Cestopis Omán

Čtvrtek 1.1.2015

Letos byl na mně Ježíšek hodný a nadělil mi lednový devítidenní pobyt v Ománu v oblasti Salalah s cestovní kanceláří Fischer, se kterou jsme již nějaké zájezdy absolvovali a vždy jsme byli spokojeni. Takže na Nový rok (1.1.2015) odjíždíme vlakem Ex 540 Ostravan v 6:13 směr Praha. Vlak je prázdný, protože všichni ještě dospávají po Silvestru. Ani jsem nečekal, že bude vlak tak čistý. CK Fischer nám v rámci ceny zájezdu dala zdarma i zpáteční lístek na vlak včetně autobusu Airport Expess. Takže jsme ušetřili za vlak. Toho si cením. V Praze v 10 hodin přestupujeme na bus na letiště a v 10:30 už jsme na terminálu 1. Hned jsme se odbavili, řekli jsme si o místa v uličce.

Martin v rámci kreditní karty Master Card od City Bank má volný vstup do MasterCard Lounge, kde je zdarma pití, jídlo,... Já jsem si sednul do samoobslužné restaurace hned vedle MasterCard Lounge, která je otevřena 24 hodin a je tady i wifi zdarma. Přesouváme se na Gate A3. Letíme se společností Fly Dubai s přestupem v Dubai.

Máme odlétat ve 13:05, ale let FZ 782 je opožděn, protože později přiletělo letadlo z Dubaje. Takže nakonec odlétáme až ve 13:45. Letíme letadlem Boeing 737-800. Letadlo není úplně plné, takže jsme měli možnost si oba zabrat 3 sedadla a natáhnout se. Mi se to hodilo, protože zase od začátku prosince marodím se zádama a nevydržím ani sedět, ani stát, nic. Je to pech. Místo síťky na odkládání věcí je větší prostor na nohy, nicméně opěradla nejdou skoro vůbec sklopit, takže na dlouhé cesty to moc není. Nejsou tady ani opěrky na hlavu. Sedadla u nouzového východu s větším místem na nohy si můžete dokoupit za 100 AED, což je cca 650 Kč. Jinak Fly Dubai lítá do více než 85 destinací. Každý má svou LCD obrazovku, ale zdarma jsou pouze informace o letu vč. mapy, duty free shop, nabídka jídla a pití a informace o letecké společnosti. Za 15 AED (97 Kč) si lze dokoupit TV, audio a hry a za 35 AED (227 Kč) filmy. Letíme přes Budapešť, Bulharsko, Rumunsko, Írán do Dubaje. V Salalahu se dle předpovědi počasí na další dny předpokládají teploty 26-28°C. Chvíli po startu dostáváme oběd. Na výběr jsou buď těstoviny nebo kuřecí maso s rýží a bramborem, k tomu houska, máslo, buchta, těstovinový salát, voda nebo džus, pak káva nebo čaj. Během letu když si člověk řekl, tak donesli vodu nebo džus. Let trval 5:25 hod. Ve 22:10 přistáváme v Dubai, ale u terminálu 2, který je určený převážně pro letadla společnosti Fly Dubai. Což nás dostali, protože jsme chtěli využít ještě voucher na jídlo, který nám zůstal z letu s Emirates, ale v místním Mc Donaldu ho nebrali, pouze na terminálu 1. Terminál je to malý, je tady pár restaurací a barů, nějaký duty free shop, wifi pouze na heslo. Takže tady není moc co dělat. A my máme 4 hodiny čas do dalšího letu.

Celkem mě překvapuje že CK Fischer využívá linkových letů, kdy klienti musí sami přestupovat na další let. Já se třeba v pohodě domluvím anglicky, ale je spousta lidí, kteří cizí jazyky neovládají. Ale přestup se dá celkem bez problémů zvládnout. Ve směnárně jsme vyměnili nějaké dolary za ománské riály. Měnou v Ománu je ománský riál (OMR) a ten se dělí na 1000 baisa. 1 OMR je necelých 60 Kč.
  

Pátek 2.1.2015

O půl druhé nás postupně pouští do letadla. Opět není letadlo plné, tak jsme si zase každý zabrali tři sedadla. Jedná se o let FZ 031.

Místo v 02:10 startujeme až ve 2:35, protože čekáme než se uvolní ranvej. Předpokládaná doba letu je 1:25 hod. Co nás ovšem totálně dostalo, že během letu jsme nedostali nejen nic k jídlu, ale ani nic k pití, ani vodu. Vše se muselo kupovat, čaj i káva. Na to nás nikdo v CK neupozornil. Naštěstí jsme si v Dubaji na letišti načepovali pitnou vodu zdarma. V Salalahu na Salalah International Airport přistáváme ve 3:54 místního času. V zimním období si posouváme hodinky o + 3 hodiny, v létě pak o + 2 hodiny.
 
Je to malé letiště, ale už se staví nové. Vyplňujeme imigrační příletovou kartu a procházíme imigrační kontrolou, která jde hrozně pomalu. Do pasu dostáváme razítko s vízem. Za vízum platíme 5 OMR. Vstupní vízum se tedy vyřizuje po příletu na letišti za 5 OMR (platnost do 10 dnů pobytu) a nebo za 20 OMR (cesta delší než 10 dní). Musí být platný cestovní pas s platností min. 6 měsíců po návratu z destinace. 

Sultanát Omán je jedna z nejbezpečnějších zemí světa. A to jednak díky vysoké životní úrovni jejích obyvatel a jednak díky extrémně přísným trestům například i za krádež. Je perlou Arabského poloostrova s 5000 let starou historií. Leží na JV Arabského poloostrova mezi SAE, Saúdskou Arábií a Jemenem na pobřeží Ománského zálivu a Arabského moře Indického oceánu. Rozlohou je 4x větší než ČR. Hlavním městem je Maskat. Úřední jazyk arabština, ale v hotelech či vybraných obchodech se běžně domluvíte anglicky, někdy i německy. 75% obyvatel jsou muslimové. Naprostá většina žen je zahalených v černém oděvu od hlavy až k patě, kterému se říká abája. Abája je doplněna hidžábem, což je šátek, kterým si žena zahaluje vlasy, krk a poprsí. No a pak ještě mají většinou závoj, nebo chcete-li roušku přes obličej, kterému se říká nikáb ( v některých zemích burka) a z pod něj jim koukají jen oči. Je zajímavé, že ony se v tom i koupou v moři. Muži to mají o něco lepší, protože nosí většinou bílou (někdy černou) "noční košili" s dlouhými rukávy, které se říká dišdaša a na hlavě mívají buď šátek zavinutý do turbanu (muzzar) nebo takovou vyšívanou čepici. Na nohou mají většinou sandály. Omán nabízí čisté moře, prostorné pláže, drsná pohoří, pouštní duny, historické pevnosti, mešity.
 

Ideální dobou pro cestu do Ománu je od poloviny listopadu do konce března, kdy nejsou taková vedra, která v létě dosahují 40 stupňů a v pouštních oblastech více než 50. Průměrná teplota na jihu země (guvernorát Dhofar), kam jsme jeli my, má celoročně okolo 30 °C. Teplota moře v tuto dobu má příjemných 24-25 stupňů a je tak vhodná ke koupání. V létě naopak přichází do jižní části země období monzunových dešťů, tzv. Khareef, kdy zde vydatně prší, fouká a podnebí je velmi vlhké. Díky vlnám a silným proudům není v letním období doporučeno se koupat v moři. Na to upozorňují i tabule u pláží.

Na letišti nás čeká český delegát cestovní kanceláře, který nás nasměroval do mikrobusu hotelu Marriott Salalah Resort. Jeho služby a přístup po celou dobu pobytu byly naprosto v pořádku. Byl velmi ochotný a se vším poradil.

