LETEM SVĚTEM

Neděle 1.1.2006 - Odlet domů

Vstávám o půl deváté. Dávám si sprchu a něco málo snídím. Potom jdu na internet poslat SMS a maily. V našem guest housu je zdarma (asi jenom pro ubytované). Ještě jsme šli utratit poslední peníze a Radim chtěl ještě dofotit film a dotočit kazetu. Kupuji thajskou thajskou rýžovou whisky značky Mekong za 143 THB. A měním ještě ve směnárně deset dolarů = 430 THB. V lékárně kupuji 3 velká balení roztoků na kontaktní čočky Bausch & Lomb. Jedno balení 220 THB (132 Kč). U nás za něj zaplatím 490 Kč.

Na letiště jsme dorazili taxíkem za standardních 200 THB. Vyzvedli bágly a nechali se odbavit. Ještě je nutné zaplatit povinný odletový poplatek (u mezinárodních letů to je 500 THB). Bylo by to celkem v pohodě, až na to, že Radim si těch 500 THB odložil do zavazadla, které už prošlo kontrolou a putovalo do útrob letadla, takže má jeden suvenýr navíc v podobě 500 THB bankovky a navíc utracených 500 THB. Aby mohl odletět z Thajska, musel si jít vyměnit ještě 10 EUR a 1 USD, aby měl k dispozici aspoň 500 THB na tu odletovou taxu; slečna za okýnkem byla ochotna přijmout i cizí měnu, ale jen jednu, takže nemohl současně platit eury a dolary a v jedné měně by to neposkládal dohromady, takže byl ještě v den odletu asi netradičně měnit peníze :-).

Znova procházíme imigračním úřadem, kde nás opět kamerou nasnímají a zkontrolují, jestli jsme to opravdu my, kdo jsme sem přiletěli. Pak chvilku chodíme mezi Duty Free Shopy, ale je tady nehorázně draho. Mám posledních 58 THB a chci si koupit vodu do letadla. Ale ouha. Velká láhev 100 THB, malá 90. Malá čokoláda Mars 80. Nakonec kupuji za 50 THB dvě balení žvýkaček. To se bude v letadle hodit. Přicházíme k odletové bráně číslo 32, kde už čeká naše letadlo IL-96-300. Radim ještě odchází na toaletu, když v tom zrovna začínají pouštět do letadla. Čeká se (skoro) jenom na něj, už ho nahánějí vysílačkou podle seznamu pasažérů.

Nakonec ve 14:40 místního času (tj. 8:40 středoevropského) jsme tak dali valé Thajsku... Let č. 552 do Moskvy trvá podle informací kapitána 9 hodin 40 minut, je to nějakých 6700 km a poletíme ve výšce 6-7000 metrů.

Letadlo je více než poloprázdné, napočítal jsem pouze 54 pasážérů. O půl čtvrté letuška roznáší červené a bílé víno Sauvignon, pivo, nealko (džus), arašídy a taky klapky na oči, abychom mohli spát. Ve 4 dostáváme první jídlo. Na výběr je ryba nebo kuřecí maso s těstovinou, mrkev, fazolky, 2 plátky salámu, vepřové maso, hlávkový salát, rajče, máslo, tvrdý sýr, pečivo, jako zákusek muffin, čaj a káva. Dávám si ještě jeden čaj a další dvě housky. Líná huba, holé neštěstí. Takže jsem najezený až až. Během celého letu jsou k dispozici nealko nápoje. V 6 hodin podávají nealko nápoje. Pivo a alkoholické nápoje jsou zakázané, protože lidé byli opilí. Na večeři je buď kuře s rýží, ale Radim dostal poslední porci, takže na mně zbyla palačinka plněná houbami, párek a rajče (to vše na teplo), housky, ovocný salát (ananas, meloun, hroznové víno), čokoládová tyčinka Mars, čaj nebo káva. Zajímám se, přes jaké země vlastně letíme a tak se ptám letušky. Ta si ovšem musí dojít pro lísteček, na kterém má ony země vypsané. Asi letí poprvé :-). Indii (Kalkatu) beru, Afghanistan (Kabul) a Ural taky, ale nějaký Lachor v Egyptě mi do toho nějak nesedí. Navíc, když jsem se díval do mapy, tak nic takového jsem nenašel. Nakonec to byl Lahore v Pakistánu. Docela příjemné bylo, když jsem na toaletě našel na zemi 1100 THB. Akorát škoda, že to nebylo cestou do Thajska. Teď už jsou mi na nic, ledaže bych tam zase někdy jel :-).

