LETEM SVĚTEM

Středa 16.7.2014 - Weesenstein, Pillnitz, Moritzburg, Drážďany

Dneska máme v plánu dopoledne navštívit tři zámky v Sasku, nedaleko Drážďan a to Weesenstein, Pillnitz a Moritzburg. Po snídani jsme zaplatili za povinnou konzumaci 3802 Kč. Jedeme přes Tisou na dálnici a pokračujeme až na zámek Weesenstein. Jedeme po dálnici A17 směr Drážďany, sjezd Pirna na silnici S178 a odbočíme podle ukazatelů na Altenberg. K zámku to jsou ještě 2 km po Altenberger Straße. Parkoviště pro auta k dispozici hned u zámku. Parkovné je 1 euro za 3 hodiny z parkovacího automatu. Do zámeckého areálu a zahrad se může zdarma, vstupné se platí jenom na prohlídky. Celý areál je moc pěkný a udržovaný. Zámecký park v barokním duchu byl založen okolo roku 1775. Za shlédnutí stojí zejména květinová zahrada. Najdete tady množství růží z Francie, Dánska, Německa a Iránu. Zámek Weesenstein bývá nazýván perlou saské koruny.Tento romantický zámek se nachází v údolí řeky Müglitz. Chtěli jsme navštívit Královskou rustikální zámeckou kuchyni krále Johanna (Königliche Schlossküche) v originálních sklepích krále Jana I. (König Johann), ale otevírá se bohužel až ve 12 hodin. Uvnitř se nesmí fotit. Stejně tak Zámecký pivovar (Schlossbrauerei) na posledním nádvoří v historicky významných prostorech dřívějšího pivovaru, jejichž tradice sahá až do 16. století otevírá až ve 12 hodin.
    
Asi za hodinu pokračujeme na předměstí Drážďan, do části Pillnitz, kde se nachází další klenot, zámek a park Pillnitz. Parkování jsme našli zdarma u silnice. Některé části zámku jsou volně přístupné, do jiných se platí vstupné. Nám se podařilo dostat dovnitř zdarma a to v místě, kde je východ u nábřeží Labe. Je tady sice kulička, ale stačí počkat než někdo vychází a proklouznout tak dovnitř. Je tady krásně udržovaný park a pěkné zámecké budovy. August Silný získal kdysi zámek pro svoji metresu (milenku panovníka), hraběnku Coselovou. Když později upadla v nemilost, August zde nechal zřídit horní a vodní palác podle plánů architekta Pöppelmanna. V zámku a krásně udržovaném parku najdete kromě muzeí a Pavilónu palem i 250 let starou japonskou kamélii dosahující výšky 8,90 metrů, průměr skoro 11 m a obvod 33,6 m. Pokud by jste ji chtěli vidět kvést, museli by jste sem přijet mezi únorem a dubnem.
     Odsud už pokračujeme po dálnici k baroknímu zámku Moritzburg, který se nachází 14 km severně od Drážďan. Parkování je ve městě možné i zdarma na parkovací hodiny po dobu 1 hodiny. Koupili jsme si zmrzlinu, já smetanově borůvkovou jeden kopeček za 90 centů a Martin dva kopečky za 1,70 eur. Prošli jsme si zámek pouze zvenčí. Celý je obklopený jezerem. Vstup do parku obklopujícího zámek a na nádvoří je zdarma. Jedná se o někdejší lovecký zámeček a letohrádek saského kurfiřta Augusta Silného. Postavil jej opět známý architekt Pöppelmann. Je to jen shoda jmen, ale známý je zámek tím, že se tady natáčela pohádka Tři oříšky pro Popelku s Libuškou Šafránkovou. Na zámku je mimo jiné vystavena největší evropská sbírka loveckých trofejí a jedinečná Péřová komnata.
    
Odtud jsme popojeli 2,5 km k rokokovému Bažantímu zámečku - Fasanenschlössche. Je možné se nechat svézt koňským kočárem nebo dojít pěšky. Velké parkoviště je tady zdarma. U Bažantího zámečku stojí také růžový maják Leuchturm am Fasanenschlösschen u Velkého rybníka.
  
