Cestopis Tanzanie a Zanzibar 2016

Čtvrtek 31.12.2015 - ČR - Let do Istanbulu

Tak je před námi další daleká cesta za exotikou, tentokrát do Afriky, konkrétně do Tanzanie. Akorát se nám to "trochu" zkomplikovalo už od samého začátku. Měli jsme letět s Turkish Airlines na Nový rok 1.1.2016 v 10:05 do Istanbulu (TK1768) a dále do Tanzanie do hlavního města Dar es Salaam. Cena zpáteční letenky v ekonomické třídě do Dar es Salaamu byla 435,34 eur (12.234 Kč) vč. tax (povolená váha zavazadel je 23 kg). Celková doba cesty i s přestupem měla být "pouhých" 15 hodin. To jsme ještě nevěděli co nás čeká. V pátek jsme měli koupený lístek na Pendolino na 11:19 s tím, že Silvestr ještě strávíme v Praze. Ale ve středu po 16 hodině nám volali z Turkish Airlines, že náš let v 10 hodin byl zrušený kvůli sněhovým přeháňkám v Istanbulu, a že je zrušena spousta letů z a do Istanbulu. Jenže my na to máme navázáno spoustu dalších letů a akcí. Takže nám nabízeli různé varianty. Základ byl dostat se co nejdříve do Istanbulu a nespoléhat na pozdní lety, protože bychom se tam nemuseli dostat. Nakonec jsme se dohodli na letu o den dříve, tedy už 31.12. v 15:25 do Istanbulu, s tím, že v 0:55 na Nový rok budeme pokračovat s Turkish Airlines do Nairobi v Keni a odtud s Kenya Airways do cílové destinace Dar es Salaam v Tanzanii. Ale to by bylo moc jednoduché. Paní nám přebookovala letenky. Koupili jsme novou místenku za 70 Kč na dřívější Pendolino, lístek naštěstí je stále platný. To byl ovšem teprve začátek strastiplné cesty. V 9:22 jedeme Pendolinem do Prahy, kde jsme dorazili ve 12:15. Dávají zdarma pouze jednu balenou vodu a noviny. Ve 12:30 už jsme v narvaném autobuse Airport Express. Na letišti jsme se hned odbavili. Ženská za přepážkou byla protivná, což jsem ji hned i řekl a začala se trochu snažit a nakonec se s námi i mile rozloučila a popřála nám šťastný let. Asi byla naštvaná, že musí pracovat na Silvestra. Ale to ještě pokračuje. To je teprve začátek. Kufry nám odbavila až do Nairobi, stejně tak nám vystavila palubní lístky do Nairobi, kde si musíme kufry vyzvednout a znova se odbavit na další let. Šly kufry poslat přímo, ale doporučila si je vyzvednout, že je to jistější. Poprvé můj kufr váží jen 19,5 kila a to tam mám i stativ a dvě malé balené vody. Dokonce už je zrušený i let v 18:45 do Istanbulu. Ono ta sněhová kalamita se jim možná i hodí do krámu, protože v tyto dny moc lidí nelítá a nemají lety obsazené. Třeba v našem letu do Istanbulu má být pouze 40 lidí. Máme letět v 15:25, let TK1772. Sedadla nám dala 6A a 6C.

