, které přehlíží populární šnorchlovací lokalitu s barevnými rybami. Cena začíná na 15 OMR pokud je více lidí, pokud jste sami tak 30 OMR. Kromě těchto tradičních lodí zde kotví i další rybářské a vojenské lodě.

Pro pasažéry MSC je natažený červený koberec, jako pro nějaké hvězdy.
 
Při výstupu na břeh jsme zase dostali kartičku platnou jeden den a opravňující nás ke vstupu na ománskou půdu.

Jak už jsem psal, při vstupu do přístavu už čekají zástupci místních cestovek, taxikáři, kteří nabízí různé výlety, autobusy MSC, které jsme cestou potkávali. Je to jedna z jejich hlavních možností nemalého výdělku. Ceny v Ománu jsou poněkud vyšší než v sousedních Emirátech.


Pokud se Vám na žádný výlet nechce a chcete si užít moře, můžete se vydat pěšky nebo taxíkem na Bassa (Bessah) Beach vzdálenou cca 2 km SZ od přístavu. Vstup na ni je zdarma. Je to příjemná písečná pláž oblíbená mezi místními obyvateli. Najdete tady příslušenství pro piknik i toalety.

My jsme ale chtěli něco vidět a zažít, tak jsme si již z domu domluvili soukromou exkurzi po městě Khasab, do hor i do dalších míst na poloostrově Musandam. Ceny jednotlivých agentur se dost různili. Nakonec jsme vybrali KHOURSHEM TOURS, na Trip Advisor jsou 5/19. Khasab Coastal Highway, P.O Box 535, PC No. 811, Khasab, Musandam, Oman 411, Atif Rehman - marketing manager, Mobil + WhatsApp: +968 9206 7996, +968 9233 7382, Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript . Objednali jsme si soukromý výlet pro 2 osoby za 90 OMR (bez oběda by to bylo 80 OMR, ale nechce se nám vracet na loď) v trvání cca 6 hodin. Nakonec to bylo 7,5 hodiny bez jakéhokoliv příplatku. Nic levného, 2.520 Kč/osoba. Na internetu nabízí 40% slevu pro účastníky výletní plavby. Cena zahrnuje dopravu autem 4x4, oběd, pitnou vodu, nealko nápoje, vstupné do Khasab Fort a Bukha Castle (tady se vstupné neplatí). Program byl nabitý a stál za to. Nabízí půldenní i celodenní výlety, výlety do hor, exkurze po městě, i plavby lodí dhow.
Domluvili jsme se na vyzvednutí v přístavišti v 9:30. Už tady čeká chlap s cedulí, kde má napsaných 7 jmen. Už jsme se lekli, že první zrada je tady a že nebudeme v autě sami. Ale byli jsme. Majitel, či manažer jménem Atif, se kterým jsem vše přes emaily domlouval tady je taky. Vypsal nám doklad (voucher pro řidiče), zaplatili jsme mu 90 OMR a máme počkat, že o půl desáté přijede auto s řidičem. Něco před půl přijíždí bílé, čisté 4WD Nissan Pathfinder. Řidič jménem Mahmad měl vytištěný dohodnutý program. Je to Egypťan, který tady žije již 7 let. Je mu kolem 35. Má ženu a 2 děti, 8 a 10 let. Mluví anglicky. V autě má pro nás připravené pití - vody, 7Up, Pepsi, džusy, ...


KHASAB (Chasab) je správním střediskem skalnatého poloostrova a guvernorátu (neboli provincie) Musandam (570 km od Maskatu) na pobřeží Hormuzského průlivu, při ústí Perského zálivu, mezi Íránem, SAE a Ománem. Hormuzský průliv strategicky odděluje Írán od Arabského poloostrova. Hormuzský průliv Omán kontroluje spolu s Íránem a na lodích jim proplouvá asi 40% ropy vytěžené v Perském zálivu. Khasab je město v severozápadní, větší, ománské exklávě Musandam, která zabírá plochu 1800 km². Menší jihozápadní část poloostrova patří SAE. Provincie Musandam totiž leží v prostoru SAE a zabírá vrchol Arabského poloostrova, jenž odděluje Perský záliv od zálivu Ománského. Musandam byl donedávna střeženou vojenskou zónou a nyní se otevřel veřejnosti.

