Pondělí 13.7.2015 - Staré Side
Ráno vstáváme o půl osmé. Šli jsme na snídani. Dneska byly i veky ve vajíčku. Po snídani jsme se nabalili a jeli jsme po 9 hodině do historického města Side, které je od našeho hotelu v Kumkoy vzdáleno 6 km. Jezdí tam dolmuse, což jsou bílé mikrobusy, které slouží jako hromadná doprava a jezdí po přesně daných trasách, které jsou vypsané na skle autobusu. Zastávka je kousek od hotelu, tak 200 metrů. Jezdí v 7 minutových intervalech od 8:15 do 01:00. Cena je buď 1 euro nebo 2,5 TL (což je levnější).
Liry ještě nemáme vyměněné tak platíme v eurech. Vystupujeme u velkého kruhového objezdu v Side, kde vlaje obrovská turecká vlajka na vysokém stožáru. Dá se jet až na konečnou, což je ještě cca 400 metrů, blíž k historickému centru, kde je jakési "autobusové nádraží". Ale vystoupili jsme tady, protože je tu i informační centrum (o víkendu mají zavřeno). Další je u amfiteátru, což jsem nevěděl. Stejně tady neměli žádnou mapu města (ještě že jsem měl vytištěnou z internetu), jen nějaké brožury. Ale jinak je tady všechno dobře značené, ukazatele v turečtině i angličtině, stejně tak i popisky památek.
SIDE (v překladu znamená granátové jablko) je město na jižním pobřeží Turecka. Má velmi bohatou historii. Založení města se datuje již od 7. století př.n.l. a jeho hlavním zdrojem příjmů se stal obchod s otroky. Podle místní legendy si místo vybrali sami Kleopatra a Marcus Antonius pro své romantické schůzky, než na to přišel sám Caesar. Kdysi toto město bývalo malou rybářskou osadou, obklopenou liduprázdnými písečnými plážemi. Zakladateli města byli Řekové. Ve 2. a 3. století n. l. hrál důležitou roli místní přístav. Bohatství města pocházelo především z pirátských lupů a obchodu s otroky. Po vyhnání obyvatelstva Araby zelo město dlouhou dobu prázdnotou. Díky tomu se zachovalo ve městě velké množství antických památek. Ve 20. století bylo město znovu osídleno vysídlenci z Kréty. V byzantském období se zde vybudovalo několik nových křesťanských chrámů, ale město postupně upadalo, až v 9. století úplně zaniklo. Turečtí rybáři se zde usídlili opět až na počátku 20. století. Zázemím pro Side je nedaleké větší město Manavgat, které je vzdáleno asi 6 km (jezdí pravidelné mikrobusy). Celé město bylo kdysi obehnané hradbami.
Už za hranicemi městských zdí jsou první památky. První zajímavou je Nympheum. Nymfeum neboli okrasná kašna pochází z 2. stol. našeho letopočtu. Dvoupodlažní obloukový akvadukt, který v dávných časech přiváděl vodu ze vzdálenějších pramenů. Z akvaduktu získávala vodu také okrasná kašna neboli nymfeum nacházející se poblíž města. Dnes pouze zbytky, ale je zde fotka, jak to kdysi vypadalo.
Odtud již vede Kolonádová ulice do centra města. Kolonádová ulice je lemovaná obyčejnými žulovými sloupy a fragmenty římských obchodů.
Přicházíme k Helénské bráně (Triumfální oblouk), která naznačuje vstup do historické části města. Vedle brány stojí Vespasianův pomník s reliéfy zdobeným štítem a nápisem a kašna zasvěcená císaři Vespasianovi s nádrží zdobenou reliéfy (Fountain of Vespasian). Hned vedle se nachází Archeologické muzeum Side Müze Müdürlüğü v budově původních římských lázní naproti Agoře. Budova byla rekonstruována při zachování původního rozvržení stavby. Jeho sbírky zahrnují nálezy z antického Side (římské sochy, sarkofágy atd.), mimo jiné zde najdete hlavu Herma a bezhlavou sochu Niké. Místem oblíbeného odpočinku je přilehlá muzejní zahrada. Otevřeno je od 8 do 18:45 a vstupné činí 10 TL.
Naproti se rozkládají zbytky Agory (Devlet Agorasi). Je to právě ono místo, na kterém se v době nadvlády Římanů v Side konaly trhy s otroky. Z Agory zbylo několik původních sloupů v nejrůznějším stavu. Uprostřed nich se nachází kruhové základy, což je jediný pozůstatek původního chrámu Fortuny. Sedm metrů vysoké haly s dvaceti pěti sloupy zaštítily četné obchody a lázně.
