LETEM SVĚTEM

Pátek 4.1.2019 - Bönan, Gävle

Vstáváme stejně jako včera v 6:25. Venku od rána prší. Přemýšlíme jestli jet na výlet k moři do vesnice Bönan, který jsme si na dnešek naplánovali. Ale co, pršet má celý den a nebudeme sedět na pokoji. V 7 jdeme na snídani. Autobus nám jede po 8 hodině. Půjčili jsme si na recepci jeden deštník. Jdeme k vlakovému nádraží Gävle Centralstation odkud vyjíždí z nástupiště C autobus č. 95 Harkskär. Jezdí co 2 hodiny.

Dopravu po městě a okolí zajišťuje společnost x-trafik, která provozuje regionální autobusy a vlaky v provincii Gävleborg. Plánovač dopravy (spojení) najdete na těchto stránkách: https://reseplanerare.resrobot.se/index.html?language=en_GB&#!P|TP!histId|0!histKey|H680080

Je dobré si do mobilu nainstalovat jejich aplikaci, kde si pohodlně najdete spojení a koupíte i jízdenky. Používají to všichni. Peníze se stáhnou automaticky z vaší platební karty.

Cena jízdenky do vesnice Bönan je 34 SEK (89 Kč). Je možné lístky koupit i u řidiče, ale jsou o něco dražší. Samozřejmě lze zaplatit i kartou. Řidič chce vidět koupené jízdenky na mobilu. Kupujeme je na zastávce těsně před nástupem do autobusu. V buse sedí jen další 3 osoby. Míříme do vesnice Bönan, která se nachází jen 13 km od Gävle. Cesta trvá 20 minut. A stojí za návštěvu. Jen co opustíme město vjíždíme do lesa, kterým vede zbytek cesty. Je to venkov. Kolem jen stromy, typické dřevěné domky a místy výhled na moře a lodě na břehu. Zastávky jsou každých snad 500 metrů, ale když nikdo nevystupuje tak nestaví.

Vystupujeme na zastávce Bönan Utvalnäsvägen. Venku je ještě šero, není moc zima, +3 stupně, jen mírně prší. Ale deštník přišel vhod. Cesty jsou jeden led. Z větší části jsou posypané štěrkem, ale i tak to klouže jak šlak. Šklháme se jak připosraní. Hledáme cestičky jak se ledu vyhnout. Ne vždy to je možné. Okolní krajina je úplně jiná než ve městě.
 
BÖNAN je autentická rybářská vesnice u moře v Botnickém zálivu, která měla v raném novověku privilegovaná práva k rybolovu na pobřeží Norrland. V 19. století se Bönan stal letním útočištěm pro obyvatele města Gävle hledající čistou vodu, rustikální kouzlo a čerstvý vzduch. Od 50. let rybářský průmysl upadá, ale ještě stále pár lodí přiváží čerstvě ulovené sledě, které si můžete koupit přímo od rybářů. Můžete ochutnat uzené sledě - buckling.

Najdeme tady dřevěné barevné domečky, většinou červené a žluté. Některé jsou jako z Pusteven nebo z Mrazíka. Kolem bílý sníh. Všechny jsou Vánočně ozdobené. Nasvícené venkovní stromky, domy, v každém okně trojhranný svícen a další ozdoby. Nikde nikdo. Celá vesnice ještě asi spí.

Zaujal nás dřevěný dům z roku 1895 na ul. Bönavägen č. 232.

Zavřeno má ještě i, předpokládám jediná ve vesnici, kavárna Böna Café (ul. Bönavägen 234). Sešli jsme k moři podívat se na záliv.

Pokračujeme po ulici Gråbergsvägen, která nás přivedla k dřevěné kapličce Böna kapell (Gråbergsvägen 9) ukryté mezi stromy. Ale je zavřená. Vedle ní stojí dřevěná zvonička.
 

Kloužeme se dál. Hodně domů má na zahradě postavený stožár se švédskou vlajkou. Odbočujeme podle šipky na ulici Lotsvägen, která vede ke starému dřevěnému majáku - gamla fyren. Přiblížili jsme se více k moři. Na několika místech je zamrzlé nebo je led popraskaný. U hodně domů je na vodě speciální domek, do kterého lze přímo z moře zaparkovat loď.
 