Na druhý let do Nairobi nám dala místa u exitu, kde je více místa na nohy. Boarding time měl být ve 14:35. Martin si šel sednout do salonku Master Card Lounge, kde si dal jídlo a pití, já jsem si sedl na chvíli v restauraci v 1. patře kde se dá jen sedět a je i internet zdarma. Když bylo 14:35 což byl boarding time tak u gatu B5 se nic nedělo a na tabuli nic napsáno nebylo. Když se nedělo nic 20 minut, tak jsme se šli zeptat na informační přepážku kde nám bylo řečeno, že letadlo je ještě v Istanbulu a zatím nevzlétlo. A to mělo být v Praze 14:25. Zatím žádné další informace neměli, takže nikdo neví jestli a kdy přiletí. Zatím bylo řečeno, že budou za hodinu rozdávat nějaké vouchery na občerstvení. Martin šel zpátky do salonku Master Card. Mohl mě tam vzít taky za 400 korun, ale přišlo mi to zbytečné když dostaneme ty poukázky. Nakonec mě ukecal. Tak jo, dá se tam natáhnout, jsou tam i pohovky, sprcha, toalety, televize, wifi a občerstvení, obložené housky, polévka, zelenina, croissanty, cukroví, různé pití, kávy, čaje, alkohol, pivo, džusy, šampus,.... a další. Kolem 16:30 jsme se dozvěděli, že letadlo v 16:50 tureckého času teprve odletělo z Istanbulu a v 18:11 by mělo být v Praze a v 18:55 bychom měli odletět. Nejásáme, protože všechno se ještě může změnit a pokud mu nedovolí přistát v Istanbulu, tak z Prahy neodletí. Nezbývá než se modlit. Martin zašel pro ty poukázky na občerstvení. Jsou v hodnotě 250 Kč, tzn. nějakých 10 eur a jde ji použít ve Free shopech na cokoliv kromě alkoholu a v restauraci v tom prvním patře. Lidí v salonku přibývá a jídla ubývá. Martin si alkoholu užívá dosyta, whisky, piva. Když už jsme se vybrali ke gatu tak jsme chtěli ve free shopu něco koupit za ty poukázky. Ale ouha, na Silvestra už bylo v 18 hodin všechno zavřené. Takže jsme jen v jedné restauraci koupili 2 bagety s kuřecím masem a dva wrapy cesar s kuřecím masem a dresingem. Kus měli za pouhých 125 korun. Masakr. V 18:45 pouští konečně do letadla. Při kontrole zavazadel mi ještě z rukou a pasu vzali nějaký stěr na test na nepovolené látky. Nevím co je to zase za nesmysl. Konečně jsme se dorvali do letadla, ovšem nebylo tam 40 lidí jak nám paní říkala, ale bylo téměř plné. Beztak spojili několik letů dohromady. Byl to Airbus A320-200. Ale my jsme seděli sami dva na třech sedadlech. Je tady hodně místa na nohy. Ale tím to končí. Obrazovky jsou jen občas a tam hraje celou dobu dokument o podmořském světě. V 18:55 couváme a v 19:10 se odlepujeme ze země. Na úvod každý dostal turecký bonbon. Dostali jsme sluchátka, ale stejně nebylo co poslouchat. Chvíli po startu roznášeli jídlo. Byl buď hovězí kebab s rýží a fazole nebo těstoviny s rajčatovou omáčkou. Dále nějaký salát s křenem, ovocný tvaroh, mazací sýr, máslo, krekry a rozpečená houska a malá voda. K pití jsem si dal červené francouzské víno a Martin Balantinku. Pak byl čaj a káva.

Let utekl celkem rychle. Když jsme se blížili k Istanbulu na přistání, začalo hodně sněžit a turbulence. Napoprvé mu asi nepovolili přistání, tak zvedl letadlo a znovu kroužil a pak konečně opět za sněžení a turbulencí přistál na letišti Atatürk Havalimani (IST), na mezinárodním terminálu 1 ve 22 hodin českého času, tedy ve 23 hodin tureckého času. Je tady posun +1 hodina. Od října 2016 Turecko zrušilo zimní čas a ponechalo si pouze letní (GMT + 3 hodiny). Všude jsou závěje sněhu a stále sněží, nestíhají sníh odklízet a navíc jezdí na letních gumách o čemž jsme se přesvědčili při cestě autobusem z letadla do letištní haly. Pomalu jsme se posouvali po ranveji v koloně dalších letadel. Za námi jich pak za chvíli stálo dalších devět kousků. Hlavní ranvej je jakž takž odklizená, ale jinde pouze vyjeté koleje.

Zajeli s námi po hodině od přistání na nějaké odstavné "parkoviště" kde jsme další hodinu a půl čekali v letadle, než odklidí sníh, abychom mohli zaparkovat a vystoupit. To už v lidech vřelo, protože spousta jich spěchala na další let. Když jsme se ptali stevardů, tak řekli, že téměř všechny lety jsou zpožděné a že letadla na cestující ze zpožděného letu počkají. O půl noci donesli každému malý pohárek šampusu na přípitek. Na to se jim můžu z vysoka vy....