.jpg)
Středa 28.2.2007 - Přelet z Phnom Penh do Bangkoku, Wat Arun, Wat PHO, Chinatown
V 6:30 nastupujeme do objednaného tuk tuku, který nás veze asi 13 km na mezinárodní letiště Phnom Penh International Airport, jeho dřívější název byl Pochentong International Airport. Oficiální stránky letišť v Kambodži. Provoz je na cestách šílený, každý se cpe jak se dá, někteří si cestu zkracují po chodnících. 
Hned při vstupu do letištní haly kontrolují letenky. Kromě letadel zde lítá spousta komárů. Letenky máme koupené již z domova přes internet opět u osvědčené společnosti Air Asia, let č. FD3613 do Bangkoku v Thajsku. Každého nás stála letenka vč. letištních poplatků 20,5 USD, tedy směšných 451 Kč. Zavazadla váží 17 a 14,8 kg, přičemž limit je 15 kilo, ale naštěstí paní po mně nechce nic navíc doplatit. Zato si musíme koupit odletovou taxu, která stojí 25 USD na osobu, což je více než stála samotná letenka. Snídáme jogurt s ličim, bagetu a kakao a při tom vyplňujeme imigrační kartu pro vstup do Thajska. Nezvykle na místní poměry odlétáme přesně v 8:40.
V Bangkoku přistáváme v 9:50 na letišti Suvarnabhumi International Airport. 
Vyměňujeme 80 USD v kurzu 34,83 a dostáváme 2786 THB. To by nám mohlo na dva dny stačit. Jelikož vízum pro dva vstupy, které jsme měli vyřízené z domova jsme již vyčerpali, protože jsme neplánovaně zamířili do Malajsie na ostrov Langkawi, musíme si na letišti vyřídit vízum po příletu, tzv. visa on arrival za 1000 THB na osobu. K žádosti se přikládá cestovní pas, jedna fotografie, zpáteční letenku a doba pobytu nesmí přesáhnout 15 dní. Tato turistická víza se vydávají pouze občanům 19 zemí a mezi nimi je i Česká republika. V době naší návštěvy bylo 100 THB cca 60 českých korun.
V bankomatu vybírám ještě 5000 THB. Chceme si nechat batohy v úschovně na letišti, ale účtují si 140 THB na den, takže jsme se rozhodli vzít si je s sebou do města. Martin ještě vyměnil 10 SGD, které mu zůstaly na 229 THB.
Nejlevnějším způsobem jak se dostat do města je shuttle bus, který jezdí 24 hodin denně zdarma od příletové haly, level 2, u východů 3 domácí terminál, 5 a 8 mezinárodní terminál a dopraví nás na autobusový terminál Public bus station a odtud nám hned jede autobus č. 556, který jede až do centra Bangkoku k památníku Demokracie. Je to druhá zastávka, jsou zde dvě zastávky krátce po sobě. Je to jen kousek od ulice Khao San Road, kde se chceme ubytovat, jako většina batůžkářů. Cena lístku, který se kupuje v autobuse je 34 THB.
Tam, kde jsem bydlel minule se to rekonstruuje, některé pokoje byly malé, jiné bez toalety. Nakonec jsme se ubytovali v Orchid House za 380 THB na noc za pokoj. Potřebovali jsme pouze jeden nocleh. Na pokoji je velká postel, větrák, koupelna s WC a umyvadlem, ručníky. Je to obyčejné ubytování na ulici Thanon Rambuttri, která je souběžná s ulicí Khaon San. Máme ještě poslední známku, která nám zůstala, tak jsem koupil ještě jeden pohled za 5 THB. Jelikož už máme hlad, dali jsme si každý oblíbené smažené nudle Pad Thai s vajíčkem za 20 a bez vajíčka za 15 THB a dva kusy smaženého kuřecího masa po 10 THB.
Vypravili jsme se k řece Chao Phraya, která protéka Bangkokem a která je hlavní dopravní tepnou pro obyvatele města i návštěvníky. 
Na řece suprově funguje lodní doprava jako druh městské hromadné dopravy. Výhodou je, že zde nejsou zácpy jako na silnicních a tak je hodně rychlá. Fungují zde expresní lodě dvou společností, ale výhodnější je Chao Phraya Express. Přístaviště jsou na obou březích řeky a lodě tak křižují město. Vodní autobusy jsou očíslované a označeny barevnými praporky podle trasy, respektive zastávek, kde zastavují. A zase na příslušných zastávkách jsou odpovídající praporky. Takže ne všechny lodě zastavují u každého mola. Jezdí poměrně často a navíc můžete pozorovat město z její paluby. 
Lístky se kupují buď na molu (pokud je tam prodejna) nebo přímo na lodi. Za 13 THB si kupujeme lístek na zastávku Tha Tien (u chrámu Wat Po) a odsud se přepravujeme přívozem na druhou stranu řeky k chrámu Wat Arun. Přívoz stojí 3 THB a je doplňkem k lodní dopravě, převáží cestující z jednoho břehu na druhý.
Přímo na břehu řeky se nachází krásný chrámový komplex Wat Arun, nazývaný také Chrám jitřního úsvitu. Nejhezčí pohled na chrám s pěti věžemi neboli prangy je právě od řeky. 
Martin si kupuje za 20 THB vstupenku a jde si chrám prohlédnout. Já jsem ho již navštívil při minulé návštěvě Bangkoku a tak na něj čekám venku. Chrám zde stojí od dob ayutthajské říše. Sloužil jako královská svatyně a několik zde byl uložen dokonce Smaragdový Buddha, než ho přemístili do chrámu Wat Phra Kaeo, kde je uložen dodnes. Chrám symbolizuje horu Méru, sídlo bohů z khmerské mytologie a dosahuej výšky 104 metrů. Chrám je zajímavý tím, že je zdobený složitými ornamenty z barevných porcelánových střípků. Nachází se zde sochy mytických postav a sochy Buddhy.
