.jpg)
31.7.2009 - cesta vlakem ze Surabayi do Yogyakarty, Surabaya, Manding
Vstáváme v 5 hodin ráno. Bohužel nestihneme snídani, tak jsme si na pokoji dali jogurt a buchtu. U hotelu si bereme taxi na vlakové nádraží Gubeng (Stasiun Surabaya Gubeng), není to daleko od hotelu, celkem platíme 20,000 Rp, protože museli zaplatit i parkovné u nádraží. V Surabayi jsou celkem tři vlaková nádraží. Kupujeme si lístek na vlak do Yogyakarty. V 7 hodin jede vlak Sancaka Pagi, tzn. ranní a v 15 hodin potom Sancaka Sore, tzn. odpolední. Na výběr jsou 3. třídy, Ekonomi bez ničeho, Bisnis za 65,000 Rp, kde jsou na lístku již vyhrazená vlastní sedadla, je tam hodně místa na nohy, větrák, klasické WC splachovací, teče voda a vše je čisté, a za 100,000 Rp je potom třída Eksekutif, která je klimatizovaná. Kupujeme třídu Bisnis. Do Yogyakarty je to 308 km, příjezd 12:20. Určitě doporučuji třídu Eksekutif nebo Bisnis, Ekonomi v žádném případě, je to přecpané, dřevěné lavice, bez větráku, horší jak tramvaj. Nástupiště mají označená. Při vstupu na nástupiště pokud nemáte koupený lístek se platí 1,500 Rp za vstup.
Je tady plno obchůdků. Kupuji vcelku bábovku za 9,000 Rp. Na vlak čeká plno lidí. Přijíždí relativně na čas, nasměrovali nás do správného vagónu, sedadla jsou očíslovaná a je to napsané i na lístku. Vyjíždíme něco po 7. Vlakem prochází s nabídkou jídel, pití, polštářů. Na zastávkách vždycky někdo naskočí a snaží se něco prodat. Jede se po jedné koleji a vždycky na nádaržích se vlaky vyhýbají.
Do Yogyakarty přijíždíme na čas ve 12:20 na vlakové nádraží Tugu (Stasiun Tugu nebo Yogyakarta), které se nachází téměř v centru.
Yogyakarta je jedním z nejvýznamnější center Centrální Jávy (Jawa Tengah). Centrální Jáva je jedna z nejlidnatějších zemědělských oblastí na světě. Kousek od Yogyakarty se nalézá světově proslulá buddhistická svatyně Borobudur a stejně tak fascinující komplex šivaistických chrámů Prambanan. Obě tato místa máme v plánu zítra navštívit. V jejich blízkosti se nachází sopka Gunung Merapi ("Chrlící oheň"), která tvoří dominantu krajiny. Její symetrický, dýmající kužel se tyčí do výšky 2.911 m. Je to nejmocnější indonéský vulkán, šestý nejaktivnější na světě. Javánci uctívají horu jako dárkyni života, protože láva které stéká z jejího kráteru zúrodňuje půdu a skýtá tak obživu obyvatelům, živícím se převážně zemědělstvím.
Královské město Yogyakarta, zkráceně se mu říká Jogja, je centrem javánské kultury a tradičních řemesel. Patří k nejkrásnějším a historicky nejlépe dochovaným městům na Jávě. Vcentru města se nachází staré sídlo prvního královského rodu. Jeho paláce tvoří celý komplex historického města Kraton, který se skrývá za hradbami. Je jediným místem v Indonésii, kde byla vláda formálně ponechána místnímu sultánovi.
Kousek od vlakového nádraží se nachází oblast turistických hotelů a restaurací, hlavně v okolí ulic Jalan Sosrowijayan (také Jl Sosro) a Jl Pasar Kembang a v přilehlých uličkách. Jalan Sosro prochází přímo centrem obchodní čtvrti a je to rušná ulice plná barů, restaurací, hotelů a levnějších losmenů. Vyrazili jsme do prvních hotelů naproti nádraží na ulici Jl Pasar Kembang, kde se nachází spíš lepší hotely. Hotel Mendut je přestavěný a přejmenovaný na hotel Abadi. Je to pěkný hotel s bazénem, ale noc zde stojí od 500,000 Rp. Dalším hotelem je vedle stojící Istana Batik Ratna, také s bazénem, s klimatizací a teplou vodou od 330,000 Rp. Ubytovali jsme se v hotelu Asia Afrika na ul. Jl Pasar Kembang 21, tel. 0274-514489,566219. Je to pěkný hotel v zahradě, s bazénem, restaurací. Ceny pokojů jsou od 175 do 300,000 Rp. Vzali jsme si ten základní - fan, za 175,000 Rp s větrákem, TV, je to velký čistý pokoj ve 2. patře, jsou tady ručníky, mýdlo, v koupelně je vana, studená voda, klasické WC, veranda otočená do atria. V ceně je snídaně a ráno a večer je k dispozici čaj, káva a voda. Máme pokoj do 2.8. do rána, noc z 2.8. na třetího je zatím plná, tak uvidíme jestli se něco uvolní. 
Po cestě ve vlaku jsme se šli okoupat do bazénu. U bazénu jsou i lehátka, sprcha a toaleta. 