Město Khasab je regionálním centrem guvernéra. Má cca 18 000 obyvatel. Zatímco celý Musandam má asi 27 000 obyvatel. Provincii se někdy přezdívá "Norsko Arábie" nebo také "Norsko Blízkého východu" či "Arabské fjordy" kvůli drsnému, členitému ledovcovému pobřeží s hlubokými fjordy, nad nímž se tyčí hory a jasný, třpytivý fjord, známý jako khor. Poloostrov Musandam je divoký, hornatý a rozeklaný kus země. Khasab byl dlouhou dobu izolován od zbytku regionu. V 17. století dobyli portugalští vojáci poloostrov a založili koloniální stavby. Khasab byl postavený Portugalci kolem přírodního přístavu, který poskytuje městu ochranu od moře. Poté, co Omán znovu získal kontrolu, Khasab byl přísně řízen kvůli své strategické pozici. V oblasti města Khasab je velká šance zahlédnout delfíny ve volné přírodě. Celé pobřeží Musandamu s úžasnou vodou je vhodným místem pro potápění a šnorchlování. Rovněž je krásným prostředním pro turistiku. Khasab je jedním z nejžhavějších míst v Ománu, přičemž letní teploty pravidelně stoupají nad 45 °C. Proto je nejlépe se sem vydat v chladnějším období od listopadu do března. Khasab je bezcelní zónou a čile se tady obchoduje s Íránci, kteří sem připlouvají na člunech.

Pokud by jste se sem chtěli podívat a nepřipluli by jste jako my na turistické lodi, jezdí sem trajekty z Maskatu, případně z SAE půjčeným autem nebo v rámci organizovaného zájezdu, případně na hranice mezi SAE a Ománem jezdí z Dubaje autobus. Případně letecky, létá sem ale pouze Oman Air z Maskatu. Výhodou je, že turistická víza do Ománu na 10 nebo 30 dní vyřídíte jak na pozemních přechodech, tak na letištích po příletu.

Při prohlídce města se můžete dozvědět o životě a tradicích rybářů a beduínském způsobu života. Celá tato oblast dýchá dávnou historií.

Náš výlet zahajujeme horským safari - Mountain safari, které podle plánu mělo trvat 3 ½ hodiny. Zahrnuje nejvyšší horu na poloostrově Musandam - Jebel Harim, uvidíme krásné skalní pouštní hory Musandamu, nádherné terasovité horské vesnice - např. Sayah Village, akáciové lesy Al Khalidiya Park a vádí (suchá koryta) typická pro tento region, nádherný fjord Khawr Najid Khalidiya nebo zajímavý dům - House Of The Lock. Tyto cesty organizuje většina agentur v Khasabu. Poloostrov Musandam je pokračováním pohoří al-Hadžar už částečně pokleslým do moře.

Projíždíme přes město Khasab. Jedeme jihovýchodním směrem. Míjíme místní letiště Khasab Airport. Kolem nás jen pustina, kámen, písek, skály, sem tam nějaký dům či menší vesnice. Je to jako měsíční krajina duchů. Bydlet bych tady nechtěl. Téměř žádná zeleň. Domy bez zahrad postavené jen na kamenech. A kolem jen vysoké hory. Zato hlavní silnice mají v perfektním stavu. Jedeme po silnici Sall Ala Road. Na cestě jsou zvláštní značky, upozorňující, že pokud voda stoupne po červené místo na bílo-červených sloupcích u cesty, tak se nemá pokračovat dál. Říkáte si možná, co to je za blbost, jaká voda, když je tady tak sucho a vyprahlá krajina a teploty v létě dosahují až 50°C. Říkal jsem si to samé. Ale jak nám řekl Mahmad, tak v období dešťů, které je tady od října do března, bývají záplavy, a to takové, že se voda ve vodopádech řítí ze skal a teče vymletým korytem a bere vše, co ji přijde do cesty.
  
