LETEM SVĚTEM

Úterý 9.8.2011 - odlet domů

A je tady náš poslední den dovolené. Už se celkem těším domů, protože už jsem se poslední dny nudil.Nemám moc rád dovolené typu ležení na pláži. Raději pořád něco poznávám. I když neříkám, že si rád jeden dva dny neodpočinu na pláži. Ostrov jsme projeli za dva dny, potápění jsem si splnil a potom už nebylo co dělat.
Mamka má budík na 7 hodin. V noci se nedalo spát, v hotelu vyhrávali a zpívali v rámci řeckého večera do půl jedné. Potom se plno lidí vracelo bůh ví odkud a navíc bylo strašné horko. Dobalili jsme poslední věci. Na snídani jsme si vzali chleba s mazacím sýrem a salámem. V obchodě jsem byl dokoupit jednu vodu ať máme na celý den, cena 0,80 a když se koupí balení 6 vod, tak je cena 1,60 eur. Trošku divné počty. Pokoje máme vyklidit do 9 hodin. Uklízečky sice už pomalu pobíhají, ale zatím sedíme na balkoně než nás někdo nevyhodí. Hrajeme kostky a luštíme křížovky. V 10:10 jsme "nuceni" opustit pokoj, aby ho mohli uklidit pro další hosty. Sedíme ve stínu u hotelové restaurace, kde čekají i další lidé z jiné cestovky. Luštím křížovky a hrajeme kostky. Autobus přijel přesně v 11:45, byl prázdný, bez delegáta, šlo tam plno Rumunů, my a ještě jedni Češi. Ptám se řidiče jestli jede na letiště, říká že ano. Naložil kufry a jedeme. Sedíme vepředu. Vyzvedáváme z hotelů další lidi. U jednoho hotelu v Tsilivi, kde čekalo plno lidí z Ostravy a nenastoupili, jen další Rumuni a jejich delegát, tak mi došlo že není něco úplně v pořádku a že asi sedíme v jiném autobuse než bychom měli být. Ještě se ptal, jestli jsou všichni z jejich CK, ale neříkali jsme nic, aby nás někde nevysadil a jak bychom se potom dostali na letiště. Dojeli jsme až ne letiště, popadli kufry a vytratili se do letištní haly. Za chvíli přijela naše delegátka a postupně lidé z našeho zájezdu. Delagátka přišla k nám a říká: "Vy jste mi odjeli jiným autobusem." Povídám, že autobus přijel přesně na čas, byl prázdný, bez delegáta a jel na letiště, tak že jsme nemohli vědět že to není náš autobus. Když přijel náš autobus k hotelu, tak mu dle seznamu chyběli 4 lidé, tak volal řidič delgátce, ta zase volala do hotelu a majitel hotelu ji řekl, že se mu zdá, že už jsme nastoupili do autobusu před ním. Nakonec vše dobře dopadlo. Rumunský delegát chtěl po těch druhých Češích 15 eur za autobus, nedali mu nic a naše delegátka ještě říkala, že si to vyjasní s jejich řidičem, že jejich povinností je se ptát lidí z jaké jsou cestovky a vědí, kterou CK mají nasmlouvanou a tudíž nás neměl do autobusu ani pustit a potom by se tohle nestalo. Ale nám je to jedno, hlavně že jsme na letišti.
Postavili jsme se do řady na odbavení. Odbavili nám zavazadla, mamčin kufr měl 17,8 kg a můj 22,3 kg. Dostali jsme palubní lístky, poslední řadu č. 32, sedadla C a D, což jsou obě dvě v uličce. Kufry nejdou hned, jak je běžné, pásem dál, ale musí se zanést k rentgenu, kde jsme si odstáli další frontu a teprve potom jsme se kufrů zbavili. Jednomu pánovi zabavili nůž, který měl v kufru, ne v příručním zavazadle. Prý je nadměrně velký a má nepovolený rozměr. Nenadělal nic, sice se s nimi dohadoval, ale bylo mu řečeno, že pokud bude dělat problémy, může být i zatčený policií. Šel jsem si ještě vyfotit letiště zvenku.
 
V hale je pouze jeden bufet, ale nic pořádného tady nemají, takže jíme naše keksy. Nechceme jít dál, protože už bychom museli vyhodit vodu a do odletu zbývá ještě dost času a láhev mám skoro plnou. Ale jedni Češi přišli s tím, že si vodu můžeme vzít dál přes osobní kontrolu. Tak jsme to zkusili. A prošlo to, jen bylo nutné láhev vyndat z batohu a vzít si ji do ruky při průchodu rámem. A nikomu nevadilo že nemá 100 ml v zabaleném sáčku, ale 1,5 litru. Tyhle pravidla fakt nechápu, jak je to možné a z jiných zemí je to tak hlídané a musí se to vyhazovat.  Asi řecký bordel. Dokonce jsem prošel i bez toho, aniž by mi někdo zkontroloval pas.  
Je to malé letiště, kde jsou dva free shopy a jedna restaurace. V jednom free shopu byly ochutnávky sýrů a vína.

Na tabuli odletů není naše letadlo s odletem v 15:15 vůbec vypsáno, přitom pozdější lety tam jsou. Není tam ani poznámka, že by třeba bylo zpožděno. Tak doufáme, že opět zařádil nějaký tiskařský šotek. Ale zase na druhou stranu kdyby letadlo neletělo, tak by nás neodbavili. Někteří cestující volali i delegátce, ale ta tvrdila, že letadlo z Ostravy odletělo. Ptal jsem se letištních úřednic a ty mi tvrdili že přistane později z důvodu přeplněného vzdušného prostoru. Přistálo teprve v 15:15 a teprve tehdy ho vypsali na tabuli s odletem 15:50 místo původně plánovaných 15:15. No tak aspoň že přiletělo. Chvíli trvalo než cestující vystoupili, přehodili kufry, uklidili, doplnili palivo apod. O zpoždění letu ovšem nikdo nic za celou dobu nehlásil. Letištním autobusem nás převezli k letadlu.
   
Zpátky letíme letadlem Boeing 737-800, sedíme úplně vzadu. K dispozici byla dnešní Mladá fronta a Blesk. Nakonec startujeme až v 16:15. V letadle pouštěli Toma a Jeryho, což bylo fakt jen pro děti. Občerstvení bylo ještě bídnější než cestou tam, malý rohlík se salámem, nealko nápoje, víno, pivo a na rozdíl od ranního letu teď podávali i kávu a čaj. Na letišti v Ostravě jsme přistáli v 17:05, teplota vzduchu 20°C. Tady už nás čekal jeden známý s mým autem a zavezl nás domů. Doma jsem byl v 18:05.

Veškeré fotografie z této dovolené najdete na http://martinboys.rajce.idnes.cz/Zakynthos_2011