Do tohoto hotelu jelo nejvíce turistů. Pár pak ještě do Hiltonu, který se nachází přímo v Salalah. Původně jsme chtěli taky Hilton, ale byl vyprodaný. Do hotelu Marriott trvá cesta asi 45 minut, je to nějakých 80 km (u města Mirbat). Ale provoz je v noci nulový, tak řidič jede jak ďábel. Kromě levné nafty (benzín tady stojí cca 6 Kč/litr) tady mají asi i levnou elektřinu, protože všechny silnice jsou nasvícené. Delegát s námi nejede, přijde až ve 14:30 na informační schůzku. Hotel se nachází o samotě, řekl bych že je to prdel světa, nic v okolí není. Nejbližší město Mirbat je 8 km. Neexistuje tady žádná doprava. Pouze taxi, který do Salalahu stojí 30 OMR, do Mirbatu 10 OMR.

Na recepci nás čekal další šok. Recepční nám dával pokoj ne v hlavní budově jak jsme měli mít ale v samostatných vilkách, tzv. chalets, které stojí bokem. Dá se tam dojít buď pěšky, nebo Vás tam zaveze hotelové elektrovozítko. Prý jsou tam pokoje lepší a dražší, a druhý den by nás přestěhoval do hlavní budovy, ale že teď nemá místo.

Tak jsem se začal rozčilovat, volali jsme delegátovi, ten volal na recepci a řešil to s recepčním. A podařilo se. Recepční nás nechal čekat než ubytoval ostatní a pak najednou vyčaroval pokoj v hlavní budově. Pro jedny lidi neměl vůbec pokoj, prý až po 14 hodině. No prostě mazec. Většina lidí byla nakonec ubytována v těch chalets. Naštěstí nechtěli žádný depozit na recepci, na který někteří cestovatelé upozorňovali. Možná to požadují jen u individuálních turistů a ne když jsou přes cestovku. Obchodní praktiky hotelů ve Spojených arabských emirátech / Ománu / Kataru (v závislosti na regionu) totiž někdy při check-in požadují záruku kreditní karty nebo hotovosti. Tato záloha vám bude vrácena při odjezdu. Nicméně, pokud se něco konzumuje z mini baru, restaurace nebo jiných hotelových zařízení, náklady s tím spojené budou odečteny z kauce. V lobby ještě mají nazdobený vánoční stromeček.
  
Náš pokoj se nachází v úrovni recepce, ale je to v podstatě první patro. Pokoj typu DRX, který máme je velký. Máme dvě velké samostatné postele se spoustou polštářů, dva stolky, křeslo, židle, velkou šatní skříň i s věšáky a zabudovaným trezorem (použití zdarma), noční stolek, TV se satelitním příjmem, telefon, individuálně nastavitelnou klimatizaci, minibar (za poplatek), župany, set na přípravu kávy a čaje (denně doplňují), v koupelně vana, záchod, bidet, šampony, sprchové gely, fén. Denně pokoje uklízí a mění ručníky, doplňují sprchové gely. Máme balkon se stolem a židlemi. Výhled z balkonu nic moc, na parkoviště a v dálce moře a Mirbat a pohoří Samhan. Pro zásuvky v hotelech je nutný adaptér. Myslím, že byl i k zapůjčení zdarma na recepci. Ale ubytování je pěkné, i hotel vypadá slušně. Zajímavé je že jsme dostali pouze jednu kartu jako klíč od pokoje, ale ta neslouží k zapnutí elektřiny a klimy, jak to bývá běžné. Na to je speciální karta, která tam je vsunuta pořád, tzn. klidně i celý den můžete nechat svítit, běžet klimu. Což v jiných hotelích právě řeší tím, že při odchodu z pokoje se vytažením karty všechno vypne a šetří se.
   
Informace o hotelu Marriot a jeho službách, které uvádím dále v tomto cestopisu byly aktuální v době našeho pobytu. Následně prý došlo k nějakým změnám. Takže to berte prosím s rezervou. O aktuálních službách v hotelu a nabídkách Vás bude informovat delegát přímo na místě nebo se informujte v cestovní kanceláři při koupi zájezdu. Lehátka a slunečníky, ručníky na pláži i u bazénu jsou zdarma. Mění se 1x denně v takovém stánku u bazénu. V rámci all inclusive je zdarma k dispozici fitness centrum 24 hodin denně (vstup s kartou od pokoje), trasa na jogging, stolní tenis, tenis, plážový volejbal, vodní pólo. Co se týče internetu, tak WiFi je zdarma v lobby, ve veřejných prostorách, restauracích a meeting rooms, ale někde je signál hodně slabý, ale v lobby hotelu je to v pohodě. Signál je většinou i u bazénu. Někdy je silný, někdy slabší. Vysokorychlostní připojení k netu je i v pokojích a to přes kabel, který je na každém pokoji.

Akorát se službami all inclusive je to horší. Vůbec se to nedá srovnat s Egyptem. Navíc nám dali na recepci papír, kde je napsáno, že dneska a zítra až do 19 hodin dle vládního nařízení se nebude podávat alkohol ve veřejných prostorách kvůli narozeninám proroka Mohammeda. Maximálně si člověk může objednat alkohol na pokoj a zaplatit.

V rámci all inclusive jsou snídaně, obědy a večeře formou bufetu v restauraci Sumhuram v suterénu, která nabízí vnitřní i venkovní posezení. Dále odpolední snack (12.00–20.00 hod.) v baru Wharf u bazénu. Tím snackem se rozumí jeden druh pizzy. Je poměrně velká a celkem dobrá na místní poměry. Je tam hodně sýra. Od objednání do přinesení to trvá asi 30 minut. Připravují ji teprve až na objednávku. Ale nikde se o tom nepíše že si ji můžete objednat. A také v baru u bazénu lze objednat zmrzlinu, ale pouze pro děti. Pivo (Hollandia) a víno (bílé a červené) místní výroby zde podávají od 12.00–15.00 a pak 18.00–20.00 hod. Ale u večeří podávali pivo a víno po celou dobu večeří, tzn. až do 23.00 hodin. Mezi 15:00 a 18:00 hodinou se podle jejich zákona nepodává žádný alkohol. Dle vládního nařízení jsou alkoholické nápoje v pátek servírovány až od 14.00 hod. Tvrdý alkohol a míchané drinky jsou jen za hotové. Vyjma 22.00–23.00 hodiny, kdy se v anglickém pubu The Cove English Pub v 2. patře zdarma podávají vybrané nápoje (rum, whisky, vodka) a vybrané míchané alkoholické i nealkoholické koktejly. V některých hotelích v Ománu alkohol nepodávají vůbec. Tak bacha na to, až si budete vybírat hotel. Kouření je povoleno v areálu hotelu, u bazénu i na pláži tam, kde jsou popelníky. Co se nikde nepíše je, že hotel nabízí zdarma shuttle bus do Salalahu do centra města na trh Al-Husn Souq (Al Haffah Souk) v pondělí a čtvrtek. Odjezd od hotelu v 16:30 a odjezd ze Salalah ve 20:45 (takže stihnete i večeři). Je nutné se objednat předem na recepci, počet míst je omezený.
 

Po 7 hodině jsme šli na snídani. Podávají se od 7 do 10:30 (pátky a soboty do 11 hodin). V Ománu je totiž den volna pátek a sobota. Neděle je pracovní. Na to, že je to 5 hvězdičkový hotel, tak výběr je poměrně malý. To co jsme měli v 5 hvězdičkovém v Egyptě je sto a jedna. Jsem teda hodně zklamaný. Malý výběr pečiva i jídla. Mají míchaná vajíčka, nebo kuchař připravuje omelety i plněné, volská oka, wafle. Dále mají párky, opečenou jakoby slaninu, salámy, sýry, zapečená rajčata se sýrem, sýrovo špenátový quiche, pak nějaké fazole, humus doslova a do písmene, zeleninu, jídla pro nás neznámá, málo druhů pečiva, asi jen dvě bagety a nějaké housky, sladké pečivo, croissanty, několik druhů zákusků, ale moc ne, ovoce, džusy, káva, čaj.
Po snídani jsme se šli podívat k moři. Je pod mrakem, lehátka na pláži (není jich moc) jsou už obložena ručníky. V moři jsou kameny.
  