V 9:45 děláme první zastávku v Al-Khalidiya Accacia Forest & Childrens Park (As Sei park v Al Khalidiyya). Je to přírodní park s akáciovými stromy, které mají široké vršky a poskytují tak stín pro pikniky. Na akáciích se pasou místní kozy. Některé lezou i po stromech. Nikde nic a najednou kousek zeleně. Kolem dokola se tyčí vysoké hory. Na jaře a na podzim oblast ožívá ptáky.
  
Míříme k jednomu z nejhezčích míst našeho výletu a také asi nejfotografovanějšímu místu v Musandamu a tím je Najd Area (Khor Al Najid, Khor Najd, Khawr Najid Khalidiya). Přístup k němu je 6 km východně od parku. Z Khasabu k němu vede cesta jihovýchodním směrem nějakých 30 km. Cestou k němu vidíme vrt, kde se těží plyn.

Autem jsme vyjeli do nadmořské výšky 400 m.n.m.. Ze skalnatého průsmyku se nám naskýtá neuvěřitelný panoramatický výhled na nádherný fjord Khor Al Najd, kde se střetávají hory s Indickým oceánem. Vícebarevné okolní hory se zvedají až do výšky 1000 metrů  a přehlíží malou osadu Al Boot. Khor znamená v překladu záliv. Dole kotví lodě, které dopravují místní obyvatele do okolních malých rybářských vesnic rozesetých kolem fjordu, které jsou přístupné pouze lodí. Často zde nemají vlastní zdroj pitné vody a pitnou vodu jim jednou týdně dováží státní loď. K přístavu vede dolů dlouhá, strmá a klikatá dopravně důležitá silnice. Je to jediný záliv v Musandamu, který je přístupný autem. Místní tady většinou zaparkují svá auta a do svých vesnic pokračují na člunech. My se ale otáčíme a vracíme se stejnou cestou. Laguna Khor Najid Lagoon je jedna z největších v guvernorátu Musandam.
 
Sjeli jsme dolů zpátky na hlavní silnici. A navštívili jsme tzv. House Of The Lock - Bait al-Qufl, jeden z tradičních domů pro lidi, kteří žili v místních horách. Je to architektonický unikát, který najdete pouze v oblasti Musandamu. Dům starý 100 let je kamenný zasazený mezi okolní skály, takže ho lze lehce přehlédnout. Jednolité kamenné stěny jsou postaveny tak, že část jejich výšky je umístěna pod zemí. To umožnilo dům maskovat a ochránit ho i když byli obyvatelé pryč. K uzavření domu sloužil speciální zámek. Proto ten název. Navíc sloužil k uskladňování vody, datlí, hroznů,... Nakoukli jsme i dovnitř, ale museli jsme si téměř kleknout. I s popisem jsme si ho potom ještě jednou prohlédli v pevnosti v Khasabu. Ale největší kuriozitou jsou tady pro nás místní kozy. A to když náš průvodce vytáhl z auta krabici s papírovými ubrousky. Kozy se hned k němu seběhly a začaly po něm lézt a žadonit o kapesníky. Světe div, ale ony je žraly. Byli jsme jak v Jiříkově vidění. Jak nám Mahmad vysvětlil, tak tyhle kozy, protože tady mají málo potravy, čekají až přijede a nakrmí je papírovými ubrousky. Jsou dá se říct "ochočené". Ví že tam jezdí téměř denně. Je to celulóza, která se izoluje ze dřeva místních stromů. Ale například kozy v parku Al-Khalidiya, kde jsme byli, tak ty by je nejedly, protože mají dostatek přirozené potravy - akáciové stromy.
    

Po tomto zážitku s kozami, na který ještě dlouho vzpomínáme a smějeme se tomu jsme zamířili do hor. Ze silnice Sall All Rd jsme odbočili na silnici Jabal Sayh Rd. Jedeme úzkou dolinou vstříc vysokým horám pohoří Hajar Mountains, nejvyššímu pohoří v této oblasti. Kolem nás se tyčí krásné skalní pouštní hory Musandamu. Teréní auto 4x4 je nezbytností. Místy je stoupání hodně prudké, cesty kamenité, již žádný asfalt, ten skončil když jsme odbočili ze Sall All Rd. Silnice se klikatí mezi vysokými horami, sem tam nějaká menší osada či jen samotné domky.

