Cestopis Finské Laponsko 2022

31.3.2022 - 4.4.2022

Rozhodli jsme se pro trochu netradiční dovolenou a sice krátký pobyt ve finském Laponsku. Byť nemám zimu nějak zvlášť v oblibě, lákala mně místní zimní krajina, polární záře, psí spřežení, sobi, sněžné skútry. Nakonec se k nám přidali i naši kamarádi, Lucka s Milošem. Odjíždím po Covidu (včera ukončená sedmidenní izolace).

Našel jsem si na internetu "cestovku" Objev Finsko a Laponsko (součást firmy CK ViaMarpi s.r.o. - vystavuje faktury). Jejich stránky mě oslovily a proto jsem se na ně obrátil s požadavkem na zpracování programu v Laponsku. Specializují se pouze na Finsko a Laponsko. Komunikace s Barborou Neels Petrů a jejím manželem Frankem byla od začátku velmi příjemná a profesionální. Komunikoval jsem s Barborou telefonicky na čísle 776 855 051 a přes email Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript .

www.finskolaponsko.cz
Instagram: @finskolaponsko
Facebook: @objevfinskolaponsko

Dle našich požadavků nám připravili jak program tak zajistili letenky. Letenky byly v podstatě za stejnou cenu, jako kdybychom si je kupovali sami.

Letenky:
Letenka Praha - Helsinky - Oulu - Helsinky - Praha - se společností Finnair (https://www.finnair.com/cz-en) - letenka vč. letištních tax a poplatků a 1 ks zapsaného zavazadla (23 kg) na osobu 8.580 Kč/os. K letenkám nabízí i pojištění pro případ zrušení letu od společnosti Finnair, které stojí přibližně 800 Kč/os. S tímto pojištěním bychom dostali své peníze zpět v případě zrušení letu. Bez tohoto pojištění nemáme nárok na vrácení peněz za letenky (i v případě, že necestujeme z důvodu přímo souvisejícím s Covid-19). Ale nevyužili jsme tuto možnost. Pokud bychom zrušili rezervaci letenek z vlastního rozhodnutí přímo nesouvisející s Covid-19, letenky jsou 100% nevratné. Pokud bychom byli nuceni zrušit let z důvodu přímo související s Covid-19 (uzavřené hranice, zrušené lety, pozitivní případ Covid u nás těsně před odletem) a zároveň bychom měli pojištění Finnair pro případ zrušení letu, měli bychom možnost požádat společnost Finnair o vrácení peněz za letenky.

Vstupní podmínky:
- ke vstupu do Finska stačí běžný občanský průkaz, ale doporučují si vzít i pas
- Covid-19: Od 1. února 2022 neexistují žádná omezení pro vstup na vnitřní hranice v rámci EU ani schengenského prostoru. Všichni cestující (narození v roce 2006 nebo dříve) přijíždějící do Finska však musí projít zdravotními bezpečnostními opatřeními. Zdravotně bezpečnostní opatření mohou zahrnovat kontrolu osvědčení nebo testy Covid-19. Pokud se můžete prokázat, nejsou testy Covid-19 na žádném místě vyžadovány:
° potvrzení o absolvování kompletní a platné série očkování Covid-19 nejméně 7 dní před vstupem. Schválené vakcíny naleznete na stránkách Finského institutu pro zdraví a sociální péči. NEBO
° jednorázové potvrzení, že se osoba zotavila z viru Covid-19 a dostala jednu dávku vakcíny. To se rovná kompletní sérii očkování proti viru Covid-19. NEBO
° digitální certifikát EU COVID, který prokazuje, že se osoba během 6 měsíců zotavila z viru Covid-19.

Pokud nemáte žádný z výše uvedených certifikátů, musíte mít potvrzení o negativním výsledku testu Covid-19 kratším než 72 hodin nebo potvrzení o tom, že jste obdrželi první dávku v očkovací sérii Covid-19 NEBO musíte mít test Covid-19 v místě vstupu. Kromě toho musíte mít druhý test Covid-19 do 3 až 5 dnů po příjezdu do Finska.
https://new.visitfinland.com/en/practical-tips/covid-19/#ab85e9f4

Příjezd českých občanů do ČR ze zemí EU+ od 18.3.2022 je bez jakýchkoli epidemiologických opatření a omezení. Není třeba ani vyplňovat příjezdový formulář.

Zájezd Iso-Syöte, Laponsko s výhledem - 5 dní v termínu 31.3. - 4.4.2022. Program na 5 dní/4 noci.
Cena zahrnuje: ubytování v chatě 'Kelo' s vlastním krbem a saunou ve zcela novém 4* Arctic Hilltop Boutique Hotel Iso-Syöte s bezplatným vstupem do hotelového bazénu a sauny - Arctic Spa, polopenzi (obědy lze zakoupit na místě), aktivity dle programu v NP Syöte, zpáteční transfery z letiště Oulu, zapůjčení teplého oblečení a bot na aktivity po celou dobu pobytu,  anglicky mluvícího místní průvodce, DPH. Cena je 37.025 Kč/os.
Do Finska cestujeme individuálně. Místní průvodce nás vyzvedne na letišti a odveze nás do hotelu. Během všech aktivit budeme součástí mezinárodní skupiny čítající cca 10 až 12 osob. Jelikož je teď obecně málo turistů, i zde jsou převážně Finové, tak na jednotlivých aktivitách jsme byli většinou jen my čtyři. Místní průvodci hovoří pouze anglicky. Základní znalost hovorové angličtiny je proto nezbytná.
Do 30 dnů před odjezdem na zájezd neúčtují žádné storno poplatky (za ubytování, administrativu apod.) pokud bychom zrušili rezervaci z vlastního rozhodnutí přímo nesouvisející s Covid-19. Po uplynutí této doby jsou náklady 100 %. V případě, že je nutné zájezd zrušit nebo odložit z důvodu přímo související s Covid-19 (uzavřené hranice, zrušené lety, pozitivní případ Covid-19 u nás těsně před odjezdem) je zrušení bez nákladů až do data odjezdu (CK má na to 100 % storno pojištění), vrátí nám všechny platby na účet, nebo se vzájemně dohodneme na přesunutí zájezdu na pozdější termín dle výběru.

Program:
Den 1 - 31.3.2022 - cesta z Prahy do Laponska a ubytování
Let AY 1222 (Finnair) Praha - Helsinky / 11:35 - 14:45
Let AY 0441 (Finnair) - Helsinky - Oulu / 15:50 - 16:55
Přejezd z letiště Oulu do hotelu (cca 2 hod). Přivítání a ubytování.

Den 2 - 1.4.2022 - návštěva sobů a exkurze do Ranua ZOO
Po snídani krátký přesun na sobí farmu. Místní pastýř nás seznámí s tradičním řemeslem pasení sobů. Následuje romantická vyjížďka na saních tažených soby. Po výletě ještě posezení v místním kota stanu, kde bude připraven horký nápoj a něco malého na zub. Návrat na hotel.
Odpoledne exkurze do přírodního parku Ranua ZOO taxíkem. Hodinový transfer do Ranua (83 km), 2 hodiny na prohlídku (taxi čeká u ZOO) a hodinový transfer zpět do Iso-Syöte. Vstupenka do ZOO není zahrnuta v ceně a je třeba ji zakoupit na místě případně předem online.

Den 3 - 2.4.2022 - Výlet na sněžném skútru
Dopoledne je volné k prozkoumání krásné přírody v Syétskych horách. Případně využití hotelového bazénu.
Odpoledne se přímo od hotelu vydáme na výlet sněžným skútrem. Na sněžném skútru (zvolili jsme pro každého vlastní skútr za příplatek 1.089 Kč za jízdu) se projedeme zasněženými lesy a přes zamrzlá jezera. Pro řízení sněžného skútru je potřeba být držitelem řidičského průkazu skupiny B, vlastní odpovědnost je 900 eur.
Před návratem do hotelu si vychutnáme kávu a občerstvení u otevřeného ohně. Oheň je pro Finy věrným společníkem při každém výletu přírodou.

Den 4 - 3.4.2022 - Husky farma a jízda se psím spřežením
Po snídani v hotelu se přesuneme na husky farmu, kde na nás budou čekat naši psí společníci. Seznámíme se se svým husky týmem a dostaneme instrukce, jak se psím spřežením samostatně zacházet. Trasa bude dlouhá přibližně 12 km a budeme se prodírat zasněženymi lesy a zamrzlými jezery místní krajiny (zvolili jsme pro každého vlastní psí spřežení za příplatek 1.089 Kč za sáně, v případě 2 osob na saních by byla cena o 1.089 Kč/os. nižší). Návrat do hotelu je plánován kolem poledne.
Odpoledne je volné.

Den 5 - 4.4.2022 - Odjezd domů
Po snídani transfer z hotelu na letiště Oulu (cca 2 hod.)

Let AY 0438 (Finnair) Oulu - Helsinky / 14:30 - 15:30
Let AY 1223 (Finnair) - Helsinky - Praha / 17:35 - 18:45

Volitelné aktivity:

-3. den ráno: rybaření na ledu na zamrzlém jezeře 3 hodiny, káva a svačina v ceně: 2.042 Kč/os. - zvolila si Lucka s Milošem

- 4. den: arktické přenocování v opravdovém sněhovém iglú na vrcholu kopce Iso Syöte (bez příplatku, pokud se odhlásíme z běžného ubytování, jinak příplatek 2.178 Kč/os.) Venkovní teploty mohou klesat, ale uvnitř v iglú je jen nějakých -5°C. Ve speciálním spacáku budete v teple a pohodlí. V ceně je zahrnuto termo spacák, sprcha a v případě potřeby sauna v hotelu. Ovšem toaleta a sprcha je v hlavní budově hotelu.
- Sněžny skútr za polární září 3 hodiny: 3.404 Kč/os. (125 eur) - 2 osoby na sněžném skútru, odjezd ve 20:00, pauza na kávu u otevřeného ohně,
- výlety na sněžnicích či běžkách
- v blízkosti Syöte se nenachází žádná sámská vesnice, takže tento typ exkurze nenabízejí

Než jsme se rozhodli pro oblast Syöte, která se nachází 90 km jižně od polárního kruhu, zvažovali jsme i oblast Inari (https://www.inarisaariselka.fi/fi/), případně Menesjärvi, 260 km severně od polárního kruhu. Inari je jedinečným místem pro pozorování polární záře a taky je to oblast Sámů, kde lze navštívit jejich tradiční vesnice. Syöte a Inari jsou od sebe vzdáleny 500 km.  