Do Moskvy jsme dorazili v pohodě ve 20:20 moskevského času (posun -4 hodiny oproti Thajsku). Teplota vzduchu -7°C a sníh na ranveji. V tranzitním pásmu dostáváme palubní vstupenku na let do Prahy a čekáme v odletové hale.

Pravidelný odlet 22:40. Potud bylo vše OK. Když jsme ale procházeli rentgenem při přestupu na letadlo do Prahy, najednou se soudruhům z Moskvy začal nelíbit Radimův batoh... Prolítli ho rentgenem a že prý tam něco není OK. Tak musel převrátit batoh naruby a po pár pokusech vyšlo najevo, že se jim nelíbí jeho krabičky na negativy vybavené vrstvou, kterou nepronikne RTG záření... Byl tedy nucen jim vrazit do rukou své cenné negativy, což dělal jen velmi nerad. Říkal, že jsou to filmy. Chlapík pokýval hlavou a nesl to k babce u rentgenu. Myslel, že ji to jde jen ukázat a otevřením se přesvědčit, že uvnitř jsou skutečně filmy. Ale chyba lávky. Chlapík filmy (v krabičkách) vrazil opět do rentgenu! V té chvíli by se v Radimovi krve nedořezal, protože opětovné vložení filmu do rentgenu mohlo mít smysl jedině tehdy, pokud by zvětšili intenzitu RTG paprsku a prosvítili tak ony krabičky. Celou cestu byl z toho nervózní a byl zvědavý, jestli z jeho nafocených negativů nakonec něco bude...To my co fotíme na karty? :-) Zajímavé je, že během cesty jsme letěli sedmi letadly, dvakrát přes Moskvu, kde jsme nasedali a vysedali celkem do 4 letadel a všude bylo vše OK, až při nástupu do posledního letadla se jim něco nelíbilo (přitom už předtím jsme byli odbaveni v Bangoku a na zavazadlech jsme měli dokonce nálepku od Aeroflotu "Approved cabin baggage"...).

Moskvě zdar a filmům zvlášť!

Ve 22:40 moskevského času (tj. 20:40 času našeho) jsme měli odletět do Prahy. Let s ČSA dohromady s Aeroflotem. Nicméně jsme si to měli vychutnat s většími či menšími dobrodružstvími asi až do konce :-), takže jsme ve 22:40 nevyletěli, ale meli jsme zhruba 25 minut zpoždění. Příčinou zpoždění byl mráz v Moskvě. Sice nebyla nijaká extrémní zima, pilot při přistávání hlásil mínus 7 stupňů Celsia, ale stačilo to na to, aby to zaskočilo létající stroje. Létající stroje totiž (asi i s jejich báječnými muži :-) zamrzly a muselo přijít tudíž na řadu odmražování letadla. To probíhalo tak, že k letadlu, v němž jsme již seděli, přijel jakýsi stroj, který by se snad dal přirovnat k hasičskému vozidlu, a začal na letadlo stříkat, nevím, co to bylo, možná horký vzduch, možná horká voda, až tak jsem to nesledoval. Vypadalo to nicméně dost zajímavě a hlavně z toho přecházel (symbolicky v tom mrazu) mráz po zádech, když si člověk představil, že by tím měl za chvíli vzlétnout.