Zastavujeme se na vyhlídce v 700 m.n.m. Pod námi kaňon a klikatící se silnice, po které jsme přijeli.
 
Míjíme místo kde v období dešťů padá ze skály vysoký vodopád a koryto, kterým se valí proudy vody. Vznikají obrovské povodně. Mahmad nám to ukazoval na mobilu z předchozích let. Je to až k neuvěření, jak se to může změnit. Hold příroda. Jedná se o tzv. vádí, neboli suchá koryta typická pro tento region. Vádí je údolí vzniklé erozí občasného vodního toku v suchých oblastech pouští a polopouští, které v horách vyhloubily přívalové deště. Vádí zůstávají po většinu doby suchá, voda jimi protéká nárazově jen po deštích či ve vlhčím období roku a často vytváří strmé stěny ohraničující údolí a dno pokryje horninovou sutí.
  
Kdekoliv chceme zastavit na focení, tak nám zastaví.

Skaliska místy vytvořily zajímavé skalní formace, například skalní jehlu. Upozorňuje nás na skalní obydlí, která bychom lehce přehlédli. Dům postavený pod skalním převisem obýval muž, který zemřel před 10 lety ve věku 60 let.
 
Občas míjíme nádherné terasovité horské vesnice. V nadmořské výšce 1100 metrů se nachází vesnice As Sayh (A´Saye, Sayah Village, Wadi Al Sayhe) obklopená palmovými háji. Je jedním z nejkrásnějších míst na poloostrově Musandam. Rozkládá se na náhorní plošině v pozoruhodně úrodném malém údolí Wadi As Sayea. Nad ní se do výšky 2.087 metrů tyčí hora Jabal al Harim (Džabal Harim). Je to největší vesnice v okolí, žije zde kolem 100 obyvatel, převážně beduíni. Mají tady svá políčka, kde pěstují různé plodiny, datlové palmy a chovají hospodářská zvířata. Háje datlových palem vytváří životodárný vlahý stín. Je to jedno z nejdůležitějších míst v Ománu pro pozorování ptáků, zejména v průběhu dubna, když ptáci, kteří přezimovali v Ománu, letí na sever.
  

My stoupáme výš a výš. Taky se trochu ochlazuje. Už víme, proč má náš průvodce dlouhé kalhoty, pevné boty a poměrně teplou bundu.
Další zastávku máme v 1.500 metrech, kde se nachází nádherně zachovalé fosílie v pohoří Hajar. Řada skal je pokrytá skvěle zachovalými zkamenělinami (petroglyfy) starými přibližně 200 miliónů let, což představuje pozoruhodný pohled na starověké podmořské tvory, včetně ryb, měkkýšů, škeblí, a mnoha trilobitů. Mahmad skály polévá vodou, aby petroglyfy lépe vynikly. 
 
I tady má náš průvodce své kamarády. Jen co jsme zastavili, už si to k nám šinul oslík. Když viděl Mahmada, hned šel k němu. Bývá tady skoro pokaždé a Mahmad mu vždy nalévá do misky vodu, které tady je nedostatek. Kromě osla je tady ještě pár koz.
 
Blížíme se k cíli našeho horského safari a tím je Jebel Harim (Jebel al Harim, Jabal Harim, Jabal al Harim, Jabal Hareem, Jabal As Sayh nebo Džebel Hárim), což v překladu znamená "Hora žen". S výškou 2.087 metrů nad mořem je nejvyšší horou na poloostrově Musandam. Nicméně na vrcholu Jebel Harim, odkud je nádherný panoramatický výhled, je vojenská radarová stanice, a pro vstup na vrchol je zapotřebí povolení, proto většina zájezdů, stejně jako my, zastavuje "pouze" ve výšce 1600 m nad mořem u kasáren vojenské stanice.
 
Naskýtá se nám odtud výhled jak na samotný vrchol hory tak nezapomenutelný pohled na pohoří Hajar a hlavně kaňon pod námi. Venku je chladno a fouká poměrně silný vítr. Kdyby nebyl opar, viděli bychom až na Indický oceán. Ovšem výhled do kaňonu je dechberoucí. Vzdáleně připomíná americký Grand Canyon.
 