Laponsko:
Většina území zaujímá nejsevernější část Evropy na severu dvou poloostrovů, Skandinávského a Koly. Na jihu zasahuje značnou částí na území Norska a Švédska až zhruba k 62. rovnoběžce, tedy o více než čtyři stupně jižněji, než leží severní polární kruh. Oblast sahá od středního Norska přes severní Švédsko a severní Finsko až do Murmanské oblasti Ruska na poloostrov Kola. Na severu Laponsko ohraničuje Barentsovo moře, na východě Bílé moře a na západě moře Norské. Finové nazývají Laponsko Lappi, Švédi Lappland, Norové Sameland a Rusové Laplandija. Laponsko (laponsky Sapmi) znamená "Společná země". Je to zeměpisný název pro oblast nad polárním kruhem, pro nejsevernější části Norska, Švédska, Finska a části Ruska.

Finské Laponsko je nejsevernější a největší region Finska, sevřený Botnickým zálivem a norským Finnmarkem. Je to kouzelná, ale současně drsná arktická oblast. Žije zde přibližně 180 tis. obyvatel. Laponsko je někdy nazýváno "poslední evropskou divočinou". Krajina je mírně kopcovitá, s rozsáhlými lesy, rovinami a jezery. Zimy jsou zde velmi dlouhé. V zimních měsících slunce dlouho vůbec nevychází a v letních měsících nezapadá (= půlnoční slunce). Během staletí se však Sámové naučili těmto drsným podmínkám přizpůsobit. Sámština (= laponština) je druhým úředním jazykem ve Finsku. Ve Finsku se platí eury a v Laponsku není běžné dávat automaticky spropitné. Finsko má nejhustší mobilní síť na světě, a proto budete mít (v závislosti na operátorovi) pokrytí všude ve finském Laponsku.

Jakousi vstupní branou do Laponska je hlavní město provincie Rovaniemi (https://www.visitrovaniemi.fi/), ležící skoro přesně na polárním kruhu. Je taky největším sídlem Laponska. Žije zde na 60 tis. obyvatel. Přesto tu máte pocit, že jste uprostřed přírody. 10 km od centra města leží turistická vesnice Santa Clause (https://santaclausvillage.info/), přesně na polárním kruhu.
https://www.lapland.fi/
https://www.visitfinland.com/lapland/

Národní park Syöte je kopcovitá oblast na jihu Laponska, 90 km jižně od polárního kruhu a 750 km od Helsinek. Každoročně má jednu z největších sněhových nadílek v Laponsku. Místní borovice se v zimě ohýbají pod tíhou čerstvého sněhu a přeměňují se na sněhové sochy (my jsme tady už v podstatě na jaře, a tak stromy již bílé nejsou, kromě jednoho dne, kdy poměrně dost sněžilo. Ale když během dne zasvítilo slunce, během chvilky byl sníh ten tam). Kopec Syöte má výšku 432 m n. m. Je jedním z nejoblíbenějších finských národních parků. Voda zde má nejvyšší kvalitu. Není třeba kupovat balenou vodu, protože voda z kohoutku je zde velmi kvalitní. Voda v Syöte je čerpána z místního pramene, takže se dokonce i koupete v pramenité vodě přímo z přírody.
V NP se nachází lyžařský areál Iso-Syöte, který nabízí 17 perfektně upravených sjezdovek.
Městečko Iso Syöte má 200 stálých obyvatel.
https://syote.fi/en/

Ubytování:
Zcela nový, mnohokrát oceněný, 4* horský hotel Hotel Iso-Syöte - Arctic Hilltop Boutique Hotel se nachází na vrcholu kopce Iso-Syöte ve výšce 432 m n. m. s nádherným výhledem do okolí uprostřed krásné přírody na okraji národního parku Syöte. Většina zařízení je nová, krásná moderní. Hotel je pravidelně hodnocen jako jeden z nejlepších butikových hotelů ve Skandinávii. Hotel byl znovu postaven po ničivém požáru v prosinci 2018. Hotel má vlastní teplárnu, která využívá obnovitelné zdroje energie. Dřevěné odřezky z nedaleké pily se používají k vytápění celého hotelu, včetně venkovních vířivek v apartmánech. 
Přímo u hotelu se nacházejí sjezdovky a běžkařské stopy. Pod kopcem, vedle pokladny lyžařského střediska, je Tunturi Market s potravinami a také suvenýry a oblečením.

Adresa: Isosyötteentie 246, 93280 Pudasjärvi, Finsko, Tel. +358 20 1476400, e-mail: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , webové stránky: https://hotelli-isosyote.fi/en/

Recepce: 8-22:00.
Wi-Fi zdarma (bez hesla)

Arctic Spa
Relaxační arktické lázně se saunami a bazény a úžasným výhledem do krajiny. Stěny lázní zdobí ohořelé panely, které vyprávějí příběh požáru, ke kterému došlo v prosinci 2018.
Saunová část má tradiční finskou saunu a parní lázeň. Vezměte si s sebou plavky a ručník, protože plavky jsou pro bazény povinné. Do sauny lze vstupovat zabalení v ručníku.
Součástí bazénu (hloubka 1,4 m, 27-29°C) je vířivka (33-37°C), terapeutický bazén s hydroterapeutickými tryskami a protiproudem a studený bazén (6-8°C).
Lázně nabízejí také komplexní wellness a kosmetické služby jako manikúru a masáže - Arctic Spa Beauty & Wellness.
Arctic Spa je otevřeno denně 9-21 pouze pro hotelové hosty a je pro ně zdarma.
Bazény: Po 10-21, Út-Ne 9-21
Sauna: 10-21 (v zimní sezóně).
Parní lázeň: 15-21
Během bazénu je vstup do posiloven omezený.
Večer v 17-21 jsou lázně vždy vyhrazeny pouze pro hotelové hosty.

V nejvyšším patře hotelu se nachází vysoce kvalitní panoramatická Hilltop Restaurant s kapacitou 200 míst, která nabízí čistě severské chutě a dech beroucí výhledy. Srdcem restaurace z klád je velká otevřená kuchyně a žhnoucí gril na dřevěné uhlí. Sobí maso je místní specialitou.
Bohaté bufetové snídaně v Hilltop Restaurant 8-10:30
Cafe Hilltop 10:30-17 - káva, sendviče, smoothies, buchty, koláče
Večeře formou bufetu nebo à la carte
16:00-22:00. Kuchyně zavírá ve 21:30. Od 16 hodin à la carte (pro všechny) a od 18:00 pro hotelové hosty, nutno si rezervovat čas večeře předem u baru. Když je méně lidí je večeře formou à la carte (salát, polévka, výběr ze dvou hlavních jídel a dezert, voda, káva, čaj) a když je hotel plný, tak je formou bufetu.
V pátek a sobotu od 18 do 21:00 měl podle stránek hotelu hrát saxofonista Cacho Petrello, ale nehrál.
Bar: 9-22

Pokud máte přes hotel rezervované safari (jako my), půjčí Vám teplé oblečení, které si můžete ponechat u sebe po celou dobu pobytu. Pod nimi můžete nosit vlastní tepelné vrstvy. Zapůjčí teplý overal (termooblek, kombinéza), speciální zimní teplé boty, velmi teplé svrchní rukavice, vlněné ponožky, kuklu a přilbu na safari na sněžných skútrech (přilbu musíme vrátit po každém safari). Přilba je povinná. Všechno dostaneme čisté a vyprané. Všechna safari začínají přímo v hotelu, sraz je v lobby u recepce.
Jinak si lze půjčit sněhule za 10 eur/3 hod. a 17 eur/8 hod., boby 1-2 dny = 5 eur, 3-7 dnů = 10 eur, vratná záloha 10 eur.

Byť hotel nabízí klasické hotelové krásné moderní pokoje několika typů, dřevěné sruby pro vícečlenné rodiny, my jsme si zvolili "romantické" ubytování v chatě 'Kelo' s vlastním krbem a saunou na vrcholu kopce.

Chata 'Kelo' je srub v tradičním finském stylu "kelo" postavená z velkých kmenů borovic stříbrných v Tunturikylä na vrcholu kopce Iso-Syöte. Oblastí prochází lyžařská trať na vrcholu kopce, a hotel a sjezdovky jsou jen kousek pěšky. Úžasný výhled do krajiny, na vrchol kopce, nikoli do údolí.
Má 40 m², verandu, vlastní saunu, krb z přírodního kamene v obývací i ložnicové části a mimo to elektrické vytápění radiátory. Obývací část je dále vybavena kuchyňským koutem s potřebným kuchyňským vybavením, ledničkou, sporákem, mikrovlnnou troubou, kávovarem, rychlovarnou konvicí, nádobím a jídelním stolem pro 4 osoby. Lze zde ubytovat až 4 osoby. Dále je zde plochá TV, křeslo a rozkládací pohovka (po rozložení široká 140 cm pro 2 osoby). Chata Kelo má jednu ložnici s manželskou postelí a šatní skříní. Nechybí koberce. Má samozřejmě vlastní sprchu a WC. K dispozici je ložní prádlo a ručníky, fén. Wi-Fi připojení bez hesla. V chatce probíhá výměna ručníků zdarma jednou za týden, extra výměna za poplatek 5 eur/ručník. Ale měli jsme jich tady dost i plachet do sauny. V hotelových pokojích se uklízí denně kromě nedělí, ve suites i v neděli.
V ceně je jeden pytel palivového dřeva do krbu, který najdete ve skladu na terase (vydrží tak na dvě zatopení). Další si můžete objednat na recepci do 12:00 za 9 eur/pytel. Závěrečný úklid je zahrnut v ceně kromě odpadků, které je nutné umístit do sběrných nádob na terase a umytého nádobí, které se umístí do skříní (extra poplatek za umytí nádobí je 35 eur). Check-in u chatek je od 16 do 22:00 a check-out od 8 do 12:00.
https://hotelli-isosyote.fi/en/accommodation/silver-pine-kelo-cabins/
Cena v našem termínu přímo přes hotel pro 2 osoby se snídaní stojí 1.024 eur.

Pokoj Superior je za příplatek 674 Kč/os./noc a apartmá Aurora s vlastní venkovní vířivkou na balkóně a prosklenou střechou za příplatek 1.986 Kč/os./noc.