Vyzvedli jsme si taky ručníky. Pak jsme si lehli na lehátka u bazénu. Zabrali jsme lehátka, ke kterým jsou matrace, stolek a slunečník. Bazén je fakt hezký a je největší v Ománu. Kromě velkého bazénu je tady i vířivka s teplou vodou. Protože bar v bazénu (The Wharf pool bar) otevírá až v 11 hodin, tak jsme si z jídelny donesli džusy a croissanty a skořicový donut. Po 11 hodině vylezlo slunce a bylo hezky. Tak jsme vyzkoušeli bazén. V bazénovém baru dneska měli jen vody, džusy, Colu, Sprite.
     
Kolem poledne jsem se šel projít k moři. Pláž je sice písečná, ale moře kamenité a navíc byl i odliv. Prostě se do něho nedalo vejít.
 
Po jedné hodině jsme si dali menší oběd. Obědy jsou od 12:30 do 15:30 (alko - pivo, víno a nealko nápoje zdarma). Taky čaje a kávy jsou k dispozici zdarma jen během snídaní, obědů a večeří. Jinak se platí. Ale není problém vzít si konev s čajem k lehátku. Zdarma je pouze káva v konvičce. Presso už je placené. Měl jsem mrkvový krém a hovězí maso dušené a na grilu, na pepři a k tomu nějakou pšeničnou placku. Foukal poměrně silný vítr a všechno lítalo. Po obědě jsme šli na chvíli na pokoj než byla o půl třetí schůzka s delegátem. Řešily se výměny pokojů, dodání županů na pokoje, důležité informace týkající se Ománu a hotelu, fakultativní výlety. Výlety, které uvádím níže byly aktuální v době našeho pobytu. Cestovní kancelář již změnila program výletů, takže o aktuálních výletech Vás bude opět informovat delegát na místě.

Když vám zůstane místní měna, je třeba ji vyměnit na letišti v Dubaji ve směnárně, protože při odletu v noci či brzo rána je směnárna na letišti v Salalah zavřená. Vyzvedli jsme si na recepci pasy a nechali si ofotit titulní stránku a stránku s vízem, je třeba mít kopii u sebe dejme tomu na výletech. My si plánujeme půjčit auto ještě se dvěmi ženami, matka s dcerou, se kterými jsme se seznámili v letadle, protože je tady hodně draho a půjčení auta obzvlášť. Přitom benzín tady stojí 6 Kč/litr. Když jsem se ptal na recepci na půjčení auta, říkala recepční 40 OMR/den + přistavení a odvezení auta zpět do Salalahu po 10-20 OMR. Náš delegát říkal, že cena je tak kolem 18 OMR/den vč. pojištění + přistavení a odvoz cca 50 OMR, tzn. Kolem 60 OMR/ den, ale je tam omezení 200 km/ den, za každý další kilometr 0,100 baisa. Zjistí nám možnosti a dá zítra vědět na další schůzce. Autobusová doprava sice existuje, ale prý nejsou jízdní řády, tak nikdo přesně neví, kdy co pojede. Hodně lidí stopuje. Je to prý bez problémů. Všichni Vás ochotně svezou. Taxi z hotelu do Salalahu stojí 60 eur (30 OMR). Chtěli bychom si auto půjčit na jeden den a poznat trochu okolí, při 4 lidech to vyjde výhodněji než výlety pořádané CK. Kdysi sídlila půjčovna aut Budget přímo v hotelu, ale prý se jim to neoplatilo, asi nebyl takový zájem. Což mě překvapuje. A navíc by se ušetřilo 50 riálů za dovoz a odvoz auta ze Salalahu. Nyní mají pobočku na letišti v Salalahu.

Po schůzce jsme se vydali k moři. U nás u hotelu je silný odliv. Pokud si chcete zaplavat v moři, kde nejsou skály a kameny, je třeba se trochu projít buď na jednu nebo na druhou stranu. Dneska jsme to zkusili doprava od hotelu. Jdeme po písku a po cca 500 metrech jsme natrefili na dvě pěkné pláže s mořem, kde se dá plavat. Dneska fouká sice silný vítr a voda je tím pádem studená, ale ani to nás neodradilo tam vlézt. Kolem je písek a kameny, jako někde v poušti. V pozadí se tyčí majestátní hory Samhan, které dotváří kulisu našemu hotelu. Nejsme sami, kdo se sem vydal se okoupat, ale lidí tady moc nechodí, většina leží u hotelu u bazénu.
   
Zítra to zkusíme na druhou stranu, tam by podle google maps měla být dlouhá písečná pláž s mořem vhodným ke koupání. Je to tak 500 metrů od mola, kde kotví lodě potápěčského centra Extra Divers. Vrátili jsme se k bazénu a dali si pizzu. Hotelový personál už chystá venku stoly na večeři a na rožni se již připravuje obrovský gyros. Dali jsme si sprchu, já jsem psal deník a Martin šel na internet. V 7 jsme šli na večeři. Večeře se servírují od 19 do 23 hodin. Jedlo se i venku. Areál mají hezky nasvícený.
  
Dal jsem si jen shawarmu (kuřecí gyros) a k tomu pšeničné placky. K pití zelený čaj s citronovou příchutí a pak ještě 3 malé kousky cukroví.
 
Po večeři jsme šli na internet. Chtěli jsme zjistit ještě ceny nějakých místních autopůjčoven, ale buď neměli ceny, nebo většinou neměli svoje webovky. V 9 jsme šli na pokoj, usnuli jsme hodně rychle, protože jsme minulou noc nespali vůbec, pominu-li chvíli ležení v letadle.

Sobota 3.1.2015

Martin vstával už v 7. Mi se teda vůbec nechtělo, tak jsem ještě spal dál. Spalo se mi tady výborně a dokonce ani záda mně nebolela. Martin si zašel na malou snídani, vyměnit ručníky a zabral místa na lehátku u bazénu a šel se projít na pláž vlevo od hotelu, za hotelové chalets. Bylo to asi 500 metrů za molem, kde kotví lodě potápěčského centra. Je tam poměrně dlouhá písečná pláž s pozvolným vstupem do moře a klidným a čistým mořem. Jen to má smysl tam jít ráno dokud není takové horko a není odliv. Moře je plytké. Samozřejmě tam nejsou ani lehátka, ani slunečníky.

Já jsem šel na snídani o půl deváté, Martin pak přišel za mnou. Po snídani jsme byli u bazénu. Kolem 10 je každý den aerobik v bazénu. Dneska slunce peče už od rána. Vzali jsme si na lehátko croissanty a čaj. Přes víkend (pátek a sobotu) jezdí do hotelu poměrně dost místních, ženy chodí celé zahalené a vůbec se nekoupou. Jinak jsou zde samí Němci. Občas jsme zaslechli polštinu a nějaký severský jazyk. Pak serfuju na netu. Dneska je silný signál i u bazénu. Ve 12 přijel delegát, tak jsme za ním šli kvůli tomu autu. Tak cena je 18 OMR/den půjčení auta vč. pojištění + 25 OMR přistavení auta k hotelu (půjčovna je v Salalah) a 25 OMR zase za odvoz auta zpět. V ceně je 200 km a za každý další km se platí 0,050 OMR. Neplatí se žádný depozit. Jedná se autopůjčovnu Dollar Rent A Car. Domluvili jsme se aby nám auto přistavili v pondělí v 8 ráno. Nicméně později psal delegát sms, že auto přistaví až v 9. Při 4 lidech se to oplatí, vyjde to mnohem levněji než výlet organizovaný cestovkou. Cena v autopůjčovně je stejná jestli si to objednáte sami přímo v autopůjčovně nebo přes delegáta. Takže jen pro info:

*Vehicle type : Toyota Yaris or similar
*Transmission : Automatic
*Rate per day: OMR.16.000/day
*Km allowed : 200/Day
*Excess km : 0.040 Baiza

*Vehicle type : Nissan Sunny or similar 4X4
*Transmission : Automatic
*Rate per day: OMR.18.000/day
*Km allowed : 200/Day
*Excess km : 0.050 Baiza

*Vehicle type : Mitsubishi Pajero or similar 4X4
*Transmission : Automatic
*Rate per day: OMR.60.000/day
*Km allowed : 200/Day
*Excess km : 0.070 Baiza

Vehicle Delivery & Collection at Marriott hotel : OMR.50.000/Net

(Insurance Excess: The vehicle is comprehensively insured for Oman, however in the event of an accident involving the Rental vehicle where the driver is at fault or if the renter is not at fault, but the third party/the party at fault is unknown / untraceable then the non-waiver able insurance excess of RO 125.000 for each accident will be charged, However this excess payable can be 0 deductable by choosing SDW super damage waiver with an additional of OMR.10.00/Day only.

