LETEM SVĚTEM

Neděle 22.9.2019 - TURECKO (Istanbul) - UZBEKISTÁN (Taškent, Urgenč, Chiva)

* odlet z Istanbulu - letiště Istanbul Airport v 0:42 se společností Turkish Airlines – let č. TK368 do Uzbekistánu (Taškent), (doba letu 3:52) – letadlo Airbus A321-200, sedadla 10 C, D, E, F. Vzdálenost 2088 mil (3363 km). Odhadovaný čas příletu je 6:35. Nové letadlo, kožené sedačky, velké dotykové obrazovky, USB zásuvka, deka, polštář, sluchátka. Každý dostal moderní taštičku a v tom ponožky, klapky na oči a špunty do uší.

Trasa letu: Istanbul, Černé moře, Batumi, Mingecevir, Baku, Kaspické moře, Türkmenbasy, Chiva, Taškent.

Členové miles and smiles classic a classic plus nebo cestující kteří se během letu stanou členy získávají bonus 10 MB dat WiFi zdarma.
Martin zkolaboval, nízký tlak, 2x spadl na zem, nechtěl si nechat poradit od Lucky, že si musí hned lehnout na zem a nohy nahoru. Pořád si chtěl sednout. A znova se mu udělalo špatně. Upadl do bezvědomí. Letuška taky říkala, že si musí lehnout na zem a podložit nohy, ale byla málo rázná. Já jsem vůbec nevěděl jak v tuto chvíli reagovat jen jsem mu pomáhal. Naštěstí Lucka už pak rázně říkala lehnout na zem a nohy zvednout hodně nahoru. Letuška mu dala džus vypít, ale to je málo. Měl hodně nízký tlak. Je třeba ležet se zvednutýma nohama a rychle doplnit cukr. Dávali jsme mu Colu a bylo třeba dát cukr pod jazyk. Pořád vše odmítal, v tomto on je tvrdohlavý. Ale museli jsme. Pak se mu rychle ulevilo. Letuška ho přesadila do business třídy kde byl lepší vzduch, u nás bylo horko. Nohy si opřel o stěnu. Ještě jsme si řekli o Colu a cukr mu dali pod jazyk. Ale nebýt Lucky a jednoho pána, který taky hned říkal"cukr", tak já jsem neměl ponětí jak reagovat a personál moc taky ne, a to by mohlo mít vážné následky. Šli jsme ho skontrolovat. Tlak se mu zlepšil.

* přílet do Uzbekistánu - Tashkent - Taškent (hlavní město), Tashkent International Airport - Taškentské mezinárodní letiště Južnyj - uzbecky Toshkent Xalqaro Aeroporti Janubiy - Islom Karimov Toshkent Xalqaro Aeroporti(TAS), Terminál 2 - Airport 2 (mezinárodní), v 06:32 místního času.

Pasová kontrola, pozorně sledoval fotky. Čekáme dlouho na kufry. Není tady směnárna, ale automat. Každý měníme 100 USD, kurz 9300. Toalety čisté.

- časový posun GMT (UTC) + 5 hodin, vůči ČR + 4 hodiny v době zimního času a + 3 hod v době letního času, vůči Istanbulu + 2 hodiny.

- hlavní mezinárodní letiště Uzbekistánu a největší letiště Střední Asie. Letiště se skládá ze samostatných terminálů pro mezinárodní (Terminal 2, renovace v r. 2018) a domácí lety (Terminal 3, otevřený r. 2011). Terminály jsou od sebe odděleny letištní dráhou a pro přestup mezi terminály je potřeba opustit letiště (5 km). Spojení mezi terminály zajišťuje autobus č. 11 a č. 77, taxi 5 min. (cizinci 3-5 USD), pěšky hodinu. Letiště se nachází se 12 km od centra Taškentu. Autobusy do centra jezdí každých 5-10 minut a jízda trvá 15-20 min.

* úschova zavazadel v současné době na letišti není k dispozici, uschovat v blízkém hotelu (máme domluveno v Gulnara GH vč. odvozu z letiště)

* vízum: vízum bylo pro občany ČR za účelem turistiky na 30 dní zrušeno (1.2.2019). Stačí pouze platný cestovní doklad. Pas či jeho kopii doporučuji nosit stále u sebe.

- Deklarační prohlášení: Od 1.1.2018 byly zavedeny na mezinárodních letištích zelené a červené celní koridory. Zelený koridor mohou bez nutnosti vyplňovat celní deklaraci využít osoby, které nedovážejí cizí měnu větší hodnoty než ekvivalent 2000 USD, nedovážejí vyšší než povolené množství zboží (1000 cigaret n. 1 kg tabákových výrobků, 1,5 l alkoholu, 2 l vína, parfémy pro osobní potřebu), nedovážejí zboží, jehož dovoz nebo vývoz je zakázán zákonem (drogy, ovoce a zelenina, zbraně, střelivo, živá zvířata, fotky, videa, hudební záznamy namířené proti Uzbekistánu). Cestující, kteří si vyberou červený celní koridor, mají povinnost vyplnit 2x celní deklaraci (formulář T-6). Jedno si nechají a druhé se odevzdává při odjezdu ze země. Není možné ze země vyvézt větší množství měny, než bylo dovezeno a deklarováno. Omezení platí také na dovoz a vývoz místní měny. Při cestě do Uzbekistánu je povoleno dovézt v případě příjezdu z nesousedního státu věci osobní potřeby do celkové hodnoty 1000 USD. Je zakázáno dovážet drony. Je zakázáno vyvážet drahé kovy, perly a výrobky z nich.

* Velvyslanectví ČR v Taškentu: Velvyslanectví České republiky v Uzbekistánu, Chehia Respublika Elchihonasi (Chexiya Respublikasining elchixonasi), 3-Navnikhol 6, Mirzo-Ulugbekskij rajon, Tashkent 100041, telefon: 0099871/1206071, +998 78-1206071, nouzová linka +998 90 359 8348, email: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript (konzulární úsek). Vedoucí úřadu Mgr. Jaroslav Siro. Provozní hodiny po-pá 8:30-17.

