LETEM SVĚTEM

Sobota 7.9.2013 - Spišská Sobota, Oravský hrad

A máme před sebou bohužel poslední den. Vůbec se mi odtud nechce. Báječně nám vyšlo počasí, odpočinul jsem si, dobře jsem se vyspal a najedl. Dneska jsme šli na snidani později než jiné dny. Akorát jsme se neměli dívat na večeřové menu. To už se nám nechce odjíždět tím tuplem. Dneska bude bufet a výběr je obrovský. Jak jsme se později dozvěděli, dnes je zde svatba, a když je nějaká taková akce tak se podává večeře formou bufetu. V 10 uvolňujeme pokoj. Na recepci platíme lázeňský poplatek za pobyt a útratu v hotelu.
Jedeme si prohlédnout Spišskou Sobotu, což je část Popradu. Spišská Sobota je klenotem architektonických a uměleckých památek na Spiši. Byla jedním z najvýznamnějších spišských míst. Mezi všemi si tato městská čásť Popradu uchovala svoji jedinečnost a neopakovatelnost až do dnešních dnů. V Spišské Sobotě sa zachovaly gotické, renesanční i barokní měšťanské domy.
     
Převážná část pochází ze 16. a 17. století. Většina domů je krásně opravených, v mnohých se buď bydlí, nebo jsou v nich umístěné penziony či restaurace, v některých jsou umístěné kulturní a státní instituce.


Nejvzácnejší architektonickou památkou je původně pozdně románský kostel sv. Jurajaz roku 1273, který bol roku 1464 goticky přestavěný. Pozdněgotický hlavní oltář je z roku 1516 a pochází z dílny mistra Pavla z Levoče. Vedle něj se nachází pěkná zvonice a Mariánský sloup (Immaculata). Hned vedle se nachází bílá stavba, Mestský dom, který sloužil pro účely městské správy, bývalá radnice.
   
Celá městská část byla v roce 1950 vyhlášená za městskou památkovou rezervaci. Tato čtvrť mě opravdu nadchla a její návštěvu můžu jen doporučit. Procházka kolem náměstí, kde se nachází všechny památky zabere tak půl hodinky.
  
Odtud jsme se přesunuli do obce Oravský Podzámok (poblíž obce Dolný Kubín, nedaleko Ružomberoku), kde se nachází asi nejkrásnější hrad a nejvíce navštěvovaný hrad na Slovensku, a to Oravský hrad. Takový slovenský Karlštejn. Vypíná se na skále 112 metrů nad hladinou řeky Oravy. První písemná zmínka o hradu pochází ze 13. století.
 
Poblíž hradu je několik parkovišť, kde si účtují 3,5 eura. Ale parkovat se dá i zdarma, jako my, na parkovišti u fotbalového hřiště hned vedle. Vstupné na prohlídku hradu s průvodcem, která trvá cca 1:30 stojí 5 eur, kombinovaný lístek s kapličkou 6 eur, samostatný lístek do kapličky 2 eura, kde se dostanete na nádvoří. Taky jsem si všimnul jedněch lidí, kteří měli lístek jen do kapličky a potom se přivtěřili zdarma k naší skupině a absolvovali s námi prohlídku hradu. Průvodce to nemá šanci uhlídat. Stejně tak na focení je třeba si koupit za 3 eura další lístek a mít na sobě umístěnou nálepku FOTO, ale i když jsme ji neměl, udělal jsem potají spoustu fotek. Martin s rodiči na prohlídku nešli, dali si mezitím oběd v restauraci přímo pod hradem, ale vůbec si nepochutnali. Návštěva hradu rozhodně stála za to. Ten ohromný zachovalý komplex mně úplně dostal. Měli jsme asi nejmenší skupinu lidí. Prošli jsme postupně vstupní brány včetné té s padacím mostem, různá nádvoří, interiéry hradu vč. Thurzovského paláce, Korvínova paláce, palác Jána z Dubovca, Obytnou věž, které jsou vybavené nábytkem, obrazy, zbraněmi, v jedné části hradu jsou expozice Oravského muzea, vycpaná zvířata (např. dvojhlavé tele) apod.
     
Vylezli jsme až do nejvyšší části hradu - Citadely. Je to jedna z nejstarších částí hradu. V přízemí se nachází cisterna vytesaná do skalního podloží, do kterého stékala dešťová voda a byla jedním ze zdrojů vody v dějinách hradu. Když se s námi průvodkyně rozloučila a šla se skupinou již k východu, nahlédl jsem ještě do kaplnky sv. Michala, která se nachází v areálu dolního hradu, uvnitř se nachází barokní oltář sv. Michala. Potom jsem skupinu dohnal.
  
Ve 14:30 opouštíme hrad a rozhodli jsme se jet domu přes Polsko, že to bude rychlejší. Nejhorší bylo dostat se do Bialsko Biala, kde už potom je dálnice (zdarma) až do Ostravy. Jeli jsme přes samé vesnice, kde jedna navazuje hned na druhou, takže jsme jeli pořád padesátkou. Strašné. Myslel jsem si že nejroztahanější obcí jsou Kravaře ve Slezsku, ale to jsem se příšerně mýlil. Kdyby dálnice byla dříve (staví se), tak by to bylo super. Ve Frýdku jsme na stadionu vysadili Martina, šel ještě na fotbal a my pokračovali domů. Odvezl jsem rodiče a jel domů. Dal jsem si palačinky od maminky, protože já jsem neobědval, jen jsem měl koláče ze snídaně. Vybalil jsem si věci, a sedl k televizi. Šestidenní pobyt nám hrozně rychle utekl. Už se těším na další výlet.