In the event of an accident the driver should get an police report which is mandatory.

Cancellation policy : 48 hrs prior to arrival no charges , late cancellation will result in one full day rental charges to the provided credit card.

V jednu jsme si dali oběd. Je fajn, že pokaždé je jiné jídlo, že se neopakuje. A i když není tak velký výběr, tak si člověk vždycky vybere a všechno je velmi chutné. Co mě tady celkem překvapilo je, že většinou cokoliv si člověk objedná, byť je to zahrnuté v all inclusive, tak mu číšník dá podepsat účet. Neplatí se to, ale je to prý pro jejich agendu. Byť bylo v pokynech CK napsáno, že kouření v hotelu je zakázáno, dá se kouřit jak u bazénu, tak venku v restauraci, na balkoně, ale ne uvnitř v hotelu. Odpoledne jsme zase strávili u bazénu. Od 17:30 byla půl hodiny jóga. Nikdy jsme to necvičil, tak jsem to zkusil. Cvičilo se na sluneční terase při západu slunce. Bylo nás tam asi 8. Každý jsme dostali matraci. Některé cviky jsem nebyl schopný udělat kvůli tomu mojemu bolavému operovanému kolenu. Ale jinak to bylo fajn.
  
Od sedmi večer dneska konečně podávali už pivo a víno. Bílé víno je z Jižní Afriky a červené z Austrálie. Piv mají několik druhů, ale pouze Hollandia je zdarma. Ostatní jako Heineken,... se musí platit. Na večeři jsme seděli venku. Opět jsem si pochutnal. Měli dobrou rybí roládu, roládu z bílé ryby a v tom zelenina, ale moc dobré, kuře, sheprd's pie (mleté maso),... Vždycky si vybereme něco dobrého. Seděli jsme venku až do desíti společně se Simonou a její mamkou, se kterými jsme se seznámili už v letadle. S nimi si půjčujeme i to auto. Od 22 hodin do 23 hodin podávají zdarma alkoholické nápoje v anglickém pubu. Čekali jsme že tam bude narváno a nebylo tam kupodivu moc lidí. Zdarma je nějaká whisky, rum, vodka, asi 5 druhů nealkoholických koktejlů a 8 druhů alkoholických míchaných nápojů. Žádná sláva a k originálům to má daleko, ale opít se z toho dá. K tomu jsme hráli žolíky a na pokoj jsme šli po 12 hodině. Usnul jsem jak mimino.
  

Neděle 4.1.2015

Dneska zase Martin bantošil už v 6:40, protože jsme byli domluveni s holkami, že před 8 vyrazíme na tu pláž, kde byl Martin včera ráno. Zabrali jsme si lehátka, Martin včera zapoměl kraťasy na slunečníku pověšené, ale naštěstí mu je schovali u stánku, kde vydávají ručníky. Jinak ručníky se dají měnit nejspíš 1x za den zdarma. Píše si do sešitu v kolik hodin a kterému pokoji vydal kolik ručníků. V 7 jsme šli na snídani, ale děvčata nikde. Asi zaspali říkali jsme si. Ani bych se po včerejšku nedivil. Mi se taky nechtělo vůbec vstávat. Ve třičtvrtě na osm jsme čekali u recepce, ale holky nikde. Zato tady čekaly tři páry na výlet do Salalah od CK. Později jsme se dozvěděli, že čekali do 8:45 a přišla jim sms od delegáta, že auto pro ně nepřijede a že se výlet odkládá na zítra. Zvláštní přístup. Martin šel ještě do jídelny jestli tam holky nejsou ale neviděl je. Byť tam byly a než za ním vyběhly, byl už pryč. Vyrazili jsme tedy sami bez nich. Šli jsme přes vilky (chalets) a pokračovali po písku a kamení až na tu pláž. Je to tak 15-20 minut pěšky od hotelu, ale stojí to za to. Pláž je dlouhá, písečná a pěkné moře bez kamení. Voda je celkem teplá.
  
Na jedné straně je moře a na druhé sladkovodní laguna s vodním ptactvem, pěkné byly bílé a šedé volavky, nějací plameňáci.
  
Byli jsme tady úplně sami. Za chvilku jsme viděli jak se blíží dvě postavy. Byly to holky. Asi po hodině se vracely zpátky, my ještě chvíli zůstali. Martin pak na začátku zátoky šnorchloval. Byly tam vodní řasy, ale mezi nimi viděl různé barevné rybky. Cestou zpátky jsme potkali asi 10 lidí, kteří se taky na pláž vydali. Není divu, když přímo u hotelu se koupat moc nedá. To je handicap tohoto hotelu. Ale to jsme věděli, když už jsme sem jeli. Zato je tady božský klid. U chalets zrovna projížděl golfový elektro vozík větších rozměrů, který sem vozí hotelové hosty. Zrovna dělal nějakou exkurzi německému páru, tak jsme se s nimi svezli na hotel. Za tu chvilku co jsme byli na pláži, tak nás sluneční paprsky pěkně ožehly. Šli jsme k bazénu. Martin si dal dvě pivka. V jednu jsme šli na oběd. Nabídka byla opět zajímavá. Brokolicová polévka, samozřejmě různé saláty, olivy, rýže i pečené brambory, grilované kousky kuřete, nějaká ryba s citronovou omáčkou, spring rols se zeleninou, špenát, těstoviny, nějaké maso v bílé omáčce,.... Po obědě jsem si dal i různé dezerty. Je fajn, že nejsou příliš sladké, jako třeba v Egyptě, Tunisku nebo Turecku. Vyzkoušel jsem i borůvkovou panna cotu, zázvorové kostičky v čokoládě s mandlemi, kávové dortíčky, třešnové jednohubky. Fakt moc dobré. Každý den jsou k dispozici i datle.
 
Po obědě jsem si dal zelený čaj s citronem a seděl v restauraci venku a psal deník. Ani se mi nechtělo na to slunko. Od tří hodin jsme s kamarádkami hráli žolíky. Pak jsem si ještě chvíli u bazénu četl, ale bylo mi ve stínu už chladno, do vody jsem už nevlezl. Sotva skončily obědy, začali už chystat věci na večeři. Dneska bude indický bufet. Dokonce přinesli i speciální pec na tandoori. Což je příprava různých mas ve speciálním kotli bez oleje s přísadou různých koření. Každý den k večeru uklidí a urovnají všechna lehátka, stáhnou slunečníky. Před večeří jsme ještě zašli na internet a na recepci vyměnili peníze ať máme na zítra na auto, vstupy atd. Dneska k nám na hotel dorazili zaměstnanci CK Fischer, celá delegace, která s náma letěla v letadle, ale nejdříve zůstali v Dubaji 3 dny a pak se přesunuli do Ománu. Prochází hotely, které nabízí, aby o nich měli informace pro klienty. Jedou i na nějaké výlety. Dobrá "práce". Večeře byla dobrá, vyzkoušeli jsme různé druhy.
  
Dneska jsme moc dlouho neponocovali, protože další den si ráno půjčujeme auto.

Pondělí 5.1.2015

Strašně dobře se mi tady spí. Na snídani jdeme o půl osmé. V 9 nám mají přistavit auto. Chlápek z půjčovny přijel něco po deváté, ale ten co vezl naše auto přijel až ve třičtvrtě na deset. Ale chlapík z půjčovny, byť se auto půjčuje na 24 hodin, tak nám ho nechal do druhého dne až do 12 hodin. Byla to autopůjčovna Dollar, která má pobočku v hotelu Hilton v Salalah. Cena za den je 18 OMR + přistavení auta k hotelu 25 OMR a odvoz taky 25 OMR (počítají cenu skoro jako za taxi ze Salalahu k našemu hotelu, cena bývá 30 OMR). V ceně je limit 200 kilometrů, za každý navíc je 0,050 OMR. Ptal se nás kolik asi najedeme, říkáme cca 250 a dal nám zdarma v ceně 270 km. Auto bylo celkem nové, Nissan Sunny, automat s klimou, pohodlné.