Odtud se vracíme do Drážďan a jedeme se nejdříve ubytovat. Bydlíme v Hotel Tryp by Wyndham v Dresden Neustadt na Fritz-Reuter-Straße 21, Telefon: 0049 351 8095 0, E-mail: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript . Ubytování máme opět přes Holiday Plus. Cena za osobu za povinnou minimální konzumaci snídani a 3 chodovu večeři při svíčkách je 27 eur + místní taxa 1,30 eur za osobu a den. Je to moderní hotel hned u tramvajové zastávky. Dostali jsme velký dvojlůžkový pokoj komfort ve 2. poschodí s výtahem. Jsou tady dvě postele, kožená sedačka, konferenční stolek, LCD televize, klimatizace, která bohužel nefunguje, větrák, skříně. Velká koupelna s vanou, společná s toaletou. Hotel nemá své vlastní parkoviště, ale parkování na ulici u hotelu je zdarma. Také wifi je zdarma v celém hotelu na heslo vygenerované pro každý počítač zvlášť. Signál je v pohodě i na pokoji. Snídaně se podávají od 7 hodin.
   
Rozhodli jsme se jet do centra tramvají a auto nechat u hotelu, byť jízdenky jsou dražší než parkování. Dobrým tipem na parkování v centru je nová nadzemní garáž v nákupním centru Centrum-Galerie na Prager Str. (Reitbahnstrasse), která je od náměstí Altmarkt vzdálená zhruba 400 metrů. Tam stojí parkování na hodinu 1,50 eur, sazba za celý den je 3,5 euro. Levné je parkování v Schießgasse, které stojí 6 euro na den, a v neděli a o svátcích pak jen 3 eura za den. Jízdenky na tramvaj je možné koupit i v tramvaji v automatu, ale my si je kupujeme na recepci hotelu. Cena je 2,20 eur za hodinovou přestupní jízdenku.

Drážďany německy Dresden jsou přezdívány "Florencie na Labi" nebo "Florencie severu". Je to hlavní město spolkové země Sasko na břehu Labe.

plán města 

Tramvají číslo 13, která stojí přímo u hotelu, jedeme s jedním přestupem do Velké zahrady (Großer Garten). Lovecká zahrada ze 17. století je největší zelenou plochou v centru města. V jejím středu stojí majestátní raně barokní Palác, který je obklopen francouzskými zahradami, symetrickými cestami a umělými fontánami. Inspirací byl stavitelům samotný francouzský královský dvůr ve Versailles. V parku se také nachází drážďanská ZOO a projíždí ji turistický vláček po kolejích.
 Opět tramvají v rámci jedné jízdenky jsme se přesunuli k budově radnice (Neues Rathaus) na ul. Dr.-Külz-Ring, vybudované v letech 1904-1910. Vedle se nachází velké náměstí Altmarkt a kostel sv. Kříže (Kreuzkirche). Nejstarší a největší drážďanské náměstí Altmarkt (česky Starý trh) je proslavené konáním různých trhů. Nejvýznamnějším z nich je vánoční trh Striezelmarkt, který je nejstarší v Německu. Po zničení města v roce 1945 bylo rozlehlé náměstí zastavěno v letech 1953-56 na východě a na západě řadami reprezentativních domů, připomínajících drážďanské baroko. Na jižní straně vznikly nové obchodní a administrativní budovy. Na severu ohraničuje náměstí funkcionalistická budova Kulturpalast (Palác kultury), dokončený v roce 1969. V slavnostním sále pro 2400 návštěvníků se konají nejen pravidelné koncerty Drážďanské filharmonie, nýbrž i četné další koncerty a kulturní akce. Kostel Kreuzkirche (sv. Kříže) stojí na místě kostela sv. Mikuláše, postaveného ve 13. století. Dnešní kostel v pozdně barokním a raně klasicistickém slohu vznikl v letech 1764-1800. Působí v něm chlapecký pěvecký sbor Kreuzchor, který se může pochlubit 700 letou tradicí. Významné hudební dějiny Drážďan připomíná v oddávací kapli pískovcový reliéf s portrétem Heinricha Schütze. Tento "nestor německé hudby" působil v Drážďanech 55 let jako dvorní kapelník. Z věže je krásný výhled na střechy historického centra Altstadt a daleko do údolí Labe.
  
Pěšky jsme již přešli na náměstí Neumarkt, kde stojí pomník Martina Luthera, soubor měšťanských domů a šlechtických paláců z 18. stol. Zde stojí barokní kostel Frauenkirche (kostel Panny Marie) zničený při bombardování za 2. sv. války. V místě středověkého mariánského kostela zde vznikla v letech 1726-1743 podle plánů Georga Bähra nejvýznamnější protestantská sakrální stavba v Německu. Charakteristická kopule, nazývaná podle svého tvaru "kamenným zvonem", se zřítila 15. února 1945 při požáru města. Kostel Frauenkirche, do začátku devadesátých let působivý protiválečný památník, byl znovu vybudován v původní podobě převážně peněžitých darů z celého světa. Dvě žlutá křídla vstupní brány hned vedle patří k rekonstruovanému Coselovskému paláci.
  
