LETEM SVĚTEM

Středa 4.10.2017 - Ostrov Sal - Ponta Sinó, Ponta Preta, Santa Maria

Snídani jsme si dnes dali na pláži v Morna Beach Bar. Sedli jsme si na venkovní terasu s výhledem na moře. Až bude otevřená nová bufetová restaurace, tak už to nebude možné. Vadí mi jen množství much. Jsou všude kde je jídlo. Mají tady čaj, kávu, džusy, ovoce, vejce na tvrdo, míchané vajíčka, ale připraví na požádání i omeletu, pouze 3 druhy salámů a jeden druh sýra, máslo, zelenina, párky, grilovanou cuketu, opečenou slaninu, jogurty, vafle, palačinky, několik druhů pečiva, chleba, sladké koláčky, sladká houska s kokosovou pusinkou nahoře. V baru je možné si objednat capuccino a další nápoje.
  
Po snídani jsme šli na pláž. V zahradě jsme objevili dvě koťata. Pořád si chtějí hrát.

Moře je klidné a má krásnou tyrkysovou barvu.

Na pláži vedle hotelu se nachází Funana Vivo Museo – Casa da Cultura. Jakési muzeum kapverdské kultury. Ale v podstatě to je restaurace s živou hudbou a tanci. Vstup je zdarma. Platí se za „all inclusive“ jídlo.
V 9:30 se jdeme projít po pláži. Vedle nás stojí hotel Oasis Atlantico Belorizonte, v dalším hotelu je na pláži pouze 1 host na lehátku. Hned vedle se dokončuje stavba moderního 5* hotelu Hilton Cabo Verde Sal Resort. Na pláži finišuje stavba baru. V provozu je již Nautical Center, kde provozují různé vodní sporty. Hotel své první hosty přivítá už v říjnu letošního roku.

Na nejjižnějším bodě ostrova Sal, na pláži Praia Ponta Sinó staví britská společnost Thomas Cook Group další rozsáhlý hotelový komplex. V letošní zimní sezóně na přelomu roku 2017/2018 bude otevírat nový hotel New Horizons Ponta Sinó Resort, který se bude skládat z 5* hotelu Royal Horizons Sunprime (bude ho vést společnost Sunprime Hotels) a bude pro lidi nad 16 let a 5* family resort Royal Horizons Sunwing zaměřený na rodiny, který bude vést společnost Sunwing Hotels. Celkem mají nabídnout 600 pokojů a stály 80 mil. eur. Společnost Thomas Cook má v úmyslu otevřít svou vlastní značku hotelů v mnoha populárních dovolenkových destinacích. Nevýhodou tohoto hotelu ale je, že už jsou tady velké vlny, protože se nachází na výběžku, kde se střetává moře ze dvou stran a není to tady nijak chráněné. Je to v podstatě otevřené moře.

Po pláži podél moře se k nám blíží jezdci na koních. Jeden kůň se trochu splašil, ale naštěstí ho vedl průvodce, takže paní z něho nespadla. Taky jsem uvažoval domluvit si projížďku na koních, protože koně miluji a po pláži nebo v moři jsem na něm ještě nejel. Naposledy jsem jel na koni na Kubě v oblasti Vinales a byla to paráda a hlavně levné, cca 100 korun na hodinu pokud si to dobře vybavuji (viz. můj cestopis z Kuby). Projížďky na koních pořádá například Santa Marilha Horse Excursions, jejichž stáje se nachází 3 km od města v botanické zahradě Viveiro. Kontakt na ně je Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript . V ceně je transfer z a na hotel, helma a pojištění. Nabízí tři typy exkurzí: - Solné pláně - 4 km, 1 hodina, 40 eur (4400 CVE) - Solné pláně, Costa da Fragata (Kite Beach) - 7 km, 1,5 hod, 50 eur (5500 CVE) - Písečné duny na poušti z písku navátého ze Sahary, Solné pláně, Costa da Fragata (Kite Beach) - 9 km, 2 hod, 60 eur (6600 CVE). Není to nic levného. Nakonec jsem jízdu neabsolvoval. Tak snad někdy příště, někde jinde.
 