- Ministerstvo zahraničních věcí Uzbekistánu

REPUBLIKA UZBEKISTÁN (Uzbekiston Respublikasi)

2. největší středoasijská země (447 400 km²) po Kazachstánu (2 717 300 km²) s cca 28 mil. obyvateli (Uzbekové tvoří 75 %, Rusové 15 %, Tádžikové 5 %). Název Uzbekistán (uzbecky O´zbekiston) je odvozen od jména chána Oz Bega, který vládl zemi v letech 1313–1340. Člení se na 12 provincií a jednu autonomní republiku, Karakalpakstán. Nejvyšší horou je s 4301 metry Adelunga Toghi. Až do získání nezávislosti 1. září 1991 byl Uzbekistán součástí Sovětského svazu. Náboženství islám se stalo terčem bolševického útisku, mešity byly většinou zrušeny, víra zapovězena. Rusové přinesli do Střední Asie průmysl, moderní zemědělství (zničili Aralské jezero), socialismus a vodku (uzbecky aragy). Dnes Uzbeci hledají svou novou identitu. Znovu objevili tradiční islám, ke kterému se hlásí (sunnitští muslimové tvoří 88 % obyvatelstva). Staví se nové mešity. Náboženská pravidla jsou však velmi tolerantní na rozdíl od jiných muslimských zemí. Ženy chodí nezahalené. Alkohol je možné koupit téměř na každém rohu. Přístup Uzbeků k alkoholu je spíše "sovětský" než "islámský". Volným dnem je sobota. Kupodivu uzbečtina a ruština jsou z 90% odlišné. Ne všichni umí rusky. Uzbečtina je spíše podobná turečtině.

Nejvhodnější dobou na cestování je duben-červen a září-říjen, to je i hlavní turistická sezóna (nejvíce lidí a nejvyšší ceny). Je sucho a teploty kolem 30°C. Podzim je obdobím sklizně a trhy jsou plné čerstvého ovoce. Od konce června do začátku srpna začíná v Uzbekistánu 40-ti denní období horka, tzv. "chilla", kdy přes den teploty dosahují 55 stupňů a v noci neklesají pod 30 °C. Krátké období dešťů je v březnu a dubnu.

Věci, které dřív turisty od návštěvy země zrazovaly, jako složitý vízový režim, hluboce zakořeněný dozor sovětské éry a neútěšná situace v oblasti lidských práv, se začínají měnit, a to velmi rychle. Uzbekistán otevírá dveře cestovatelům. Se smrtí mocného prezidenta Islama Karimova v roce 2016 se Uzbekistán pomalu ale jistě dostává z hlubokého politického (a turistického) zmrazení. Jeho nástupce Šavkat Mirzijojev už zavedl řadu důležitých změn, zahrnující reformy v oblasti bezpečnostních služeb, uvolnění vízové povinnosti (nejsou nutné ani dopisy na "Pozvání"), měnová reforma (zrušení černého trhu), otevření dlouho uzavřených hraničních přechodů s Tádžikistánem.
Navíc je země velice bezpečná. Uzbečtí policejní a imigrační úředníci už nemusí být za každou cenu pod podezřením. Podplácení byla učiněna přítrž, a to od dopravních policistů až po celní úředníky na letištích. Od cizinců mají zakázáno brát úplatky. Kdyby se něco podobného stalo, dejte si zavolat jejich nadřízeného. Uvolněná atmosféra se prolíná celou zemí. Zatím je země stále relativně bez davů turistů, a proto je vhodná doba na návštěvu. Místní obyvatelé se nebrání focení, právě naopak, považují za urážku, když si je nechcete vyfotit. V r. 2018 začaly opět fungovat mobilní aplikace jako Skype, Viber, WhatsApp, Instagram, Facebook poté, co byly tři roky zakázané. Dnes už si dokonce můžete pořídit i fotky ohromujících stanic metra v Taškentu poprvé od jejich výstavby v dobách sovětské éry a dát je na FB.
Porušování lidských práv přesto stále přetrvává, stejně jako problémy v oblasti údajné nucené práce v odvětví bavlny a zůstává i neorganizovaná politická opozice. Pěstování bavlníku je hnacím motorem místní ekonomiky. Uzbekistán je 4. největším producentem bavlny na světě a 2. největším vývozcem "bílého zlata". Sběr září – listopad. Sbírají jen dospělí, kdysi i děti 2 měsíce místo školy. Denně nasbírá jeden člověk přibližně 100 kg a za to dostane 100 000 sumů, cca 11 USD. Na zvýšení výnosů "bílého zlata" byly vybudovány kanály, které odvádějí vodu z řek Amudarja a Syrdarja a zavlažují obrovské plochy málo úrodné půdy, na nichž se kdysi hojně používala umělá hnojiva a pesticidy. Nevratné následky tohoto experimentu jsou tu dnes vidět na každém kroku. Typickým příkladem je Aralské jezero, čtvrté největší jezero světa (66 458 km²). Kdysi ho napájela v této části země už téměř vyschlá řeka Amudarja, jež do oblasti přivádí vodu z pohoří Pamír a Hindúkuš. Voda je kontaminovaná, půdu okolo ní "zdobí" silná vrstva vysrážených solí, samotné koryto řeky je téměř suché a břehy Aralského jezera se každým rokem stále více vzdalují od bývalých přístavů. Jedním z nejsmutnějších měst je Moynoq (Mujnak), někdejší přístav na Aralu. Dnes se vraky lodí povalují na vyschlém dně a kolem je jen poušť. Je to pohřebiště lodí. Aralské jezero se vypařilo. Ze dna vysychajícího jezera začala vznikat nelítostná poušť Aralkum. Nejbližší voda Aralského jezera je vzdálena přibližně 100 km.

Země u turistů probouzí zájem o architektonické bohatství a historii kolem Hedvábné stezky.

Hedvábná stezka je síť obchodní cest, která byla používána již ve starověku. Její hlavní trasa s mnoha větvemi vedla z čínského Xianu přes Dunhuang, kolem pouště Taklamakan přes Kašgar, dále přes Střední Asii do Persie, kde se štěpila jedním směrem do východního Středomoří a dále do Evropy, a druhým směrem do Indie. Její celková délka činila více než 7 000 km, cestování po ní bylo velmi nebezpečné a trvalo mnoho měsíců. Stezka se využívala spíše po jednotlivých úsecích. Na významných bodech cesty byly karavanseraje s bazary, kde se zboží překládalo, prodávalo a pak dále pokračovalo směrem na východ nebo na západ, již v rukou jiného majitele. Pravděpodobně prvními Evropany, kteří putovali z Evropy až do Číny po Hedvábné stezce, byli Marco Polo, syn benátského obchodníka, spolu se svým otcem a strýcem. Název Hedbávná stezka vznikl až v druhé polovině 19. století a použil ho poprvé německý cestovatel Ferdinand von Richthofen. Cesta nesloužila jenom pro výměnu zboží, ale byla také důležitým faktorem při výměně různorodých kulturních vlivů a náboženských proudů. Po cestě kromě obchodníků putovali také poutníci, diplomatická poselstva, badatelé, misionáři, dobrodruzi, ale i celé národy. Nejznámější a nejdůležitější komoditou, které se převážela z Číny do Evropy, bylo čínské hedvábí, následoval porcelán, koření a příjemné aromatické látky. Opačným směrem se dováželo převážně zlato, stříbro, drahé kameny, slonovina, vlna a víno. Konec této zlaté éry je spojen s obsazením Byzance Turky (kolem 15. století), kteří jako noví majitelé stezky zvýšili karavanám poplatky a obchodníci byli nuceni hledat si jiné cesty, například kolem Afriky po moři.