Odtud pokračuje jedna cesta na samotný vrchol hory a druhá pokračuje do SAE. Mahmad nám ukazuje směr, kde již můžeme zahlédnout jeden ze sedmi autonomních emirátů SAE, Rás-al Chajma (Ras Al Khaimah).
Určitě to za tu cestu stálo.

Je pravé poledne. Stejnou cestou již bez zastávek na focení se vracíme zpátky. Již téměř u hlavní silnice bereme jednoho místního stopaře do Khasabu.

Než se vydáme za dalším poznáváním krás Musandamu, zastavujeme ve 13 hodin na oběd v Khasabu, v jemenské restauraci, Yemen Village Restaurant. Průvodce nás zavedl do kuchyně, kde přes  kouř z grilu, na kterém jídla připravují, není vidět, abychom si vybrali co si dáme. Mlha, že by se dala krájet. Oběd je v ceně výletu. Vybrali jsme si rybu a kuřecí maso na grilu. Dá se sedět uvnitř, tradičně na zemi, na polštářích a nízkém stolku, ale my jsme si sedli venku na vzduch. Řidič nás tady nechal a odjel, a přijel pro nás asi za půl hodiny. Na stůl natáhli igelitový sáček, přinesli hygienické ubrousky v krabici, kterými jsme krmili kozy a naservírovali nám polévku s kurkumou, kterou jsme si ani neobjednali. To je asi automatické. K tomu každý dostal talířek s míchanou zeleninou a limetou, což se dává nejspíš do té polévky. Aspoň my jsme to tak udělali. Potom nám přinesli hlavní chod, a to jsme málem spadli pod stůl. Mysleli jsme si že to máme jídlo na týden. Obrovská celá ryba a stejně obrovský kus grilovaného kuřete. K tomu každý dostal velkou porci rýže biryani s kurkumou. Jak jinak než pálivou. Jídlo bylo vynikající, ale až na tu zeleninu všechno pekelně pálilo. Každý jsme ještě dostali 0,5 litrovou balenou vodu. Asi abychom uhasili oheň v puse. Ale restaurace je asi hodně populární, protože sem chodilo spoustu místních. Někteří si sedli, ale většina si jídlo brala s sebou. Někteří ani nevystupovali z klimatizovaného auta a předem objednané jídlo jim obsluha přinesla až do auta. Nakonec jsme tady byli téměř hodinu.
     
Na dohled z restaurace je místní středověká pevnost Khasab Fort (Qasr Khasab, Husn Khasab), naproti hypermarketu Lulu, obklopená palmovými háji Khasab Palm Groves, ukrytými uvnitř starého města (Khasab Old Town). Pevnost střežila vstup do města od moře. Ale nyní, kvůli strategickému rozšíření přístavu v Khasabu, již pevnost neleží přímo na pobřeží. Po obou stranách pevnosti stojí mešity. O něco dále najdete velkou mešitu Sultan Qaboos Mosque.
My jsme ale zamířili k pevnosti, kterou postavili Portugalci na počátku 17. století, aby získali kontrolu nad námořní obchodní cestou v Hormuzském průlivu. Pevnost měla odrazit útočníky z moře. Okupovali ji až do svého odchodu z regionu. Nad pevností vlaje ománská vlajka. Před ní stojí dvě děla a staré dřevěné lodě. V pozadí se tyčí vysoké hory. Vstupné je 500 baisa, ale platí to průvodce, máme to v ceně výletu. K tomu jsme dostali ještě pěknou barevnou brožuru o guvernorátu Musandam. Mahmad jde dovnitř s námi a dělá nám i průvodce po pevnosti a muzeu současně. Tento hrad, který v posledních stoletích obýval Wali se svou rodinou a jednou dobou sloužil jako vězení, byl ve 20. století zrestaurován a přeměněn na velmi pěkné a zajímavé regionální muzeum. Pro stavbu bylo použité indické teakové dřevo, střecha byla směsí palmových listů a hlíny. Ve stěnách pevnosti na hlavním nádvoří je centrální kulatá věž, která je pravděpodobně nejstarší částí hradu. Na nádvoří hradu jsou lodě a domy představující jedinečné dědictví Musandamu. Prohlédli jsme si typickou keramiku, kadidelnice, konvice na kávu, zbraně, zemědělské nástroje, truhlice, tradiční oděvy, repliky ománské školy, domu, pokojů, lékárny, šperky (zaujal mně třeba náhrdelník s vyrytými texty z koránu). Z jeho hradeb a strážních věží je nádherný výhled.
             