V této oblasti se rozkládá přírodní rezervace Reserva Natural da Ponta do Sinó s rozlohou 5182 ha a zahrnuje i vody, které souostroví obklopují. Pláž Praia Ponta Sinó se nachází asi 1 km JZ od městečka Santa Maria na jihu ostrova. Po pláži jsme došli k majáku Farol da Ponta do Sinó, který stojí na nejjižnějším bodě ostrova Sal. Na místě původního devítimetrového majáku umístěného 300 metrů od břehu postaveného portugalskou koloniální vládou roku 1892, slouží na pohled stejný maják vzdálený od břehu jen 100 metrů postavený roku 2014. Bílá betonová věž je čtverhranná a vysoká 9 metrů. Má vnější schodiště a svítilnu.
  
Zdejší pláž patří k těm menším na Kapverdských ostrovech, konkrétně na ostrově Sal, ale rozhodně není malá svou důležitostí. Je oblíbeným cílem vyznavačů kitesurfingu i klasického surfování, kteří sem míří krotit divoké vlny Atlantiku. V okolí jsou menší písečné duny, ze kterých vyrůstají různé keře. Koupeme se v moři.

Následuje pláž Praia da Ponta Preta do Sul (tzv. Černá pláž) 2 km západně od městečka Santa Maria. Od Santa Marie vede k pláži jednoduchá silnice, která ji spojuje se zbytkem ostrova směrem od hotelu RIU Palace Cabo Verde. Dá se k ní dostat i po pláži pěšky jako my za cca 20 minut kolem majáku Ponta do Sinó. Ponta Preta znamená v portugalštině “Černý mys”. Byla pojmenována podle hnědě až černě zbarvených skal které se tady nacházely v době, kdy byl mys pojmenován. Pláž je jiná než ostatní pláže na Salu, a právě proto je možná ještě krásnější. Je jednou z nejkrásnějších na Kapverdách. Je to písečná pláž s černými lávovými kameny a mysem. Keře a trávy mají také hnědou a černou barvu, například arthrocnemum franzii. V hloubce 7 metrů se při šnorchlování můžete seznámit s pestrým oceánským životem. Od pláže je také pěkně vidět na zdejší nízké krásné pohoří Serra Negra. Lze tady pozorovat krásný západ slunce nad Atlantikem. Velké vlny lákají surfaře a kitesurfaře a jsou atraktivní i pro fotografy. Kapverdy jsou vůbec velmi fotogenické. Díky tomu, že jste blízko rovníku, máte slunce přímo nad hlavou. Je tady jedna z nejrychlejších a nejkrásnějších vln na světe. Surafři se sem sjíždí z celého světa. Vlny dosahují 3-4 metrů. Na pláži vedle velké písečné duny se nachází i plážový bar, ale není vždy otevřený. Na pláži stojí 5* hotel RIU Palace Cabo Verde (dříve RIU Garopa – Funana). Před hotelem je pěkná písečná pláž a tyrkysové moře. Vlny jsou trochu větší, ale koupat se tady dá.
  
Na pláži přímo před hotelem je líheň, kterou lze navštívit zdarma, kdy ranger je v provozu každé ráno od 10 do 12 hodin. Ti co vstávají brzy mohou vidět přibližně mezi 8-9 hodinou ranní přemísťování hnízd. Je tady oplocený prostor, kde jsou umístěné snůšky vajec karet obecných (Loggerhead Sea Turtle) s popisem. Želvy na Salu hnízdí a kladou vejce po celém jižním pobřeží, ale nejlepší místo kde je najít je jihovýchodní pobřeží, v pěší vzdálenosti od Santa Maria. Jezdit po těchto plážích na čtyřkolkách je zakázáno. Mořské želvy v noci v červenci až září snesou vejce cca 100 kusů, z nichž se za 60 dní v září až prosinci vylíhnou malé želvičky. Z tisíce nakladených vajec dospějí 1 až 2 želvy protože většina z nich skončí jako potrava dravců. Na Salu jsou to hlavně karety obecné (caretta caretta) dosahující až 150 kg, na Boa Vistě i šestkrát těžší kožatky velké. Každý rok tu rangeři „SOS Tartarugas“ nasbírají pro své líhně kolem 200 000 vajec. Na konci léta lze líhně navštívit a každý večer pozorovat vypouštění čerstvě vylíhnutých želviček do moře. Jinak organizace SOS Tartarugas organizuje mimo jiné výlety za pozorováním želv kladoucí vejce pod noční oblohou za 35 eur na osobu.
 