* Společenská pravidla: Muži se zdraví podáním ruky, ženě můžete podat ruku až pokud k tomu svolí. Do uzbecké domácnosti nesmíte vstoupit v botách, pokud majitel před vámi do domu v botách nevstoupí, pak můžete i Vy.
Při návštěvě modlitebních míst by oblečení mělo být neokázalé, ramena a kolena by měla být zakrytá, je lépe aby ženy měly vlasy zakryté šátkem, uvnitř mešity se nesmí jíst, během modliteb je neslušné se bavit nahlas, v některých mešitách lze fotit mimo časy modliteb.

* Měna: uzbecký sum nebo som – so´m (UZS). 1 sum = 100 tiyn. Přivézt si dostatek USD v hotovosti. Pro turistu je téměř vždy výhodnější hotovost v místní měně. Po nedávné měnové reformě v r. 2017 již nefunguje černý trh a peníze vám vymění všude za stejný kurz. Nejlépe je tedy měnit v bankách, směnárnách či hotelích. Za směnu mimo oficiální místa Vám hrozí postih. Fungují zde již i bankomaty. V mezinárodních hotelích není problém vybrat peníze jakoukoliv kartou (Visa, Master Card) a řada bankomatů v těchto zařízeních umožňuje vydání USD i sumů. Placení mezinárodními kartami je spíše omezené. 

1 USD = 9382 UZS (sum). Kurz stanovuje Uzbecká centrální banka každý týden. Aktuální kurz např. na https://dollaruz.pw/. Při výměně na letišti byl kurz 9300 za dolar.

* Zdravotnictví: není vyžadován mezinárodní očkovací průkaz ani žádné speciální očkování. Tel. na záchrannou službu je 103, na policii 102. Lékárny se místně jmenují Dorixona.

Tashkent International Clinic, na které působí zahraniční lékaři hovořící anglicky: 38 Sarikulskaya street, Taškent, Tel: +998 71 291 0142, 291 0726, 

Další zařízení s dobrou úrovní vybavení a personálu jsou:
Akfa Medline Medical Centre, Kichik Khalqa yuli 5A, Almazar district, Taškent, Tel: +998 71 203 30 03
Vitamed, Š. Rustaveli 109A, Taškent, Tel: +998 71 129 81 81, 82 

* Internet a telefony:
Telefony: Místní hovory z pevné linky jsou zdarma, ovšem hotely si v těchto případech berou malý poplatek. Mezinárodní hovory je lépe volat z mezinárodních telefonních míst poblíž pošt.
Mobilní sítě: Mobilní GSM sítě fungují po celé zemi a všichni operátoři poskytují 4G internet. Připravuje se 5G. Funguje několik mobilních operátorů: UMS (+998 97), Beeline (+998 90, +998 91), Ucell (+998 93, +998 94), Uzmobile (+998 99), Perfectum Mobile (+998 98).
Internet se rychle rozvíjí. Rychlost a tarif se odvíjí podle poskytovatelů. Všechny soukromé i státní hotely v Taškentu, Samarkandu, Buchaře a Chivě mají Wi-Fi zónu. Neplatí se za to žádný další poplatek. Pokud má podnik síť uzamčenou, požádejte zaměstnance o heslo.

* DOPRAVA

Vlaky:
Nejrychlejší a nejefektivnější způsob dopravy. Jezdí poměrně spolehlivě mezi hlavními městy, i když nikoliv denně. Uzbekistán má 20. nejrychlejší vlaky na světě.

V Uzbekistánu najdete 3 různé kategorie vlaků: 
Afrosiyob (Afrosiab) - rychlovlaky španělské výroby (až 250 km/hod), které jezdí na trati Taškent - Samarkand - Navoi - Buchara a Taškent - Samarkand - Karshi. Komfortnější vybavení vč. klimatizace a jídelního vozu. Má pouze sedadla, ale dostatek místa na nohy. Průvodčí mluví anglicky, roznáší široký sortiment občerstvení. A jezdí přesně. Má 3 třídy - VIP (2 vozy po 11 sedadlech, kožená sedadla, teplé jídlo), business (2 vozy po 22 nebo 26 sedadlech v konfiguraci 2-1) a ekonomy (4 vozy po 36 sedadlech v konfiguraci 2-2, dobytčáky), 1 jídelní vůz a 2 lokomotivy.

Sharq - jeden z hlavních typů vlaků provozovaný Uzbeckými železnicemi. Jezdí na trati Taškent - Samarkand (3,5 hod) - Navoi - Buchara (6:10), rychlostí až 160 km/hod. Vlak nestojí přímo v Buchaře, ale 30 km od ní !!!
Má 1 spací vagón (Spalniy Vagon, SV), který obsahuje 9 dvojlůžkových kupé. 3 vozy 1. třídy po 36 sedadlech ve vagónu. Každý vůz se skládá ze samostatných kupé pro 3 nebo 6 osob. Každé kupé má stůl a TV. Dále má 5 vozů 2. třídy, jde o otevřený vagón s řadami sedadel (56 míst ve voze). Nechybí ani 1 jídelní vůz (snack bar).

Ozbekiston - moderní vlak provozovaný Uzbeckými železnicemi. Jezdí na trati Taškent - Kokand - Margilan - Andijan. Jezdí rychlostí až 120 km/hod. a projíždí 19 km tunelem pod horským hřebenem, který odděluje Ferganské údolí od zbytku Uzbekistánu.
1 vagón VIP se 16 místy, 1 vagón business tř. s 30 sedadly, 8 vozů třídy Economy po 54 místech ve vagónu a 1 bistro vůz.

Noční vlak - jezdí pomaleji (max. 90 km/hod.) a má více zastávek. Uzbecké železnice provozují několik nočních vlaků, spojují Taškent s městy jako Buchara, Urgenč, Nukus, a Termez.
3 spací vozy (Spalniy Vagon, SV) každý s devíti 2-lůžkovými kupé a TV (luxusní lůžkový vůz 1. tř.), 10 spacích vozů 2. tř. (kupejnyj, tvjordyj), každý s devíti 4-lůžkovými kupé, 4 otevřené spací vozy 3. tř. (Platskart, plackartnyj), každý má 54 lůžek ve společném prostoru a 1 jídelní vůz.