Na vrcholu kopce Iso-Syöte je postaveno skutečné sněhové iglú. Uvnitř iglú je kolem -5°C. Přenocování v iglú lze rezervovat pouze jako doplněk k běžnému pobytu v hotelu/chatě. V iglú není toaleta, tekoucí voda ani jiné podobné vymoženosti. Iglú je k dispozici v závislosti na sněhových podmínkách. K dispozici je veškeré vybavení na spaní (termo spacák), snídaně, sprcha a sauna v hotelu. Cena je 80 eur/os./noc. Pokud se odhlásíte z běžného ubytování, pak je to bez příplatku.

Zvažovali jsme jednu noc ve sněhovém iglú patřícím k hotelu, ale to jsme nakonec zamítli, stejně jako jednu noc v ledovém hotelu Arctic Snow Hotel (https://arcticsnowhotel.fi/) v Rovaniemi. Za cenu 390 eur/noc ve dvoulůžkovém iglů nás recenze lidí nepřesvědčily, spíš odradily. Hotel se nachází na polárním kruhu v Laponsku, 26 km od centra města Rovaniemi, ve vesnici Sinettä. Hotel má kapacitu 70 hostů, ubytovat se je možné ve 30 pokojích různých velikostí od 9 do 15m². K dispozici jsou také apartmány o velikosti 28m². Lůžka jsou vytesaná z ledu. Na postelích se nacházejí klasické matrace. Zdi a nábytek jsou zdobené ledovými reliéfy a osvícené barevnými světelnými efekty. Teplota v pokoji nepřesáhne 5°C, ale spaní v nočních vacích určených do extrémních teplotních podmínek (plus sobí kožešiny) vás udrží v teple a pohodlí po celou noc. Vzhledem k nízké teplotě v pokojích se tato atrakce doporučuje jako jednorázový nápad, to jest přespání na jednu noc. Pokoje nemají bohužel vlastní sociální zařízení, k dispozici jsou ve společných prostorách hotelu. Což byl taky jeden z důvodů proč jsme si to nakonec rozmysleli. První takový hotel byl otevřený v roce 2008 a od té doby se každoročně buduje nový a nový. Hotel je otevřený vždy od 15.12. do 31.3. Třicet pokojů, ledová restaurace, bar, ledová kaple i sněhová sauna patří k místnostem, které je možné v hotelu navštívit. Interiér si drží stálou teplotu od 0 do 5°C. A to o tehdy, pokud je venku teplota daleko nižší. V hotelu je možné si za poplatek pronajmout kompletní teplé oblečení. Před vlastním ubytováním je každému z hostů poskytnuta odborná instruktáž a prohlídka prostorů hotelu. V případě vysokého nepohodlí v ledových místnostech je v rámci hotelu k dispozici pro dospání i místnost s klasickou pokojovou teplotou. Snídaně je v ceně. V rámci hotelové služby vás ráno personál vzbudí s nabídkou horkého nápoje servírovaného přímo na pokoj a po snídaně vás odmění certifikátem odvahy. Taky v noci vás vzbudí na požádání, pokud je aktivní polární záře. Hosté si mohou zdarma vypůjčit sněžnice i saně, můžou si zajít do finské sauny nebo jacuzzi. V samostatné dřevěné části je umístěno příslušenství, další možnost ubytování, společenská místnost s krbem a restaurace.
- další ledový hotel se nachází ve Švédském Jukkasjärvi (https://www.icehotel.com/)

Kdy cestovat:
Zima v Laponsku je chladná až mrazivá, ale díky nízké vlhkosti vzduchu a pohodlnému zimnímu vybavení si toho ani nevšimnete. Teploty se obvykle pohybují mezi -5 °C až -30 °C, ale mohou být vyšší i nižší. Výjimečně můžou klesnout i pod -30 °C. Protože je zde však vzduch mnohem sušší než v České republice, není tak mrazivý, nevlídný a agresivní. Na sever od polárního kruhu panuje během zimy polární noc a během léta polární den, kdy se vyskytuje jev zvaný půlnoční slunce. Na polárním kruhu je každý rok jeden den, kdy slunce nevychází (zimní slunovrat), a jeden den, kdy nezapadá (letní slunovrat). Sami Sámové rozdělují rok na 8 ročních období.
Nejchladnějším měsícem v roce je leden. V únoru, březnu a dubnu je zimní počasí poměrně stálé a příjemné. V závislosti na zeměpisné poloze a nadmořské výšce oblasti obvykle napadne první sníh na začátku listopadu a vydrží obvykle až do konce dubna.

Prosinec-únor: leden a únor je obdobím mrazů, leden je nejchladnější měsíc v roce (v severním Laponsku -30 až 15°C), ale přináší křišťálově jasné světlo, v únoru průměrné teploty -20 až -15°C, v severním Laponsku až -30°C, málo hodin světelného svitu přes den. Za polárním kruhem trvá zimní období, kdy slunce vůbec nevyjde, několik měsíců. Třeba v Inari, 260 km severně od polárního kruhu, nevidí slunce dlouhých 41 dní. Tak dlouho zůstává sluníčko pod obzorem v této oblasti. Oblast Inari a jezero Inari uvidí první nové sluneční paprsky kolem poloviny ledna, kdy se slunce vrací nad obzor. V Iso-Syöte se např. slunce v prosinci ukazovalo jen asi 3 hodiny denně. V lednu se v severních částech Finska slaví návrat slunce nad obzor. V oblastech jižně od polárního kruhu se slunce v prosinci vždy nad obzorem chvíli ukáže, ale jen na velmi krátkou dobu. Dny jsou v prosinci velmi krátké! 160 km jižně od polárního kruhu je během prosince jen asi 4 až 5 hodin denního světla (mezi 10:00 - 14:00). Na konci ledna už to je 7 hodin. Vždy v prosinci a lednu prochází arktická příroda obdobím modrých odstínů, které se nazývá Kaamos neboli polární noc.

Březen a duben (včasné jaro) - březen a duben je asi nejlepší měsíc pro návštěvu zimního Laponska. Březen zaručuje dostatek denního světla, teploty jen lehce pod nulou a obvykle slunečné počasí a jasné noci s velkou šancí na pozorování polární záře (skoro každý den). Dny jsou již mnohem delší, obloha je často jasná a tak během dne poskytuje dostatek slunečního svitu. V noci naopak panují velmi dobré podmínky k pozorování polární záře, zejména pak v druhé polovině března je aktivita polární záře často velmi vysoká. Počasí je velmi stabilní a příjemné. Velmi často je slunečné počasí. Venkovní teploty už nejsou tak mrazivé, dosahují příjemných -15 až -5°C, mrazivé noční teploty zpevňují sníh a led. V dubnu potom -5 až +5°C.
https://finskolaponsko.cz/rocni-obdobi-v-laponsku/
https://finskolaponsko.cz/pocasi-a-teploty/
Aktuální předpověď počasí ve Finsku a Laponsku - Finský meteorologický institut https://en.ilmatieteenlaitos.fi/

Středa 30.3.2022        Vlak do Prahy
-----------------

* přesun vlakem z Ostravy do Prahy
Máme koupený lístek na SC 500 Pendolino ze Svinova v 17:15 za 294 Kč/os. Naštěstí Martin ještě doma zjistil, že vlak nejede, což mu na ČD potvrdili. Že zrušili některé spoje Pendolino, kvůli malému počtu cestujících. Vůbec nám nedali vědět, přitom náš email měli, když jsme kupovali jízdenky on-line.Vracíme jízdenku a hned kupujeme RegioJet na 17:18 za 1.098 Kč pro dva ve třídě business. I tak má 25 minut zpoždění na odjezdu.
* nocleh v Praze u Petra

Čtvrtek 31.3.2022      Let do Finska a ubytování
-----------------

* přesun metrem na Zličín a odtud autobusem na letiště, kde se potkáváme s Luckou a Milošem.

* odlet z Prahy, Terminál 2 (Schengen) v 11:35 se společností Finnair – let č. AY 1222 do Finska do Helsinek (doba letu 1:54 hod.). Poslední check-in v 10:50. Letadlo Airbus A319. Odbavené zavazadlo 1 ks/os. 23 kg + 1 kabinové 8 kg (máme 17 a 19 kg). Vzdálenost: 1.320 km. Sedadla 23 A, B (okýnko a střed). Letadlo je úplně plné. Předtím jsme poseděli v salónku Erste. Startujeme v 11:46. Občerstvení je placené, zdarma je pouze pohárek vody nebo borůvkového džusu. Martin si koupil finské pivo v plechovce. Při přistání mě píchají dutiny.

* přílet do Finska - Helsinky - Helsinky Vantaa Airport (HEL), Terminál 2, ve 14:40 místního času. https://www.finavia.fi/en/airports/helsinki-airport

Časový posun: ve Finsku je o hodinu více než v ČR.
V Helsinkách je sníh a 0°C. V baru si Martin s Milošem dali pivo, Lucka kafe a nanuk.

* odlet z Helsinek, Helsinky Vantaa Airport, Terminál 2 v 15:50 se společností Finnair – let č. AY 441 do Oulu (doba letu 52 min.). Poslední check-in v 15:05. Letadlo Airbus A319. Sedadla 9 E, F, u okna a v uličce. Sedíme sami. Letadlo je téměř plné. Startujeme přesně. Venku je 0 °C. Do Oulu to je 513 km. Opět občerstvení zdarma - voda nebo džus borůvkový. Venku je slunečno a vše zasněžené. Wifi na palubě, zdarma mapa letu, noviny, brouzdání po netu je pak zpoplatněno.

* přílet do Oulu - Oulu Airport (OUL) v 16:42 místního času. Venku je slunečno. Kufry máme hned, žádná další kontrola.
https://www.finavia.fi/en/airports/oulu

* Vyzvednutí na letišti. Před letištěm nás čeká paní (jmenuje se Heli) s dodávkou taxi, pracující pro hotel, kde jsme ubytováni. Má mobil s našimi jmény. V případě zpoždění letu je třeba kontaktovat přímo náš hotel (+358 20 1476400) a sdělit jim správné informace o letu a plánovaném čase příletu.