Přímo na pláži se vypíná vysoká písečná duna – Dune of Sal. Vyšplhali jsme se nahoru. Vlevo se rozprostírá hotel RIU, vpravo pokračuje pláž Ponta Preta až k rozsáhlému hotelovému komplexu řetězce Melia. V dálce se tyčí hora Monte Leão. Na březích obou pláží najdete mořské želvy a žraloky. Zejména žraloky citronové.
   
Pod námi se ke břehu ženou vysoké vlny, které se lámou v příboji. Tady to na koupání není. U pláže je tabule s nápisem Praia Sem Vigilância, což znamená pláž bez dozoru.

Nachází se tady i plážový bar, ale není vždy otevřený.

Stejnou cestou se vracíme zpátky. Občas se zvlažíme v moři. Chvílemi je pod mrakem. I přesto se mi podařilo se dneska spálit. Ani jsme si neuvědomili jak ten čas letí. Na hotel jsme přišli ve 13 hodin. Od 12:30 už jsou obědy. V plážovém baru jsme si dali pivo, tradiční grogue který místní pijí s citronem a ledem. K jídlu jsem si dal kuřecí polévku s rýží, nudlemi, mrkví a kuřecím masem, následně grilovanou rybu, kuře, roládu z mletého masa se špenátem, mandlemi a mrkví, hranolky, salát z ananasu oliv a sýra.
  
Po obědě jsme se okoupali v moři a šli si na chvíli odpočinout na pokoj. Byli jsme na internetu. Signál mám silný i na pokoji, což je fajn, že nemusíme sedět někde v lobby. Od 14 hodin jsme zpátky na pláži. Slunce opět pere jak sedlák cepem.
Po pobřeží jsme příjemnou procházkou po 200 metrech od hotelu došli rybářskému molu v centru Santa Marie (Pontâo de Santa Maria), kde denně můžete pozorovat rybáře jak přináší čerstvě ulovené ryby, které tady čistí a porcují tak jako v minulosti. Jedná se hlavně o velké tuňáky. Teď už tady sedí pouze jedna baba co prodává zbytek ryb. Vlevo od mola se dá šnorchlovat a nad skalnatým dnem se vznáší spousta ryb. Kotví tady plno hlavně rybářských lodí. Nechybí tady senegalští prodejci suvenýrů. Pár chlapů tady pilami a dalšími nástroji vyřezávají želvy z nějakého kamene, snad pískovce. Jde jim to pěkně od ruky.
  
Po návratu na hotel jsme se přemístili na lehátko k bazénu.

Martin vyzkoušel zmrzlinu, vanilkovou a citronovou, 2 kousky pizzy a místní whisky. Já jsem si v „japonské“ restauraci dal hamburger, byl celkem dobrý, kuřecí nugeta nebyla nic moc, smažený rybí prst z hejka a bramborová kroketa mi taky chutnaly. V 16:30 jsme si vyměnili ručníky na zítra ať máme už od rána čisté. Osprchovali jsem se a šli na recepci, objednat si na 7.10. tradiční kapverdskou snídani, která je zahrnuta jednou za týden v all inclusivu. Dostali jsme voucher na 7:30 do restaurace Tradiçon. Podávají se od 7 do 10 hodin.

Vedle má stánek autopůjčovna Mendes & Mendes. Zrovna je tady paní Samira (její telefon je 00238 9886533. Domluvili jsme si na zítra na 8:30 půjčení malého off-roadu, auta 4x4, třídveřové Suzuki Jimny. Auto bude přistavené u hotelu a ona tady bude, aby nám ho předala. Jinak mají kancelář ve městě, cca 5 minut pěšky od hotelu. Cena za 24 hodin je 55 eur a depozit 200 eur, který se platí hotově. Již také nabízí neomezené kilometry, což předtím neměli a proto jsme je původně vyloučil, protože původně měli limit 120 km a za každý další kilometr 1 euro. Martin zašel na pokoj pro peníze, mezitím nám vypsala smlouvu. Dala nám mapku, kde zaznačila co je dobré navštívit. Všechno jsme to už ale měli naplánované. Jejich email na pobočku na Salu je Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript .

Zašli jsme do autopůjčovny Bebe Beach Bike & Scooter, abychom zrušili na zítra rezervaci čtyřkolky, kterou jsme měli už z domu přes email. Půjčovna se nachází v městečku Santa Maria na hlavní ulici Rua 1 de Junho naproti hotelu Morabeza. Otevřeno mají od 9 do 17 hodin. Majitel je Ital. Půjčuje kolo za 12 eur/den, skútr 35 eur/den, auto (Toyota Yaris nebo Aygo – nejsou vhodná do tohoto terénu) 50 eur/den i čtyřkolku 525 cc s pohonem na všechna 4 kola za 70 eur/den (9-17 hod.). Kilometry jsou bez limitu, deposit 100 eur (hotově). Půjčuje s plnou nádrží a vrací se s plnou nádrží. U čtyřkolky nezapomeňte na helmu a tmavé oblečení (na prašných cestách). Auto je určitě rychlejší a komfortnější způsob jízdy, ale zase se jím oproti čtyřkolce nedostanete všude. I když na Salu to až tak neplatí, tady je auto 4x4 v pohodě. Spíš na Boa Vistě by to byl problém. BE BE BEACH 1: Rua 1° Junho 63 - 4111 Santa Maria - Ilha do Sal - Capo Verde BE BE BEACH 2: Loggia 52, Porto Antigo 3 - 4111 Santa Maria - Ilha do Sal - Capo Verde Tel.: +238 970 13 03, +238 939 17 11, skype: CLAUDIO.BERNARDELLI6, PAOLO.BERNARDELLI.JOSE, mail: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Další autopůjčovny v Santa Marii: Hertz, Alucar, Avis, Cabo Verde Rent a Car, Inco Rent-A-Car, SULCAR

Do večeře času dost, tak jsme se prošli městem.

Santa Maria (portugalsky Saint Mary) je původně rybářská vesnička, dnes spíše turistické středisko s přibližně 20 000 obyvateli, kde najdete spoustu obchůdků, restaurací, barů, diskoték, půjčoven skútrů, luxusních hotelů. Říká se mu Malá Itálie, protože sem jezdí hodně Italů a provozují tady řadu občerstvení a další podniků. Původní osadu založil roku 1835 Manuel António Martins, aby mohl rozvíjet obchod se solí. V jeho raných dobách bylo ze Santa Marie dodáno 30 000 tun soli většinou do Brazílie až do roku 1887, kdy Brazílie uvalila vysokou daň na dovoz soli, aby ochránila vlastní výrobu soli. Výroba soli trvala do roku 1984. Saliny, kde se stále pracuje najdeme kousek za městem a stojí za to se tam podívat. Později ve 40. letech se rozvinulo i rybářství a konzervárenství tuňáků. Santa Maria byla až do roku 1977 hlavním městem ostrova než ji vystřídal Espargos.

První na očích byla restaurace a vyhlášená diskotéka Pirata, dvojče proslulé diskotéky z brazilské Fortalezy, kde můžete prožít noc při karibských a latinskoamerických rytmech. Nachází se při vjezdu do města. Otevírá pouze v pátek od 23:00 do 4 hodin a v sobotu do 7 hodin do rána. A platí se vstupné.


Ve městě nás zaujaly na první pohled pastelově zbarvené domky, ve kterých lidé bydlí. V mnohých se nachází obchůdky, bary, restaurace. 

     
Nejvýznamnějším bodem ve městě je vážní dům – Historic Salt Scales na starém přístavním nábřeží, přímo naproti přístavnímu molu, kde se v minulosti vážila sůl. Dnes tady najdeme obchody se suvenýry.

Zajímavé je zdejší hlavní náměstí Parca Marcelo Leitão a katolický kostel Nanebevzetí Panny Marie s modro-zelenou fasádou - Paroquia de Nossa Senhora das Dores (Igreja Nossa Senhora das Dores). Navštívili jsme zdejší nedělní mši, stejně jako v protestantském kostele Igreja do Nazareno, který snadno poznáte podle modré fasády.
 