Všechny vlaky kromě Afrosiyob mají 3 třídy:
1.tř. - uzamknutelné kupé se 2 lůžky
2.tř. - uzamknutelné kupé se 4 lůžky
3.tř. - otevřené kupé, lůžka jsou i v rozšířené uličce - nebrat
Vždy dostanete čisté plachty a povlečení.

Jízdenku na vlak zakoupíte na nádraží (s pasem), za příplatek přes turistická centra, místní cestovní kanceláře (např. Advantour - o hodně dražší!!!), hotely. Při koupi požadují kopie pasu !!!. Ruské weby (např. www.tutu.travel) a agentury mají lístky mnohem dražší než přímo u Uzbeckých železnic. Pozor, při koupi přes ruské webové stránky, je nutné jízdenky vyzvednout v Rusku.Nejlevnější jsou přímo na místě na nádraží. Nakupujte s dostatečným předstihem. Jízdenky na vlak bývají často dopředu vyprodané, hlavně na vlaky Afrosiyob. Online prodej pouze 2 týdny před odjezdem (vnitrostátní trasy), mezinárodní a Afrosiyob 45 dní předem. Platby kartou VISA. Nutný pas, event. kopie pasu.
Vlaky označené 3PФ - Afrosiyob - elektronická registrace, eticket, stačí si ho doma vytisknout a jít přímo na vlak, trasa Buchara-Samarkand
Vlaky bez označení 3P - nutno lístek vyzvednout na nádraží, trasa Urgench - Buchara -
Na nádraží v Taškentu - pokladna kasse se nachází vlevo od nádraží, přepážka č. 6, VIP přepážky se nachází na druhé straně nádraží, vyřízení je rychlejší a jen o něco dražší.

http://uzrailpass.uz/
http://railway.uz/en/
Jízdenky na vlak se dají koupit online na https://eticket.uzrailway.uz/?lang=en pouze přes Google Chrome.
https://www.advantour.com/uzbekistan/trains.htm
https://www.seat61.com/Uzbekistan.htm
https://caravanistan.com/transport/train/uzbekistan/
https://www.centralasia-travel.com/en/countries/uzbekistan/trains

Letadla:
Letadlo je relativně levná alternativa dlouhých přesunů vlakem n. autobusem. Letadla Uzbekistan Airways (O’zbekiston Hava Yollari) létají z Taškentu několikrát denně do všech větších měst v zemi. Po cizincích je vyžadována platba v EUR/USD. Letenky lze koupit on-line na webu Uzbekistan AIrways. Uzbecké aerolinie neodbavují zavazadla z vnitrostátních letů na mezinárodní. Pokud letíte vnitrostátní linkou, je třeba zavazadlo znovu odbavovat mezinárodním letem. Letiště jsou přísně hlídané objekty, kam bez letenky nemůžete projít. Stačí však říci svou destinaci a potvrdit, že máte elektronickou letenku.

Autobusy:
Oficiální autobusy jezdí mezi všemi významnými městy i podle přibližných jízdních řádů (jsou na každé stanici). Soukromé autobusy jezdí až se alespoň částečně naplní. Cena autobusu je cca 1,5-2x levnější než použití auta, ale taky může být i 2x delší. V autobusech jsou průvodčí, kteří vybírají jízdné a slouží současně jako náhončí.

„Maršrutky“ (minibusy) jsou zejména ve městech alternativou MHD. Mezi městy fungují pouze na některých kratších trasách (Taškent-Samarkand, Taškent-Bekabad, Taškent-Chodžikent - východisko pro Čimgan). Maršrutky jsou také nejefektivnější alternativou mezi Bucharou a Kaganem (vlakové nádraží). Platí se přímo řidiči.

Taxi:
Oplatí se při 4 lidech vzít si celé taxi. Cenu domluvit předem. Obecně ceny taxíků byly dost nízké, takže se oplatí je využívat.

Pro řízení auta je nutný český ŘP + mezinárodní ŘP (uznávají jak podle Ženevské tak i Vídeňské úmluvy). Benzín je levný, 4500 sum/litr, kolem 0,50 USD / litr (cca 12 Kč), plyn,na který jezdí spousta aut je dokonce za 3000 sum/litr. Skoro každé auto má v kufr nádrž na plyn. Ale nejsem si jistý, zda si lze půjčit auto bez řidiče.

JÍDLO:

FB Street Food Hunters 
https://www.cestyapamatky.cz/cesty/po-hedvabne-stezce-2012/uzbecka-kuchyne

Plov (Oš) - rýže, maso, zelenina, hodně mastné !!!
Recept na plov od Adilbeka Rachimova z Chivy: Cibuli, mrkev a maso (hovězí) nakrájet na kostičky a krátce posmažit, poté podlít vývarem, přidat celý česnek a koření dle chuti a dusit maso do měkka. Když je maso měkké, nasypat na to rýži a zalít vodou cca 3 – 5 cm nad rýži. Vaříme 15 minut do změknutí rýže, potom sundáme z plotýnky a necháme dojít (vstřebat vodu do rýže), zbytek vody slít. Na sucho vše znovu postavit na mírný plamen a obrátit rýži v hrnci, nechat znovu asi 10 minut v páře postát a lze podávat.

Šašlík - maso napíchnuté na špejli a ugrilované na dřevěném uhlí, může být z mletého masa (moloti), nebo celých kousků masa (kuskovoj), mezi tím bývají kousky slaniny a loje !!!, můžete ochutnat grilovaný kuřecí šašlík, hovězí, jehněčí, játra (jigar kebab)
Kebab (kabob) - Kazan Kabob (jehněčí kotletky grilované na dřevěném uhlí)

Manti - jako ruské pelmeně - taštičky plněné mletým masem vařené v horké vodě

Karahan (v Samarkandu) - kopec rýže a dušené maso na cibulce s meruňkami

Chatlama - slaná palačinka plněná sýrem, masem nebo zeleninou

Golubce - plněný zelný list, plněná cukina nebo lilek nejčastěji mletým masem

Somsa (samsa) - plněná taštička s mletým masem (hlavně skopovým), ale i bramborem, zelím, těkvicí, cibulí, mrkví apod. Jsou většinou plněné tím nejhorším a tlustým masem !!! A taky nejsou vůbec okořeněné. Připravují je v tradiční peci tandyr. Ovšem pro Uzbeky to je běžná svačina.