Uličkami jsme došli na nejoblíbenější drážďanskou promenádu Brühlova terasa - Brühlsche Terrasse rozkládající se mezi mosty Augustusbrücke (pěkné panorama města z mostu) a Carolabrücke. Terasa bývala součástí drážďanského opevnění. Byla založena původně jako soukromá zahrada saského ministerského předsedy hraběte Brühla a až později zpřístupněná veřejnosti. Kvůli krásnému výhledu na Labe se jí říká "Balkón Evropy". Z terasy se naskýtá nádherný výhled na řeku Labe s historickými kolesovými parníky i na čtvrť Neustadt.
  
Brühlova zahrada (Brühlschen Garten) se rozkládá naproti Albertinu na někdejší baště Jungfern. Naproti Albertina se nachází i kašna Delphinbrunnen. Na Brühlově terase se nachází několik významných budov. První z nich je Albertinum na východním konci terasy, kde je umístěna Galerie moderního umění (tzv. Noví mistři či Neue Meister), kde vystavují umění od romantismu až do současnosti a sbírka plastik.
 Mezi Albertinem a mostem Carolabrücke vyrostla nová synagoga. Původní sakrální stavba byla zničena nacisty při pogromu v roce 1938. Další stavbou na Brühlově terase je Lipsiusbau, honosný dům pro umění se skleněnou kopulí v podobě lisu na citrony.

Vedle se nachází budova Kunstakademie (1887-1894). Severní průčelí gigantického komplexu neorenesančních a neobarokních budov dominuje Brühlově terase.
 
Z terasy směrem ke kostelu Frauenkirche vede Mincovní ulička (Münzgasse) z roku 1873. Původně Rybářská ulička dostala své dnešní jméno podle nedaleké mincovny, kterou do Drážďan přeložil z Freibergu v roce 1556 kurfiřt August. Dnes je zde plno restaurací.

Vedle se nachází budova Sekundogenitury. V ní byla umístěna knihovna a sbírka mědirytin druhorozeného saského prince. Novobarokní žlutá budova byla kdysi palácem druhorozeného prince, jak její název "Sekundogenitura" prozrazuje.
 Vedle ní, v zemské sněmovně - Stavovský dům (Ständehaus) až do roku 1933 zasedal saský sněm. Široké schodiště lemují čtyři sousoší znázorňující denní doby. Čtyřkřídlá stavba má 50m věž korunovanou pozlacenou sochou Saxonie.
 
Po schodech jsme sešli dolů na náměstí Schlossplatz, česky Zámecké náměstí. Bývalý katolický dvorní barokní kostel Hofkirche, povýšený jako katedrála Sanctissimae Trinitatis (tj. Katedrála Nejsvatější trojice) v roce 1980 na biskupské sídlo diecéze Drážďany-Míšeň, byl vybudován v letech 1738-1755 Gaetanem Chiaverim a Johannem Christophem Knöffelem a je jedinečnou syntézou římské a německé barokní architektury. Autorem oltářního obrazu je Anton Raffael Mengs (1751), rokoková kazatelna je dílem Balthasara Permosera (1722), varhany jsou od Gottfrieda Silbermanna (1755) a Pietu z míšeňského porcelánu vytvořil Friedrich Press (1973). V hrobce se nacházejí sargofágy rodu Wettinů a schránka se srdcem Augusta Silného.
 