Označil všechny škrábance. Ofotil si pas, řidičák a kreditku. Stačí náš řidičák. Auto bylo s poloviční nádrží a stejně máme i vrátit. Jelikož jsme vyjeli až v 10, tak jsme si město Mirbat, které je 8 km od hotelu nechali až na úterý ráno. Celou dobu řídil jen Martin. Jeli jsme společně se Simonou a její mamkou, takže jsme se podělili o náklady a vyšlo to mnohem levněji než výlety s CK. Cesty jsou dobře značené, nápisy i v latince, směrovky k památkám, takže super orientace. Měli jsme i navigaci v mobilu a mapu. Mimo město je povoleno jet max. 120, ve městech 50-80. Na silnicích je třeba dávat pozor na velbloudy. Upozorňují na to i dopravní značky.
Nejdříve jsme odbočili na silnici směr Tawi Atayr, kde je v mapě označení Anti Gravity Area Road, kde se má auto samo pohybovat, ale nějak jsme to místo přesně nenašli. Zato jsme tady viděli spoustu volně se pasoucích velbloudů, takže první super zážitek.
   
Vrátili jsme se na hlavní silnici a pokračovali do Wadi Darbat (odbočka před městem Taqah). Již cestou jsme potkávali velbloudy, kozy a oslíky. Dojeli jsme podle ukazatelů až na konec silnice, kde dál se již pokračovat nedá. Jsou tady i toalety. Zdarma. Je to zelené údolí s řekou. Koupání se důrazně nedoporučuje kvůli možné infekci bilharziózou. Po řece se dá loďkou svézt k nějakému vodopádu, ale to má smysl jen v období dešťů. Kolem spousta pasoucích se velbloudů.
    
Potkali jsme tady mladý pár Čechů, kteří se vydali na cestu po zemi až do Austrálie. Už jsou 4 měsíce na cestách. Jejich facebookovský profil je (z)cest. Cestou zpátky jsme je kousek svezli autem. Míjíme i různé oázy s palmami.

Pokračujeme do města (rybářská vesnička) Taqah.

Zaparkovali jsme u hradu Taqah Castle. Parkování je bez problémů všude zdarma. Nejdříve jsme se vyškrábali na věž Taqah tower, která je hned vedle hradu. Musí se vystoupat po schodišti. Je tam strážce, ale vstupné se neplatí žádné. Je odtud pěkný výhled, ale jinak uvnitř nic není, ale zase první setkání s ománskou architekturou.
    
Hned vedle se nachází hrad Taqah Castle z 19. století. Je to oficiální sídlo guvernéra oblasti. Otevřeno je sobota - čtvrtek 9-16 hodin a v pátek 8-11 hodin. Vstupné je 0,5 OMR a stojí to za to.

Kromě samotné zajímavé architektury jsou místnosti i zařízené, takže si můžete udělat představu o životě místních obyvatel. Video z prohlídky hradu najdete zde.
     
Martin dovnitř nešel a místo toho si koupil balenou zmrzlinu za 200 baisas. My jsme mezitím prolezli hrad. Uvnitř jsou zdarma i různé mapy a prospekty. Ve městě se nachází také staré Dhofari Houses. Nacházíme se v provincii Dhofar, která je životodárným jihem Dhofarských hor. Jedná se o nejjižnější ománský region. Odtud jsme zajeli na městskou pláž. Je dlouhá, písek jemný, bílý a nádherné průzračné moře. V pozadí jsou skalní útesy. Je odliv. Nikdo se tady kromě nás nekoupe. Jsou tady cedule, varující na koupání v období monzunových dešťů (Khareef), kdy jsou silné proudy a velké vlny. Ale moře nemá chybu.
   
Když jsme se okoupali, pokračujeme k jedné z místních mešit. Nahlédl jsem i dovnitř. Před vstupem se musí vždy zout. Dovnitř se nesmí v kraťasech, tričkách bez rukávů. Nejvhodnější jsou dlouhé kalhoty a zakrytá ramena. Ženy by měly mít oblečení až po kotníky a hlavu zakrytou nějakým šátkem.
  
U Města Taqah se nachází také ruiny starověkého města Samharam (Khor Rori). Dle legendy se zde nacházel legendární palác královny Sáby. Khor Rohri byl také významný přístav pro obchod s kadidlem. Je to rozsáhlé archeologické naleziště, ale podle fotek na netu mně to nijak zvlášť neuchvátilo, tak jsme sem nejeli.

Pak už jedeme přímo do města Salalah. Tady provoz houstne. Jinak mimo město jsou silnice prázdné a krajina jednotvárná, samé kameny, skály, hory, písek. Město Salalah je 2. nejvýznamnější město Ománu, středisko jižní části země, na břehu Arabského moře. Narodil se tady sultán Qaboos.

V Salalah jsme nejdříve zastavili u hodinové tzv. Clocktower (Burj An Nahdah), která se nachází na kruhovém objezdu směr letiště, je to takový symbol města. V noci je pěkně nasvícená, o čem jsme se přesvědčili při cestě z letiště.

Asi 400 metrů odsud (poblíž nákupního centra Lulu) na ulici Al Matar Street se nachází hrobka Al Nabi Umran, také známý jako Imran. Byl to místní Arabský prorok. Je považován za možného otce Panny Marie, proto je to významné poutní místo. Nachází se v pěkné zahradě. Kamenný sarkofág, který se nachází uvnitř budovy, je 33 metrů dlouhý. Dovnitř se musí zout. Vstupné se neplatí. Je tady i malá mešita.  
  
Zajímavé je, že ve městě nefunguje klasická městská doprava na kterou jsme zvyklí. Přeprava mikrobusem uvnitř města stojí 300 baisa, taxi 800 baisa. Z centra do hotelu Hilton nebo Crown Plaza stojí taxi 3-3,5 OMR. Já jsem už měl hlad, tak jsme se chtěli zastavit v nějakém místním bistru, ale všechno bylo zavřené, asi siesta. A na velké řetězce typu Pizza Hut jsem zrovna chuť neměl. 

Pak jsme se zastavili u krásné mešity sultána Qaboose - Sultan Qaboos Mosque. Je v krásné udržované zahradě. Vstup pro nevěřící je pouze od soboty do čtvrtku mezi 8 a 11 hodinou, nicméně jsem tam proklouznul a nikdo mě nevyhazoval. Moc lidí tam nebylo. Všude bylo čisto. Samozřejmě jsem se musel zout a ženy musí mít zakryté kotníky, zápěstí a vlasy. Všude mramor a pěkné koberce. Mešita byla dokončena v roce 2009 a vejde se do ní 14 tisíc lidí.
     
Odtud už pokračujeme autem na západ od Salalah, míjíme nějaké továrny a přístav s velkými jeřáby.

Pokračujeme až k pláži Al Mughsayl, která je asi 40 km od Salalah. Je považována za jednu z nejkrásnějších v Ománu. Pak je ještě jedna, jmenuje se Fazayah, která je ještě dále, skoro u Jemenských hranic, ale tam je přístup jen auty 4x4. Ale tahle je moc hezká. Je 4 km dlouhá, písčitá s průzračnou vodou, ale jsou tady větší vlny a silné proudy, které nás tahají zpět do moře. Na pláži jsou i altány, kde sedávají místní. U pláže je i malá laguna se sladkou vodou a jsou tady plameňáci, ale podařilo se mi je chůzí vyplašit a uletěli. Pláž je lemovaná bizarními skalními vápencovými útvary.
   
Na druhém konci pláže je jeskyně Al Marnif Cave a místo, kde vystřikuje mořská voda a vytváří tzv. suflérky (mořské gejzíry), ale je to závislé na větru, síle moře, přílivu,... takže zrovna dneska nic. Je tady nejvíce turistů co jsme zatím potkali. Jsou tady udělané turistické chodníky, vyhlídkové plošiny, lavičky, altánky a nevybírá se žádné vstupné. Je tady pěkný skalní převis. Z otvorů přikrytých jako by víkem od kanálu jen slyšíme šumění moře. Kdybychom měli štěstí, tak by jimi tryskaly gejzíry vody.
      