Nejznámější památkou Side je Antické (římské) divadlo (Antik Tiyatro) z 2. stol. Otevřené je denně 9:00-22:00. Z cesty je pěkná panoramatická vyhlídka na celou Agoru a divadlo. Z divadla je vidět pouze horní část sedadel. Spodní je vidět pouze při návštěvě divadla po zaplacení vstupného, které činí 15 TL. slevy na vstupném po 17 hodině. Dovnitř jsme nešli. Bylo největším divadlem v oblasti a bylo schopné pojmout až 20 tisíc diváků ve 49 řadách. Postaveno bylo v helénském období, později jej rozšířili Římané. Na rozdíl od divadla v nedalekém Aspendu nebyla tato stavba zakomponována do úbočí kopce, nýbrž stojí volně v prostoru. Pochází z 2. století po Kristu. Jeho dolní sedadla byla podepírána přilehlým svahem, horní řady byly podloženy obrovskými sloupy. Kromě gladiátorských her se v divadle v minulosti konala také divadelní představení. Traduje se, že u některých her bylo zaplaveno orchestřiště, aby tak byla navozena atmosféra námořních bitev. Uprostřed všemu dominoval chrám Tyché (bohyně štěstí). Myslím, že je to již replika, nebo každopádně rekonstruované.
Pokračujeme dále po Kolonádové ulici směrem ke starému městu. Míjíme zbytky Dionýsova chrámu. Přicházíme do starého města, kde je spousta obchodů se vším možným, hlavně oblečení, boty, kabelky, kožené věci, šperky, brilianty, suvenýry, restaurace, obchůdky s kebabem. Toalety tady jsou většinou za 50 centů. Je tady spousta směnáren, ale všichni mají stejný kurz. Za euro 2,90 TL. Vyměnili jsme každý pouze 10 eur. Koupili jsme dva pohledy za 1 TL. Většinou chtějí 1 euro (viděli jsme i 50 centů) za 10 pohledů. Známka stojí 1,5 eura. Původní domky jsou dřevěné, kamenné s dřevěnými balkony.
Je tady plno turistů a tomu jsou přizpůsobené i ceny. Takže se tady asi neoplatí moc kupovat. V okolí města jsou i pláže. Moře je tady čisté, průzračné, protože má kamenité podloží. Dokonce v jednom místě se vyskytují i mořské želvy. Až ke konci poloostrova blízko přístavu se čtvercová síť uliček rozpadá do zajímavé starší spleti domků, průchodů a zahrad. Nejvíc restaurací je evidentně kolem moře, asi nejvíc u jachtového přístavu. Nově vybudovaný tamní přístav stojí na antických troskách, jsou zde patrné zlomky antických mol a starého přístavu. Na náměstí u přístavu je socha Ataturka, tureckého vojevůdce a státníka, zakladatele a prvního prezidenta Turecké republiky.
Vedle jachtového přístavu je také nejfotogeničtější část Side s pozůstatky Apollonova a Athenina chrámu z 2. století n. l., ze kterých se zachovaly sloupy a části zdí. Je to skvělé místo pro pozorování západu slunce. Nejznámější je 5 vysokých bílých pilířů, pozůstatek Apollonova chrámu. Vedle se nachází byzantská bazilika. Byzantinci postavili ohromnou baziliku, která je i dnes z větší části zachovalá.
Navštěvujeme i mešitu Selimiye Cami s minaretem. Nahlédli jsme dovnitř. Je třeba se zout a hned vstoupit nohama na schod, ne na zem. Mamka si musela zakrýt ramena připravenými šátky. Uvnitř byla hezky vyzdobená barevnými kachlíky a měkoučkým kobercem.
Stejnou cestou se vracíme na autobusové nádraží dolmusí. Jedeme ve 12 hodin. Lístky za 2,5 TL kupujeme u řidiče. Po pěkném půldenním výletu jsme si zašli na oběd. Dneska bylo takové horko, že se ani nedalo sedět venku. Dal jsem si výborné krůtí maso, rybu a spoustu různých salátů. Po obědě jsme šli na pláž. Všechna lehátka byla samozřejmě obsazená, ale podařilo se dvě splašit. Těšil jsem se do vody. Písek byl dneska tak horký, že se po něm nedalo vůbec chodit. Z pláže jsme šli kolem 5 hodin. Na večeři dneska měli mimo jiné jehněčí v celku, ze kterého ukrajovali. Ovocný zákusek jsem si vzal na později na pokoj. Večer už se nám nikam nechtělo, tak jsme se dívali na televizi.