Bezprostředně na katolický dvorní kostel navazuje sídelní zámek saských kurfiřtů a králů Residenzschloss s věžovitým novorenesančním průčelím. Dům vévody Jiřího (Georgenbau) je nejstarší renesanční stavba Drážďan, která vznikla jako pokračování severního křídla zámku v letech 1530-1535. Nachází se zde vchod do rezidenčního zámku a na zámeckou věž Hausmannsturm. Nejstarší částí zámku je 100 metrů vysoká Hausmannova věž (Hausmannsturm) z 2.pol. 17. stol, která dominuje severní straně zámku. Je z ní údajně nejkrásnější výhled na historické město Alstadt a na Labe. Zatímco dolní části zámku pocházejí ještě ze 14. století, odráží nádvoří s italsky inspirovanými sgrafitovými malbami stav z 16. století. V roce 1985 byla zahájena rekonstrukce jako muzejní komplex Státních uměleckých sbírek Drážďany. Jako první se do nových prostor zámku nastěhoval Kabinet mědirytin a klenotnice Zelená klenba (německy „Grünes Gewölbe"). Rezidenční zámek na Zámeckém náměstí vznikl přestavbou dávného středověkého hradu. Uprostřed zámku se nachází Velké nádvoří s rozsáhlou renesanční sgrafitovou výzdobou. Vstup na nádvoří je ovšem možný pouze se vstupenkou.
  
Podívali jsme se také na nádvoří bývalé konírny Stallhof (Augustusstraße 1) s nástěnnými sgrafitovými malbami a původním středověkým kolbištěm.
 Vnější průčelí tzv. Dlouhé chodby v Augustově ulici (Augustuss-Straße) spojující drážďanský zámek se stájemi zdobí legendární 102 metrů dlouhý Knížecí průvod (Fürstenzug). Největší porcelánový obraz na světě vytvořený z 25.000 kachlíků míšeňského porcelánu zachycuje 35 wettinských knížat vládnoucích od 12. do 19. stol. a dalších 59 osob.
 Pokračujeme na Divadelní náměstí (Theaterplatz), jehož dominantou je impozantní budova Saské státní opery - Semperova opera (Semperoper). Byla vybudovaná v letech 1871-78 podle plánů Gottfrieda Sempera. Budova byla v roce 1945 úplně zničena a po rozsáhlé rekonstrukci v roce 1985 znovu otevřena. Je to jediné divadlo v Německu pojmenované podle svého architekta. S nádherným interiérem Semperovy opery se můžete nejlépe seznámit v rámci prohlídky.

Uprostřed Divadelního náměstí je jezdecký pomník krále Jana (1801-73). Jan či německy Johann jako první přeložil Dantovu Božskou komedii do německých tercínů. Z náměstí je pěkný výhled na kostel Hofkirche, zámek i Zwinger.

Směrem k Labi je vidět novobarokní restauraci "Italienisches Dörfchen" (v překladu Italská vesnička), pojmenovanou podle italských řemeslníků, kteří zde pracovali na stavbě katedrály. Sedli jsme si zde u Labe do venkovní Bier Garten, patřící k restauraci Italienisches Dörfchen. Dali jsme si pozdní oběd. Kotletu na grilu s houskou za 5 eur, smažený řízek s houskou za 4,50 eur a dvě piva (pivo stálo 3,60 eur).
   Nemohli jsme vynechat nejproslulejší drážďanskou stavbu, kterou je barokní galerie Zwinger. Jeho název souvisí s jeho polohou v bývalém městském opevnění. Je to velký komplex budov.

Celou jednu stranu zabírá tzv. Semperova galerie (Sempergebäude) dostavěna k Zwingeru až v pol. 19. stol. Zde je umístěna Obrazárna starých mistrů (Gemäldegalerie Alte Meister).
 Oranžerie na SZ straně je tvořena 3 stavbami (Matematicko-fyzikální salon, Francouzský pavilon a uprostřed Hradební pavilon (Wallpavillon) na šestibokém půdorysu). Sochařská výzdoba průčelí Hradebního pavilonu patří k uměleckým vrcholům Zwingeru. Zde sám sebe nechal zobrazit Augustus Silný jako Herkules nesoucí zeměkouli.

Když jsme prošli Francouzským pavilonem, dostali jsem se na nádvoří plné soch a fontán, tzv. Lázeň nymf, připomínající římské a toskánské vzory.
  
Naproti obrazárně stojí Korunní brána (Kronentor). Triumfální oblouk zakončený zlatou korunou obklopenou 4 orly připomínal, že August Silný je i polským králem.
 
Na levé straně Zwingeru se nachází Německý a Porcelánový pavilon a mezi nimi Pavilon zvonkohry (Glockenspielpavillon) nazvaný podle zvonkohry z míšeňského porcelánu z roku 1936. V Porcelánovém pavilonu je umístěna sbírka porcelánu, která je dnes nejvýznamnější svého druhu na světě.
 Překrásnou barokní architekturu stavebního komplexu, postaveného v letech 1710-38 Matthäusem Danielem Pöppelmannem pro pořádání slavností, doplňuje jedinečným způsobem bohatá sochařská výzdoba z dílny Balthasara Permosera. Koruna, orel a erb ztělesňují královskou hodnost Augusta Silného. Do obrazárny jsme nešli. 