Pirog - smažená mastná piroha plněná masem nebo brambory

Lagman "žarenij lagman" - suchá verze (nudle s gulášovitou omáčkou s kousky paprik, rajčat a masem) a verze jako polévka (silný vývar, nudle, zelenina, maso, kopr, bylinky)

Šurpa (šorpa) - vývar s masem s kostí a zeleninou, objednat k ní chleba
Kifta šurpa - vývar s kuličkami z mletého masa a někdy i nudlemi

Boršč

Mastava - polévka s rýží, hovězím masem, zeleninou, mrkve, cibule, rajčata, na ozdobu čerstvý koriandr a smetana

Ačičuk - salát z rajčat, cibule,bylinky

Süzme - něco jako řecký jogurt, ale kyslý

Non - okrouhlý chleba

Churma - zvláštní ovoce s peckou, charakteristicky svíravé chuti

Kuraga - sušené meruňky bez pecek

Čaj - (Kok čay / Kara čay) - většinou zelený (za západě Uzbekistánu čaj s mlékem, máslem a solí), celá konvička a mističky piála určené k pití. Uzbeci mají svůj čajový rituál. Lístky čaje jsou ponořené v horké vodě. Nalijte si plnou misku, vylejte ji zpět (3x). Nechte chvíli luhovat a až potom nalévejte. Pije se v čajovnách (čajchán, čajchana) a sedí se na tachtě. Takhty spíš než sedačky připomínají dřevěná lehátka se stolem uprostřed, na něž se zouváte a v pozici pololeže-polosedě tak můžete lehce poobědvat nebo si odpočinout při čaji. K jídlu neodmyslitelně patří konvice se zeleným čajem, která je téměř vždy servírována společně s jídlem. Příprava zeleného čaje je v čajovně poměrně složitý proces: čaj se nasype do nahřáté konvice, přelije do čtvrtiny vařící vodou a konvice postaví na cca 3 min. do vyhřáté pece (trouby). Poté se nalije voda do poloviny konvice a konvice se zabalí na 3 min.do utěrky. Pak se dolije do tří čtvrtin, nechá 3 min. ustát a dolije plná.
K čaji se obvykle podávají sladkosti jako urjuk (drobné sušené meruňky s peckami), kišmiš (velmi chutný druh uzbeckých rozinek), čak-čak (originální cukrovinka, smažené nudličky z těsta smíchané s pastou z medu, máku, a ořechů, rozetřené na plech a ztuhlé pak nakrájené).

* UBYTOVÁNÍ

Při pobytu v Uzbekistánu platí pro cizince povinnost registrace. Tuto registraci za Vás vyřídí automaticky a bezplatně hotel, v němž jste ubytováni. Pokud budete ubytováni v soukromí, máte povinnost se do 3 dnů od překročení uzbeckých hranic zaregistrovat na příslušném oddělení policie, které má zkratku UVViOG, obvykle se mu ale říká dřívější zkratkou OViR. Minimálně jednou za 3 dny byste registraci měli mít. Pokaždé dostanete kartičku s datem příjezdu a odjezdu, kterou je potřeba uschovat a chtějí je vidět na hranicích (na letišti) při odjezdu ze země. Ne vždy, ale oficiálně ano. Jak jsme se během naší cesty dozvěděli, tak prý už na letišti potvrzení nekontrolují, stačí, když je to zaevidováno v systému. A navíc občané České republiky již nepotřebují pro vstup do země vízum, tak u těch to vůbec nekontrolují. Pokud cestujete nočním vlakem, jako registrace slouží jízdenka na vlak.

Rezervace ubytování přes Booking.com. Od měnové reformy v roce 2017 je povinnost turistů platit za služby v uzbeckých sumech, přestože ceny budou udávány i nadále v dolarech (některé hostely či hotely mohou umožnit i platbu v USD).

Toalety:
Záchody jsou tureckého typu, ale nebývá v nich voda na umytí, ani papír. I když jak kdy a kde. Uzbeci dokáží zužitkovat kromě novin také neplatné jízdenky či dokonce krabičky od cigaret. To vše je pak k vidění v koši nebo v centrálním žlábku, kam se papír odhazuje. Toaleťák tedy paří k povinné výbavě příručního zavazadla. V Uzbekistánu ho dělají bez trubičky uprostřed, velmi elastický a poměrně hrubý. Za veřejné WC se platí obvykle 1000 sum.

-------------------------------------------------------

* přesun taxíkem z letiště do centra Taškentu - letištní taxi cizinci min. 10 USD. Z centra na letiště cca 6000-10 000 UZS. Doba jízdy přibližně 20 min. Lze si zavolat i taxi přes agenturu - např. Ekipaž (http://taxi.uz/), na webu je i mobilní aplikace.

Existují 2 druhy taxíků: koncesované (na střeše značka „taxi“) a „nezávislé“ taxíky což jsou běžná auta (krátké svezení 3000 UZS, delší cesta 5-10 000 UZS, dohodnout se předem).
Autobus č. 40 z letiště k vlakovému nádraží - 15 min., jízdné 1200 UZS (platí se v autobusu), jezdí od 6:00 do půlnoci. Z mezinárodního terminálu jděte rovně, kolem parkoviště, a zahněte doleva. Zastávky jsou těsně před hlavní silnicí. Z domácího terminálu je zastávka nalevo od terminálu na velkém parkovišti.

* přeprava z letiště domluvena s Gulnara GH (Ravshan): doprava z letiště (mezinárodní terminál) do Gulnara GH za 8 USD, za úschovu zavazadel si neúčtuje nic, objednaná snídaně po 2 USD/osoba a sprcha po 2 USD/osoba. Po prohlídce města v 17:30 odvoz na letiště (vnitrostátní terminál) za 6 USD. Auto nečekalo, voláme do Gulnara GH, prý jsme nepotvrdili, a čekali by jsem 40-60 min., tak si máme vzít taxi, původní cena za 2 auta 20 USD, nakonec bereme jedno auto za 15 USD (15 km). Malý Chevrolet, kufry připevněné na střeše. V GH jsme si dali snídani (omeleta se sýrem, sýr, máslo, rajče, chleba, jogurt, nějaký druh melounu, marmeláda, zelený čaj, černá káva. Sedíme venku na dvoře. Využíváme WC, je tady i mádlo a toaletní papír. Sprchu jsme nepoužili. Domluvili jsme s majitelem další věci, nechali tam kufry a vyrazili do města.