* Přejezd z letiště Oulu do hotelu Iso-Syöte (158 km, cca 2 hod). Cestou úžasné výhledy do krajiny, svítí slunce, občas poletuje sníh. Zastavuje nám v supermarketu. Volala do hotelu a domluvila večeři na 19:30. Podávají se do 22 hodin, kuchyň zavírá ve 21:30. Na recepci jsme vyřídili check-in, dostali jsme plánek areálu, 2 karty od pokoje, rozpis aktivit na celý pobyt. Oblečení si vybereme ráno před první aktivitou. Lucka má objednaný pokoj přímo v hlavní budově hotelu. Nás pak Heli odvezla na chatu ´kelo´ s označením H7A, cca 200 m od hotelu. Je to dvojchatka, ale v druhé části po celou dobu našeho pobytu nikdo nebyl. Byla vytopená. Jen jsme tam nechali kufry a odvezla nás zpět do hotelu na večeři.

* Večeře: Není moc lidí, takže dneska není bufet, ale večeře formou à la Carte. Salát s kozím sýrem,  květáková polévka, výběr ze 2 hlavních jídel, buď jehněčí nebo krůtí a jako dezert jablkový štrůdl a vanilkový krém. Voda, káva, čaj (kvalitní) jsou zdarma, zbytek se platí. Je tady dost draho, např. pivo stojí 8 eur, presso 3,50 eur. Je samozřejmě možné si objednat jiná jídla z menu, ale ty se již platí. Ale hodně lidí se takto objednávalo, asi měli pouze snídaně a ne polopenzi jako my. V lobby hoří krb. Z restaurace s velkými okny je krásný výhled na hory a lyžařský areál. Prý kolem 22 hodiny je velká šance na polární záři. No nepodařilo se nám ji vidět a to jsme byli vzhůru do 01:15. I v noci, když jsem se vzbudil, tak jsem se díval jak z oken, tak na aplikaci v mobilu.

Pátek 1.4.2022           Návštěva sobů, exkurze do arktické ZOO Ranua, Santa Claus Village a polární kruh
-----------------

* Na snídani jdeme každý den hned na 8 hodin, kdy se otevírá i hotel. Snídaně je formou bufetu a výběr je opravdu velký, hodně ryb, několik druhů herinků, celý losos uzený, čerstvé pečivo, mají i potraviny bez laktózy, perlivé víno alko i nealko.

* Po snídani v 9:20 nám majitel hotelu půjčuje overal, teplé boty, ponožky a palčáky. Jeho manželka a dcera pracují na recepci. Na všechny aktivity je srza v lobby u recepce, kde si nás vyzvedává příslušný řidič nebo průvodce.

* V 9:30 krátký přesun (15 minut od hotelu) taxíkem na sobí farmu. Jedeme my čtyři a dva němečtí důchodci. Během všech aktivit jsme měli být vždy součástí mezinárodní skupiny čítající cca 10 až 12 osob. Jelikož je teď obecně málo turistů, i zde jsou převážně Finové, tak na jednotlivých aktivitách jsme byli většinou jen my čtyři. Dneska jsou s námi ještě dva Němci a na husky spřežení jeli s námi taky další dvě osoby, ale ti měli objednaný 25 km okruh, takže i tady jsme byli sami. Což je paráda. Kolem dokola je hodně sněhu a svítí sluníčko. Délka výletu byla 2,5 hodiny (doba trvání aktivit zahrnuje vždy také dobu trvání přesunu). Cena je 105 eur/osoba (my již máme v balíčku).

Místní pastýř, majitel sobů, a mladá průvodkyně, nás seznámí s tradičním řemeslem pasení sobů. Mezitím připravují 4 sáně, propojené tak, že jedou za sebou. Můžeme si soby pohladit, ale vždy musí sob vidět nás a naše ruce. Setkání se soby je nezapomenutelným zážitkem. Zvláště ve volné přírodě. Můžeme se volně mezi těmito vlídnými zvířaty procházet a také je nakrmit.

Následuje romantická vyjížďka na saních tažených soby cca 3 km (30 minuty). Soby nikdo neřídí, trasu dobře znají. Takže jedeme pěkně za sebou. Majitel sobů jede v prvních saních. Každé zvíře táhne jedny saně obsazené dvěma osobami. Aby nám nebyla zima, tak jsou saně pokryté sobími kůžemi. Sob pomalu kluše zasněženou krajinou a my si vychutnáváme okolní krajinu. Třikrát zrychlil, a je poznat, jakou má sílu. Je krásně slunečno. Jako v pohádce. Připadám si jak Marfuša v Mrazíkovi. Kolem nás se prohnala nějaká skupina na sněžných skútrech.

V Laponsku jsou sobi velmi důležitou součástí života místních obyvatel a těší se velkému respektu v kultuře místních Sámů. Sobi polární patří k tradičním zvířecím obyvatelům severních polárních oblastí. V Laponsku jich žije kolem 200 tisíc.

- Domorodí obyvatelé severní Evropy, Sámové, obývají oblast zvanou Sápmí nebo také Sámieatnan, která se nachází v severní části Norska, Švédska, Finska a poloostrova Kola v Murmanské oblasti Ruska. Jsou nejstarší etnickou skupinou obývající Laponsko. Jejich počet se odhaduje na 110 tis. Polovina z nich žije v Norsku, ostatní ve Švédsku a Finsku. Sámové jsou někdy označování jako Laponci, ovšem oni to považují za hanlivé, jelikož starošvédské slovo "lapp" znamená hadr. Nepoužívají ani název Laponsko. Jsou to křesťané, ale až do 18. stol. byl mezi Sámy široce rozšířen šamanismus. Nejznámějším způsobem obživy Sámů je polokočovné pasení sobů. V současné době je asi 10% Sámů kteří takto opravdu žijí a pasení sobů jim poskytuje maso, kožešiny a dopravu. Finští Sámové jsou typičtí kočovníci, majitelé a pastevci polodivokých sobích stád, proto se jim také říká sobí Sámové. Stáda mohou čítat až kolem tisíce jedinců. Kromě chovu sobů se živí také chovem ovcí, rybolovem, lovem kožešinových zvířat.Věnují se taky rukodělné výrobě.

- Sobi žijí po většinu roku zcela svobodně a divoce ve volné tundře, jen 2x ročně je Sámové nahánějí do ohrad, aby porazili potřebný počet kusů a označili mláďata. Sobi jsou dokonale přizpůsobeni velkému chladu, který může během zimy v Laponsku být opravdu intenzivní. Jejich srst je hustá, ale samotné chlupy jsou duté a lehké. Vzduch uvnitř chlupů je skvělou izolací - zdravým sobům se venku daří i při teplotách blížící se -50 °C. Jejich nohy jsou také neuvěřitelné, mají silný krevní oběh a speciální kostní dřeň, která udržuje jejich nohy v teple při pohybu hlubokým sněhem.

* Po projížďce následuje posezení v místním tradičním kota stanu, který slouží jako dřevěný úkryt v divočině. Má tvar týpí a vychází z tradičních laponských přístřešků. Uvnitř stanu plápolá oheň a nad ním naše průvodkyně v konvici vaří vodu na čaj. Připravili pro nás horký nápoj (káva, čaj), džus, a něco malého na zub (palačinky a marmeládu). K obědu si můžeme upéct špekáček na otevřeném ohni, zatímco pastevec sobů nám vypráví příběhy o tom, jak na soby působí roční období a o životě na sobí farmě. Dostali jsme od něj každý sobí paroží. Na hotelu prodávají kus za 25 eur. Posezení v tradiční kotě patří k neodmyslitelným finským zážitkům. Alternativou k dřevěnému stanu "kota" je přenosné laponské týpí zvané "lavvu" postavené z březových, výhradně rovných tyčí, pokrytých sobími kůžemi.

* Jiný taxikář nás odvezl v 11:45 zpátky na hotel. Bylo to fajn. Martin ve srubu nachystal na večer dříví do krbu. Když jdeme zpátky k hotelu na odpolední výlet, tak jsem se během focení propadl do sněhu až po zadek.

* Odpoledne exkurze do přírodního parku Ranua ZOO taxíkem. Ve 13 hodin nás vyzvedává Heli, která nás vezla včera z letiště.
- transfer do Ranua (83 km) - ZOO Ranua se nachází hodinu jízdy od národního parku Syöte
- 2 hodiny máme čas na prohlídku ZOO, které zavírá v 16 hodin, taxi nás čeká u ZOO
- vstupenka do ZOO 23,50 eur na místě, předem online za cenu 21,50 eur + servisní poplatek 1 euro k celkové ceně (nutno vyměnit za náramky v prodejně vstupenek). Zapůjčení bobů zdarma. Lístky kupujeme až na místě. Dostáváme plánek areálu. Jsou tady toalety a obchod se suvenýry.
- otevřeno celoročně, denně 10-16:00
https://english.ranuazoo.com/

- Arktická ZOO Ranua (Ranua Wildlife Park) je úžasný park, kde se můžete setkat se zvířaty, která žijí v arktických oblastech naší planety. Přírodní park byl založen v roce 1983 a specializuje se na chov arktických a na severu žijících živočichů. Můžete zde vidět jediné žijící lední medvědy ve Finsku (největší šelmy na světě), stejně jako 50 dalších druhů arktických zvířat (např. medvěd hnědý, rys, vlci, rosomák, sovy, orli, polární lišky, jeleni, losi, sobi, pižmoni,...). Celkem asi 200 jedinců. Všechny zvířata tu žijí v prostorných výbězích, přímo v lese, tak aby byli obklopeni co nejautentičtějším přírodním prostředím. Tyto výběhy jim poskytují vhodná místa k odpočinku, úkrytu a hnízdění, stejně jako místa pro krmení, pohyb a společenskou interakci podle potřeb druhu. Většina zvířat nemá vnitřní prostory, protože jsou zvyklá žít venku po celý rok i během skutečné zimy. Medvědi hnědí mají zimní spánek a přesto jsme jednoho venku viděli, asi se probudil dříve. V protějším velkém výběhu byl jeden lední medvěd. Jeřáb, sovy ušaté a káně medonosné, které jsou lépe přizpůsobeny teplejšímu klimatu, jsou uvnitř a v zimě nejsou vidět. Některá zvířata jsme nenašli ani venku, ani nebyla vidět uvnitř. Některé výběhy jsou hodně velké a zvířata daleko od nás, takže nejsou dobře vidět, třeba vlci.

Parkem vede stezka dlouhá 2,8 km, většina je postavena na dřevěných lávkách a můstcích. V parku nejsou světla, aby prostředí bylo pro zvířata co nejpřirozenější. Přinést si baterku (v zimním období, kdy se brzo stmívá). Na zastávkách s otevřeným ohněm a na loukách podél stezky si můžete vychutnat své vlastní občerstvení.