Dalším zážitkem, zejména pro mně, bylo místo v letadle, kde jsme seděli. Seděli jsme totiž u nouzového východu a letuška mě poučovala, jak mám v případě nebezpečí otevřít nouzový východ (respektive ty dveře vyhodit ven) a že jsem vlastně za něj zodpovědný :-). V pokynech je napsáno, že kdo se na to necítí, má místo přenechat někomu jinému. Zejména v kombinaci s tím rozmrazováním letadla to byla docela vtipná informace :-), ze které jsem docela zezelenal :-) a vypadalo to, že snad ani neodletím :-). No, ale jak je zřejmé z našeho de facto bezproblémového návratu, otvírat jsem nic nemusel (kromě piva Gambrinus) :-) a odletěli jsme :-).

Poprvé slyšíme češtinu. Letušky byly totiž češky. Chvilku po startu dostáváme večeři, typicky českou: bramborový knedlík, zelí a uzené maso, housky, mazací sýr (sýr jsem snad v Thajsku neměl ani jednou), zeleninový salát, ovocný zákusek, čaj event. káva. Letíme Airbusem A320 přes Minsk a Varšavu, ve výšce 11600 m, rychlostí 760 km/hod a venku je – 65 °C. V letadle jsou dokonce malé výklopné obrazovky, kde nám promítají „Úsměv prosím", jak příznačné po všech těch peripetiích :-).

V Praze přistáváme ve 23:55 našeho času (o dvacet minut později), všude je plno sněhu. Brrrr! Na to nejsem zvyklý. Zavazadla dorazila v pořádku bez úhony. Ze všeho nejdřív si jdu koupit lístek na Pendolino. Ovšem zjišťuji, že lístek na Pendolino se na letišti samostatně koupit nedá, pouze v rámci letenky. Takže musím zaplatit 45 kaček za Airport Express (který je normálně v ceně lístku na vlak) na nádraží v Holešovicích a lístek koupit až tam. První bus jede ve 4:40. Takže mám ještě spoustu času. Radim se na letišti trošku zkulturnil ve sprše, k níž nějakou chvíli sháněl klíče, protože nikdo z personálu pořádně nevěděl, kde jsou, a pak už tradá domů. Trošku komplikovaně si ještě užil noční pražské MHD (několikrát musel přesedat mezi busama a tramvajema a šel kus i pěšky, štěstí, že Prahu aspoň trošku zná :-) a pak se vlakama dostal nad ránem 2.1.2006 šťastně domů. Já jsem si počkal na letišti na první bus do Holešovic. Byl jsem utahaný. Jel jsem Pendolinem a skoro jsem byl jejich posledním zákazníkem :-), myslím, že kdybychom se vrátili o den dva později, tak bych si už Pendolino nevychutnal :-).

V pondělí 2.1.2006 jsem šťastně po strastiplné cestě dorazil domů do Ostravy.

Pár slov na závěr

Občas se mě lidi ptají, jaké byly náklady, kolik to vše stálo a tak. Takže vězte, že zpáteční letenka i s poplatky do Bangkoku s Aeroflotem a zdlouhavým přestupem (cestou tam) v Moskvě stála přesně 17.643, - Kc včetně DPH :-). Thajské vízum stojí 700,- Kč a platí 2 měsíce od vstupu. Po internetu jsme si u nás ještě kupovali vnitrostátní letenky v Thajsku se společností Thai Air Asia a to z Chiang Rai do Bangkoku a z Phuketu do Bangkoku, protože měli zrovna nějakou akci. První letenka stála 199 THB, letištní poplatky 350 THB a thajská DPH činila 38,43 THB, celkem tedy 587,43 THB, což je přibližně nějakých 350,- Kč. Druhá letenka byla dražší, stála 399 THB, letištní poplatky byly stejné, tj. 350 THB a thajská DPH tak činila 52,43 THB, suma sumárum 801,43 THB, což dá přibližně nějakých 480,- Kč. Utratil jsem 34.792 THB (850 USD). V té útratě je zahrnuto poměrně časté cestování, jednoduché ubytování ve dvojlůžkových (i jednolůžkových) pokojích, strava, zábava, suvenýry i moje lékařská péče v místních zdravotnických zařízeních. Podrobný rozpis je v tabulce za každým dnem. Něco člověk ušetřil tím, že nebyl sám, takže za pokoj se platilo polovic, za půjčovné motorky, benzín a taxíky taky, tím se odhadem ušetřilo za těch 5 týdnů necelých 5.000,- Kč, takže o tuto částku by se to prodražilo, kdyby jel člověk sám. Moc jsme se neomezovali, ale je dlužno říci, že to ubytování a někdy i doprava není nic pro žádné slečinky a i stravu jsme často volili jednoduchou formou stánků na ulici, kde jídlo vyjde podstatně levněji než v restauraci, restaurace evropského typu s evropskými pokrmy jsou možná dražší i než u nás, ale my jsme je až tak nevyhledávali (občas jsem si dal pizzu a tak). Za všechny suvenýry jsem dal odhadem kolem 3.000,- Kč, takže kdo není moc suvenýrový, může ušetřit i tuto částku :-). Abstinenti taky můžou ušetřit na alkoholu, který nevypijou. A ti co se nenechají pokousat opicí nebo jiným zvířetem a nebudou jíst mušle, můžou ušetřit dalších 2.100,- Kč. Jinak, jak jsem už psal, turistický jih je určitě v průměru tak dvakrát dražší než zbytek Thajska, my jsme většinu času trávili od Bangkoku směrem nahoru na sever, takže s tím je taky třeba počítat při případném plánování cesty a rozpočtu.