* TAŠKENT (TASHKENT, uzbecky TOSHKENT, TOŠKENT, ТАШКЕНТ)

Hlavní město Uzbekistánu od r. 1991 po rozpadu Sovětského svazu, a největší město Střední Asie. Bývalá význačná křižovatka karavanních cest na Hedvábné stezce. Většina památek byla poničena díky nájezdům okolních nepřátel a častým zemětřesením. Mohutné zemětřesení o síle 7 stupňů Richterovy stupnice v r. 1966 pochovalo většinu taškentských památek a historicky cenných staveb. Proto je Taškent ryze moderní město, politické, ekonomické a kulturní centrum země. Město je neuvěřitelně čisté.

Nachází se v údolí řeky Čirčik, v západním předhůří pohoří Ťan Šan v nadmořské výšce 480 metrů. Historie osídlení sahá až do období před naším letopočtem. Jeho stáří se odhaduje přibližně na 2200 let. Ve starověku a ranném středověku se však jmenoval Šaš a byl vždy významným tržištěm na severní větvi Hedvábné stezky. V 8. století začínají do oblasti pronikat Arabové a s nimi i nové náboženství, islám. V 10. století město dostává svůj současný název - Taškent (taš = kámen, kent = město), tedy "kamenné město". Během následujících století se zde vystřídalo mnoho vládců - Sámánovci, Karachánidové, Mongolové, Timurovci a Šajbánovci. Začátkem 19. století město anektoval Kokandský chanát, později oblast začíná ovládat ruská říše, načež město zažívá modernizaci a industrializaci. V roce 1899 sem byla přivedena první železnice, která Taškent již o 6 let později spojila až s Moskvou.

* prohlídka města (ko´chasi = ulice)

STARÉ MĚSTO – uzbecky eski shahar - Shahristan - historická část Taškentu. Obešli jsme pěšky, z Gulnara GH je to kousek.

* Chorsu bazár (bazar Čorsu nebo taky Juva bazar, Чорсу бозор, Beruni Street, 5-20:30) - největší bazar v Uzbekistánu a rovněž největší ve Střední Asii. Je ukrytý pod velkou modrou mozaikovou kopulí. Nejlépe je přijít hned ráno. Stojí na místě, kde se prodávalo už před tisíci lety. "Chorsu" znamená "4 brány" nebo "4 vstupy". Nová budova bazaru byla postavena až po zemětřesení v roce 1966.
Uvnitř budovy se v patrech rozkládá tržiště s oříšky, kořením a orientálním zbožím, maso, mléko, mléčné výrobky.
Samotná budova je v obležení stánků s ovocem, zeleninou, s čajem i porcelánem. V okolních uličkách sídlí odnepaměti řemeslníci (dřevořezbáři, kovotepci, pekaři). Na jeho severním okraji se prodává tradiční uzbecký okrouhlý chléb zvaný lepjoška "qatlama patir non" prošpikovaný bylinkami - Khlebnyy Rynok Chorsu (7-18). Cena cca 2500 sum. Mohli jsme nahlédnout do obří pekárny. Super zážitek. Z těsta se válí a plácají malé placaté bochánky. Do každého se udělá jakýmsi dřevěným hříbkem důlek a do něj ještě vytiskne ornament speciálním razítkem zvaným keš, který je  zároveň podpisem pekaře. Vykynuté bochánky jdou do pece. Nacvičeným pohybem se naplácnou na vnitřní stěnu pece. Pekař je mnohdy celý strčený až v peci. Pustili mě k peci a lopatě a vyndával jsem chleba z pece.  Dávají i ochutnat čerstvý, ještě teplý chleba. Kolem pekárny je spousta stánků, kde si můžete tento tradiční chleba koupit. Taky se často setkáváme s prodejci, kteří tyto chleby vozí v kočárcích, které jim slouží jako prodejní "stánky".
Kupuji 2 x čaj samarkandský (2 x 100 gr) po 10.000 sum, šafrán 30.000 sum.

* Medresa Kukeldaš (Kukeldash, Ko´kaldosh Madrasasi, Beruni Avenue, Almazar district, 9-18, vstupné 10 000 sum) - islámská škola je jednou z mála zachovaných památek v Taškentu. Nádherná, mozaikou vykládaná stavba pochází ze 16. stol. Je pojmenovaná po významném učenci Kukeldašovi. Žáci v ní studují korán, arabštinu i běžné předměty. V 38 celách žije 250 studentů. V 18. stol. sloužila jako karavanseráj. Její okolí hyzdí torzo gigantického nedostavěného hotelu Čorsu. V době Sovětů zde sídlila vláda, později tady bylo muzeum a taky byla využívaná jako obchodní dům. Původně to měla být kopie Ulug Begovy medresy v Samarkandu, ale tak úplně se stavba nevyvedla. Dovnitř jsme nešli.

* taškentská hlavní Páteční mešita (Jama masjidi, Dzhuma Mosque, Ho'ja Ahror Valiy Jome' Masjidi, Samarkand Darvoza ko´chasi) - na kopci s výhledem na bazar Čorsu, postavená na místě bývalé mešity ze 16. stol., kterou zničili Sověti, dnešní je z konce 19. století. Páteční mešita (Juma Masjid) neodmyslitelně patří ke každému islámskému městu. Je to jediné místo, kde se smí konat páteční modlitba, která se slouží jednou týdně a musí se jí účastnit každý muslim (kromě žen a dětí). 

* Odtud jsme si vzali privátní „taxi“ za 10 000 sum pro 4 ke komplexu Chazrati Imam.

* Komplex Chazrati Imáma (Hazrati/Hasti Imom majmuasi) - Chast-Imam (Khast Imom, Hasti Imom) (Karasaray Street (Qorasaroy ko´chasi, Almazar district, metro "Gafur Gulom", 9-21) - toto náboženské centrum uzbeckého islámu je hlavní historickou a kulturní památkou Taškentu. Je duchovním srdcem Taškentu.
* náměstí Chazrati Imáma (Hasti Imom maydoni)
- moderní páteční mešita Chazrati Imam (Hazrati Imom Jome masjidi) se 2 minarety vysokými 54 metrů byla dokončena roku 2007. Zároveň slouží jako muslimské duchovní centrum Uzbekistánu. Uvnitř se rekonstruuje.