Směrem na východ od hradu se nachází plantáže a sezónní domy kmene Kumzari, čtvrť Harat al Khamzari, kterou obývali během letních měsíců. Není přístupná veřejnosti a není tam údajně nic k vidění. Uvnitř města, 600 metrů JV od pevnosti Husn Khasab, najdete ještě Alkmazrh Fort (Al kamzra Fort, Husn Kumzarah) postavenou kolem roku 1860. Zdá se, že patří specifickému kmeni domorodců Kumzari mezi místními obyvateli. O pevnost se starají potomci kmene, kteří jsou hrdi na majetek po svých předcích.

Pokračujeme do města Bukha, které se nachází 40 minut jízdy od Khasabu (26 km). Jedeme kolem přístavu po silnici Khasab Coastal Road, která kopíruje klikatící se skalnaté pobřeží. Míjíme pláž Bassa Beach, Atana Khasab Hotel. Z mnoha míst se nám naskýtají krásné výhledy na okolní fjordy a naši loď kotvící na moři.


BUKHA je wilayat a město v musandamském guvernorátu Ománu na hranici s emirátem Ras al Khaima. Další wilayat nebo komunes v regionu jsou Khasab, Daba Al Bayah a Madha. Na konci Bukhy směrem k městu Tibat se nachází rybářský přístav, policejní stanice, Baldiya (jakýsi obecní úřad), nemocnice, škola, obchody s věcmi každodenní potřeby, množství kaváren a restaurací. Žije tady velké množství Indů, zejména Malbaris (Indové z oblasti Kerala), proto tady většina restaurací nabízí indické jídlo. Bukha má dvě pláže s čistou vodou. Jednou z nich je rozlehlá Hal Beach, vzdálená 3,5 km severně od pevnosti Husn Bukha, která přehlíží Arabský záliv. Během pozdního léta velká hejna kormoránů arabských (angl. Socotra Cormorant) se shromažďuje podél tohoto pobřeží když migrují.

My jsme se zastavili v pevnosti Bukha Fort (Bukha Castle, Husn Bukha), která se nachází přímo u moře, vedle pobřežní silnice. Vstup je zdarma. Postavena byla pravděpodobně v polovině 19. stol. Pevnost má několik neobvyklých charakteristických znaků, jako je klenutý vstup, jediná věž hruškovitého tvaru a dvě čtvercové, místo tradiční kulaté věže. Pevnost sloužila i jako vězení. Uvnitř nenajdeme žádné muzeum, je mnohem menší než pevnost v Khasabu, přesto je její návštěva zajímavá, a nabízí se z ní pěkné výhledy. Potkáváme tady další skupiny výletníků z naší lodi v rámci exkurzí. MSC nabízí výlet Khasab + Bukha (3:30, 49 eur).
  
Mnohem hezčí výhled na město, moře, přístav, mešitu Sultan Qaboos Mosque i samotnou pevnost, je z malé pevnosti Al Qala´a Fort (Husn Al-Baldah), která se nachází na kopci za Bukha Fort. Dojedeme k ní autem. V pozadí města se tyčí opět jen hory.
    

Čas rychle utíká. Je 16 hodin. Vracíme se stejnou cestou a 5 km před Khasabem odbočujeme doprava do vesnice QADAH. Tady se nachází hluboké údolí Wadi Qadah, kde v období dešťů teče plno vody. Vádí má vynikající vodní zdroje, které zásobují zdejší plantáže datlových palem, mangovníky a další plodiny. Silnice pokračuje skrz vesnici Qadah do 3 km vzdálené staré vesnice Tawi (Tawj). Tady nám průvodce ukazuje přímo u východní části silnice malou skupinu kamenů, na kterých jsou prehistorické skalní kresby zobrazující lodě, zvířata (velbloudy) a bojovníky. Údajně jsou staré 250 mil. let, ale není to jisté. Moc se mi to nezdá. Někde jsem četl, že jsou staré jen 2000 let. Tak si vyberte :-) Více informací se dozvíte v pevnosti Khasab Fort.
   