Hlavní ulicí je Rua Amílcar Cabral.
  
Míjíme růžovou budovu, Museu do Sal.

Poblíž mola najdete posilovnu pod širým nebem, kde místní borci pumpují své svaly a hned vedle jiná skupinka jen tak hraje pro pobavení vlastní (i turistů) na hudební nástroje.
  
My jsme si našli místní „hospůdku“ umístěnou v karavanu. Dali jsme si oba místní grogue po 1 euru neboli 200 CVE. Chutná jako líh. Brrrr. Taky tady čepují portugalské pivo značky Super Bock.
 
Po nábřežní promenádě se vracíme na hotel. Promenádu lemují stánky prodavačů se suvenýry, hlavně šperky, korále, mušle, tašky, dřevěné sošky, látky, šaty,… Vedle nás stojí 4* hotel Morabeza, který vypadá moc hezky a není tak plný jako náš. Nachází se přímo u pláže. Má 3 bazény. A na Tripadvisoru je na 2. místě v Santa Maria.

Zašli jsme se převléct a na 18:30 máme rezervaci v sushi restauraci Sakura, která se nachází v zahradě poblíž bazénu. Tady si můžete na základě předchozí rezervace 1 x za 7 nocí objednat degustační japonskou sushi večeři od 18:30 do 22 hodin. Sedí se venku v zahradě, kde jsou stoly a židle a kiosek, kde kuchaři menu připravují. Přes den, mezi 10-12 a od 15:30 do 17:30 si tady můžete dát lehké občerstvení (sneky). V tuto chvíli jsme tady pouze my a ještě jeden pár u vedlejšího stolu. Nejdříve nám donesli vodu a víno. Dal jsem si růžové. První chod byla polévka, vývar s nudlemi a 2 kusy nějakých smažených taštiček. Nic speciálního. Následoval pro každého sushi mix. Nejenom že to pěkně vypadalo, ale taky to skvěle chutnalo. Nechybí dřevěné hůlky, křen wasabi, který je nezbytnou součástí servírování sushi, strouhaný zázvor a sójovka. Martin sushi nikdy neměl rád a ani moc nejedl. Dneska taky nesnědl všechny kousky, ale to mi nevadilo, dojedl jsem to za něho. Výborný byl syrový tuňák položený na válečku rýže. Tuňáci na Kapverdách jsou vynikající! Vyskytuje se jich tady několik druhů a ti co v Čechách rádi chodíte na sushi, zjistíte, že je to téměř nesrovnatelné s tím, co ochutnáte na Kapverdách. Následoval dezert. Dvě tvrdé kuličky, snad ořechové a k tomu ovoce. Vůbec mi to nechutnalo.
   

Po večeři jsme se přemístili do baru u bazénu Pano di Terra a Batuko, kde jsme si dali pivo, rum a čaj. Ne že bych měl ještě nějaký hlad, ale v menu mě zaujal nedopečený steak z tuňáka na grilu v úpravě medium rare. Tak jsem si ho objednal. Porce jako hrom. Tak výborného tuňáka jsem ještě nejedl. Byl připraven jako medium rare. K tomu byl opečený brambor ve slupce a grilovaná zelenina, cuketa. Neskutečné. Akorát jsem to bohužel celé nedojedl, protože to byla fakt obrovská porce a hlavně už jsem toho dost předtím snědl. Jinak bych to nenechal. Je to zahrnuto v AI. Kdo ale nemá AI může si to objednat za 1100 ECV. Kolem nás se motá kočka s koťaty, tak jsem jim dal trošku ryby. Jenom se olizovaly. Venku je teplo.
  
Dneska se nám nechce čekat ještě 45 minut na večerní show. Stejně to nebylo nic moc, mix hudby, který jsme slyšeli až na pokoj. Uvařil jsem ještě čaj, Martin se natáhl v obýváku na gauč k televizi. Nabalil jsem batoh na zítřejší celodenní výlet a dopsal deník. Ve 21 hodin jsme otevřeli balkon a hudbu jsme krásně slyšeli. Ve 22 hodin je klid a můžeme spát.