No, suma sumárum, letenky, vízum a kapesné dohromady činilo přibližně 39.000,- Kč

Krom teěhto přímých nákladů jsou tu pak ještě náklady vedlejší v podobě očkování a různých léků apod. Doporučuje se očkování proti hepatitidám A a B, břišnímu tyfu, léky proti malárii a samozřejmě platné přeočkování proti tetanu (to je ovšem zdarma, pokud na něj člověk má už nárok). Já jsem měl ještě očkování proti meningitidě A a C. Kdybych měl očkování proti vzteklině, které neni nezbytně nutné, ale když Vás třeba pokouše opice :-), tak se vyhnete nepříjemnému lítání po doktorech, aspoň částečně tedy. Sice se jít očkovat musíte tak jako tak v tomto případě, ale stačíi už jen dvě posilujicí dávky namísto pěti. Já tu vzteklinu tedy (už nyní) vřele doporučuji a hodí se to i k nám, člověk nikdy neví, co ho může kdy pokousat a úmrtnost v případě vztekliny je 100%... Ceny očkování jsou různé podle typu nemoci i typu očkovací látky (výrobce) a navíc některá očkování se absolvují vícekrát, ale jde to řádově do tisíců korun. Mě to stálo cca 2.500 Kč a to už jsem měl očkování proti hepatitidě B. Pro Thajsko doporučované antimalarikum Malarone stojí třeba jedno balení (12 tbl) 1.200,- Kč. Prostředky na přípravu pitné vody nejsou nutné, všude, kde jsme byli, byl dostatek balené pitné vody.

Další vedlejší náklady jsou pak na fotky, případně oblečení, boty, batohy apod., ale to už je asi celkem zřejmé :-).

Počasí v Thajsku

Kdesi jsem četl, že počasí v Thajsku se dělí na období "horké", "chladné" a období „dešťů". Nevím pro koho ta informace byla určena. Ale určitě ne pro středoevropana. Z našeho pohledu existuje v Thajsku pouze jedno roční období - horké. Opravdu chladno je v Thajsku snad pouze na severu v Mae Sai a na Doi Inthanonu, nejvyšší hoře Thajska vysoké 2576 m.n.m.

Zajímavější než teploty jsou spíše srážky. Thajsko leží v monzunovém pásu a srážkové úhrny se během roku výrazně mění. Nejméně srážek je během naší zimy, proto je také v této době v Thajsku hlavní turistická sezóna. Toto období sucha vrcholí během našeho jara, po něm přichází do země srážkové mraky, hnané jihozápadním monzunem. Monzun vrcholí během našeho podzimu, pak přichází opět sušší období.