Na místní benzince kupujeme benzín. Dáváme obsluze 5 OMR a chceme dotankovat do plna. Načerpal nám 28 litrů za cca 3 riály, tzn. nějaké 200 stovky. Litr tady stojí necelých 7 Kč. To se pak nedivím, že tady všichni jezdí jen auty. Dokonce jsme viděli, že místní jsou tak pohodlní, že zastaví u bistra a ani nevyjdou z klimatizovaného auta ven a obsluha jim přinese menu, oni si vyberou a zase jim to donesou do auta. Mile mě překvapilo, že poměrně často jsou podél cest veřejné záchody a zdarma. Pak jsme se zastavili na pláži Mughsayl a okoupali se. Ale plavat se nedalo.

Vracíme se zpět do Salalah. Cestou vidíme oplocenou plantáž kadidlovníků. Jsou to stromy Boswellia carteri, které produkují kadidlo. Kadidlo z Ománu je nejkvalitnější na světě. V nejjižnější části Ománu, dnešním Dáfaru se začal kadidlovník pravý pěstovat už ve starověku. Obchodování s kadidlem udělalo z obyvatel Ománu jedny z nejbohatších lidí světa. Kadidlo bylo ceněno více než zlato. Kadidlovník je strom, který produkuje vonnou pryskyřici, která se průběžně sbírá jako kadidlo. Získává se nařezáváním kůry kmenů. Zaschlé výrony mají tvar kulovitých hrudek, zrn nebo krápníčků. Typickou vůni známe z kostelů. Největší uskupení divoce rostoucích kadidlovníků v regionu najdete ve Wadi Dawka, které je zapsáno i na seznam UNESCO.
  
Zastavili jsme i u hotelu Hilton Salalah Resort. Šli jsme se podívat dovnitř. Lobby hezké s pěknou vánoční výzdobou. Ale hotel nám přišel menší, každopádně má menší bazén, mají sice pláž a moře ke koupání, ale výhled na přístavní jeřáby a z druhé strany hlučná silnice a továrny, takže taky žádná sláva. Balkony mají pouze pokoje otočené k bazénu, ty co jsou na ulici mají pouze francouzské okno.

Odtud jsme jeli do staré části Salalah. Projeli jsme kolem letního palác sultána Kábúse - Sultan Qaboos' Palace- Al Husn Palace na ulici Al Bahri, který je obehnán zdí, takže vidět moc není. Sultán Qaboos se narodil v pevnosti v těchto místech. Palác není přístupný veřejnosti.

Staré město se nachází ve čtvrti Al Haffah. Projeli jsme ulicí Al Bahri Street, která se táhne podél moře a kde mají být staré Dhofarské domy (starý jemenský styl architektury), nicméně jsou to všechno ruiny. Na chodníku podél nábřeží sedí místní ve skupinkách na plastových židlích a debatují.

Jedeme k archeologickému nalezišti Al Baleed Archeological Park. Leží asi 4,5 km západně od centra města na pobřeží. Kolem cest jsou plantáže kokosových palem a na několika místech jsou stánky, kde prodávají pouze banány a kokosové ořechy. Vstup je z ulice As Sultan Qaboos Street.

U brány nás zastavil vrátný, a řekl nám, že normálně je vstupné 2 riály za osobu, ale že když jedeme autem, platíme 2 OMR za auto, tedy za nás za čtyři. Super. Parkujeme a kupujeme lístek.

Už se setmělo, ale některé památky jsou pěkně nasvícené, takže je to zajímavé. Škoda že není nasvícená i mešita, resp. ruiny mešity se sloupy, to by bylo hezké. Nejlépe je to navštívit v podvečer, aby jste to viděli ještě za světla a následně i nasvícené. Jsou tady udělané chodníky, popisky a mapky v angličtině. Je to asi tím, že naleziště je památkou UNESCO. Mají otevřeno neděle - čtvrtek 9-21:00, pátek a sobota 15-21:00, ale pouze do 18 hodin si lze najmout i golfové vozítko, které Vás proveze poměrně rozsáhlým areálem (asi 3 km stezek). Jedná se v podstatě o zříceniny starodávného obchodního přístavu Zafar, dnes zvané Al Balid. Nejstarší osídlení se datuje až do roku 2000 před Kristem, do doby bronzové a rozrůstalo se i v době železné. Vrcholu město dosáhlo ve 12. století, kdy obchodovalo s Afrikou, Indií a Čínou. Odsud se vozilo kadidlo na lodích přes moře do Indie výměnou za koření. Ale také se obchodovalo s arabskými koňmi a zlatem. Navštívil ho i Ibn Batuta ve 14. století a Marco Polo v roce 1285 a popisují ho jako krásné, velké a vznešené. Tato lokalita je zajímavá tím, že zde byl nalezeny staré čínské mince. Naleziště zahrnuje městské zdi, Citadelu a Velkou mešitu. Velká mešita byla největší budovou ve městě. Má 144 kamenných pilířů, centrální nádvoří a velký minaret, který byl nejméně 5 metrů vysoký. Mešita byla postavena během 10. století a používala se až do 16. století. Většina sloupů, které jsou tady dnes k vidění, tak jsou už rekonstruované, ale je tady i pár originálů a některé jsou vystavené v přilehlém muzeu.
    
Součástí areálu je u muzeum kadidla - Museum of the Frankincense Land. Vstup do muzea je zahrnutý v ceně vstupného do archeologického areálu. Před muzeem i na nádvoří jsou vysazené kadidlovníky. Uvnitř v expozicích se nesmí fotit. Jsou tady dvě velké místnosti. Jedna je zaměřena na námořnictví a druhá na historii, památky a zajímavosti Ománu a nálezy z naleziště Al Baleed. Je tady samozřejmě i část věnovaná kadidlu včetně instruktážního filmu. Muzeum se mi líbilo.
    
Z muzea jedeme zpět do města. Zastavujeme u trhu, arabsky souqu - Al-Husn Souq (Al Hasin Suq) na ulici Ash-Sharooq. Trh je v provozu od 10 do 13 hodin a pak od 16:30 do 21:30. Tržiště čili klasické arabské souqy jsou srdcem každého arabského města. Je tady plno krámků a pěkně živo. Téměř v každém prodávají kadidlo v různých formách, kadidlo jako krystaly (je jich více druhů), dokonce jsou na mnoha místech i zapálené na žhavých uhlících, kadidlovníkový olej, voda, mýdla,...
   
Různé vonné esence, parfémy, v hodně obchůdcích nabízí šátky, tradiční zahnuté ománské dýky - khanjary, ručně vyrobenou keramiku, šperky, koření, oblečení i tretky.

Samozřejmě je zapotřebí smlouvat jako ve všech arabských zemích. Co se mi tady líbilo je, že na nás nepokřikují odkud jsme atd. a netahají nás do obchodů jako třeba v Egyptě, kde už znají i češtinu a vyloženě otravují. Chtěli jsme koupit kadidlový olej, který má léčivé účinky. V jednom krámě chtěl 2 riály za 30 ml, byl ochotný slevit na 1,5. V jiném krámku měl to samé bez smlouvání za 1 riál. Ještě jsme koupili mýdla z kadidlovníku po 600 baisas a chtěl jsem na památku i kadidlo. Nejmenší balení bylo za 1 riál. Chtěl jsem na váhu za půl riálu a nikdo nechtěl tak malé množství prodat. Až jsem natrefil na jednu Polku (na Poláky natrefíte po celém světě), která slyšela co chci a ukázala mi obchod, kde mi nabere kolik chci i za půl riálu. Dokonce se mi zdá, že za těch půl riálů mám toho více než v těch krabičkách co nabízí za riál. Jen nechápu kdo to všechno kupuje, to množství co ho tady je. Taky jsou tady restaurace, nebo spíš bych řekl bistra, kde sedí plno místních (tedy jen chlapů) a jí. Připravují tady špízy a asi kuřecí maso grilované nad žhavým uhlím, ale budeme mít ještě večeři v hotelu, tak jsme si nedali. Ale objevili jsme tady Nan, což je placka pečená nalepená na stěny uvnitř velké nádoby. Je to pákistánské jídlo, ale výborné. Dali jsme si dvě, každá byla za 200 baisas. To jsme si pochutnali.
     