V 16:50 nás Mahmad vysazuje v přístavu. Přijíždí i další autobusy. Všechno jsme stihli a bylo to hodně zajímavé. Určitě mohu doporučit. Super výlet. Loučíme se s průvodcem, nechce nic navíc a není ani naštvaný, že nedostal nějaký tringelt. Kdyby se nějak cukal, tak jsme byli připraveni mu dát nějaké dýško. Na druhou stranu, cena, kterou jsme zaplatili nebyla nízká, a při cenách benzínu, které tady jsou (0,213 OMR/litr což je 12 Kč), museli na nás i tak hodně vydělat.

V 17 hodin nasedáme na tendr (poslední jede v 17:30) a vracíme se na loď, které už se kouří z komínů. Rybářské loďky nebo i naše tendry jsou proti ní jako kapka v moři.
  
Martin šel rychle ještě do bazénu a naložit se do teplé vířivky na zádi lodi, protože už je venku chladno.
 
Slunce zapadá v 17:42 a barví okolní hory do červena. Na moře vyráží spousta malých i velkých rybářských lodí. Tropické teplé vody v zálivech hornatého poloostrova jsou nesmírně bohatá loviště dravých ryb, jako jsou barakudy, tuňáci. Tendry přiváží poslední pasažéry. Sleduji jak obratně vytahují pomocné plavidla na loď.
  

Měli jsme vyplouvat v 18 hodin, ale z nějakého nám neznámého důvodu jsme vypluli o půl hodiny později. Možná jim někdo chyběl. Před námi je 125 námořních mil, než zakotvíme zítra ráno v 9 hodin v Dubaji. Během noci poplujeme kolem íránského pobřeží v západní části zálivu. Proplujeme Hormuzským průlivem a vplujeme do Perského zálivu.

Zašli jsme do kajuty se okoupat. Potom na pizzu, do baru pro dvě pivka a hurá do divadla. Je to poslední představení na této plavbě a taky jedno z nejlepších co jsme tady viděli. Jmenuje se "Nature". Úžasní akrobaté, hadí ženy z Číny. Na závěr se s námi loučí na pódiu většina posádky.
 

Odevzdáváme vyplněné kupony, kdy nám na email pošlou anketu k vyplnění a můžeme vyhrát nějaký zájezd od MSC.
Na pokoji už nás čekají pasy + kopie pasů a informace k imigrační kontrole zítra v Dubaji. Od připlutí do přístavu v Dubaji musí všichni cestující do 12:00 projít imigrační kontrolou s pasem a kopií pasu, kterou jsme dostali. V pase jsme objevili spoustu nových razítek, které zajišťovali na lodi za nás v jednotlivých přístavech.
 
Dneska je poslední gala večer a očekává se u večeře také odpovídající oblečení. Hodili jsme se do gala a ve 21:15 vyrazili na večeři. Oskar nám  nosil zdarma piva, vína, vodu. Probíhají oslavy nějakých narozenin a tak zpívají, nosí dorty. Super atmosféra. Martin si dal vývar consommé, ravioli plněné lososem s houbovou omáčkou a dezert Alaska - piškot plněný dvěmi druhy zmrzliny, čokoládová a pistáciová. Já jsem si jako předkrm dal uzeného lososa, malý bramborový placek a na tom byl červený kaviár a citrón. Jako hlavní chod kachní prsa na pomerančích, krokety, pomeranč a červené zelí. Na sladké chuť nemám, tak jsem si dal variaci sýrů - parmezán, Camembert, Gorgonzola, k tomu byla marmeláda, ovoce (hrozno, kiwi, pomeranč). Dneska je to poslední večeře v servírované restauraci u našeho stolu. Zítra už si můžeme sednout ke kterémukoliv stolu a večeře se budou podávat od 18:30 do 21:30, protože už není ani divadelní představení.