Takový běžný den v období dešťů vypadá tak, že občas (1 - 2krát denně) prší. Vydatně a krátce. Samozřejmě když máte smůlu, tak Vám bude pršet několik dní v kuse anebo naopak, když máte štěstí, tak déšť neuvidíte, jak je týden dlouhý. My jsme se do Thajska vydali v tzv. chladném období, na konci listopadu. Během 36denní cesty jsme opravdu nezmokli ani jednou. Během dne bylo horko, vlhko, někdy zataženo, někdy sluníčko, někdy trochu sprchlo, ale nic vážného. Prostě ideální na cestování. Během monzunu je tzv. low season, tedy vedlejší turistická sezóna. Pro cestovatele to znamená, že ubytování sežene všude a za rozumné ceny. Z tohoto hlediska jsme asi nezvolili nejlíp. Nicméně s ubytováním jsme problémy měli pouze na jihu. Cestovat v období dešťů má i další výhody. Kupříkladu velkou část thajské přírody tvoří takzvané deštné opadavé lesy. A stromy v těchto lesích v období sucha shazují listí. Takže případný návštěvník takového lesa v suchém období je skoro zklamán, protože vidí jen zažloutlé listí a suché větve a na hlavu mu nemilosrdně pálí rovníkové slunce. Avšak v období dešťů se tyto lesy promění doslova v explozi zeleně hýřící životem.

Pozdrav je základ

Na většině stránek o Thajsku se určitě dočtete, že Thajci se zdraví zvláštní úklonou se sepnutýma rukama, thajsky se tomuto pozdravu říká wai. Ujišťuji Vás, že od cizinců tento pozdrav nikdo neočekává. Já sám wai vnímám jako velmi, ale opravdu velmi zdvořilé poděkování či pozdrav. Jako takové je vhodné ho použít buďto když Vás tímto pozdravem někdo pozdraví (ale pozor, např. prodavači v supermarketu "7eleven" mají ve zvyku každému zákazníkovi takto poděkovat. V takovém případě waiem opravdu odpovídat nemusíte.) anebo když je k Vám někdo nadmíru hodný a přívětivý. My jsme takto děkovali např. milému Thajci, co nás osobně dovedl přes čtvrt Bangkoku k vlakovému nádraží. Zde nám prostě připadalo jako samozřejmost sepnout ruce, usmát se a mírně uklonit. A pochopitelně i slovně thajsky poděkovat. Dále se wai VŽDY používá, když zdravíte mnichy nebo jim děkujete. Jo a taky bude wai vhodný, kdyby jste šli třeba na audienci ke králi a tak :-)

Jazyk

Thajci postupně vypozorovali, že každý běloch mluví anglicky (jestli dobře nebo špatně nepoznají; většina Thajců mluví anglicky zcela jistě hůř než Vy :-). Z toho zřejmě odvodili, že angličtina je rodný jazyk každého bělocha. A tudíž, že bělochům prokazují úctu a zvláštní službu, když s nimi hovoří jejich rodným jazykem. Z toho plyne jedna převelice důležitá věc - pokud se Vy naučíte alespoň pár slov thajsky, v očích Thajců neuvěřitelně stoupnete. Vybavuje se mi překrásný úsměv, který se objevil na jinak unavené a zasmušilé tváři babky, co prodávala banány v historickém areálu v Sukhotai, když jsem za trs banánů poděkoval khop khún kap namísto obligátního thank you.

Thajsko je (asi díky buddhismu a jižní poloze) bezpečnou a přívětivou zemí, navíc velmi krásnou. Turistický ruch je v Thajsku v rozkvětu. Kdekoliv je možno turistům nabídnout nějaké služby, najde se Thajec, který je nabízí. Angličtina stačí k základní domluvě všude, kde se počítá s přítomností turistů. Stále ještě je v Thajsku velmi levno.

(http://www.volny.cz/subtropicke.rostliny/exot.htm)

mangostan (http://mujweb.cz/www/esonder/mangostana_lahodna.htm)

lici (http://www.labuznik.com/ingre.php?ID=77)

rambutan (http://www.labuznik.com/ingre.php?ID=79), červené chlupaté kuličky, které se loupou - vevnitř je bílá sladká dužina (bohužel s peckou, která se nám špatně oddělovala od dužiny).

Fotogalerie