Ve směnárně jsem vyměnil 150 USD. Procházíme se po ulici Jalan Malioboro. Je to dvoukilometrová ulice. která kdysi sloužila jako slavnostní třída, po které se ubíraly královské průvody k posvátné hoře Merapi. Dnes ji okupují stánky se suvenýry, prodejny batiky, upomínkových předmětů, kožené tašky, dřevořezby, oblečení, věci ze stříbra. Kožené výrobky jsou tady hodně levné a jsou ručně šité. Tady jsem konečně sehnal magnetku s jávským výjevem za 5,000 Rp pro kamarádku, která je sbírá. Koupili jsme 2 pohledy po 3,500 Rp. Ve městě jezdí tisíce becaků, zejména v okolí nádraží a v turistických čtvrtích. Podél ulice Malioboro jich stojí bezpočet. Jsou to vlastně kolorikšy, kde sedátko s cestujícím je vepředu a za ním je zapojené jízdní kolo. Další zajímavostí jsou vozíky tažené koňmi, kterým se tady říká andong.
V cestovce Kartika trekking na ul. Jl Sosrowijayan 10 jsme si na ráno objednali 1 denní výlet na Borobudur a Prambanan. Odjezd je už v 5 hodin ráno a cena 60,000 Rp na osobu. Výlet s odjezdem v 7 už stojí 85,000 Rp. Dostaneme vouchery na vstupné, kde ušetříme na každém 1 USD. Vstupné do Borobuduru 110,000 Rp (normálně 12 USD) a Prambanan 100,000 Rp (normálně 11 USD). Určitě doporučuji jet s místní cestovkou. Zaprvé za jeden den stihnete oba komplexy, jak Borobudur tak Prambanan a zároveň ušetříte na vstupném a navíc Vás všude dovezou. A to se vyplatí !!! Kdyby jste jeli sami, nic na tom neušetříte, spíš Vás to vyjde dráž.
Pořád sháním pro mamku kabelku z krokodýlí kůže, což jsem věřil, že tady seženu, ale v žádném obchodě nic takového nemají, občas jen peněženky. V jednom obchodě nám poradili zajet do vesnice Manding, Bantul, asi 15 km jižně od Yogyakarty, kde nejlépe nakoupíte kožené výrobky. Je to v podstatě vesnice, odkud pochází většina kožených výrobků. Doporučuje nám ulici Jl Parangtritis. Lze jet na přestupy busem, ale vzali jsme si taxi, bude to rychlejší. Za jednu cestu platíme 40,000 Rp. Vysadil nás na hlavní ulici Jl Parangtritis, ale obchody s koženým zbožím jsou v boční ulici z hlavní. Jsou tady obchody jen s výrobky z kůže, boty, bundy, pásky, peněženky, tašky. Ale sehnat tašku k rokodýlí kůže je problém. V jednom obchodě ke konci ulice jsme si koupil obal na mobil z hadí kůže za 10,000 Rp. V jednom obchodě, a jediném, konečně měla paní kabelky, sice ne z krokodýlí,ale z hadí kůže. Jsou z kobry. Menší kabelky, měla pouze dva kusy, jsme koupili obě dvě. Z původní ceny 150,000 Rp jsme to usmlouvali na 130,000 Rp za jednu. Tak to jsme ani neváhali. Má i dvě velké kabely po 200,000 Rp a jednu malou. Měla i krásné peněženky z varana (Biawak) a z ryby druhu Ikan Bari. Dala by jsi za 150,000 Rp, ale nemají prostor na mince, což by u nás byl trochu problém. Jim to nevadí, protože mají peníze jen papírové. Některé věci měli z kravské kůže (Sapi). Tak aspoň, že jsme tady nejeli zbytečně. Ale z krokodýlí kůže nic. V jednom obchodě prodávali sluneční brýle za 10-15,000 Rp, ale žádné mi neseděly. Na hlavní ulici jsme chytli autobus do Yogyakarty na ul. Jl Malioboro. Chce 20,000 Rp za oba, ale potom nás někde vysadil, že musíme přestoupit na jiný autobus a za ten platíme dalších 2,500 Rp / os. Pěkně nás ten první natáhnul. Autobus nás vysadil kousek od nákupního centra Mall Malioboro. V obchodě kupujeme velké pivo Anker za 12,750 Rp a pečivo, doufám, že slané se salámem za 3,500 Rp. V hotelu jsme si domluvili snídani na 4:30 - toast, čaj a káva. V hotelové restauraci jsme si dali čaj, který je k dispozici zdarma a večeři. kuřecí steak s hranolkama a zeleninou a jeden hovězí steak na černém pepři a česneku s hranolkama. Každé jídlo stálo 30,000 Rp. Po večeři jsme se šli ještě projít. Koupili jsme další 3 pohledy po 2,500 Rp a 3 známky (7,500 Rp). Opět jsme zavítali do nákupního centra Malioboro Mall o čtyřech patrech.
V suterénu je supermarket Hero, kde jsme koupili vodi za 2,550 Rp, pět různách sladkých i slaných koláčků po 1,050 Rp + 1 zdarma, je to něco na způsob našeho Mamma snack :-) a 5 sýrových mini koláčků. Sháním opět kontaktní čočky, al enikde nemají 5 balení (akce 4+1 zdarma) a kdyby je objednali, nestihlo by se to do našeho odjezdu, protože je víkend, jinak by to nebyl problém. V prodejně Reebok mají slevy na boty 40%, tak jsme si oba koupili sportovní boty, Martin botasky na běhání slevněné z 499 na 300,000 Rp a já halové boty na sport z původní ceny 599,000 Rp slevněné na 360,000 Rp. Vrátili jsme se n apokoj. Nastavil jsem budík na 4 hodiny ráno. Na dovolené se člověk ani pořádně nevyspí. Pořád vstáváme tak brzo.