* Ze Zoo odcházíme poslední v 16 hodin. Zavírají za námi brány zoo. Obecně tady opět moc lidí nebylo. Původní plán byl návrat na hotel. Ale Miloš s Luckou chtěli vidět a navštívit polární kruh, tak jsme se s Heli dohodli, že nás zaveze ještě do Santa Claus Village, 8 km severně od centra města Rovaniemi. Ze zoo je to hodina cesty. Původně chtěla 200 eur, ale Miloš to s ní domluvil na 150 eur. Zaplatili to s Luckou za všechny.

* Santa Claus Village (finsky Joulupukin Pajakylä) v městečku Napapiiri
https://santaclausvillage.info/
Přijíždíme sem v 17 hodin, už se pomalu stmívá, lidí je tady málo, protože většina atrakcí už byla zavřená, včetně Santovy pošty. Otevřeno je každý den v roce. Celé je to tady jeden velký cirkus à la Amerika, najdete tady Vánoční dům, kancelář Santa Clause, Dárkový dům Santa Clause, hlavní poštu Santa Clause, spoustu restaurací, kaváren, obchůdků, soby, husky park, jízdy na sněžných skútrech, ubytování ve skleněných iglů i v ledovém hotelu,  ... Ale měli jsme tak možnost překročit magický severní polární kruh (arctic circle). Polární kruh zdánlivě protíná vesnici Santa Clause. Přes park je namalována bílá čára označující hranici polárního kruhu určenou souřadnicemi 66° 32´ 35" severní zeměpisné šířky, nicméně tato hranice není pevná, ale mění se v čase v závislosti na poloze těles v naší sluneční soustavě. Návštěvníci oficiálně vstupují do arktické oblasti, když překročí linii, každý se tady musí vyfotit, byť polární kruh je ve skutečnosti 700 metrů na sever. Tato hranice neprochází jen Finskem, ale i dalšími severně položenými zeměmi např. Norskem, Švédskem, Ruskem, USA, Kanadou, Dánskem a Islandem.

Severní polární kruh je zeměpisná rovnoběžka, pomyslná hranice, procházející přes taková nejjižnější místa severní polokoule, za kterou alespoň jeden den v zimě (za zimního slunovartu) slunce nevystoupí nad obzor (nastane tzv. polární noc) a jeden den v létě (za letního slunovratu) nesestoupí pod obzor, nezapadá (polární den).

* V 18:20 odjíždíme zpět do Iso-Syöte. Na hotelu jsme ve 20:00 a jdeme hned na večeři. Dneska je tady hodně lidí, a tak je je formou bufetu. Výběr je slušný, polévka, různé předkrmy včetně sobího jazyka. Hlavní chod smažená ryba, výborné hovězí a další, dva dezerty.

Večer zase hlídáme s Luckou polární záři, dnes je 39% pravděpodobnost ji spatřit, ale stejně nic.

Sobota 2.4.2022         Výlet na sněžném skútru
-----------------

* Po snídani máme volné dopoledne k prozkoumání krásné přírody v Syétskych horách a využití hotelového bazénu. Miloš s Luckou jedou v 9:30 na rybolov na zamrzlém jezeře. My jsme se šli projít kolem hotelu. Jsou -3° C a více fouká než včera. Potom jsme navštívili hotelové Arctic Spa. Dopoledne je tady málo lidí. Ručníky je nutné si přinést z pokoje. Bazén má 27 stupňů, jsou v něm i trysky a protiproud. Velká vířivka má 37° C. Pak je tady sauna,  studený bazének, parní lázeň a 3 lehátka, což je málo. Ale je odtud pěkný výhled ven. Ve 12 hodin jdeme na pokoj. Mokré plavky nám cestou v ruce zmrzly :-). Martin si uvařil polévku a já jsem si dal chleba se salámem a sýrem od snídaně.

* Odpoledne ve 14:00 se přímo od hotelu vydáme na výlet sněžným skútrem. Doba trvání výletu cca 3 hodiny. Cena 99 eur/os. pokud se v řízení střídají 2 osoby na jednom skútru a 139 eur/os. pokud je na skútru 1 osoba. My máme již zahrnuto v balíčku.
Na sněžném skútru (zvolili jsme pro každého vlastní skútr za příplatek 1.089 Kč za jízdu) se projedeme zasněženými lesy a přes zamrzlá jezera.
Ujímá se nás starší Holanďan, který tady pracuje už 15 let. Dopoledne byl s Luckou na rybaření, byli jen oni dva, něco chytili. Teď jsme na skútry jen 4 plus průvodce, což je super. Nafasovali jsme kukly a helmy a absolvovali 15 min. instruktáž. Mám z toho hlavu o 3 čísla větší a trochu obavy. Pro řízení sněžného skútru je potřeba být držitelem řidičského průkazu skupiny B (mít ho s sebou), a poviná je helma. Pojištění je v ceně aktivity, ale spoluúčast v případě nehody je 900 eur na jednu pojistnou událost. Případné závady na skútru předem nahlaste! Skútry mají 160 koní. Důležité je držet pevně řídítka, do zatáček ubrat otáčky a vyklonit se. My s Martinem máme každý svůj skútr, Miloš s Luckou jeden. Dostali jsme skútry značky Lynx XTRIM 600 ACE o výkonu 62 koňských sil. Max. rychlost uváděná na tachometru je 77 mph, což odpovídá 124 km/hod. Já jsem ke konci, když už jsem se s tím trochu naučil, jel po rovině 60 km/hod. Jedeme za sebou, musíme dodržovat alespoň 20 m odstup, abychom stihli v případě kolize zabrzdit. Ze začátku mi to teda moc nejde, jedu pomalu, jen 20 km/hod., což mi průvodce řekl, že tak jezdí kolo, ale v pohodě každý ať jede jak se cítí. Není to tak lehké jak to vypadá. Skútr je těžký a není snadné ho ovládnout. Problém mi dělají zatáčky a naklápění se, jízda v lese mezi stromy, abych se trefil a nedostal se mi stromek mezi přední lyže. Jedu poslední, abych je nezdržoval, občas se mi ztratí a potom tápu kudy mám jet. Ale vždy mě počkali.

Pro jízdu na sněžném skútru jsou na jaře velmi dobré podmínky. Ze sedla sněžného skútru si užíváme úžasnou laponskou přírodu. Naši jízdu začínáme na vrcholu kopce Syöte, přímo u hotelu. Trať vede podél porubů, lesem se sněhem pokrytými stromy a přes ledové bažiny nebo jezera. Děláme několik zastávek na focení. Ve vyjetých kolejích se jede hůř než ve volném terénu. Svištíme po zamrzlých jezerech. Cca po 10 km zastavujeme na zamrzlém jezeře u piknikového místa v lese, kde náš průvodce rozdělal oheň a uvařil vodu na čaj a kostarickou kávu a k tomu opekl skořicové šneky. Přišla tady velká skupina místních, kteří si tady udělali piknik a opékají špekáčky. Začíná sněžit a sněží až do večera. Zpátky jedeme za sněžení, což není úplně příjemné a taky už je šero. Už mi to jde mnohem lépe, mnohdy už uháním 60 km rychlostí. Jedeme asi 8 km. K hotelu jsme přijeli po 17 hodině. Byl to skvělý zážitek.

* Miloš s Luckou jdou na bazén a do sauny, my do našeho srubu se převléct. Sněží fakt hodně, tvoří se závěje, sníh se uchytává i na stromech. Mlha, není téměř nic vidět. Zima jak se patří.

* Na 18:30 jsme šli s Martinem sami na večeři, oni šli až kolem 20 hodiny. Dneska byl výběr z bufetu asi nejslabší, některé jídlo bylo studené, což jsem jim i řekl. Přesto jsem si vybral různé sýry, brusinky, uzenou bílou rybu (whitefish), lososa, a výborné sobí maso na drobné kousíčky, brambor a křupavé bagety. Dezert byl jen jeden, nějaký dort. Během večeře přestalo sněžit a obloha se roztáhla. Vyšli jsme si na střechu hotelu, kde se nachází místní "skywalk". Dřevěná lávká s vyhlédem. Pro hotelové hosty je vstup zdarma, jinak se platí 5 eur. Přístupný je pouze s kartou od pokoje. Poté se vracíme do srubu. Martin rozdělává oheň v krbu. Nechali jsme ho hořet celou noc.

Neděle 3.4.2022         Husky farma a jízda se psím spřežením
-----------------

* Přes noc napadlo plno sněhu, všechno je bílé, i stromy, které už teď byly bez sněhu, protože je jaro, v zimě jsou pod bílou čepicí. Dneska jsem zvolil sladkou snídani, palačinky, několik druhů marmelád, borůvkovou buchtu, koblihy, čerstvé ovoce, sušené brusinky.
Po snídani jsme se prošli kolem hotelu. Vše je bílé, krásné čerstvě upravené trasy pro běžkaře.Venku je -5° C a začíná zase svítit slunce.

* V 11:15 jedeme taxíkem od hotelu, ještě s jedním párem, na husky farmu Syötteen eräpalvelut, kde na nás čekají naši psí společníci. Tato husky farma se nachází cca 11 km od hotelu (15 min. jízdy). Cena je 160 eur/os. při dvou osobách na saních a 200 eur/os. při jedné osobě na saních. Zvolili jsme pro každého vlastní psí spřežení za příplatek 1.089 Kč za sáně, v případě 2 osob na saních by byla cena o 1.089 Kč/os. nižší. Máme již zahrnuto v balíčku. Délka výletu vč. dopravy jsou necelé 3 hodiny.
http://uusi.syotteenerapalvelut.fi/
Někdy se jezdí na Finn-Jann Huskyfarm vzdálenou 30-40 min., která je asi ta nejlepší chovatelská stanice husky psů ve Finsku. Drží si vysoký standart péče o psy. Je to také jedna z nejstarších chovatelských stanic s více než 30 lety zkušeností s výcvikem tažných psů.
https://www.finn-jann.com/

Mluvili jsme přímo s paní majitelkou. Strašně milá paní. Mají zde 95 psů, které mají pouze pro sebe, neprodávají je. Je tady plno kotců a v každém 1-3 psi, každý má boudu a nahoře je napsáno jejich jméno.