Odtud jsme pěšky přešli přes Augustův most (Augustusbrücke) do čtvrti Neustadt na druhé straně Labe. Z mostu je krásný panoramatický výhled na město i na Labe.
 
Čtvrť Neustadt neboli Nové město se rozkládá na pravém břehu Labe. Čtvrť Neudstadt, kde se ještě dochovala část měšťansko-barokní a gründerské architektury zprostředkuje dojem o tom, jak vypadaly Drážďany před rokem 1945. Dům Blockhaus po levé straně novoměstského předmostí byl postaven v letech 1732-55 podle plánů Zachariase Longuelune jako Novoměstská strážnice.

Zde se rozkládá náměstí Neustädter Markt (česky Novoměstský trh), kterému vévodí socha Zlatého jezdce (Goldener Reiter) připomínající zakladatele čtvrti kurfiřta Augusta Silného v nadživotní velikosti. Pomník byl slavnostně odhalen v roce 1736. Před koncem války byl uschován a u příležitosti 750. výročí založení Drážďan v roce 1956 se opět vrátil na své původní místo. 

Na rohu náměstí, v restauraci Watzke Café und Speisehaus - Watzke Brauereiausschank, kde je úplně plno a mají tady pivo z vlastního pivovaru jsme si každý dali velké pivo za 3,20 eur.
  
Z náměstí vybíhá ulice Hauptstraße s půvabnými rokokovými a klasicistními domy a spoustou obchodů. Došli jsme k paláci Japanisches Palais na náměstí Palaisplatz s fontánou uprostřed. Jeho stavba byla zahájena v roce 1715. V letech 1727-1733 byl rozšířen v pozdně barokním a klasicistickém slohu na čtyřkřídlový komplex, ve kterém měla být původně vystavena sbírka porcelánu Augusta Silného. Dnes je zde umístěno Zemské prehistorické muzeum a Národopisné muzeum. Z malé vyvýšeniny vedle budovy, pozůstatku městského opevnění, se otevírá krásný výhled na Semperovu operu, katedrálu a Labe, podobně jak je namaloval Canaletto v polovině 18. století.
  
Pokračujeme ulicí Königstraße. Reprezentantivní třída Königstraße vznikla v roce 1731 podle plánů architekta Pöppelmanna v prodloužení středové osy budovy Japanisches Palais. Měšťanské domy, které byly v posledních letech nákladně restaurovány, zprostředkují ucelený dojem starých Drážďan. Pozoruhodné jsou četné vnitřní dvory. V některých se nachází útulné restaurace, v jiných zvou elegantní butiky a pasáže s obchody k nákupům. Došli jsme ke kostelu Tří králů (Dreikönigskirche). Kostel byl vybudován v letech 1732-1739 podle plánů, které navrhl George Bähr a Matthäus Daniel Pöppelmann. Novobarokní věž, ze které je nádherná vyhlídka na město, byla přistavěna teprve o sto let později. Po rekonstrukci slouží objekt jako církevní kongresové a kontaktní centrum. Část budovy je vyhrazena bohoslužbám. V prostoru kostela připomíná torzo barokního oltáře od Benjamina Thomae vybombardování Drážďan v roce 1945. Pod kruchtou vidíte jednu z nejlépe dochovaných renesančních památek Drážďan - 12,5 m dlouhý "Drážďanský tanec smrti" (německy Totentanz), který vytvořil v letech 1534 až 1536 Christoph Walter. Původně se nacházel na staré Jiřího bráně (Georgentor) drážďanského zámku.

Naproti kostelu stojí Novoměstská tržnice z roku 1899 (Neustädter Markthalle), která byla zrenovována v původní podobě jako nákupní středisko.

Vracíme se zpátky na most Augustusbrücke, odkud už pokračujeme tramvají zpátky na hotel. Na 20 hodin jsme si objednali večeři. Podává se v hotelové restauraci v suterénu při svíčkách. Mají připravené 3-chodové menu, mrkvový krém, připomínající svou chutí svíčkovou omáčku, dále vepřový kotlet na leču s hranolkama a jako dezert byl tvaroh s citrónem a citrónovou kůrou s hroznovým vínem a ananasem. Martin si dal k pití malé pivo a já džus celkem za 5 eur.