Na hodně místech prodávají i levné freshe, tedy džusy z vymačkaného ovoce. Různé druhy. Jsou tady i stánky se zlatem a stříbrem. Z trhu odjíždíme ve 20:45 už na hotel. Byl to moc hezký výlet. Hned jsme šli na večeři. Dneska byl italský večer. Dal jsem si polévku s kuřecím masem, výborné byly grilované kuřecí kousky, ryba v těstíčku a rýže s olivami a kořením. Po večeři jsme šli do anglického pubu. Dali jsme si rumy. Seděli jsme tam s dalším mladým českým párem, původem z Ostravy, teď žijí v Praze. Šli tady i včera večer (neděle) a bylo zavřeno. Nevíme proč. Za celý den jsem toho měl dost a tak jsem usnul jako mimino.

Úterý 6.1.2015

Dneska vstáváme o půl osmé. V osm jdeme na snídani a v devět máme sraz s holkama u auta. Ještě jsme zrušili rezervaci na čtvrteční hotelový výlet zdarma na trh do Salalahu, když jsme tam byli včera. Dneska jsme jeli do vedlejšího města Mirbat, cca 8 km od hotelu (taxi prý stojí 10 riálů jedna cesta). Je to staré město známé obchodem s arabskými koňmi a otroky a také místo bitvy o Mirbat (1972).

Nejdříve jsme se zastavili u hrobky (mauzolea) Mohameda Bin Aliho, které je kousek za městem. Jsou to dvě takové bílé kupole. Dovnitř byť dveře byly otevřené jsme se nedostali, jen do nějaké předsíně, dál už se nám dveře otevřít nepodařilo. Hned u toho je hřbitov. Vypadá to tu, jako kdyby tady byl pohřbený celý Omán i s Jemenem dohromady. Množství náhrobků, většinou rozbitých, ale některé byly hezké. Trošku mi to připomínalo židovský hřbitov.
   
Odtud jsem se posunuli k místní pevnosti (hradu) Mirbat Castle. Podle dostupných informací mělo být vstupné 0,5 OMR, ale neplatíme nic, jen nás chlapík co tam hlídal požádal zapsat se do knihy návštěv. Otevřeno je Ne-Čtv 8-14:30, pá a so zavřeno. Prolezli jsme všechny místnosti, vystoupali i na terasy odkud je hezký výhled na město a na moře. Každopádně to bylo zajímavé, některé místnosti jsou i zařízené.
       
Zajímavé byly jakési žebříky, po kterých se stoupalo do vyšších pater. U hradu jsou tři děla. A nádherná pláž.
  
Naproti hradu jsoum staré domy (Old Houses), většina ale zničených. Autem jsme se pomalu posouvali po městě a dělali různé fotky. Připadal jsem si, jako kdybychom projížděli městem duchů. Většina staveb naprosto zničených, vybydlených, rozpadlých, hrůza. Ale má to své kouzlo. V okolí Al Hisn Street se nachází staré obchodní domy, které jsou podobné jemenské architektuře s vyřezávanými dveřmi a okny. Stavby klasické středověké architektury.
         
Natrefili jsme i na stáda koz, jedno i s pasákem.

Zajeli jsme do místního přístavu. Jsou tady rybářské lodě a rybáři ještě prodávali denní úlovky. Je tady i velká hala, jakási rybárna, kde měli na ledu různé druhy ryb a dva borci některé ryby kuchali a porcovali. Vedle je i výrobna ledu.
    
Odtud jsme zajeli k mešitě Masjid Fathima Zahra, která má modré kupole. Nakouknul jsem i dovnitř.
 
Martin si koupil nanuk. Město se mi fakt líbilo. Mělo svou atmosféru a byla tady co vidět. Pak jsme zajeli na pláž u hradu, Mirbat Beach. Paráda, bílý písek, průzračné moře, dlouhá pláž a voda příjemně teplá. Žádné vlny. No super.
 
O půl 12 se vracíme na hotel. Ve 12 si přijel chlapík z půjčovny pro auto. Přijel jiný než co nám auto dával. Dal mi k telefonu toho arabáka ze včerejška, jestli je vše v pořádku, cena 18 OMR za den a ptal se mně kolik poplatek za vyzvednutí auta. Říkám nevím. Že se zeptá šéfa a zavolá. Volá že 7 riálů. Tzn. 25 celkem + 2 za kilometry navíc. Celkem jsme najeli 323 km. Limit jsme měli 270 km zdarma. Nic nenamítáme a platíme 27 riálů. Lze cash nebo kartou. Pak za námi přišel chlapík znova a volal zase ten z půjčovny, že šéf mu řekl 25 riálů za dovoz a 25 vyzvednutí (to co nám říkal delegát). Dlouho jsme se neradovali, že jsme ušetřili. Ale s tou cenou jsme počítali takže ok. Jenže než jsme stihli doplatit, chlapík s autem odjel. Tak zase z recepce voláme a musel se vrátit a doplatili jsme do 70 riálů. V hotelovém krámku kupujeme dva pohledy po 0,5 OMR (moc velký výběr není) a dvě známky do Evropy po 200 baizas. Házíme pohledy na recepci. Domů dorazily. Jinak je možno dát pohledy i delegátovi a on je pošle přímo z letiště. Pak jsme u bazénu. Dal jsem si džus a píšu deník. Net dneska u bazénu hapruje. Oběd jsem si dal až později. Byla dobrá polévka se zeleninou a jehněčím masem jako vývar, pak jsem si dal rýži, kuře teryiaki, kousek ryby a dušené hovězí maso a k tomu ještě kuřecí salát se zeleninou. Na pití mátový čaj. Většinou ho nosí v "termoskách". A sladkou tečku na závěr.

Po obědě jsme si četli, plavali v bazénu, šli se projít po pláži. O půl šesté byl na slunečí terase aerobik, ale toho jsem se dneska neúčastnil. O půl šesté už bylo pomalu chladno a hlavně když už jsme leželi ve stínu. Před večeří jsme šli na net. Večeře byla v mexickém duchu. Každý večer je něco jiného, což je fajn, že se jídlo neopakuje. Dneska jsme moc dlouho neseděli, byli jsme unavení, šli jsme spát.
 

Středa 7.1.2015

Martin vstává v 7. Šel na první snídani, projít se na pláž a zabrat lehátka. V 8 jsme šli na druhou snídani a pak šnorchlovat. Dobré místo na šnorchlování je u mola, kde kotví lodě potápěčského centra Extra Divers. Tady se dá i celkem slušně koupat, je to asi jediné místo nejblíž hotelu. Je tady plytko, čistá voda, občas chaluhy, ale není to moc na plavání, resp. se musí jít dále do vody, ale doporučuji boty do vody a dávat si pozor na kameny a na rejnoky. Potápěli jsme se dvakrát. Místo to je dobré. Viděli jsme spoustu různých ryb, menších i větších, několik rejnoků s modrými tečkami (blue spotted ray) a dvě velké plávající murény tečkované. Murény jsme dosud viděli jen zalezlé v nějaké škvíře jak jim čouhá hlava, ale dneska poprvé jak plavou. Měly minimálně metr a působily hrůzostrašně. Jedna si zalezla do drátěného koše pod vodou a snažila se chytit ryby. Takže šnorchlovací výbavu doporučuji vzít s sebou. Vrátily se dvě lodě z moře s potápěči. Přímo u hotelu je potápěčské centrum Extra Divers, ale ponory jsou tady drahé, jako všechno v Ománu. V 11 jsme se vrátili k bazénu. Dal jsem si džus a snědl croissanty a skořicový koblih od snídaně. Za tu dobu co jsme tu nebyli je trochu ozobali ptáčci. U bazénu jsou i sprchy, šatna, kde se dá převléct, toalety. Párkrát jsme byli ve vodě a četli jsme si.