Ujímá se nás jeden starší pán. Nejdříve probíhá krátká instruktáž, jak se psím spřežením samostatně zacházet. Stojí se vzadu na lyžích saní. V zatáčce se musíme naklánět na stranu, kam jedeme, do kopce máme psům pomoci jako na koloběžce, pokud si o to sami "řeknou" tím, že na nás otočí hlavu, jako "pojď mi pomoct a jen se nevez". Z kopce musíme přibržďovat, stejně tak pokud se blížíme k předchozímu spřežení, máme dodržovat rozestupy 20 m, což se ne vždy úplně daří. Držet se saní minimálně jednou rukou. Když stojíme na místě, musíme stát oběma nohama pevně na brzdě, protože psi mají pořád tendenci běžet. Na spřežení je nejdůležitější věc brzda. My pojedeme sami, protože ti co jeli v autě s námi, mají vyjížďku na 25 km. Naše trasa bude dlouhá přibližně 12 km a budeme se prodírat zasněženymi lesy a zamrzlými jezery místní krajiny. Pán byl trochu zaskočený, když jsme mu řekli, že my s Martinem, máme mít každá své spřežení. Hotel podal husky farmě špatnou informaci, a oni měli tedy připravené pouze dvě spřežení. Ale ukázal jsem mu voucher v mobilu, kde bylo uvedeno jedny sáně na osobu. A hned nachystali další spřežení. Jdeme se seznámit se se svým husky "týmem". Máme tedy 3 spřežení, já a Martin samostatné sáně, a Lucka s Milošem jedny, můžou se cestou vystřídat v řízení, ale nakonec "řídí" jen Lucka a Miloš se celou cestu veze.

Když se v Laponsku vydáte na túru s husky spřežením, váš tým bude mít mezi 4 až 6 tažnými psy. Vpředu jsou tzv. “lídři,” neboli vůdčí psi, kteří vedou spřežení. Vzadu jsou pak “zadáci,” psi s největší silou, kteří jsou motorem vašeho týmu. Lídři jsou mozkem vašeho týmu. Kontrolují směr, kterým se skupina vydá, rozhodují o rychlosti, kterou se běží, a reagují na povely “mushera,” osoby na saních. Lídři jsou ti nejinteligentnější a mají excelentní paměť a koordinaci pohybů.
V našem případě máme všichni 5 psů, ve předu jsou 2, za nimi jeden a na konci zase 2. Vepředu jede průvodce na skútru. Za ním Lucka, což se ukázalo jako ne úplně nejlepší řešení, protože díky tomu, že byli dva, tak měli těžké sáně a jeli pomalu. A já jsem jel za nimi a stále je dojížděl, brzdil, psi měli tendenci je předjet a stejný problém měl Martin za mnou. Oba jsme museli neustále přibržďovat a stavět, což nebylo ideální. Ale kdyby nás dal dopředu, což nakonec na poslední asi 2 km udělal, tak stejně musel hlídat všechny spřežení, a kdyby Lucka byla moc vzadu musel by zabrzdit a my za ním. Nestáli jsme sice pak ani jednou, ale psi stejně neběželi rychleji, protože tihle jsou zvyklí nejet první v pořadí.

Stoupáme na saně a psi uhání vstříc zimní krajině. Nad řízením není třeba přemýšlet, ani jim dávat nějaké pokyny, smečka evidentně ví, kam má běžet. Jen v zatáčkách musíme vyvažovat, abychom saně nepřevrátili. Což se mi jednou povedlo, když jsem bohužel v zatáčce musel brzdit, abych nevrazil do Lucky. Bylo nám řečeno, že když spadneme, máme stále držet sáně, jinak psi poběží dál sami. Ale nenechám se přece vláčet po zemi. Naštěstí je Lucka brzy zastavila. Já jsem nasedl k Martinovi do saní a dojeli jsme se. Pán se přihnal na skútru, vše upravil a jelo se dál. 
Martinovi se psi porvali hned na startu (jeden měl krvavé ucho), a když je pán šel uspořádat, tak jeden z lídrů utekl a běžel za námi sám. Chytli ho u nás, a znovu zapřáhli.

Jeli jsme 12 km a rychlost byla max. 15 km/hod. Čekal jsem tedy větší rychlost. Ne že by ti psi neuměli běžet rychleji, ale jako nezkušení musheři, bychom to neukočírovali. I tak to bylo fajn, byť bohužel nás neustále brzdily Lucčiny sáně, a stále jsme museli přibržďovat a zastavovat, nechat je odjet a potom pokračovat, než jsme je během chvilky zase dojeli. Ale svítí slunce, jedeme krásnou krajinou takže super. Projíždět se finskou tajgou na psím spřežení je nezapomenutelným zážitkem. Neúnavní psi si tahání saní užívají. My si to užíváme taky, ale není to tak jednoduché, jak to vypadá. Když se postává, tak se koušou, souloží, přeskakují, jsou jak utrženi z řetězu. Za jízdy jí sníh i kakají. Kam oko dohlédne, rozkládá se jen nekonečná bílá pustina pokrytá silnou vrstvou sněhu.

Březen má ty nejlepší podmínky na putování se psím spřežením v laponské krajině. Dny jsou delší, teploty příjemné a sluníčko svítí poměrně často. Kombinace lesa, zářivého sněhu a modré oblohy vám vnese radost do duše.

Když jsme dojeli zpátky na farmu, mohli jsme si je pohladit, tehdy jsou nejklidnější. Ale mohli jsme hladit všechny psy, i v kotcích, říkala paní majitelka. Procházíme se mezi psy a hladíme je, nekousnou nás. Někteří nám olizovali ruce, nos, uši. Když se psi vedou z kotce nebo do kotce před jízdou a po ní, chystají se spřežení, tak ostatní psi úplně vyvádí, štěkají, lítají v kotcích jak šílenci, protože by taky chtěli běžet. Paní majitelka nám dovolila jít dovnitř jednoho kotce, kde byla fenka a její 3 tříměsíční štěňata. Ty po nás skákali, lízali, škrábali, kousali. Ale byli roztomilí. Mohli jsme si je vzít i do náruče.

Psi husky nebo tažní psi byli historicky vždy využíváni k tažení nákladu v extrémních podmínkách. Už v roce 100 př. n. l. byli psi husky používání domorodými kmeny pohybující se skrz sibiřskou tundru pro převoz lidí a materiálu.
Existují dvě základní plemena psů husky, a to sibiřský husky a aljašský husky.
Sibiřský husky má velmi energickou povahu. Téměř nikdy se neunaví a díky své husté, dvouvrstvé srsti může přežít v extrémně chladných teplotách. Tito psi mají úžasnou osobnost bez vrozené agrese, což z nich dělá perfektní psy do společnosti lidí. Sibiřský husky je velmi sociální zvíře a tak dává přednost životu ve smečce s dalšími husky psy. Tato charakterová vlastnost ho dělá ideálním psem pro psí spřežení.
Aljašský husky, který je o něco menší než sibiřský, je křížencem mezi sibiřským husky a jakoukoliv jinou psí rasou. Původní obyvatelé Ameriky byli první, kteří křížili sibiřské husky s dalšími plemeny a to ve snaze vytvořit ideálního pracujícího psa, který bude silnější a bude mít větší výdrž než čistokrevný sibiřský husky.
Dnes jsou aljašští husky z většiny kříženci především s rasami, jako například pointer, grónský pes, malamut nebo anglický chrt. Jelikož jsou silnější a rychlejší než jejich sibiřští kolegové, aljašští husky jsou využíváni hlavně pro delší husky túry, expedice a závody psích spřežení.

Potom nám paní majitelka na otevřeném ohni připravila čaj a horkou čokoládu a vlastní "vánočku". Tady jsem si poprvé všiml tradičního laponského dřevěného hrnku (misky) zvané "kuksa", ze kterého paní majitelka popíjela čaj. Obvykle je vyřezávaný z březového nádoru. Dřevo je následně impregnováno olejem. Výhodou dřeva je, že příjemně hřeje, takže se nespálíte a zároveň si u čaje prohřejete zmrzlé prsty. Dřevo skvěle izoluje od horkého nebo studeného nápoje, který si díky tomu udrží tu správnou teplotu a vy se o hrnek nespálíte. Dno není kulaté, takže ho můžete postavit na stůl. Ouškem se provlékne krátká šňůrka ze sobí kůže na zavěšení. Při správné péči vám hrnek vydrží celý život.

Každopádně to byl nezapomenutelný zážitek.

* Ve 13:45 pro nás přijel jiný řidič a odvezl nás na hotel. Jdeme se všichni na 30 minut projít. Sníh už na stromech roztál. Jdeme do srubu. Dali jsme si něco k jídlu a Martin šel s nimi do wellness. Já jsem se mezitím sbalil. Vrátili jsme půjčené věci. Před večeří sedíme v lobby u krbu. Martin si dal čepované pivo Aura a Lapin Kulta, které je o něco lepší. Večeři máme objednanou na 19 hodi. Dnes není moc lidí, většina Finů už odjela po víkendu domů, takže je večeře zase servírovaná. Lososová polévka s bramborem a ozdobená koprem, salát z uzené bílé ryby (whitefish) a k tomu cibulka, zelenina, rýže, grilovaný citron, bageta a máslo. Z hlavních jídel je na výběr kuřecí sauté, které prý nebylo nic moc říkala Lucka, nebo vepřová kotleta se sýrovými bramborami a sladká tečka čokoládový dezert ozdobený borůvkami a brusinkami. Po večeři Martin vyrovnal účet za útratu na baru ve výši 56 eur. Do 0:15 hlídáme polární záři, ale nedočkali jsme se, byť podle předpovědi bylo málo mraků a šance na auroru byla slušná. Dokonce byla na dvou místech cca 50-100 km od nás. Tak to jediné nám chybí k dokonalosti této dovolené.

Pondělí 4.4.2022        Odjezd domů
-----------------

* Na 8 hodin jdeme na snídani. Vyzkoušel jsem "Ice-cellar smoked salmon" a herinky naložené ve šťávě z černého rybízu. Z terasy jsou krásné výhledy, kdy je krajna zahalena v mlze a vypadá to, jakoby ostrůvky vyrůstaly z moře, a přitom to jsou stromy postupně vykukující z mlhy. Je teplo a svítí slunce. Po snídani jsme si udělali ještě krátkou procházku.
V chatce je závěrečný úklid zahrnutý v ceně, jen je třeba umýt a schovat nádobí a odpadky uložit venku na terase do prostoru, kde je dřevo do krbu.