- medresa Moji Muborak (Mo´yi Muborak madrasasi, Muyi Muborak Madrasah, Library Museum, Zarkaynar Street, denně 9-18, obědová pauza 12:30-13:30, uvnitř se nesmí fotit) - pochází ze 16. stol. Je tady uložený originál jednoho z nejstarších dochovaných koránů na světě, tzv. Osmanův korán ze 7. stol. Má 353 stran, zavřený měří 60 cm na výšku a váží 35 kg. Korán byl údajně napsán na jelení kůži za třetího chalífa Uthmán ibn Affán (nazývaný též Osman nebo Uthman). Vytvořeno bylo tehdy 6 exemplářů, dochovaly se pouze 4, tento je nejlépe zachovaný. V roce 656 byl nad ním také zavražděn. Do Taškentu ho přivezl sám vládce Timur ve 14. století z Basry (v dnešním Iráku), kde ho uloupil na jednom ze svých tažení, a uložil ho v mešitě Bibi Chanum v Samarkandu, kde pro ni zřídili speciální mramorový pulpit. Poté, co byl 50 let v petrohradské Ermitáži, se v roce 1924 na základě Leninova dekretu vrátil do Uzbekistánu. Knihovna zde vznikla v r. 1946 a dnes má přes 20.000 svazků. 2/3 z tohoto počtu jsou vzácné manuskripty ze 7.-9. století.

- mešita Tilla Šajcha (Tilla Shayx jome masjidi) - z r. 1856. Je považována za nejdůležitější páteční mešitu ve městě.
- velkolepá Barakchánova medresa (Barak-Khan madrasasi, Baroqxon madrasasi, Zarkaynar Street, Mirabad district, metro "Gafur Gulom", 9-18) - medresu na západní straně náměstí dal v první polovině 16. století postavit a její žáky sponzoroval kokanderský chán Nauruz, známý pod jménem Barak-chán. Do této stavby začlenil 2 starší mauzolea s chanakou z roku 1530.  Barakchán byl velkým milovníkem vědy a umění, sám taky skládal básně a v medrese se nachází rovněž jeho mauzoleum. Medresa je muslimská střední škola, kde se vyučuje korán a řemesla. Dnes je zde sídlo církevního úřadu. Medresa je zvláštní tím, že má pouze jedno patro. Většina medres je totiž dvoupatrových, druhé patro slouží jako ubytovna. Tato byla ovšem určena pouze pro studenty z okolí, takže zde nikdo nebydlel. Vstupním ohromným portálem, zdobeným mozaikami z modrých dlaždiček a inskripcemi z koránu se vstupuje na čtvercový dvůr s růžovou zahradou a 35 celami, kde jsou hlavně obchůdky.
- Mešita a mauzoleum Abu Bakra Kaffal Šošího (Abu Bakr Kafl Al Šoši, Kaff al Shashi, Zarkaynar Street, Almazar District, metro "Chorsu", 9-18) - hrob místního lékaře, filozofa a básníka islámu, který zde žil 904 - 979 n.l. Pochází ze 16. stol.
- centrální uzbecký islámský Institut imáma Ismaila al-Bucharího (Imam al Bukhari Islamic Institute, Toshkent islom instituti - vysoká škola východně od mauzolea

* Odtud jsme si vzali privátní „taxi“ za 10 000 sum pro 4 osoby do parku Navoi.

Park Alisher Navoiy – největší park v centru Taškentu, udržovaný, květiny, jezírka, fontány
- budova Parlamentu - Oliy Majlis Qonunchilik palatasi (ul. 1 Bunyodkor shoh ko'chasi), u něj jezírko s vodotryskem a i přes zákaz se v něm koupou 2 místní borci

- uprostřed parku postsovětský památník Alí Šíra Naváího - Alisher Navoi 

- Madrasah Abdulkasim Sheikh (Bunyodkor Avenue, Chilanzar district, 9-19) – medresa z 16. stol. přeměněná na školu uměleckých řemesel s dílnami řezbářů, malířů, … Původně měla jedno patro a později bylo přistavěno druhé. Komplex zahrnoval medresu, mešitu a velkou halu.
- Svatební palác - Navro'z nikoh va oila marosimlari markazi - Navruz Wedding Palace (ul. 1 Furqat ko´chasi)

- palác Istiklol (Istiqlol Sanat saroyi) – dříve palác Družby národů - Druzhby Narodov (ul. 3 Furqat ko´chasi)

* Tady, na náměstí Bunyodkor maydoni, jsme nasedli na metro, které jsme chtěli vyzkoušet. Zastávka Palác Družby (Xalqlar Do´stligi). Cena lístku je 1400 sumů. Lístek, potažmo žeton, je přestupní, ale nesmí se vyjít na povrch. V metru je v každé stanici pokladna na žetony. Pokladní uměla jen rusky, tak nám pomáhal jeden malý kluk, který uměl obstojně anglicky. Obecně se lidé snažili pomoci, i když ani oni sami si nebyli někdy jistí. Ale snaha se cení. Metro mi připomíná naše pražské, taky 3 linky, soupravy podobné těm ruským co u nás jezdily v minulosti. Jen těch lidí co je zaměstnaných na každé stanici. Pokladní, 2 vojáci u vstupu, kteří místním kontrolovali batohy (nám ne), paní u turniketů, kam se strká žeton, další paní v prosklené budce dole u eskalátorů, něco jako kdysi byly výtahářky v obchodech (u nás Ostravice), další 2 vojáci na nástupišti a ještě výpravčí. No mazec. Ale nikdo, myslím tím vojáky, si nás nevšímá, a fotíme si co chceme. To by ještě nedávno bylo nepředstavitelné.

Taškentské metro je první středoasijské metro se zajímavě vyzdobenými stanicemi a jediné v Uzbekistánu. Otevřeli ho r. 1977. Má 3 linky: Červená Chilanzar (Chilonzor yo´li), Modrá Uzbekistan (O´zbekiston yo´li) a Zelená Yunusabad (Yunusobod yo´li). Bylo inspirované metrem v Moskvě, mnohé stanice jsou skutečně nádherné a fotogenické. Postupně jsme navštívili ty stanice, které patří mezi nejhezčí.

Paxtakor - Pachtakor (křížení Modré linky O´zbekiston yo´li a Červené linky Chilonzor yo´li) s mozaikami, které znázorňují bavlníkové plantáže, Ozbekiston (Modrá linka O´zbekiston yo´li) s velkými kulovými lampami nebo Kosmonavtlar (Modrá linka O´zbekiston yo´li) s keramickými disky kosmonautů (portréty Ulugbeka, Gagarina, Těreškovové, …). Vynechali jsme zastávku Aliser Navoi (Modrá linka O´zbekiston yo´li) vyzdobenou zlatými listy.