Přívozem se vracíme zase za 3 THB na druhý břeh a navštěvujeme chrám Wat Pho, nejstarší chrám v Bangkoku, kde se nachází mimo jiné 45 metrů dlouhá pozlacená socha ležícího Buddhy. Chrám byl vlastně první thajskou univerzitou a dodnes je významným centrem tradiční medicíny, především thajských masáží, které si tady můžete jak dopřát, tak se jim naučit, jelikož zde funguje i škola thajských masáží. 
Ale platí se vstupné 50 THB, já chrám již viděl a Martin tam za ty peníze jít nechtěl. A měl, protože od 1. ledna 2012 zvýšili vstupné už na 100 THB. Pro štěstí jsme si zaštěrkali tyčinkami označenými čísly v takové nádobě a podle toho, která tyčinka Vám vypadne, si z příslušné přihrádky vytáhnete lístek, na kterém je v thajštině, čínštině a naštěstí i v angličtině napsáno jakési proroctví, co Vás čeká a nemine. Oběma nám vyšly samé pozitivní zprávy. Tak doufáme, že se na to můžeme spolehnout. Já si vytáhnul číslo 29 a Martin číslo 15.
Za 20 THB jsme si koupili svíčku s vonnými tyčinkami, plátkem zlata a lotosovým květem. Plátky zlata jsme jako místní nalepili na sochu Buddhy, zapálili svíčky, vonné tyčinky a položili i květinu.
Na rybím trhu jsme za 20 THB koupili nějaké sušené ryby, vypadá to jako nudle, jí se to jen tak, místo chipsů. Pěšky pokračujeme do rozsáhlé Čínské čtvrti (Chinatown), bludiště ulic, chrámů, obchůdků a tržnic. 
Nechávám si vyměnit baterku do hodin a chce za to 100 THB, u nás v Čechách chtějí Vietnamci 10 korun. Nakonec jsem to usmlouval na 30 THB i s výměnou. Martin si za 40 THB koupil sluneční brýle. Celou dobu sháníme pro něj peněžku. Už máme uchozené nohy. Byl to celkem problém, protože rozměrově nebyly dělané na naše občanské průkazy. V prodejně pro holiče kupuji za 35 THB nůžky na manikúru, jako náhradu za ty co mi zabavili na letišti v Phnom Penhu. Za 180 THB jsem si koupil černý kožený pásek se stříbrnou sponou. Vyznat se v čínské čtvrti to Vám zabere nějakou dobu. Jsou tady ulice, kde se prodávají jen látky, nebo pro změnu motory a sekačky, v jiné zase pouze boty, kožené věci, hračky, zlato,... Prostě každá ulice, zde se jim říká trok, je zaměřena na jiný druh zboží. Tím běháním od stánku ke stánku nám trochu vyhládlo, tak jsme si na chuť za 10 THB koupili takové kokosové placičky. 
Vlezli jsme do supermarketu, kde jsme koupili dva jogurty, pivo a jahodové mléko, velkou housku se slaninou, ale byla sladká za 22 THB a dvě něco jako vánočky. Ve 3. patře jsou toalety za 5 THB. Vyrazili jsme na potravinový trh, ale číňani už pomalu zavírají své krámky a spíš prodávají vše ve větším množství. Pokud toho chcete koupit méně, zaplatíte více. U dvou stánků jsme koupili 5 druhů sypaných čajů po 100 gramech za 190 THB. Kilo čaje se pohybovalo od 220 až po 2000 THB. Dále ústřicové omáčky po 15 THB, švestkovou, sweet chilli a sezamový olej, celkem za 60 THB. Jedny nudle bílé, rýžové za 22 THB a žluté za 20 THB, kešu oříšky 100 gramů za 26 THB a pivo za 20 THB. 
Nakoupeno a jedem lodí zpátky za 13 THB na Khao San. Martin se cestou na hotel nechal za 100 THB ostříhat. Na jeho hlavě si myslím, že není co pokazit.
U jednoho stánku nás oslovily zarámované fotografie, kombinace černé a oranžových mnichů. Mají různé rozměry a různé motivy. Původně chtěl za 6 kusů, které jsme vybrali 1050 THB, nakonec jsme to usmlouvali na 900 THB, ale i tak mi to přišlo hodně drahé (540 Kč). Ale na oranžové stěně v obývacím pokoji vypadají fakt úžasně.
Za 45 THB jsem si koupil kebab, ale nebyl nic moc. Stejně jako Martinové kuřecí kousky BBQ na špejli za 10 THB. V 7elevnu, což je nejen v Thajsku velice rozšířená síť obchodů s potravinami jsme koupili na zapití pivo Tiger za 25 THB. Za 25 THB jsem si koupil větší džus z čerstvě vymačkaných mandarinek. Takové freshe z různých ovocí prodávají všude, stejně jako jako naporcované kousky různých druhů ovoce. Vracíme se na pokoj. Z ulice je pěkný hluk. Zašli jsme ještě na internet (hodina 30 THB) ověřit si, že nezměnili náš zítřejší let. Vedle počítače je přístroj, něco jako automat na mince, kde se hodí 10 THB a internet jede 20 minut. Před odesláním poslední SMS se nám to vyplo, tak jsme museli vhodit dalších 10 THB a ještě 20 minut pobýt na netu.