Po jedné hodině jsme si dali oběd. Byla dobrá krémová květáková polévka, kuře, jehněčí dušené kostky (měkké, výborné) a poprvé bramborová kaše. Dokonce bylo i zajímavé chlupaté ovoce, rambutan tuším se to jmenuje. Uvnitř je bílý plod s peckou. Chtěl jsem si dát presso, ale není zahrnuté v all inclusive, pouze normální káva. Kávy a čaje jsou zdarma pouze během snídaní, obědů a večeří. Takže si občas odneseme konev i s hrnkem k lehátku. Po obědě jsme si četli. Martin přemluvil pár Čechů a šli si zahrát do bazénu volejbal. O půl čtvrté jsme se šli s holkama projít na pláž vpravo od hotelu. Nebyli jsme jediní. Lidi si už zvykli chodit na okolní pláže, když přímo u hotelu to není to pravé ořechové. Pak jsme si dali pizzu. Martin pak šel na pokoj a já jsem šel zase na jógu. Bylo nás tam asi 6. Příjemné protažení při západu slunce. Večeře je dneska barbecue. Grilují venku na dřevěném uhlí hovězí steky a jehněčí kebaby. K tomu je pepřová omáčka. Bylo to vynikající, zatím asi nejlepší.

Dneska nejsou žádné zákusky, místo toho jsou palačinky s různými přísadami (čokoláda, karamelová omáčka, ovocná omáčka, mandlové lupínky) a poprvé zmrzlina i pro dospělé, několik druhů. Jinak je v rámci all inclusive zmrzlina v bazénovém baru pouze pro děti. Po večeři hrajeme karty a v deset jdeme do pubu na alkohol.

Čtvrtek 8.1.2015

Ráno šel Martin zase na první snídani. Po snídani kolem 9 jsme se naposledy s holkami vydali na tu vzdálenější pláž. Na břehu byla mrtvá velká želva. Tato oblast je známá velkým výskytem želv a delfínů. V laguně byli dneska i plameňáci.

Vracíme se kolem pobřeží. V 11:20 přijel delegát ohledně odjezdu. Odjezd od hotelu na letiště bude ve 2 ráno. Od 1:45 budou na recepci pro nás připravené snídaňové balíčky. Zavazadla nám odbaví přímo do Prahy, ale letenky budeme mít jen do Dubaje a v Dubaji nám vystaví na let do Prahy. Dozvěděli jsme se, že od března už nebudou v letadle na letu mezi Prahou a Dubají podávat jídlo v rámci ceny letenky (zájezdu), pouze pití. Jídlo bude k dokoupení na palubě. Měly by o něco zlevnit zájezdy. Ptali se lidi jak je to s dovozem mušlí. Tady prý s tím nedělají problémy, problém může být pouze v Praze. Martin zjistil, že má na platební kartě blokovaných cca 100 riálů z autopůjčovny byť jsme platili hotově (ale fotili si kartu). Volali jsme tam z recepce a prý to tento týden smažou. Delegát říkal, že někdy to trvá i 14 dní. Kdyby byl nějaký problém, máme mu napsat a on to pořeší. Užíváme si poslední den. Dneska je 30 stupňů. Ideální místo na zimní dovolenou. Čím déle tady jsme, tím více se nám tady líbí. Když jsme se ptali delegáta, který hotel v Salalah si myslí, že je nejlepší, říkal Salalah Rotana Resort. Ale to musíte posoudit sami. U bazénu si čteme, Martin popíjí pivo, já džus. Po 13 hodině jsme šli na oběd. Dal jsem si vývar s kuřecím masem a nudlemi, opečené brambory a kuřecí steaky na grilu s pestem. Jako dezert malé dortíčky s ovocem. Dobré, osvěžující. Po obědě jsem sbalil pár věcí do kufru a šel zase k bazénu, kde jsem dopsal deník. Šli jsme naposledy k moři. Byl odliv, tak jen takové čvachtání.
  
Pak jsme byli u bazénu. Četli si a byli na netu. Večer jsme vrátili plážové osušky oproti kartičkám. Při ztrátě se platí 10 OMR. Po 6 jdeme na pokoj. Dobalili jsme věci a šli na poslední večeři. Dneska bylo čínské menu. Venku připravovali i sečuánské kuře na wok pánvi. Jako dezert jsem si dal tiramisu a creme karamel. V 9 jsme šli na kutě. Moc jsem nespal, pořád jsem se budil.

Pátek 9.1.2015

Vstáváme v 1:30. Ve dvě je odjezd od hotelu. Na recepci jsme dostali balíčky na cestu. Bylo tam ovoce, nějaké buchty, sendviče, jedna voda a Pepsi v plechovce. Jízda utíká rychle. Ve 3 jsme na letišti. Nejdříve procházíme kontrolou zavazadel. Pak jdeme k odbavení.
 
Paní za přepážkou se asi učí. Byť jsem 2x říkal, že chceme místa v uličce, stejně jsme dostali okno a střed. Zavazadla jsou odbavená až do Prahy. Letenky máme pouze do Dubaje.

Od delegáta jsme dostali ještě pokyny pro přestup v Dubaji. Pak procházíme pasovou kontrolou a nakonec osobní kontrolou. Není problém vzít si na palubu vodu i jídlo. V čekací hale je jeden obchůdek a bistro. Nastupujeme do letadla, je plné do posledního místa. Ovšem když máme startovat v 5:05, vyskytl se nespecifikovaný problém. Nevím co opravovali, ale až po 40 minutách technici dali svolení ke startu. Aspoň nám mezitím všem přinesli hrnek vody. Byl to let FZ 032 opět s Fly Dubai. Let utekl rychle, trochu jsem dřímal. Do Dubaje jsme přiletěli v 7:50. Než nás autobusy dovezly do terminálu 2, tak to taky trvalo. Museli jsme jít do tranzitní zóny, kde nám vystavili palubní lístky na let číslo FZ 781 do Prahy.

Gate už byl dávno otevřený, někteří lidé už v letadle. Bylo jasné, že včas neodletíme, ale tím, že to byl let stejné společnosti Fly Dubai, tak na nás čekali. Rychle pasová kontrola, kontrola rentgenem, vyměnit zpátky riály na eura, která nám zůstala a hrr do autobusu. Ten nás dovezl k letadlu. Za normálních okolností (kdyby jsme neměli zpoždění ze Salalahu tak na přestup je hodina a půl). Tentokrát máme oba dva místo v uličce. Tady pár volných míst bylo, ale taky žádná sláva. Takže žádné ležení. Vedle mně seděly matka s dcerou, které byly v Emirátech a jsou taky z Ostravy. Takže jsem s nimi skoro celou cestu kecal o cestování. Mají už taky sježděný kus světa. Po startu nosili jídlo. Buď byl zeleninový mix nebo vaječná omeleta se sýrem, párkem a brambory. K tomu houska, máslo a jogurt. Na pití voda nebo džus, pak čaj a káva. Jednou jsem se podíval z okýnka a souběžně s námi, ale rychleji a v jiné letové hladině letělo letadlo společnosti Emirates. Je to fascinující jak to mají udělané, že se nesrazí. Martin si koupil panáka whisky. Let trval přes 6 hodin. Do Prahy jsme přiletěli místo ve 12:20 až ve 12:53. Dlouho jsme čekali na kufry. Rozloučili jsme se s děvčaty, se kterými jsme se tam zkamarádili a trávili většinu času. Ve 13:30 jsme stihli autobus AE na hlavní nádraží a ve 14:19 už sedíme ve vlaku EC/Ex 153 Hukvaldy jedoucí do Žiliny. Na to kolik má vagónů, tak je plný. A je hnusný. České dráhy by se měly stydět za takový vlak. Kupéčka mají ještě ty staré hnusné červené koženkové sedadla. Našli jsme jeden vagon, kde byly sedačky polstrované. Potkali jsme tady našeho kamaráda průvodčího Jardu z Bohumína. Martin šel do jídelního vozu. Cesta celkem utekla. Jarda nám donesl i kafe. V Ostravě nás přivítala zima. Vítejte doma!