* Vystupujeme na zastávce Chorsu, a ještě jednou jsme se vydali na trh, kde jsem nakoupil přes půl kila sušených meruněk za 13 000 sum, 2 druhy. Kilo bylo za 25 000 sumů. Měli tady asi 10 druhů. Část jsem rozdal dětem na ulici a zbytek jsem dal kuchařce v Gulnara GH, protože by mi tak dlouho nevydržely. Za to mi uvařila zelený čaj.

* V 17:30 přesun taxíkem na 12 km vzdálené letiště Tashkent International Airport, Terminal 3 (vnitrostátní), zajištěno přes Gulnara GH, kde máme uschovaná zavazadla. Cena 6 USD pro 4 os.
Před vstupem do areálu letiště, stejně tak při vstupu do odbavovací haly probíhá bezpečnostní kontrola. Při kontrole zavazadel nám prošly i vody.

* odlet z Taškentu - Tashkent International Airport (TAS) - terminál 3 - Airport 3 (vnitrostátní) v 19:00 se společností Uzbekistan Airways- O’zbekiston Hava Yollari, let č. HY057 do Urgenč - Urgench (UGC), check-in 60 min předem, check-in přepážky se zavírají 30 min. před odletem), doba letu 1:30, letadlo Airbus A320, vzdálenost 737 km, povolená váha zavazadel 30 kg a příruční 10 kg (business, 8 kg ekonomy), máme koupenou třídu business, cena letenky vč. tax 71,20 USD/os., sedadla máme v 1. řadě, 1E a F, 1A a B, celkem 12 míst v business třídě. Místa na nohy v 1. řadě není zase tolik, ve 2. se dají natáhnout pod sedadlo před vámi. Letadlo je úplně plné. Hned letuška nabídla nealko. Start v 19:08 (v 19:30 letí další letadlo do Chivy). Po startu jsme dostali croissant zapečený se sýrem, káva/čaj. Roznášeli něco i v ekonomické třídě.

* přílet do Urgenče (Urgench, УРГЕНЧ) v Chorézmské oáze - Urgench International Airport - Urgench Xalqaro Aeroporti (UGC) ve 20:20, malé letiště cca 7 km od centra Urgenče. Venku je ještě 22 stupňů.

* URGENČ (Urganch, Urganč, УРГЕНЧ)
Leží v západní části Uzbekistánu, 450 km od Buchary, a je hlavním městem provincie Chorazm (Xorazm) v povodí řeky Amudarja. Město bylo založeno teprve v historicky nedávné době, a to jako obchodní centrum chanátu Chiva. Jeho rozvoj začíná až pod ruskou nadvládou, o čemž svědčí typická zástavba podle ruského vzoru včetně železniční stanice a nedalekého letiště.

* přesun do města Chiva (cca 35 km) - doprava zajištěná ubytováním Mir Xo´ja GH za 10 USD / auto, musíme využít 2 auta, protože mají opět malé kufry. Přijel i sám majitel GH.

- Na 30 km dlouhé trase mezi městy Urgenč a Chiva najdeme i 9 českých trolejbusů. Ty sem byly dodány v roce 2013 společností Škoda Elektric. Jedná se o plně nízkopodlažní trolejbusy pro 86 osob s označením ŠKODA 24Tr Irisbus. Iveco vyrobí karoserii (dříve karoserie CITYBUS nyní CITELIS), která putuje do Plzně, kde do ní Škoda instaluje elektrovýzbroj. Trolejbusy pro Urgenč mají karoserii, střechu i pohony upraveny tak, aby dlouhodobě odolávaly vysokým teplotám a prašnosti. Šířka trolejbusu činí 2,5 metru, délka 12 metrů. Maximální rychlost je 65 km/h. Trolejbusy jsou hojně využívány místními. Celá, 30 km dlouhá, trasa stojí 3000 UZS, zhruba 4 Kč. Doba jízdy ovšem 1:30. Jezdí každých 20-30 min. mezi 6:30-18:00.

* nocleh Mir Xo´ja (Mir Khoja) Guest House, adresa Toshpulatov 29, Khiva, telefon: +998 91 918 74 54 (Shahriyor Allomov), +385 99 123 06 90 (kamarád z jiného hotelu, který mluví anglicky), rezervace přes www.booking.com, 3 noci (22.9.-25.9.), check-in od 14:00, check-out do 12:00. Platí se přímo v ubytování pouze hotově v USD nebo místní měně (záloha se neplatí). GH se nachází přímo ve starém opevněném městě Ičan Kala v docházkové vzdálenosti většiny památek. Blízko ubytování se nachází prodejna lístků na vlak. Mají tady 3 pokoje, naše 2 bez oken a jeden tří lůžkový s oknem a TV.

1x dvojlůžkový pokoj Twin s vlastní koupelnou jsme si vzali my s Martinem, cena za pokoj s asijskou snídaní pro 2 osoby na 3 noci 102 USD vč. městské taxy 2 USD/os./noc (2.387 Kč), 12 m², radiátor (nutnost, protože ráno a večer je chladno), klimatizace, sprcha, toaleta, ručníky, koberec, postele, stůl, větrák, papuče, toaletní papír byl jak smirkový papír, el. bojler na ohřev vody.

1x pokoj Triple s vlastní koupelnou měla Lucka s Milošem, cena za pokoj s asijskou snídaní pro 2 osoby na 3 noci 132 USD vč. městské taxy 2 USD/os./noc (3.088 Kč), 24 m², klimatizace, sprchovací kout, toaleta.
Láhev vody/os./den, jen jsme si museli říct.

U vstupních dveří je botník, kde se odkládají boty. U dveří je jeden pokoj (s oknem), kancelář, hala, která slouží jako jídelna, kde se podávají snídaně. Sedí se na zemi u nízkého stolu na matracích. Odtud se jde do dalších dvou pokojů a do jejich bytu. Dvůr s posezením, ale na to je momentálně chladno (rána a večery jsou tady v tuto zimu dost chladné). Vše je čisté. Wifi zdarma i na pokojích (heslo Faster12). Pobíhá tady jeho malý syn. Dáváme mu naše pasy. Platí se hned nebo na konci pobytu. Majitel velmi ochotný. Zašel nám koupit piva, chtěli jsme 4, ale přinesl jich 12. Na stůl nám dal uzené korbáčiky a oříšky. Sedl si k nám ke stolu a povídali jsme si. Teda až poté, co přišel jeho známý, opět velice milý pán. Pracuje v hotelu Muso Tora opodál. A hlavně umí anglicky, takže nám dělal tlumočníka, protože majitel mluví jen uzbecky a rusky, anglicky téměř nic. Vysvětlil nám kde co je, doporučil restaurace. A kdybychom něco potřebovali, můžeme se na něj obrátit.