Přišli jsme až ke dřevěnému majáku. Zde se nachází asi námořní služba (záchranné centrum) Bottenhavets sjötrafikområde - Sjofartsverket (Gråbergsvägen 28). Kotví tady záchranné lodě. Dokonce je tu i heliport. Je to pěkné místo. Na moři plavou kachny. Jsou ukryté v rákosí a když se přiblížíme unikají na moře.
   
Stejnou cestou se vracíme zpátky. Začíná se více rozednívat a krajina i domky dostávají jiný nádech. Chvílemi neprší. Ale jsou to krátké pauzy. Oblast je okouzlující. Už mi tady chybí jen sobi.
  
Ještě máme čas, oběd je ve 12. Jdeme směrem ke Gävle po trase autobusu. Kolem cesty vede pobřežní trek, chodník a cyklostezka v jednom - Kustled - do vesnice Brädviken, vzdálené 4 km. Ovšem taky pěkně klouže. Nejlépe se jde po silnici. Provoz je minimální takže to nevadí. Na některých místech jsou kempy, někde jen pikniková místa. Kadibudka je v zimě zamčená. Chtěli jsme dojít až do vesnice Brädviken, ale blbě udržované chodníky nás odradily. Tak jsme ve vesnici Engesberg v 10:40 nasedli na autobus a jeli zpátky do Gävle. Cena lístku opět 34 SEK. Prší.

Zašli jsme na hotel. Pokoj ještě není uklizený. Moc jsme si neodpočinuli a na 12 už fičeli na oběd. Dneska byl losos se šťávou z cibule, zelených fazolků a rýže. Zase saláty. Něco jako focaccia, máslo a nějaká pomazánka. Uvařili jsme si sypaný čaj rooibos. Na stole je vždy džbán vody.

Po obědě jsme se ještě zašli podívat za světla na místní divadlo. Na prostorném náměstí před ním jsou dvě fontány, o kterých už jsem psal včera.

Pak jsme zalezli do nákupního centra Gallerian Nian. Nakoukli jsme do potravin - Konsum Nian Coop, banány 25 kr, bageta 20 kr, toastový chleba 25 kr, sedmička Tullamore 300 kr. Apod. Martin si koupil jedno plechovkové místní pivo Mariestads 3,5% za 15,50 kr.

Ve 14 hodin odjíždíme společně autobusem na stadion. Dneska se hrají finálové zápasy. Ještě se dohrává zápas mužů Mladá Boleslav - Švýcarsko. Češi dostali na frak 3:8.
  

Od 16 hodin hrají finálový turnaj naše holky 1. SC Tempish Vítkovice proti místním švédkám, tým IKSU. Švédky jsou nejlepší a máme nejtěžší soupeřky. Hala je dneska mnohem více zaplněná. Bohužel jsme prohráli 3:8.

Nečekáme na společný autobus v 19 hodin, ale jedeme MHD v 18:10. Cena lístku je 23 kr (60 Kč). Nevýhodou koupě lístku u řidiče je to, že když více lidí najednou kupuje a platí kartou, tvoří se fronta a autobusy mají zpoždění.  Navíc se nastupuje pouze předními dveřmi kolem řidiče. Někteří jeli ještě dříve, aby si dali večeři a pak MHD zase zpátky na halu na finále můžů, Švédsko-Finsko. Vystupujeme u radnice a jdeme do Clarionu na večeři. Dneska je telecí se salsou verde, bramborovo-artyčokový koláč, nastrouhané brambory a zapečené, moc dobré. Ochutnal jsem i tofu s kimči, lehce pálivé, ale zajímavé. Kdyby mi kuchař neřekl, že to je tofu, tak bych nepoznal co to je.

V 19 hodin se vracíme na hotel. Zabalili jsme věci a koukali na telku. Ráno musíme brzo vstávat. V 5 hodin už je odjezd od Clarionu na letiště. Na hotelu máme i WiFi, ale jak je rychlý internet jsme nezkoušeli. Jsme celou dobu na datech v rámci EU. Ale router máme v pokoji. Čeho jsme si všimli až dneska když jsme chtěli vyvětrat je, že na pokoji nejde otevřít okno. Je tam sice něco kam se dá klika a okno se otevře, ale klika není. Používají to asi jenom uklízečky při mytí oken. V pokoji je jen jakési centrální větrání, ale to není ono.