LETEM SVĚTEM

29.7.2009 - NP Bromo-Tengger-Semeru, Wonokitri

Ráno nám zavolali z recepce na pokoj, jestli chceme na snídani čaj nebo kávu a budou nudle s kuřecím masem jako polévka. Na recepci si rezervujeme nocleh na 30.7. ve stejném hotelu a hned i platíme 110,000 Rp. U snídaně potkáváme tři Holanďany, kteří taky dnes cestují na Bromo. Chtěli jet vlakem do Probolinga (41,000 Rp), ale nakonec jsme se domluvili, že pojedou s námi autobusem. Mají už rezervovaný hotel Bromo Permai ve vesnici  Cemoro Lawang za 396,000 Rp. Půjčili mi mobil s indonéskou SIM kartou, abych si obvolal a rezervoval hotel. Ovšem všechny hotely v Cemoro Lawang jsou obsazené. Nakonec jsem vybral hotel Bromo Surya Indah za 100,000 Rp za pokoj ve vesničce Wonokitri. Nakonec hotel změnili i Holanďané a rozhodli se cestovat společně s námi, což byla příjemná změna. Jsou moc fajn, mladý pár Jasper van der Molen a Rosanne Maalderink, kteří jsou na cestě kolem světa na 1 rok a za nimi přijel pouze na cestu po Indonésii Jasperův bratr Ruben van der Molen. Mají i svoje webové stránky http://jasperenrosanne.reismee.nl/. 
Od hotelu jsme jeli klimatizovaným busem PAC1 za 4,000 Rp na autobusový terminál Bungurasih (Purabaya). Odtud jezdí všechny místní i dálkové autobusy. Autobusové nádraží se nachází 6 km jižně od města. Za vstup na autobusová nástupiště se platí 200 Rp, což je fajn, že se tam nepoflakují všelijací pobudové. V obchůdku na nádraží kupujeme do autobusu na cestu 4 ananasové housky po 3,000 Rp, 2 vody po 5,000 Rp, vanilkové oplatky za 7,000 Rp a 2 buchty po 1,500 Rp. Jdeme k autobusu, je klimatizovaný, má vyjíždět v 10 hodin. Cena za lístek do města Pasuruan stojí 25,000 Rp, cesta trvá max. 2 hodiny. Tam budeme muset přestoupit. V buse platíme voucher a za jízdy nám ho průvodčí mění za jízdenky. Vyjíždíme kupodivu na místní poměry přesně na čas, cesta ubíhá rychle. V přístavním městečku Pasuruan, který se nachází 60 km JV od Surabaye jsme v 11:30. Autobusové spoje sem jezdí každou chvíli. Dá se sem dojet i vlakem z vlakového nádraží Gubeng (1:30 hod). Pokud bychom chtěli jet do vesničky Cemoro Lawang, která leží na okraji kráteru, museli bychom jet autobusem do Probolingga, ještě asi 38 km za Pasuruan a tady na autobusovém nádraží přestoupit na minibus do Cemoro Lawang. Poslední minibus jede v 16 hodin.
My máme namířeno do Wonokitri, které je vzdálené 40 km od Pasuruanu. V Pasuruanu jsme si vzali bemo do Pasrepanu, kde musíme přestoupit na jiné bemo, které nás zaveze do Wonokitri. Cenu jsme usmlouvali na 70,000 Rp. Chtěl nás odvézt až do Wonokitri, ale za cenu 200,000 Rp, což v žádném případě neodpovídá. Řidiči strašně rádi ceny nadsazují. V průběhu cesty nastoupil další řidič, vyměnili se a jeli a jeli. Nebylo možné se s nimi domluvit. Chtěli jsme v Pasrepanu vzít další bemo, ale nakonec jsme se ocitli v horské vesnici Wonokitri před hotelem Bromo Surya Indah, tel. 0343-571049. Cesta trvala 1 hodinu, protože to bylo neustále do kopce. Hotel se nachází u stavby nazvané Pendopo Agung, což je vesnický společenský sál v balijském stylu asi 300 metrů od vstupní brány do NP.
 
Jelikož jsme ve vyšších polohách je tady pořádně chladno. Ubytování je hodně jednoduché. Pokoje jsou s koupelnou, teda mají pouze mandi se studenou vodou a turecký záchod, máme k dispozici 3 pokoje, obývací halu s krbem a sedačkou. Domlouváme cenu, nakonec jsme usmlouvali 3 pokoje za 250,000 Rp, tzn. 50,000 Rp za osobu.Opět jsme natrefili na problém s vodou, která neteče, tak to musí opravit. Ještě musíme vyhádat cenu za bemo. Chce po nás 250,000 Rp, tak se hádáme, že jsme sem nechtěli odvézt jen do Pasrepanu a že to je jeho problém, že nás odvezl až sem. Po válečné poradě jsme mu řekli, že mu dáme max. 140,000 Rp. Potom zavolali někoho, kdo umí anglicky, má kavárnu na vyhlídce Penanjakan. Po dlouhém dohadování a smlouvání jsme se dohodli na 150,000 Rp, tzn. 30,000 Rp na osobu. Na další den na ráno na 3:30 jsme si domluvili jeep, který nás odveze na vyhlídku Penanjakan, které je oblíbeným místem pro pozorování východu slunce. Potom nás zaveze na Send Sea a Bromo. Cena je 300,000 Rp za auto, tzn. 60,000 Rp na osobu a k tomu se platí vstup do NP 20,000 Rp za osobu. Je fajn, že jsou Holanďané s námi, aspoň se náklady rozloží mezi více lidí. Na hotelu nám uvařili výborný čaj, který si potom kupujeme v obchodě, 10 sáčků po 1,000 Rp.
Šli jsme se společně projít po vesnici. Je to malá horská vesnice v kopcích. Bohužel je chladno a mlha, takže nám to kazí hezký výhled. Denní teploty se pohybují mezi 15-20°C a noční klesají k 5-15°C.
        
Navštěvujeme jeden místní chrám, procházíme se kolem místních domků. V obchůdku jsme koupili jedno pivo za 20,000 Rp, česnekovo-krevetové krekry za 1,000 Rp, 5 ks ananasových buchet za 5,000 Ro, cigarety bez filtru 12 ks za 7,000 Rp na zkoušku.
       
Šli jsme se projít ke kanceláři národního parku (Kantor Taman Nasional Bromo-Tengger-Semeru) na samém konci vesnice, kde je jedna ze vstupních bran do parku. Je tady i informační centrum. Prohlížíme si různé plánky, mapky a je tady velká maketa NP.
Region Bromo je proslulý přízračnou vulkanickou krajinou. V oblasti je dnes vyhlášený Národní park Bromo-Tengger-Semeru, který leží v nadmořské výšce od 750 až do 3670 metrů.
   
Ve vesnici jsou pouze tři warungy. V jednom, přímo u informačního centra, jsme si každý dali nudle s vajíčkem za 6,000 Rp a čaj na zahřátí za 3,000 Rp. Koupil jsem si 3 pohledy Broma.

Vracíme se k hotelu. Před hotelem na hřišti hrají místní badminton, tak se Martin i Holanďané na chvilku přidali. Na hotelu nám nabídli za 10,000 Rp zapálení krbu, ale moc jim to nehoří. Hrajeme šachy a karty. Vyprávěli jsme jim, jak na lodi na Komodu, když jsme hráli domino a ten kdo prohrál si na sebe připevnil klamerku. Strašně se jim to líbilo a hlavně název klamerka, který mi potom zůstal jako přezdívka.