* V 11 hodin (3,5 hod. před odletem) pro nás přijela zase Heli a odvezla nás na letiště Oulu, vzdálené 158 km (cca 2 hod. jízdy). Musím říct, že to má hotel všechno dobře zorganizováno a vše klapalo jako hodinky.
Cestou jsme zastavili v K-Supermarket v městečku Pudasjärvi. Koupili jsme jedny sardinky John West v olivovém oleji za 1,79 eur, 2x sobí salámovou tyčinku 25 gr po 1,39 eur, 2x sobí salám na plátky 100 gr po 6,65 eur, 1x herinky v nálevu z černého rybízu 280 gr za 3,99 eur a 1x herinky v brusinkovém nálevu 280 gr za 3,69 eur.

* Letiště v Oulu je malé a nic tady není. Na tabuli jsou vypsány lety jen do Helsinek, tak asi nikam jinam odtud nic nelétá. Hned se necháme odbavit. Kupujeme jednu 0,5 l vodu za 3,50 eur (2 mají za 5 eur).

* odlet z Oulu (OUL) ve 14:30 se společností Finnair – let č. AY 438 do Helsinek (doba letu 50 min.). Poslední check-in ve 13:45. Letadlo Airbus A321. Máme místa v poslední řadě 35 E, F (okýnko). Vzdálenost: 513 km. Letadlo je opět plné, není kam dát batohy. Doba letu 50 minut. Startujeme přesně. Zdarma je opět voda nebo borůvkový džus.

* přílet do Helsinek - Helsinky Vantaa Airport (HEL), Terminál 2, v 15:21. Jdeme do letištního salónku Aspire. Ale výběr občerstvení je ubohý a je tady hodně lidí. Venku je hnusně, padá sníh s deštěm.

* odlet z Helsinek, Helsinky Vantaa Airport, Terminál 2 v 17:40 se společností Finnair – let č. AY 1223 do Prahy (doba letu 2:05 hod.). Poslední check-in v 16:50. Letadlo Airbus A321 (Sharklets). Sedíme v řadě 20 a jsme tady sami. Jinak je letadlo opět plné. Startujeme s 5 minutovým zpožděním kvůli odmrazování letadla. Ale za tu bezpečnost to stojí. Opět voda nebo džus zdarma.

* přílet do Prahy (Terminál 2) v 18:45. Objednali jsme si taxi Bolt, ale dodávku protože jsme čtyři a 4 kufry, na hlavní nádraží za 555 Kč.

* přesun vlakem z Prahy do Ostravy - z hlavního nádraží ve 20:18, RegioJet tarif Business, vůz č. 5, sedadla 11,14, příjezd do Ostravy Svinova s 20 minutovým zpožděním v 00:15, cena 434 Kč/os. Pro Lucku s Milošem přijel jeho táta, my jsme se svezli opět Boltem za 120 Kč.

POLÁRNÍ ZÁŘE - AURORA BOREALIS
Kouzlo polární záře vám vyrazí dech. Polární záře neboli Aurora borealis patří mezi jeden z nejvíce ohromujících přírodních úkazů. Za jasného počasí a při troše štěstí můžeme na temné noční obloze spatřit polární záři, neboli Auroru. Pokud je obloha zatažená, šance na spatření polární záře je minimální.

Polární záře je atmosférický jev, za jeho vznik ale může slunce. Záření vzniká v důsledku vniknutí elektricky nabitých částic slunečních erupcí do zemské vysoké atmosféry. Když dojde k silné sluneční erupci, malé částečky plné energie, které jsou vystřelovány směrem od Slunce, jsou přitahovány zemskou gravitací. Elektromagnetické pole, které chrání naši planetu, tyto částečky odchyluje od zemského povrchu, čímž vstupují do atmosféry na jednotlivých pólech Země. Pokud k tomuto dojde, nastane úžasná chemická reakce, díky níž můžeme spatřit tajemnou světelnou podívanou. Nejčastěji vznikají ve výškách 80-500 km nad zemským povrchem, ale mohou se objevit i ve výškách od 65 do 1200 km. Tloušťka vrstvy, ve které polární záře probíhají, obvykle nepřekračuje 10-12 km. V severních arktických oblastech se tento fenomén nazývá aurora borealis, neboli severní záře. Pokud se objeví nad jižními antarktickými regiony, nazýváme je aurora australis, česky jižní záře.

Představuje fascinující nebeské divadlo. Vytváří světelné různobarevné, mihotající se a barvu měnící vějíře, paprsky, oblouky vysoko v atmosféře. Nejčastěji se objeví ve tvaru bělavě zeleného závěsu mihotajícího se po obloze. Občas se však může jevit spíše jako bouřlivý ohňostroj překypující červenými, modrými, fialovými, nebo dokonce růžovými odstíny.

Nejlepší období roku
Polární záře se objevují po celý rok. Dlouhé slunečné dny během letních měsíců však činí polární záři okem neviditelnou, takže se musíme zaměřit na zbytek roku. Ideální je období od konce srpna do poloviny dubna. V severních částech Laponska lze vidět polární záři častěji než v jižních oblastech.
Největší šance je na začátku podzimu a ke konci jara, a to díky jasné obloze v tomto období. V březnu a na začátku dubna jsou šance na spatření polární záře největší. Je to právě období kolem jarní rovnodennosti, tedy 21.března, kdy jsou sluneční bouře velmi silné a následně vytvoří opravdu dechberoucí podívanou.
Šance že ji spatříme je 50%, a to v kterémkoliv ročním období, buď ji uvidíme, nebo ne. Jelikož se jedná o přirozený přírodní jev, je výskyt polární záře nesmírně obtížné předpovědět. Existuje příliš mnoho proměnných na to, aby bylo možné říci, kdy a kde se polární záře objeví. Poměrně přesné předpovědi se dají určit i zhruba 2 hodiny předem. Existují i mobilní aplikace, které pomáhají předvídat kdy a kde budou polární záře viditelné: "Aurora Fcst" a "AuroraNow".
http://www.aurora-service.net/aurora-forecast/
https://en.ilmatieteenlaitos.fi/auroras-and-space-weather
https://rwc-finland.fmi.fi/index.php/space-weather-in-finland/
https://www.swpc.noaa.gov/products/aurora-30-minute-forecast    30-minutová předpověď

První polární záře se obvykle začínají objevovat od poloviny srpna. Srpen, září a říjen jsou ideální měsíce pro každého, kdo se raději vyhne extrémním mrazům arktické zimy. Nejlepší dobou pro pozorování aurora borealis ve Finsku jsou měsíce září - říjen, protože obloha bývá jasnější než v zimě a noci jsou tmavší bez sněhu. a potom únor - březen. Dokud není sníh a země je tmavá, je vidět nejkrásnější aurora borealis, protože kontrast je nejlepší. Když napadne sníh, všechna světla se od sněhu odrážejí a polární záře nevypadá tak nádherně jako na tmavé zemi. Často můžeme v tomto období vidět dvě polární záře za cenu jedné. V tomto ročním období jsou jezera a řeky stále bez ledu, což znamená, že často uvidíme polární záři nad hlavou a zároveň se odráží na hladině vody.

Během listopadu a prosince se arktická krajina s příchodem prvního sněhu rychle mění. Sníh sice přináší poměrně velkou oblačnost, ale kratší dny přinášejí také tmavší oblohu, což prodlužuje dobu, po kterou může být polární záře viditelná.

Leden až březen jsou tři nejoblíbenější měsíce pro lov polární záře. Leden je obdobím “znovuzrození”, kdy se slunce opět objevuje nad obzorem. Měsíc leden však může být v Laponsku velmi chladný. Přesto se někdy říká, že polární záře se častěji objevuje za chladnějších nocí.

V únoru se počasí pomalu zlepšuje a v březnu začínají teploty stoupat, i když zejména v noci může být stále dost chladno. Zem pokrývá silná, neporušená vrstva sněhu a často je i méně sněhových mraků na obloze, které by zakrývaly polární záři.

Jarní a podzimní rovnodennost (kolem 20. března a 20. září) může také často přinést větší sluneční aktivitu. Konec března a začátek dubna může být také velmi dobrá doba pro pozorování polární záře. V tomto období nás čekají příjemnější teploty a menší oblačnost. Dny se však prodlužují, takže se musíme připravit na několik pozdních nocí.

Nejlepší denní doba
Abysme mohli vidět polární záři, musí být především tmavá obloha. Jakmile se setmí, může být polární záře viditelná v kteroukoli denní dobu (během tmavých hodin). Což v oblasti nad polárním kruhem může být již ve čtyři hodiny odpoledne nebo v šest hodin ráno. Optimální doba je zhruba od 21:00 do 02:00 ráno. Největší pravděpodobnost je kolem půlnoci. Za jasného počasí lze pozorovat polární záři už v časných večerních hodinách. Aktivní periody jsou obvykle dlouhé asi 30 minut a vyskytují se každé dvě hodiny, pokud je aktivita vysoká. Důležité pro pozorování polární záře je také trpělivost.

Kde je nejlepší vidět polární záři?
Pásmo neboli zóna polární záře se rozprostírá na území Finska, Švédska, Norska, Islandu, Grónska, Kanady, Aljašky a Ruska mezi 66° a 69° s. š. Pásmo se může rozšířit, když je geomagnetická aktivita vysoká, což je důvod, proč můžeme polární záři občas pozorovat ze severních částí Spojeného království. 
Nejdostupnější podmínky pro pozorování polární záře jsou však nejlepší ve Skandinávii. 

Vzhledem k nízké hustotě lidské populace je místní nádherná příroda prakticky bez jakéhokoli světelného znečištění. To vytváří ideální podmínky pro spatření polární záře.
Oblast Menesjärvi nebo Inari na severovýchodě finského Laponska jsou vynikajícími místy pro pozorování polární záře. Pravděpodobnost je 75%, v Rovaniemi na polárním kruhu je pravděpodobnost 40-50%.
Polární oblast Švédska je ještě méně zalidněná než Finsko a téměř není osvětlena umělým světlem. Ve švédském Laponsku je vynikající oblastí pro pozorování polární záře národní park Abisko. Je obklopeno hřebeny hor, které slouží k rozbití oblačnosti.

Focení polární záře:
- nutný stativ pro získání ostrého snímku, manuální režim (M) - manuální ohnisko, široký objektiv, ISO 400-3200 (obecně postačuje ISO 400), clona nejnižší (f/1,4 - f/4, nastavit na f/4), rychlost (čas) závěrky 2-30 sekund (klidně nastavit 20 s.). Fotku doplňte objektem v popředí, např. postava, chatka, řada stromů. Nepoužívat blesk!

Přidat něco k obloze (silueta stromu, skála, les, křížek, kopec). Stativ + vypnout stabilizaci + samospoušť. Širokoúhlý objektiv (čím širší ohnisko tím jsou hvězdy ostřejší) - ohnisko 16mm a čas 20s. (ostré hvězdy) - ohnisko do 20mm u APS-C čipů a do 30mm u Full frame zrcadlovek.
Nebe plné hvězd: stativ, manuální režim M, co nejnižší clonu,čas 30s, ISO 800-1600. Nastavit samospoušť. Zaostřit manuálně na nekonečno. Namiřte foťák na nebe, ideálně v záběru nechat kousek krajiny/ stromy/ postavu. CVAK.
Manuální režim (M), čas 20s (delší by vedl k rozmazání hvězd vlivem jejich pohybu), clona f4 (nejnižší co jde, čím menší clonové číslo, tím menší ISO, tím méně šumu), ISO 2500. Pokud na scénu svítí trochu měsíc, bude fotka o něco světlejší. Budete-li chtít tmavší, stačí snížit ISO n. zvýšit clonové číslo n. zkrátit čas.
Přepnout do manuálního ostření (na objektivu "M" a zaostřit prstencem na "strom"). Ideální je, aby objekt, který fotíte, byl od Vás dál. Nejlépe 5 m a více. Když pak na něj zaostříte, bude ostré vše až do nekonečna, tedy i hvězdy na pozadí.

Obecné rady k focení:
° nerovnoměrné rozložení snímku, umístit horizont nikoli doprostřed fotografie (horizont by měl být rovný!), ale použít například rozdělení 1/3 země, 2/3 obloha. Fotografování z nízké pozice směrem nahoru taky zajišťuje více akce na fotce.
° funkce výplňového blesku
° čelovkou na tmavém místě osvětlit místo například za stojící osobou. Dodá to fotce úplně jinou atmosféru.
° různá hloubka ostrosti
° fotografovat pomocí LCD displeje, nikoli přes hledáček. To vám umožní posoudit přesnou vzdálenost, ale také expozici. Používání displeje ale spotřebovává velké množství baterie.
° Fotoaparát dobře zakrýt. Pokud ho nepoužíváte schovejte ho pod bundu. Díky tělesnému teplu vydrží baterie mnohem déle. Mít náhradní baterii (v kapse, ve fotobrašně).
° V mrazu omezit sundávání rukavic během manipulace s fotoaparátem. Fotoaparát lze bez problému ovládat tenkou termo rukavicí.
° Při použití stativu nastavte krátkou samospoušť. Doporučuji mít rychloupínací destičku pod fotoaparátem, ať nemusíte zápasit se stativovým šroubem.
° Pokud fotoaparát používáte venku a poté ho donesete do tepla, objektiv se zamlží. V takovém případě dejte fotoaparátu čas na vysušení. Automatický zoom a ovládání může zamrznout, když je ještě vlhký fotoaparát znovu vynesen ven do mrazu.
° Pokud máte fotobrašnu, nechte ji venku co nejvíce zavřenou a zpátky v teple ji důkladně vyvětrejte a zahřejte.

Co si vzít na sebe:

Pokud cestujete do Laponska v zimě, je důležité se náležitě obléci. Není to nutné pouze pro pohodlí, ale také pro vaši bezpečnost. Počítejte s tím, že v celém Finsku je v zimním období opravdu chladno. Pokud se chcete venku cítit pohodlně, je třeba se vyvarovat nadměrnému pocení (nedoporučuje se nosit příliš mnoho oblečení nebo oblečení které je silné a neprodyšné). Pokud se budete potit a stát delší dobu na jednom místě, bude vám zima.
Pokud si zarezervujete aktivity venku, místní organizace vám zajistí následující oblečení: zateplenou kombinézu, zimní boty, teplé rukavice, kuklu a helmu pro túry na sněžném skútru. Doporučuji si do letadla do příručního zavazadla zabalit termoprádlo, rukavice, čepici a teplé ponožky, kdyby se odbavené zavazadlo ztratilo a dorazilo se zpožděním !

Co by mělo být na vašem seznamu:

Termoprádlo
Fleecová bunda
Teplý (vlněný) svetr
Zimní bunda
Teplé kalhoty
Teplé (vlněné) ponožky
Teplá obuv
Rukavice
Teplá čepice
Teplá šála nebo šátek
Lyžařské brýle nebo sluneční brýle
Pohodlné boty na přezutí uvnitř
Pleťový krém do mrazu (na olejové bázi)

Jak se obléct aneb jak správně vrstvit

Nedoporučujeme utrácet spoustu peněz za nákup drahého zimního oblečení a technických věcí, zejména pokud je později nepoužijete. Existuje však několik základních kusů oblečení a pravidel, na které je při návštěvě Laponska lepší nezapomenout. Základem je kvalitní termoprádlo, fleecové mikiny, teplá čepice, rukavice a ponožky.

Základem je mít kvalitní svrchní vrsty: tedy nepromokavou teplou bundu, zateplené kalhoty, vhodné boty, hřejivé rukavice a čepici. Ostatní vrstvy oblečení volte v přírodních materiálech jako je vlna, směs vlny a bavlny, hedvábí, viskóza a polyester. Kvalitní termoprádlo bude pak vaším nejvěrnějším společníkem. Mějte s sebou pro jistotu jeden náhradní set (termo kalhoty a termo triko).

Nejpříjemněji vám bude, když využijete vrstvení oblečení. Každá vrstva má svou vlastní funkci, takže pro různé vrstvy je lepší mít různé druhy oblečení a materiálu.

Základní vrstva: udržuje vás v suchu
Tato vrstva je v kontaktu s pokožkou a musí být navržena tak, aby vás udržela v suchu, ať už děláte cokoli: jen stojíte nebo se pohybujete. Obvykle je přiléhavá a můžete si vybrat různé materiály, například merino vlnu nebo syntetická vlákna. Merino vlna je přírodní a hřejivá, ale pomaleji schne. Syntetická vlákna vás udrží v suchu, i když jste aktivní, protože odvádějí vlhkost do další vrstvy.
Střední vrstva: příjemná a teplá
Toto je vrstva, která bude v kontaktu se základní vrstvou. Stejně jako první vrstva by vás měla udržet v suchu a odvádět vlhkost od těla. Druhá vrstva však musí také dobře izolovat. Nejlepšími materiály pro střední vrstvu budou vlna nebo fleece. A opět platí, že vlna se doporučuje méně, pokud se chystáte na nějakou aktivnější činnost.
Vnější vrstva: ochrana proti povětrnostním vlivům
Jedná se o poslední vrstvu, která je v kontaktu s aktuálním počasím. Je dobré zvolit látky, které jsou odolné proti větru. Nejdražšími materiály je oblečení s membránou Windstopper a Gore-Tex, ale určitě najdete i levnější varianty, která splní svůj účel. Bude vám stačit i lyžařská nebo sportovní zimní bunda.
Dobré jsou i péřové bundy a bundy plněné syntetickými vlákny. Pro procházky po městě bude však vhodná každá zimní bunda, pokud máte dobrou základní a střední vrstvu.
Do dobré, teplé a nepromokavé bundy se nebojte investovat. Můžete si pořídit i bundu, která se skládá ze dvou vrstev. Připnutím extra vnitřní výplně se bunda stane extra hřejivou. V teplejších zimách ji pak můžete používat bez vnitřní výplně.

Kalhoty můžou být klasické lyžařské nebo ty nejteplejší co doma máte.

Jak chránit chodidla před chladem (boty a ponožky)
Na nohy můžete opět použít dvojitou vrstvu. Nepoužívejte bavlněné ponožky, ale raději oblečte hedvábí (základní vrstva) a jako druhou vrstvu vlněné ponožky.
Boty/ pohorky/ sněhule by měly být alespoň o jednu velikost větší. Pokud budete mít v botách opravdu těsno, brzy vám začnou nohy mrznout! Krev musí dobře cirkulovat a jednou z nejlepších izolací je vzduch. Takže je lepší mít nohy v botách trochu volné.
Speciální pozornost si zaslouží výběr bot, protože nohy v teple a výběr kvalitní obuvi je základem. Doporučujeme si s sebou sbalit dva páry bot. První pár obuvi budou robustní a teplé boty (sněhule) určené speciálně do sněhových podmínek. Druhé boty jsou lehčí, nepromokavé pohorky. Všechny boty by neměly být moc těsné. Počítejte s tím, že budete mít extra vlněné ponožky na noze. Ponožky z bavlny nebudou dostačující. Buďte si jisti, že máte i ponožky vlněné.
Doporučujeme neutrácet za boty zbytečné peníze: v rámci organizace aktivit je k dispozici také půjčovna zimního oblečení, kde si půjčíte rukavice, kombinézy a boty.

Nepodceňujte výběr rukavic, čepice a ponožek. Bez těchto doplňků v zimním Laponsku neobstojíte.
Rukavice doporučujeme mít dvoje a společně je kombinovat: jako základní vrstvu použít bavlněné nebo jiné tenčí rukavice a na ně použít zimní palčáky nebo lyžařské rukavice. Palčáky jsou mnohen teplejší než prstové rukavice. Sbalte si náhradní pár teplých rukavic. Hodit se vám budou také tenké rukavice, které můžete použít pod vrchní rukavice. Ochrání vás před chladem a do kapsy se vám vždycky vejdou.

V neposlední řadě si nezapomeňte chránit hlavu. Pokud nebudete mít hlavu v teple, budete přes ni ztrácet teplo a bude vám zima. Při pobytu venku s sebou vždy mějte čepici. Sbalte si náhradní čepici (celkem mějte tedy alespoň dvě).

Vždycky s sebou mějte vhodnou kosmetiku, tedy krém na obličej určen do mrazu (např. Weleda krém do chladného počasí nebo obyčejná modrá Indulona), krém na ruce a balzám na rty. Jestliže jedete do Laponska v únoru a později, sbalte si i sluneční krém a sluneční brýle.

Zde uvádím tabulku celkových nákladů na naši cestu.

Fotogalerie + videa Finské Laponsko 2022